Slezské písně – rozbor díla k maturitě (7)

 

Kniha: Slezské písně

Autor:  Petr Bezruč

Přidal(a): Petík

 

 

 

Slezské písně (1909)

autor:  Petr Bezruč (1867-1958)

  • (vl. Jménem Vladimír Vašek)
  • Básník, syn slezského národního buditele, gymnaziálního profesora Antonína Vaška. Byl to opavský rodák. Po absolvování brněnského gymnázia a po nedokončených studiích klasické filozofie v Praze působil po celý život jako poštovní úředník ve Slezsku a v Brně.

 

začlenění knihy do kontextu autorovy tvorby:

  • Vedle stěžejní sbírky Slezské písně napsal řadu příležitostných básní (Stužkonoska modrá (1930), výbor Přátelům a nepřátelům) a drobnějších časopiseckých próz (výbor Povídky ze života).

 

okolnosti vzniku:

Vznik slezských písní je spjat s autorovým vážným onemocněním. Byl přesvědčen, že zemře, a tak během krátké doby napsal většinu básní. Pod pseudonymem Bezruč jich 54 poslal redaktorovi Času- Janu Herbenovi, který je ihned v beletrické příloze otiskl, ač autora neznal. Později respektoval jeho přání: „Nemohl bych psáti, kdyby na mne hleděli ze všech stran. Musím zůstat neviděn jako ti staří bardové a minesengři.“ Pseudonym však prozradil Norbert Mrštík, bratr spisovatelů Mrštíků. Bezruč se odmlčel („Co jsem řekl, dovedl jsem říci jako bezejmenný…“).

období vzniku:

 

literární směr:

Slezské písně syntetizují všechny dosavadní umělecké směry:

  • realismus (věčnost vyjádření, „prozaické“ sdělování faktů)
  • impresionismus a symbolismus (bohatá a sugestivní obraznost, dekadentní stylizace, anarchistická revolta, volný verš – příznačným veršem je daktyl, který seguruje představu vzrušené živé řeči)

 

podobná díla/autoři:

oblast:

  • Těšínka, Ostravska, Opavy, Beskyd, 2.pol.19.st.

 

hlavní téma:

  • Sbírka básní lyrických a epických
  • Obraz národního a sociálního útisku slezského lidu
  • Výzva k vzpouře a naděje na úspěch
  • Lyrika společenská, přírodní, intimní

 

Dílčí vedlejší témata:

  • Antika, lidová slovesnost, láska, marný boj proti přesile, utrpení, zoufalství, vzpoura, revolta (Ostrava)
  • Autor jako poutník prochází krajem, sleduje osudy lidí- stylizuje je tak, aby vypadaly buď jako pokračování mýtu, nebo jako kolektivní akce

 

  • Epické básně– sociální balady (Maryčka Magdonova, Kantor Halfar)
  • Lyrika intimní– autor sám vstupuje do situace jako osamělý člověk (Jen jedenkrát, Červený květ)
  • Lyrika společenská– odnárodňování (70.000)= popolšťování a poněmčování, lhostejnost Prahy k osudu slezského lidu

 

obsah:

Těžiště sbírky tvoří básně spontánně vyvřelého vzdoru proti národnostnímu a sociálnímu útlaku ve Slezsku na konci minulého století. Na základě vlastních zkušeností, získaných v dětství a mládí pobytem ve Slezsku, básník mnohotvárným způsobem vyjadřuje zjitřený individuální i společenský protest. Činí tak formou balady (Kantor Halfar, Maryčka Magdonova), zejména však dvojí základní autostylizací lyrického hrdiny. V řadě básní pateticky promlouvá chraplavým hlasem lidového barda jako mluvčí či ztělesnění zástupců (Kdo na moje místo, Ostrava, 70.000..), v jiných prochází jako prostý poutník křížem krážem těžce zkoušeným krajem a nevzrušeně referuje o zážitku či události spojené s oním místem (Žermanice). Tón této výpovědi je zpravidla nostalgický a souzní leckdy i s intimní milostnou zkušeností (Jen jedenkrát).

 

  • Kantor Halfar- sociální balada
    • příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky, nedostal proto stálé místo, dohnán společností k sebevraždě (ironie- konečně dostal místo za hřbitovní zdí)
    • 70.000- národnostní báseň
      • děj: Ve Slezsku zbylo už jenom sedmdesát tisíc Čechů. Sto tisíc lidí bylo poněmčených, sto tisíc popolštěných, autor krizi přirovnává ke kopání sedmdesáti tisíců hrobů; lidé prosí Boha, ale marně. Autor volá markýze Géra, aby dal lidem sedmdesát tisíc beček, aby se všichni opili, než zahynou.
      • Básnické prostředky:
      • řečnická otázka: …smíme žít?
      • anafora (opakování stejných slov na začátku veršů nebo strof): Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili…
      • Maryčka Magdonova- sociální balada
        • Tragický příběh dívky, která ztratila oba rodiče a musí se starat o své sourozence, přistižena v panském lese při sbírání dřeva, vedena do Frydku, skončila život sebevraždouà symbol osudu slezského lidu, autorova citová účastà řečnické otázky v refrénu, nový typ sociální balady- s dramatickým konfliktem
        • Básnické prostředky:
          Epizeuxis: Na horách, na horách plno je dřeva
          Personifikace: Krčí se hroby
          Hyperbola: Bez konce jsou lesy markýze Gera
          Aposiopese: Maryčko, mrzne a není co jísti …

 

Eufemismus: Pod vozem zhasla Magdonova vdova
Metafora: V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla

 

  • Ostrava- sociální báseň
    • děj: Vypravěč dlouhou dobu dřel a kopal uhlí, mlčel, ostatní se mu smáli, už nechce mlčet.
    • Básnické prostředky:

anafora: Přijde den, z dolů jde plamen a dým, / přijde den, zúčtujem spolu!

hyperbola: Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, / sto roků kopal jsem uhlí…

 

  • Úspěch
    • Bezruč pohrdá úspěchem svých básní v Praze, tvrdí, že on jen popisuje skutečný a tvrdý život ve Slezsku, že kdyby si to ti lidé prožili, tak by na tom neviděli nic obdivuhodného.
      Báseň má 5 čtyřveršových slok, rým je přerývaný.
    • Básnické prostředky:
      Epizeuxis: Ni, ni, já jsem jenom ze Slezska
      Přirovnání: Kde šel bych jak prostý muž
      Apostrofa: Deptaný národe
      Personifikace: Duše si výskly, přečetly se verše mé
    • Jen jedenkrát-intimní báseň
      • děj: Na severu žije národ smutných lidí, kteří neznají slunce. Jednou slunce vysvitne a oni se před ním schovají, protože mají strach. Slunce se už nikdy nevrátí a lidé jsou ještě smutnější, protože se tak o slunce připravili. Podobně na tom byl básník s láskou, uzavřel se před ní…a potom už bylo pozdě, protože se žena, kterou miloval, vdala.

 

kompozice díla:

  • Tvořeno básněmi

 

forma:

  • poezie

 

literární druh:

  • Epika, lyrika

 

žánr:

  • básně

 

forma vyjádření:

  • Hutnost výrazů, krátké, úsečné verše, kontrasty, přímá oslovení a výzvy (apostrofy), věty zvolávací- sugestivnost a naléhavost výpovědi
  • Verš rytmický (daktyl), pravidelný rým (střídavý)
  • Využití metafory, hyperboly, symbolů, řečnické otázky, impresionistické obrazy přírody
  • Ironie, výsměch

 

jazyk:

  • nářeční prvky (lašská slova – kopalna, robit, vrás, vliv polštiny, zvl. ve větné stavbě (nech je nám Petr neb Pavel)





Další podobné materiály na webu: