Kniha: Kulička
Autor: Guy de Maupassant
Přidal(a): Ondřej
1.TÉMATICKÁ VRSTVA
× Literární žánr: povídka
× Literární druh: epika
× Hlavní téma: prusko-francouzské války, zachycuje tehdejší dobu, špatné vlastnosti lidí na pozadí zajímavého poučného děje
× Objevuje se rozpor – kdo je mravnější a větší vlastenec
× Prostředí: povídka se odehrává roku 1870 v Normandii
Hl. postavy:
Pan Loiseau – majitel velkoobchodu s vínem, prohnaný obchodník a šejdíř, čilý a veselý šprýmař malé postavy s velkým břichem, červeným obličejem a šedivými vlasy
Paní Loiseaová – žena pana Loiseaua, vysoká, statná, rázná, měla silný hlas a schopnost se rychle rozhodovat, vnášela do manželova a jejího obchodu řád a počtářského ducha ( s manželem se dobře doplňovali )
Pan Carré-Lamadon – vážený člověk s pevným postavením v bavlnářském průmyslu, majitel tří přádelen, důstojník čestné legie a člen krajské rady, …
Paní Carré-Lamadonová – manželka pana Carré-Lamadona, o hodně mladší než její manžel, drobná, roztomilá a hezká
Hrabě Hubert de Bréville – honosil se jedním z nejstarších a nejzvučnějších jmen v Normandii, snažil se podtrhnou svým účesem podobu s francouzským králem Jindřichem IV., který měl být podle pověsti jeho příbuzným; člen krajské rady, vedoucí představitel strany orleanistů, vlastník obrovského majetku
Hraběnka de Bréville – manželka hraběte Huberta de Bréville, dcera malého rejdaře z Nantes, měla výtečné vystupování, byla skvělá hostitelka – její salón první v kraji, jediný s uzavřeným okruhem vybrané společnosti
Stará jeptiška s tvářemi plnými jizev od neštovic a její mladší společnice – křehká s hezkým a chorobně vypadajícím obličejem; obě se neustále modlily
Cornudet – přesvědčený demokrat, pokud zrovna nebojoval za revoluci, propíjel zbytek svých peněz v nějaké hospodě, měl dlouhý zrzavý vous, nejraději pil pivo, „postrach všech ctihodných občanů“
Slečna Alžběta Roussetová („Kulička“) – nevěstka, přesvědčená bonapartistka, byla pomenší, všude pěkně kulaťoučká a kyprá, až skoro sádelnatá, i prsty měla baculaté a v kloubech zúžené, takže trochu připomínaly věnec špekáčků; Při tom všem však byla velmi vábná a pořád velmi vyhledávaná, tak byla svěží, radost pohledět. Obličej měla jako červené jablíčko, jako pivoňkové poupě v rozpuku; svítily v něm nahoře dvě překrásné oči, překryté hustými dlouhými řasami, které je zahalovaly tajemným stínem; a dole rozkošná drobná ústa s lesklými dětskými zoubky a vlhkými rtyNavíc prý měla ještě celou řadu dalších nedocenitelných kvalit, vyzývavá a sebejistá, před nepřítelem se chovala hrdě a důstojně
Děj:
Začátek je poněkud zdlouhavý, ale dobře zachycuje depresivní atmosféru okupovaného města, kde si lidé pak ale pomalu začínají zvykat na neustálou všudypřítomnost nepřítele a na soužití s ním, kdy vyprchá prvotní strach a lidé opět začnou pokračovat ve svém životě, práci atd. Povídka je živým obrazem kusu francouzských dějin. Má cenu nejen jako zajímavý příběh, ale i jako historický obraz tehdejší doby v určitém prostředí (malé okupované francouzské městečko), nebo obraz z něj prchajících lidí a jejich povah a nálad způsobených situací.
Děj se odehrává ve Francii po Prusko-francouzské válce, kdy byla Francie poražena. Po celé Francii se potulují zbytky německých vojsk a ničí vše co jim přijde do cesty. Jednoho mrazivého zimního rána se tři bohaté a vážené manželské páry setkávají v dostavníku do Le Havre, aby se vyhnuly nebezpečí, které skýtali Němci. Společně s nimi cestu sdílí také dvě jeptišky, demokrat Cornudet a prostitutka Kulička, kterou bohaté paničky opovrhují. Po cestě kočár zapadá v závějích a doba cesty se neustále prodlužuje. Po cestě nikde nemohou narazit na nějaký hostinec a všichni mají hlad, když najednou kulička vytáhne koš plný jídla a začne jíst. Její spolucestující se na ni závistivě dívají, protože oni nemají ani trochu jídla. Kulička se s nimi podělí. Večer dostavník zastaví skupinka pruských vojáku a všichni cestující jsou nuceni strávit noc v jakémsi hotýlku, kde je ubytován i německý důstojník, který si ještě ten večer Kuličku vyžádal, ale Kulička ho odmítla, protože to je Prušák a ona se cítí jako vlastenka. Ráno zakázal důstojník zapřáhnout koně a vyjet, takže jsou všichni nuceni nadále zůstat v hotýlku. Večer se situace znova opakuje – důstojník si zase vyžádá Kuličku, která ho opět odmítne. Ráno je znova zakázán odjezd. Po několika dnech se situace vyhrotí, protože se cestující chtějí dostát do Le Havru a nakonec se jim pod psychickým nátlakem podaří Kuličku přemluvit, aby se podvolila důstojníkovi. Následující ráno jsou koně zapřaženi a je povolen odjezd. Cestující nasedají do dostavníku. Po cestě si začnou cestující vybalovat jídlo a jíst. Kulička se na ně jen dívá, protože všechno jídlo zapomněla v hotýlku a nikdo se s ní nepodělí, protože s ní zase opovrhují, protože to je jen prostitutka. Příběh končí tím, že se Kulička rozbrečí.
Okolnosti vzniku díla:
Prusko-francouzská válka jíž se sám účastnil.
Vliv díla:
O úspěšnosti Kuličky svědčí i několikeré zfilmování (1934 a 1945) u nás je známa i dramatizace Spitzera (Tlustý anděl z Rouenu, 1937)
2 KOMPOZIČNÍ VRSTVA.
× Chronologická kompozice
× Objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
× Pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace); přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
3.JAZYKOVÁ VRSTVA
× smysl pro detail, zhutněné výrazy, hodně slov na malé ploše
× Realistický pohled na dobu, objektivita, kritika, slohový postup vyprávěcí a popisný, satira, er-forma, častá přirovnání.
× nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy apod.
4.ZAŘAZENÍ DO UMĚLECKÉHO SMĚRU
× Guy de Maupassanta řadíme k realistům 2.pol 19.st.=> Realistická literatura ve Francii
Úvod do realismu:
× poslední jednotný lit. směr (později se směry štěpí)
× (ale kdysi i Ilias a Odyssea byly realistické)
× ztráta lidských iluzí
× rozmanitý směr, proměnlivý
× naturalismus = extrém – realismus k němu dospěl
× základním estetickým principem je pravdivost, věrnost, skutečnosti
× realismus se neuchyluje do minulosti, alespoň ne tak programově jako romantičtí spisovatelé
× realismus není jenom pouhý směr, ale jedná se o tendenci, kterou pozorujeme již od středověku,ve výtvarném umění dokonce od pravěku.
× => jedná se vlastně o vztah autora k realitě
Události:
× rozmach a dokončení průmyslové revoluce -> hospodářský rozvoj
× Darwinova teorie
× rozpad a zánik absolutistických monarchií
× sjednocení Německa
× Evropa ztrácí dominantní postavení -> Amerika
× rozvoj vědy (byla až zbožťována, jako náboženství)
× pozitivismus – ovlivnil rozvoj vědy
× Auguste Comte [kónt] (filosof a sociolog) – jen věda může být prostředkem lidského poznání, protože se opírá o to, co je pozitivní (= jisté, skutečné; z franc. positif)
× Hippolyte Taine [ipolit tén] – následovník
× literární dílo je ovlivněno 3mi činiteli = rasa, prostředí, moment (doba)
Realismus v literatuře
× důraz na – pravdivost
× komplexnost (snaží se dívat na společnost komplexně)
× objektivitu (přesto může autor vyjádřit svůj názor)
× dostávají se na scénu obyčejní lidé
× metoda – pozorování, popis, třídění
× žánry – prozaické útvary – delší romány
× jedna z četných forem
× kritické stanovisko ke společnosti
× negativní jevy
× upozorňoval na nutnost nápravy
Guy de Maupassant (1850 – 1893)
– spisovatel a žurnalista, jemuž je velice blízké naturalistické vnímání reality. =>literární realismus a naturalismus
– studoval práva -> voják prusko-francouzské války -> úředník
– pod vlivem rodinného přítele Flauberta zkusil psát- nejdříve eseje, ale také erotickou poezii, za niž mu hrozilo vězení. Ten ho také seznámil s jinými spisovateli, např. se Zolou nebo Turgeněvem.
– umírá na duševní chorobu ve svých 43 letech
– 1892 – pokus o sebevraždu -> ústav pro duševně choré v Passy
– V krátkém, ale velmi plodném tvůrčím období let 1880 – 1891 napsal přes 300 povídek a novel, 6 románů, 3 divadelní hry, 3 cestopisy, přes 200 novinářských článků a kronik, několik literárních studií (o Flaubertovi, Zolovi atd.) a desítku předmluv k dílům jiných autorů.
– K nejčastějším tématům patří láska, příroda a sport, život na normandském venkově, každodenní život pařížského měšťanstva a úředníka, prusko-francouzská válka z roku 1870, ale často také hrůza, strach a šílenství.
– Hrdinové příběhů jsou stejně tak venkované, měšťané a aristokraté jako deklasované živly a prostitutky.
– Příběhy neromantizuje, nepřeměňuje v ideály, ukazuje na skutečnost
– pseudonym – Joseph Prunier, Guy de Valmont, Maufrigneuse
– povídky, divadelní hry, cestopisy, romány
– díla: Příběh jednoho života, Petr a Jan, Naše srdce, Miláček, Kulička
