Na Větrné hůrce – rozbor díla k maturitě (7)

 

Kniha: Na Větrné hůrce

Autor: Emily Brontëová

Přidal(a): mariojed

 

 

 

 

 

Umělecký text

 

Na Větrné hůrce

Emily Bronteová

–          v českém překladu i jako Bouřlivé výšiny nebo Vichrné návrší

–          rok vydání: 1847

 

1. Autor

Emily Jane Bronteová

Byla britská spisovatelka, představitelka romantismu. Nejvíce jí proslavil její jediný román Na Větrná hůrce –> klasické dílo anglické literatury.

Emily byla druhá nejstarší ze sester Bronteových,

Otec se rozhodl, že dětem dopřeje vzdělání. Přihlásil je proto do Internátních škol pro nemajetné. V internátní škole panoval velmi tvrdý režim. Mary a Elizabeth zde zemřely na tuberkulózu a domů se tak vrátily pouze Emily s Charlotte. Utrpení, které sestry v penzionátu prožívaly, Charlotte později vylíčila ve svém románu Jana Eyrová.

Poté žila, stejně jako její sestry, střídavě doma nebo v laciných internátech.

Roku 1846 vydaly sestry společné dílo, sbírku básní. Na její žádost si zvolily pseudonymy skrývající jejich pohlaví. Emily si nepřála zveřejnit své jméno, aby se vyhnula předsudkům, které by v polovině 19. století ženské autorky vyvolaly. (Ellis Bell)

Celý život měly sestry zdraví oslabené pobytem ve škole i drsným podnebím doma. Emily zemřela  v prosinci 1848 krátce po smrti svého bratra, když nastydla na jeho pohřbu. Dva roky po její smrti vydala sestra Charlotte knihu Na Větrné hůrce znovu jako samostatný román pod jejím skutečným jménem! Teprve v této době bylo její dílo objeveno a doceněno. Román Na Větrné hůrce kritikové začali srovnávat s takovými díly, jakými jsou Ztracený ráj (epická báseň Johna Miltona) nebo Cesta poutníka. Ona sama je oslavována jako „geniální“, „nesrovnatelná“, či „nadlidská“ a básně i romány sester Brontëových se řadí k nejcitovějším dílům, které v anglické literatuře za tzv.viktoriánské éry vznikly.

–  oceňováno pro: netradiční pojetí vlastností postav, výborná psychologie hlavních hrdinů

 

2. Přiřazení k žánru:

epika (má děj, příběh, určení, časové a příčinné souvislosti), epika prozaická -> román (vývoj je dlouhý, smyšlené vyprávění), někdy označován jako historický román (příběh je zasazen do vzdálenější minulosti), možná i rodinná sága?, realistický s výraznými prvky romantismu (hl. postava)

*realismus = 2. pol. 19. století, pravdivé zachycení skutečnosti, díla realismu jsou spíše studiem společnosti, zrcadlo společnosti a mravů

*romantismus = konec 18. století/počátek století 19., cit, individualita, duše (zejména trýzněná duše), romantický hrdina se bouří proti konvencím společnosti, stává se tudíž vyděděncem, nechtěným nebo nežádoucím prvkem společnosti, často prožívají osudovou lásku, rozpor mezi krásným osobním snem, vidinou, představou, touhou nebo ideálem na jedné straně a zdrcující skutečností na straně druhé jim přináší zklamání, které obrací do svého nitra, čímž se jejich duševní trýzeň jen zvyšuje (rozpor mezi představou a skutečností může být tak silný, že jej hrdina často nemusí přežít).

– kolébkou Anglie počátku 19 . století; převažující styl 1. pol. 19. století
– především próza 
– témata: historické romány, legendy, mystika, láska, mytologie
– subjektivní pohled na svět, city –> staví se proti rozumu; tvůrčí svoboda, inspirace v gotice, rozpor mezi snem a skutečností (konvence, nesvoboda v reálném světě)
– hrdinové často autobiografičtí, citově rozpolcení nebo divní zjevem, toužící po lásce (typicky Hugův Quasimodo), láska je ale obvykle nenaplněná; tragické konce
– typická místa – hrad, samota, temný les, jezero, hřbitov, katedrála…
– navazuje realismus (důraz na rozum, pravdivost)

 

3.Zařazení k uměleckému směru, další významní autoři:

Román je sepsán v 19. Století (děj se odehrává na přelomu 18. a 19.) což je období romantismu.

Hlavní postavy nejsou jednoznačně vykreslené (Heatcliff má sice rysy romantického hrdiny, ale chová se násilně)
– mistrná psychologie člověka

– zasvěcení života pomstě.

Autorka sugestivně líčí prostředí, v němž hrdina vyrůstal, objasňuje příčiny, pro které se z normálního chlapce vyvinul v ovzduší nenávisti tvor, který splácí všechny domnělé i skutečné křivdy nelidským způsobem a jenž nezná slitování ani sám se sebou. Jediná bytost, žena, která je schopná učinit z něho normálního člověka, se provdá za jeho soka a za dramatických okolností umírá. Tím jsou spáleny všechny mosty mezi hrdinou a okolním světem a začíná příběh fanatické pomsty na všech příslušnících rodiny milované ženy

 

Další představitelé romantismu

Anglie : sestry Bronteovy (Emily, Charlotte, Anne)

Jane Austenová

Sir Walter Scott (historický román Ivanhoe),

Francie : Alexandr Dumas + A.D. mladší

Viktor Hugo

Rusko : Alexandr Sergejevič Puškin (Piková dáma, E. Oněgin)

Michail Jurjevič Lermontov

Amerika : A. E. Poe

Walt Whitman

Česko : Karel Hynek Mácha (lyrickepická báseň Máj)

Karel Jaromír Erben (Kytice – soubor balad)

Josef Václav Frič

 

4. Historické souvislosti:

– Napoleonské války
– Viktoriánská éra –> společnost spoutaná konvencemi

 

5. Děj:

Tento historický román se odehrává na Drozdově a Větrné hůrce od druhé poloviny 18. století do počátku 19. století.

Celý příběh vypráví hospodyně Ellen Deanová panu Lockwoodovi, který se přistěhoval na Drozdov a při návštěvě Větné hůrky se setkává s jejími zvláštními obyvateli. Je zvědavý a proto prosí hospodyni o vyprávění jejich osudů.

Pan Ershaw původní majitel Větrné hůrky musel jednoho dne odjet na obchodní cestu a svým dvěma dětem Kateřině a Hindleymu na místo dárků přivezl nalezeného sirotka, cikána beze jména, Sirotek dostal jméno Heathcliff. Kateřina se stala Heathcliffovou nejlepší přítelkyní zatímco Hindley Heathcliffa nenáviděl a to proto, že mu záviděl otcovu přízen a rozmazlování.

Hidley opouští Větrnou hůrku, odjíždí za studiemi a vrací se až po několika letech s manželkou na otcův pohřeb aby panství převzal. Všemi možnými prostředky se snaží Kateřinu a Heathcliffa  rozdělit. Jednoho večera Kateřina s Heathcliffem při noční toulce se dostávají až na Drozdov, který původě patřil rodině Lintonových. Ti mají dvě děti, Isabelu a Edgara. Kateřina se zde zraní a musí zde pár dní zůstat. O několik let později Kateřina dospěla v mladou ženu nevypočitatelné povahy, kterou jen stěží skrývala pod masku konvenčních mravů. Přestože se otevřeně přiznala k lásce k Heathcliffovi, podvolila se společenských konvencím a vlastní ctižádostivosti a vybrala si za budoucího muže Edgara Lintona, ať již proto, že by tím mohla pomoci dostat se Heathcliffovi z poníženého postavení v domácnosti svého bratra, nebo proto,aby pro sebe zajistila přijatelné společenské postavení (což by bylo při sňatku s Heatcliffem vyloučeno). Zrazený Heathcliff toho samého dne, kdy Kateřina svolila ke sňatku s Edgarem, odešel z domova a po tři roky o něm nikdo neslyšel. Po třech letech se vrátil – krátce po svatbě Kateřiny s Edgarem, ne už jako pacholek a nuzák, ale jako gentleman určitého společenského postavení a zajištění. Kateřina ho nadšeně přijala, ale situace se časem zkomplikovala, když se Heatcliff ubytoval na Větrné hůrce u Hindleyho, který po smrti své ženy propadl alkoholu, a když se do Heatcliffa zamilovala Edgarova sestra Izabela. Po zuřivé hádce s Edgarem a Kateřinou s sebou Heathcliff odvedl Izabelu, která se za něj provdala. Kateřina zatím podlehla dalšímu záchvatu nemoci – ještě před svou smrtí však porodila dítě – malou Katku.

Manželství Izabely s Heathcliffem trvalo jen krátce – Heathcliff Izabelu otevřeně týral a mstil se za příkoří, které se mu od její rodiny dostalo. Izabele se nakonec podařilo uprchnout a později porodit chlapce Lintona.O nějakých třináct let později Izabela zemřela a mladý Linton byl přivezen na Thrushcross Grange. Na neduživého chlapce vznesl nárok Heathcliff a odvedl si ho na Větrnou hůrku i přesto, že se netajil svým odporem k neduživému a slabošskému chlapci. Přestože se Edgar Linton snažil svou dceru celá léta držet v nevědomosti o existenci Heathcliffa a Větrné hůrky, Katka se náhodou seznámila s Lintonem a mezi mladými lidmi vzniklo pouto, které přerostlo v náklonnost především z Katčiny strany (Linton byl příliš sobecký, než aby byl takového citu v plném jeho významu schopný), která měla do značné míry příchuť soucitu.

Heathcliff tohoto využil a vylákal Katku na Větrnou hůrku (v době, kdy mladý Edgar prakticky umíral), aby donutil mladé lidi ke sňatku, který by znamenal, že Heathcliff ovládne i majetek Edgara Lintona. Linton krátce po sňatku zemřel a Katka zůstala uvězněna v nehostinném hospodářství s Heathcliffem (kterého se bála), Haretonem (kterým pohrdala), starým Josefem a Nelly. Přestože Hareton byl celý svůj život držen Heatcliffem v poníženém postavení a nedostalo se mu žádného vzdělání, dobrý povahový základ jej přes počáteční odpor k jejímu výsměchu s Katkou sblížil, ta ho nakonec začala učit číst a psát. Vzniká (teď již v současně s vyprávěním) mezi nimi láska, které snad ani Heathcliff příliš nebrání, neboť se už příliš ve své osamocenosti a týrání vzdálil od tohoto světa. Po jeho záhadné smrti nic nebrání mladým lidem, aby uzavřeli sňatek.

 

Jazyk:

– Ich forma, vzpomínky v er formě

– Spisovný, množství archaismů, převažují delší souvětí

– Přímá řeč, nespisovné výrazy (charakterizační fce. jazyka), metafory

– Postup vyprávěcí + popisný

– Výstavba je chronologická, psáno retrospektivně z pohledu služebné Nelly, která příběh na etapy vypráví novému nájemníkovi, panu Lockwoodovi, který přijíždí na Drozdov v době, kdy je Katka „vězněna“ na Hůrce a podruhé přijíždí když už je vdaná,

(Do děje čtenář vstupuje spolu s Lockwoodem v době, kdy mladá Katka žije na Větrné hůrce spolu s Heathcliffem a Haretonem, aniž by k nim skrývala svůj odpor. Díky Nelly se dozví celý příběh od přivedení Heathcliffa na Větrnou hůrku až do chvíle, kdy začíná kniha. Pak odjíždí do Londýna, a když se po roce náhodou ocitá v kraji, navštíví Větrnou hůrku již po Heathcliffově smrti a pozoruje štěstí mladých lidí. Nelly ho opět seznámí s událostmi, které se staly během posledního roku. Díky takovéto výstavbě textu, obohaceného ještě o dopisy, deníkové záznamy a kratší vyprávění dalších postav, je Lockwood pouze okrajovou postavou. Je to Nelly, kdo nese většinu příběhu a dokresluje ho svým komentářem.)
Hlavní myšlenky :

– Porušení klasického pohledu na rozdělení charakterových vlastností muže a ženy, lidé nejsou jen dobří nebo jen zlí, ale obojí

– Touha po pomstě

– Nešťastná láska (nenaplněná, zakázaná)

– Společenské rozdíly (mezi Lintonovými – žili v přepychu, trochu zhýčkaní, vzhledově drobní, světlovlasí s bledou pletí, poměrně citlivější a klidnější povahy, Earnshawovi – velice temperamentní, žili více v souladu s přírodou, vzhledově byli tmavovlasí, tmavá pleť)

– Nekonvenční vlastnosti postav ( Kateřina i Katka jsou oproti svým mužům inteligentnější a výše postavené)(Ženy více energické oproti mužům)

– Důležitou roli v knize hraje krajina, v níž se příběh odehrává. Jedná se o yorkshirská vřesoviště, která jsou, byť jde o román, vykreslena silně básnicky, díky čemuž příběh dostává romantický nádech. Značná role přírody a vůbec místní tradice knihu rozšiřuje o baladický rozměr. Autorka na začátku knihy nepopisuje krajinu, ve které se lidé pohybují, nicméně z mluvy jednajících postav je zřejmé, že okolní příroda a podnebí hraje v jejich životě důležitou roli. Větrná hůrka tak je pevně zasazena do svého okolí a nemohla by existovat nikde jinde.Vykreslena silně básnicky.

 

– Mystické prvky = vřesoviště, hřbitov, přízraky zesnulých, důležitý prvek je romantická krajina

 

Jak křehká je dětská duše a jak dítě může ovlivnit společnost, ve které vyrůstá

 

Neumělecký text

 

Doslov

Není od autora, ale od kritika, vydavatele, překladatele, literárního vědce…

Může být vysvětlením děje knihy a jeho zapojením do kontextu společnosti.

Někdy má fci, ukázat na postavy po určité době, často i po několika letech, aby čtenář věděl, co se s nimi nakonec stalo.





Další podobné materiály na webu: