Revizor – rozbor díla k maturitě (7)

rozbor-díla

 

Kniha: Revizor

Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol

Přidal(a): teddy

 

 

Lit. druh a žánr:

  • drama (divadelní hra)
  • satirická komedie (5 jednání)

 

Místo a doba děje:

  • V malém ruském městečku (není přesné určení), za doby cara Mikuláše I (začátek 19.stol.)

 

Hlavní postavy a jejich charakteristiky:

  • Hejtman (Anton Antonovič) – malicherná postava,  vystupuje velice solidně; chová se důležitě a důstojně; ze strachu jedná bezhlavě jako zbavený vůle, bere úplatky, dostává se do lží, má strach z kontrol.
  • Anna Andrejevna – žena hejtmana, s každým koketuje, zvědavá, marnivá
  • Chlestakov – petrohradský mládenec, úředníček, podvodník, povaleč, trochu přitroublý. Hovoří i jedná bez rozmyslu, využívá hlouposti a strachu úředníků
  • Osip  – sluha, rád káže mravy, je chytřejší než jeho pán
  • Bobčinskij a Dobčinskij – velice zvědaví; podobají se jeden druhému, skákají si stále do řeči
  • Poštmistr – člověk prostoduchý až do naivity
  • Marja Antonovna – dcera hejtmana,  Chlestakov ji požádá o ruku

 

Hlavní myšlenka/téma:

Hlavním tématem je očekávaný příjezd revizora. Hlavní myšlenka byla upozornit na nedostatky společnosti (úplatkářství, byrokratismus) a na charaktery lidí, kteří jsou ovlivněni penězi a mocí.

 

Obsah:

Do malého ruského městečka se dostane zpráva o tajném příjezdu revizora z Petrohradu. To zcela překvapí místní úředníky, kteří mají špatné svědomí kvůli různým úplatkům a dalšímu nepořádku. Najednou se rozšíří zpráva (od Dobčinského a Bobčinského), že už je ten nový revizor ve městě a bydlí v jednom hostinci. Hned se všichni seberou a jdou přivítat údajného revizora Chlestakova. Ten je však jen úředník, ale po zdvořilém přivítání a nabídnutí noclehu, pokračuje s jejich hrou a předstírá, že je revizor. Chlestakov raději odjíždí, kdy se začíná obávat prozrazení, ale stihne se ještě zasnoubit z hejtmanovou dcerou. Po odjezdu Chlastaka, na oslavu zasnoubení, přiběhne pošmistr a v ruce má dopis, který napsat Chlestakov příteli do Petrohradu, a kde se vysmívá všem úředníkům. Úředníci lamentují nad tím, jak mohli být tak hloupí. Poté se občané dozvídají, že přijíždí skutečný revizor. Konečná scéna ukazuje jejich kamenné tváře.

 

Jazyk díla:

Autor užívá spisovný jazyk s hovorovými prvky (kejhák), je to psáno formou dialogů, objebuje se zde oslovení (pánové), metafora (v žilách oheň, mráz), přirovnání (zavřu tě, až budeš černý)

 

Literární historický kontext:

  • směr – realismus (umělecký směr 2. pol. 19. století, snaží se objektivně zobrazovat svět, aby se podobal co nejvíce skutečnosti, projevuje se hlavně v malířství, sochařství a v literatuře)
  • doba vzniku – poprvé se tato komedie odehrála v ruském divadle na přání cara Mikuláše I. v roce 1836

 

Další představitelé realismu

 

Nejznámější díla:

  • Večery na samotě u Dikaňky – soubor próz
  • Taras Bulba – povídka
  • Petrohradské povídky – povídky
  • Revizor – komedialní hra
  • Mrtvé duše – román
  • Ženitba – komedie

 

Vlastní hodnocení:

Tato komedie se mi líbila opravdu velmi. Bylo to vkusně vtipné a bylo to srozumitelné, i když to byla divadelní hra. Je zde přesně vidět hloupost všech lidí, ale také podplácení. Z tohoto díla bychom se mohli poučit a snažit se vše dělat poctivě a tak jak má být. Jinak příběh je to hezký a vtipný, dobře se čte, mohu doporučit.





Další podobné materiály na webu: