Jak je důležité míti Filipa – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Jak je důležité míti Filipa

Autor:  Oscar Wilde

Přidal(a): voldy

 

 

Autor:  Oscar Wilde (1854-1900)

  • anglický prozaik, dramatik, básník a esejista irského původu.

Život autora:

Jeho otec byl přední irský oční a ušní chirurg. Jeho matka byla úspěšná spisovatelka a irská nacionalistka (politický směr vycházející z přesvědčení o výjimečnosti a zpravidla i nadřazenosti vlastního národa). Studoval filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát své verše a seznámil se s dekadentními názory. Žil svobodně, bez konvencí a bez ohledu na viktoriánskou společnost, čímž často pobuřoval (nosil sametové kalhoty po kolena, hedvábné punčochy se slunečnicí v klopě). Oženil s celkem bohatou ženou, která mu tímto umožnila žít relativně v luxusu. Měl dva syny, které měl velmi rád. Seznámil se s lordem Alfredem Douglasem a 4 roky poté byl obžalován z homosexuality, která byl v Anglii ilegální. Žena se od něj odvrátila a změnila sobě i synům příjmení. Po návratu z vězení se nechal přejmenovat na Sebastiana Melotha a potuloval se po Evropě, převážně ve Francii. Zemřel v bídě s podlomeným zdravím na meningitidu.

Dílo autora:

Mezi jeho významná díla patří jediný Wildův román Obraz Doryana Graye (1891), odlišný životní postoj v protikladu k dobové morálce, zdůrazňuje osobitý systém hodnot: cesta ze životní nudy a konvenční společnosti vede přes smyslové prožitky a cynické soustředění na vlastní život. Také napsal sbírku pohádek – Šťastný princ a jiné pohádky. Mezi známá dramata patří: Ideální manžel (1894), Vějíř lady Windermerové (1892). Další díla: Bezvýznamná žena (1893), Balada o žaláři v Readingu (1898).

 

Dějinné souvislosti:

Světová literatura na přelomu 19. a 20. století. Konec 19. století je ve znamení velkých změn vedoucích ke katastrofickým představám a chaosu. Rychlé životní tempo, konkurenční boj a růst sociálních problémů vytvářejí společenské klima plné pesimismu a beznaděje. Dochází tak k nejistotě, neklidu a často se mluví o krizi myšlení a kultury vůbec. Další spisovatelé této doby: Walt Whitman, Paul Verlaine (prokletí básníci, umřeli ale o pár let dříve).

 

Rozbor díla: Jak je důležité míti Filipa

  • Podtitul: Triviální komedie pro seriozní lidi
  • Literární druh a žánrové zařazení: drama (próza)  – komedie (satira – mnoho satirických prvků)
  • Námět: Jako inspirace stačila autorovi tehdejší společnost.
  • Myšlenka: nemáme si vše v životě tolik brát, jak různé bezvýznamnosti, tak i horší těžkosti. “Všechny bezvýznamnosti v životě máme brát vážně a všechno vážné máme brát s upřímnou a uváženou lehkovážností.” (Oscar Wilde)
  • Téma: vymyšlení fiktivní osoby, i lhář může mluvit někdy pravdu
  • Motiv:  v díle jsou obsaženy motivy lásky, společenského postavení, lháře

 

Kompozice díla:

  • Děj je chronologický a je rozdělen do 3 dějství.

 

Jazyk a styl uměleckého díla:

  • celé dílo je psané spisovnou češtinou, bez vulgarismů
  • ironické dialogy, břitký humor, ironie, sarkasmus
  • paradoxy, aforismy (krátký literární útvar, který obsahuje krátké pořekadlo, vtip
  • kritická, vtipná satirická báseň s pointou ostře se vyjadřující k určité události, osobě nebo jevu, ,…)
  • obsahuje také epigramy

 

Čas a místo odehrávání:  

  • Děj probíhá v roce 1894 v autorově současném Londýn. Byt Algernona, a později na venkovském sídle ve Wooltonu.

 

Postavy:

  • Jack/John Worthing – poručníkem Cecili, právník, zodpovědný, trošku zmatkuje, miluje Gwendolinu a je ochoten pro ní udělat vše, jako malého ho nechala na nádraží, celý život si myslí, že je sirotkem, ale na konci zjistí, že je starším bratrem Algernona, Když byl malý, nalezl ho lord Worthing v brašně, v úschovně zavazadel, na nádraží ve Victorii. V Londýně si nechává říkat Filip, ale na venkově John nebo Jack.
  • Algernon Moncrieff – synovcem lady Brackneltové, vtipný, důmyslný muž, který miluje jídlo a Cecílii, kterou těžce hledal, protože její poručník Jack ji měl v utajení na venkově, vymyslel si postavu Bunburyho, aby mohl jezdit z města
  • Baronesa Gwendolina Fairfax – dcera lady Bracknellové a sestřenice Algernona Moncrieffa, stále je trochu dětská, poměrně namyšlená, chytrá, na svou dobu asi i drzá ke své matce, miluje Filipa
  • Cecílie Cardew – Johnova schovanka, miluje, prostořeká, nezajímá se o učení, nepozorná, lákají jí zkažení lidé, miluje Algernona Moncrieffa
  • lady Bracknellová – vypočítavá, povrchní, hodně jí záleží na společenském postavení lidí, velice pečlivě vybírá, koho si její jediná dcera Gvendolína vezme – chce co nejlepšího nápadníka (dobré společenské postavení, co největší majetek), proto je jí proti mysli, když musí přijmout nabídku ke sňatku od Johna Worthinga.
  • slečna Prismová – vychovatelka Cecílie, chytrá, vzdělaná, docela tvrdě odsuzuje požitkářský život; líbí se jí doktor Chasuble, v mládí nešťastnou náhodou zaměnila svůj rukopis s malým dítětem, které dala do cestovní brašny a rukopis do kočárku.
  • Lane – sluha v Londýně u pana Moncrieffa.
  • Dr. Chausuble – kněz
  • Merriman – komorník na sídle ve Wooltonu.

 

Děj:

Dva mladíci, John Worthing (v českých překladech také Jack) a Algernon Moncrieff způsobí nedorozumění tím, že si vymyslí fiktivní osoby – Jack si vymyslí zhýralého bratra Ernesta (v ČR Filipa) a Algernon Burnburyho. Jack se v Londýně vydává za Filipa (fiktivního Algernonova bratra) a uchází se o ruku Algernonovy sestřenice Gwendoliny Fairfaxové. Její matka, lady Bracknellová, však ženicha důkladně zpovídá. Když pátrá po jeho původu musí Jack nakonec přiznat, že je nalezenec (kdosi ho uložil do velké brašny v úschovně londýnského nádraží), čímž jí způsobí šok. Algernon odjede na venkov, kde se zamiluje do Jackovi schovanky Cecilie Cardewové, vydávaje se též za zhýralého bratra Filipa. Jeho tajemné existence Cecilii přitahuje. Když na venkovské sídlo přijede Gwendolina, a setká se s Cecilií dojde k dalšímu nedorozumění. Obě dívky milují Filipa a musí si uvědomit, kterého vlastně. Poté na venkov přijíždí i lady Bracknellová. V Cecíliině vychovatelce slečně Prismové pozná chůvu, jež se kdysi starala o dítě její sestry a zmizela s ním. Vysvětlí si dávný omyl – chůva zaměnila rukopis románu za dítě, jež se tak místo něj ocitlo v nádražní úschovně. Tak vyjde najevo, že Jack je Algernonův starší bratr, opravdu pokřtěný jako Filip. Hra končí zásnubami. Tato rozverná komedie není však pouze hrou, kde nelze nic brát vážně. Ve své podstatě se vysmívá konvenci, omezenosti, puritánskému svatouškovství a sentimentalismu anglické ,,vyšší‘‘ společnosti.

 

Současné adaptace:  

  • Jak je důležité míti Filipa (komedie, Velká Británie, 1952)
  • Jak je důležité míti Filipa (komedie, Česká republika, 1979)

 

Úryvek z knihy:  

Lady Bracknellová: Obávám se, že ta zpráva, kterou vám dávám velmi nerada, vás nikterak nepotěší. Jste… jsi syn mé ubohé sestry paní
Moncrieddové, tedy starší bratr Algernonův. Jack: Algyho starší bratr! Tak já přece jen mám bratra! Já to věděl, že mám bratra. Já to vždycky říkal, že mám bratra. Cecílie, jak jen jsi mohla zapochybovat, že mám bratra? (Popadne Algernona.) Pane doktore, můj nešťastný bratr! Slečno Prismová, můj nešťastný bratr. Gvendolíno, můj nešťastný bratr. Algy, ty ničemo, teď se ke mně budeš chovat uctivěji! Jakživ jsi se mnou nejednal bratrsky.

Algernon: Nu, až do dneška ne, to připouštím, chlapče. Ačkoli na to, že jsem v tom neměl praxi, jsem dělal, co jsem mohl. (Potřese Jackovi rukou.)

(WILDE, Oscar. Jak je důležité míti Filipa. 5. vyd. Praha: ARTUR, 2008, s. 87. D, sv. 22. ISBN 978-80-87128-16-9)

 

Můj vlastní názor:

  • Kniha se mi velice líbila. Četla se hezky a měla zajímavou zápletku s obdivuhodným koncem. Dílo mi přišlo velice chytré a docela zábavné, i když sem si myslela číst nějaké pasáže dvakrát, protože zápletka, s kterou autor přišel je opravdu, tak jednoduchá až se nad ní musíme kolikrát dlouho zamýšlet.





Další podobné materiály na webu: