Jméno: Kritický realismus + představitelé
Přidal(a): Tercek
80. léta 19. st.
♦zpočátku měl vědecké tendence,
♦znovuotevřená otázka rukopisů,
♦literatura nahrazuje dostatečně nerozvitý kulturní a politický život,
♦encyklopedické snahy (OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ – 1888),
♦vědecký revue ATHENEUM, realistický časopis ČAS (Jan Herben),
♦na rozvoji vědy se podílí založení České akademie věd (1890, mecenáš – Josef Hlávka),
♦ autoři sledují sociální a krajové prostředí (dialekt),
♦literatura má sloužit národním zájmům,
♦práce Otakara Hostinského (O REALISMU UĚLECKÉM) – upřednostňuje realistický přístup a šíří dílo R. Wagnera,
♦realismus se díky spol. podmínkám plně nerozvinul, v 80. letech stále převažují básnické útvary, nedostatečný rozvoj románové tvorby,
♦vědecká práce T. G. Masaryka (ČESKÁ OTÁZKA, NAŠE OBROZENÍ A NAŠE REFORMACE, JAN HUS)
- próza: historická (A. Jirásek, Z. Winter)
venkovská (K. V. Rais, T. Nováková, J. Holeček, J. Herben, J. Š. Baar)
- drama (L. Stroupežnický, G. Preissová, bratři Mrštíkové)
venkovská tématika: venkov viděn jako místo konfliktu a předmět kritiky: mládá X stará generace, sektaření, pronikání německého kapitálu
♠zajímá se o oblast Východních Čech
♠píše venkovskou tématiku
♠práce jsou monografické (sledují osudy jedné postavy, která je v popředí, pozn. red.)
♠dílo: MALOMĚSTSKÝ ROMÁN
- sleduje osudy dcery Karla Havlíčka Borovského – Zdenky
- snaha poukázat na společenské předsudky
- výjimka – zde se neobrací k venkovu
JAN JÍLEK, JIŘÍ ŠMATLÁN
NA LIBROVĚ GRUNTĚ, DĚTI ČISTÉHO ŽIVÉHO – problém sektaření
♠soustředí se na oblast Podkrkonoší
♠dílo: BLOUZNIVCI NAŠICH HOR – nevzdělanost, spiritismus, sektaření, tři díly
♠prozaik, žurnalista
♠obdivovatel jihoslovanské tvorby (písní)
♠zajímá se o Jižní Čechy
♠dílo: NAŠI – románový cyklus
♠narozen v Hronově (v okolí Hronova se odehrává i dílo)
♠prozaik, historik, profesor v Litomyšli, výtvarně nadaný (přítel -> Mikuláš Aleš)
♠navazuje na Palackého, Pelcla
♠znaky: téma – historické události
– neprokreslená psychologie postav
– hlavním hrdinou je kolektiv
– ženské hrdinky jsou zastoupeny minimálně
♠dílo můžeme rozdělit do tří skupin: doba husitských válek (vychází z Palackého), doba pobělohorská (doba temna), doba národního obrození
- doba husitská: trilogie: MEZI PROUDY – počátky husitského hnutí
PROTI VŠEM – vrchol husitského hnutí
BRATRSTVO – doznívání husitských ideálů, Slovensko – skupina Bratříků pod vedením Jana Jiskra z Brandýsa
HUSITSKÝ KRÁL – nedokončen, o Jiřím z Poděbrad
- doba pobělohorská: SKALÁCI, SKÁLY – zachycují selské bouře na Náchodsku
PSOHLAVCI – boj Chodů za svá práva, Jan Sladký Kozina a Lomikar
TEMNO – 20. léta 18. st., působení jezuitů v Čechách, pálení zakázaných knih, postava jezuity Koniáše X Machovec, který čte zakázané knihy
- doba národního obrození: L.VĚK – pětidílný román, předlohou: František Ladislav Hek – byl vlastenec a vzdělanec, který přes nevoli otce odchází do Prahy a do Dobroušky se vrací jako šiřitel vzdělání; zfilmováno Františkem Filipem
U NÁS – čtyřdílná kronika, NO v místě jeho bydliště
FILOSOFSKÁ HISTORIE – povídka, osudy 4 přátel, 1848 – gymnazisti Litomyšl
STARÉ POVĚSTI ČESKÉ
Z ČECH AŽ NAKONEC SVĚTA – přepracovaná verze, Václav Šašek z Béžkova
drama: JAN HUS, JAN ROHÁČ Z DUBÉ, JAN ŽIŽKA, LUCERNA – báchorka
♠konvenční literatura (přizpůsobit se čtenáři)
♠dílo: PAMĚTI KATA MYDLÁŘE – o rodině kata Mydláře
Karel Glostermann
♠oblast Šumavy
♠v tvorbě se objevuje průnik německého kapitálu,který ničí naše podnikatele
♠dílo: MLHY NA BLATECH
♠historik, prozaik, dějepisec -> střední škola
♠Staré Město -> Rakovník (zajímá se o historii 14.-17. st.)
♠český obchod, vývoj církve, vysoké školy
♠člověk a jeho psychologie, osudy -> určitá historická doba
♠dílo: nejprve psal povídky
ROZINA SEBRANEC – povídka, nalezené dítě -> snášela ústrky
MISTR KAMPANUS – O Janu Kampanu Vodňanském, humanismus, akademická půda UK -> pobělohorská doba, Kampanus -> snaha zachránit univerzitu před katolizací, koncertuje od Jednoty bratrské, páchá sebevraždu
♠prozaik, novinář
♠dílo: ZAPADLÍ VLASTENCI – doba NO, oblast Podkrkonoší
ZÁPAD -2. pol. 19. st., Českomoravská vrchovina, kladné vlastnosti venkovských lidí, farář Kalous zasvěcuje celý svůj život službě lidem, umírá při odchodu do důchodu, když opouští svou faru
VÝMIKÁŘI – vztah starých lidí k mladším, na něž jsou odkázáni
PANTÁTA BEZOUŠEK – vztah venkovana k městu
KALIBŮV ZLOČIN – nešťastné manželství nenasytné ženy a naivního muže
Václav Beneš Třebizský
♠dílo: historická próza (doba husitská), V ZÁŘI KALICHA
Jindřich Šimon Baar
♠prozaik, básník, sběratel pohádek
♠věnoval se rodnému Chodsku
♠dílo: PANÍ KOMISÁRKA, OSMAČTYŘICÁTNÍCI, LŮSY – historická trilogie, působění B. Němcové na Domažlicku
♠hlavní scéna – Národní divadlo
♠skupina profesionálních herců (Jindřich Mošna, Otýlie Sklenářová)
♠dramatik a režisér – František Adolf Šubert
♦dramatik ND
♦dílo: NAŠI FURIANTI – spor o místo ponocného, vysloužilý voják a krejčí, charaktery lidí – tvrdohlavost, pýcha
ZVÍKOVSKÝ RARÁŠEK, PANÍ MINCMISTROVÁ – M. Dačický z Heslova (zfilmováno pod názvem Cech panen kutnohorských)
♦ženské hrdinky
♦nářečí – autentičnost
♦dílo: GANZDINA ROBA – hlavní postava Eva, vdaná žena – švadlena se zamiluje do Mánka. K lásce se přiznává a odchází za Mánkem do Rakous. Mánek její cit odmítá a Eva spáchá sebevraždu. Zhudebněno Bohuslavem Foerstem pod názvem Eva.
JEJÍ PASTORKYŇA – příběh mlynářky Kostelničky, která chce uchránit před hanbou svou schovanku Jenůfu – zabíjí její dítě, které Jenůfa porodila jako svobodná matka. Zhudebnil Leoš Janáček.
Alois a Vilém Mrštíkovi
♦venkov, zvyky, obyčeje, nářečí
♦dílo: MARYŠA
drama o pěti dějstvích
Maryša Lízalová je mladá žena přinucená vdát se za staršího, bohatého sedláka Vávru. Miluje ovšem Francka. Vávru zabíjí.
ROK NA VSI – próza, venkovská kronika
