Předtucha – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Předtucha

Autor: Marie Pujmanová

Přidal(a): Michiko Karasu

 

 

 

Marie Pujmanová (1893 – 1958)

³  Rozená Henerová

³  autorka sociálních próz, publicistka

³  pocházela z Prahy, soukromé vzdělání

³  věnovala se dělnické problematice, navštívila několikrát Sovětský svaz

³  1932 – podporovala stávku horníků v Mostě

³  přispívala do Rudého práva, Lidových novin, Českého slova

³  v 50. letech se stala propagátorkou politických procesů (maximální trest pro zrádce – výrok „psovi psí smrt“)

³  1953 – jmenována národní umělkyní

³  hodně cestovala,což ovlivnilo její tvorbu

³  Česká spisovatelka, novinářka (Rudé právo – zde se snažila kladně působit na děti)a divadelní kritička

³  Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty ji velice ovlivnily

³  Byla velice proti zrádcům! – známý je její výrok – “Psovi psí smrt!” – trochu rozpor, protože se snažila udělat maximum, aby z vězení dostala svého syna, který chtěl se skupinou lidí utéct přes hranice – také určitý způsob zrady

³  Počátky její tvorby ovlivněny impresionismem, později její díla hlavě pod vlivem socialismu

 

Dílo

Počátky tvorby ovlivněny impresionismem, později socialistické myšlenky

(tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda, Julius Fučík)

přesvědčivá, bojuje v nich proti nezaměstnanosti a fašismu

Románová trilogie – Lidé na křižovatce

– Hra s ohněm

– Život proti smrti

Román – Pacientka doktora Hegla

Povídka – Pod křídly

– Povídky z městského sadu

– Předtucha

Poezie – (láska k vlasti, Praze, rodině, dětem)

– Radost i žal

– Vyznání lásky

– Praha

 

³  Poezie je velmi politická

³  Co napsala za 1. Republiky bylo dobré, pak už to bylo podprůměrné

 

1931 Pacientka doktora Hegla

-Příběh o dívce z dobré rodiny → bohaté, která se řídí pravidly, do té doby, než se zamiluje do doktora Hegla a čeká s ním dítě

-Na svojí dobu příběh o velmi odvážné dívce

 

20. – 30. Léta 20. Století Lidé na křižovatce

-Společenský román o osudech členů 2 rodin – domovnice vdovy Urbanové a rodiny levicového advokáta Gamzy → důraz například na to, aby nebyly tak velké majetkové a společenské rozdíly – bral například případy „společensky slabších lidí“

-Najdeme zde obraz Baťova Zlína

-Baťa = Kazmar Hospodář – podnik Jafeta – textilka

 

Sorel

³  Představitelka socialistického realismu = SORELU

–  Jediný uznávaný umělecký směr v Sovětském svazu (30.let) u nás od r. 1948

–  Požadoval ideové, ideologické zpracování díla: propagace socialismu, dělnické třídy, krásných zítřků

–  odsouzení kapitalistického režimu, soukromého vlastnictví, majetku

–  po r. 1948 byli mezi socialistickými realisty zařazeni Petr Bezruč, Jiří Wolker, S.K. Nojman, Ivan Olbracht, Marie Majerová, Marie Pujmanová → ne však všichni byli komunisté

->  Marie Majerová napsala například Román Siréna, Havířská balada ⇒ také autorka psychologické prózy; psala o dělnících, kteří se po roce 1948 stali společenskou elitou → těžký průmysl byl základ → Majerová se najednou stala naší nejlepší spisovatelkou, i když potom už nic dobrého nenapsala

v povídkových prvotinách se zajímala o osudy žen

 

Předtucha

Psychologická próza o dospívání a všem, co k tomu patří – zmatky, vzdor vůči rodičům, snaha o osamostatnění, …

Hodně se projevuje psychologie postav, především mladé Jarmily, kterou Pujmanová vykreslila velice realisticky

Novela Předtucha, kterou Marie Pujmanová napsala a vydala za války, těží z venkovského prostředí a z období dětství a dospívání. V této jemné psychologické próze s prvky napětí vytváří Pujmanová pravdivý, mistrně postihnutý obraz především citového zrání mladé hrdinky se všemi zmatky, které toto životní období provázejí, s protimluvy myšlenek a citů, touhy poznat a současně i strachu z poznání

 

Postavy

Jarmila – 15; v pubertě – vzdoruje rodičům, patnáctileté dívka, její vztah k rodičům je vzdorovitý, touží prosadit vlastní názory, má neustálé roztržky s nejbližšími, zkrátka prožívá nepokoje dospívajícího člověka.

Miloš Toufar – snaží se Jarmilu zneužít, protože ví, že ona ho velice miluje a také obdivuje; naoko se dvoří Jarmile, těší ho ovlivňovat ji; zastrašuje ji, předvádí se a uráží Jarmilu; je velice lehkomyslný a povrchní frajer, předstírá, že je redaktorem, ale je škodolibý a zákeřný

Václav – dvojče Jarmily; nechce, aby se scházela s Toufarem – hodně se zajímá o chemii, neustále zkouší nějaké pokusy

Ivan – mladší bráška, trochu raubíř, Toufara také nemá rád

Rodiče Jarmily – také proti Toufarovi

Cilka – stará chůva, těžko se jí lze zavděčit také velice zajímavá osobnost

 

Obsah

Otec František Jelínek je vědec zabývající se lingvistikou, matka Anna je typická žena v domácnosti starající se o rodinu a manžela. Do rodiny patří i chůva Cilka, která odmalička vychovala i Annu Jelínkovou a dál se starala o její děti i domácnost. Těmito dětmi jsou dvojčata Jarmila a Václav, kterým je patnáct let. Václav je budoucí vědec zabývající se chemickými postupy a volný čas tráví ve své laboratoři, jíž si vytvořil v mansardě vily. Jarmila poznává kouzlo první lásky, když se zamiluje do staršího Miloše Toufara. Jejich sourozencem je Ivan, jehož věkový rozdíl vyčleňuje z jejich téměř dospělé společnosti a problémů.
Otec František má odjet do italské Malori na sjezd a manželka Anna ho chce doprovázet, což se setká s velkou nelibostí Václava. Naopak jejich odjezd uvítá Jarmila, která se zamilovala do pana Toufara, a chce s ním být na jeho chatě. I když je mu devatenáct let, nezapadá do společnosti mladých lidí a nelíbí se ani Jarmiliným rodičům. Otec nesouhlasí s tím, aby se s ním ukazovala na veřejnosti a to Jarmila cítí jako velkou křivdu. Proto se velmi těší, až rodiče odjedou.
V noci před odjezdem se Jarmile zdál divný sen, že za oknem jsou cizí muži a Cilka sbírá na půdě prádlo. Protože je ve snu Silvestrovská noc, podle pověry, pokud by viselo prádlo, někdo z rodiny zemře. Na půdu přijde babička Burianová, matka Anny Jelínkové, která ale již před časem zemřela a strhává prádlo ze šňůr.
Jarmilu sen velmi rozrušil, proto ráno odjezd rodičů zaspala. Chtěla o něm vykládat Václavovi, měla zlou předtuchu, ale on nechtěl nic slyšet. Okamžitě se odebral s kamarádem Karlem do laboratoře, kde prováděli pokusy. Při jednom z experimentů se málem udusili. Cilka je z místnosti vyhodila a zamkla ji. Místo, kam klíče schovala, uviděl Ivan.
Jarmila se těší na setkání s Toufarem a její radost pokazí členové party, kteří jí vyčítají, že se s ním baví. To ji velmi urazí a uteče domů. Váhá, jestli poslechnou rady party, nebo jít za svým milým. Cilka jí vyžehlila šaty na odpolední tancování, kam se Jarmila vypravila, ale oproti očekávání zůstala sedět. Nikdo z chlapců pro ni nepřišel. S pláčem utekla do zahrady,kde ji našel Toufar, jemuž slíbila, že další den v šestnáct hodin přijde k němu do chaty. I když je mu devatenáct let a jí patnáct a oba si myslí, že spolu chodí, přesto si vykají. Na druhé straně Cilka dětem tyká, Jelínkovi vyká a Anně Jelínkové oniká.
Ivan se dostal do laboratoře pomocí schovaného klíče a dříve, než se mu mohlo něco stát, přiběhli ostatní členové rodiny. Při záchraně Ivana se rozbila vzácná křivule a navíc se potřísnily Jarmiliny šaty.
V další části knihy se poodhaluje charakter Toufara, který si bydlení na chatě vybral proto, aby potrestal matku, která má raději mladšího syna Huga. Celý život hledá mladík někoho, komu by mohl vládnout a ovládat ho, a proto si našel Jarmilu. Ta utíkala na schůzku s ním lesem, když uslyšela u starého dědy rádio, které hlásilo, že vlak do Malori vykolejil a mnoho lidí zemřelo nebo je těžce zraněných. Jakmile to uslyšela, utíkala domů, ale i ostatní členové rodiny o tom již věděli. Jarmila s Václavem chtěli jet do Itálie za rodiči, ale Cilka je nepustila. Ivan nechtěl uvěřit, že se něco stalo a mateřskou úlohu na sebe vzala Jarmila, která má výčitky svědomí, že se s rodiči ani nerozloučila a chtěla, aby odjeli. Praktická Cilka přemýšlí, co bude dál, že poručníkem dětí bude strýc a ona v domě zůstane a bude se o ně starat.
Ráno se všichni vzbudí a listonoš přináší telegram z Malori, v němž jim rodiče píší, že šťastně dojeli. Na přání manželky totiž vystoupili v Jasse, aby si ji znovu prohlédli a dál vlakem nejeli. Proto také nebyli účastníky nehody. Tu úžasnou novinu Jarmila utíká sdělit kamarádkám. Potká Toufara, který jí vyčítá, proč nepřišla na schůzku a ona mu sdělí, že s ním chodila pouze proto, že se ho bála a teď už se ho nebojí.

 

Jazykové prostředky

«  V knize se objevují různé způsoby oslovování – tykání, vykání a onikání

Cilka dětem tyká, Jelínkovi vyká a Anně Jelínkové oniká. Jarmila vyká i Tourafovi.

Poznámka: onikání – oslovování jiné osoby 3.os.č.mn. – ukázání úcty

«  Er-forma

«  Řeč polopřímá, vnitřní monolog, řeč smíšená

«  POLOPŘÍMÁ ŘEČ – je prostředkem vyjádření vnitřního monologu postavy, vyprávění subjektivně a hovorově zabarvuje; obsahově je to řeč postav, formálně však řeč autorská (3. os. je základní): V životě se však přiházejí takové neočekávané skutečné změny – hrozná neštěstí, jako teď právě postihlo Blaženu – a bez důvodu, nesmyslně; proč zrovna ji?
SMÍŠENÁ ŘEČ – jsou to pásma, která ve výstavbě textu spojují pásmo vypravěče s pásmem postav

 

Místo a čas

-Děj se odehrává v letním sídle v Lichnově

-Čas není určen (náznakem je období okupace)

 

Hlavní myšlenka

-braz psychologie dospívajících, přes překážky probojovávání se k rozumnému postoji k životu

-reakce na tíživou společenskou situaci

-vrací se zpátky do dětství a krajů, které znala

-Pravdivý, mistrně postihnutý obraz citového zrání mladé dívky (zobrazení zmatků,myšlenek, citů)





Další podobné materiály na webu: