Vražda v Orient expresu – rozbor díla (2)

 

Kniha: Vražda v Orient expresu

Autor: Agatha Christie

Přidal(a): Lukáš Kalenda

 

Agatha Christie (1890 – 1976)

• Celým jménem Agatha Mary Clarissa Christie, psala pod pseudonymem Mary Westmacott.
• Světoznámá autorka kriminálních a detektivních příběhů.
• Pocházela z typické Viktoriánské rodiny.
• Roku 1906 odcestovala do Paříže se záměrem zdokonalit si francouzštinu a studovat hudbu.
• V průběhu první světové války pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v Ashfieldu.
• V roce 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho, společně měli dceru, ale po krizích, které vyvrcholili jejím nervovým selháním, se rozvedli.
• Po opětovné návštěvě archeologické vykopávky Uru v roce 1930 potkala svého druhého manžela.
• Jejích knih se celosvětově prodalo více jak 2 miliardy výtisků.
• Je autorkou více jak 80 románů, povídkových sbírek a divadelních her.
• Nejslavnější literární postavy v detektivkách jsou belgický detektiv Hercule Poirot a slečna Marplová.
• Porušovala do té doby nepsaná pravidla struktury detektivních románů, což jí pomohlo se rychle prosadit v Anglii.

Další díla

• Smrt na Nilu
• Deset malých černoušků
• Pět malých prasátek

 

Literární kontext

• Detektivní literatura
• Meziválečné období
• Ztracená generace
• Změna ideálu po válkách, boření tradic a nálad
• Západ – příklon k liberalismu (demokracie), východ – příklon ke komunismu

 

Související autoři

• USA
  • Ernest Hemingway
    • Ztracená generace, získal Nobelovu cenu, zúčastnil se obou světových válek
    • Díla: Komu zvoní hrana, Sbohem armádo, Stařec a moře

• • Francis Scott Fitzgerald
    • Díla: Velký Gatsby
• Irsko
  • Geroge Bernad Shaw
    • Dramatik, nositel Nobelovy ceny
    • Díla: Pekelník, Caesar a Kleopatra, Dům zlomených srdcí, Pygmalion
• Německo
  • Erich Maria Remarque
    • Prozaik, vystřídal mnoho povolání, které se promítly do děl
    • Díla: Na západní frontě klid, Tři kamarádi, Nebe nezná vyvolaných

 

Rozbor díla: Vražda v Orient-expresu

• Vydáno roku: 1934
• Literární druh: Epická próza
• Žánr: Detektivní román
  • Román je prozaický epický žánr.
    • Jeho jednotlivé druhy určujeme podle času děje: historický, válečný, utopický, ze současnosti.
    • Podle tématu dělíme na: sociální, dobrodružný, autobiografický, psychologický

 

Hlavní myšlenka (téma) a motivy

• Autor nás provádí dalším příběhem světově známého detektiva Hercula Poirota, který se při cestě zpět do své vlasti vyšetřuje vraždu, přičemž je kladen důraz na detaily a různá vodítka, která se mezi sebou propojují.
• Je udržován určitý společenský standart, vzhledem k tomu, že cestující jsou z vyšších vrstev společnosti. Detektiv Poirot shromažďuje pečlivě veškeré důkazy a poznatky, aby mohl vynést závěrečný verdikt.

 

Vypravěč

• Er-forma
• Neosobní (děj vypráví, nevstupuje do něj)

 

Kompozice

• Kniha rozdělena na 3 části a 32 kapitol
• Dějový postup je chronologický

 

Typy promluv

• Přímá, polopřímá řeč a nepřímá řeč
• Dialog, vnitřní monolog

 

Jazykové prostředky

• Jazyk spisovný
• Obsáhlejší popis vyšetřovacích procesů a jejich analýza
• Vložená francouzská slova a dialogy
• Časté rozhovory postav mezi sebou francouzsky
• Přechod mezi jazyky
• Řečnické otázky zvolané detektivem

 

Časoprostor

• Istanbul (Turecko) – počáteční stanice mezistátní linky Orient-expresu
• Jugoslávie – souprava Orient-expresu
• Zima roku 1929

 

Postavy

• Hercule Poirot
  • belgický detektiv, precizní, přemýšlivý, vyzná se v lidské psychologii, klade důraz na detail, vysoké společenské chování

• Samuel Edward Ratchett (Casetti)
  • Cestuje společně se svým pomocníkem, jde z něj patrná nervozita a strach

• Monsieur Bouc
  • Přítel Poirota, ředitel mezinárodní železniční společnosti

• Pierre Michel
  • Průvodčí na daném spoji, původem z Francie

• Mary Debenhamová
  • Angličanka, sebejistá, rozvážná, přívětivá

 

Stručný a výstižný děj

Belgický detektiv Hercule Poirot se vydal po vyřešeném případu v Sýrii zpět do své vlasti. Jako způsob dopravy zvolil nejprve Taurus-express, který ho dopravil do Cařihradu a poté pokračuje Orient-expresem do Londýna, vzhledem k tomu, že mu byl zaslán telegram se žádostí o nutném návratu. V zimním období, jako je tomu teď, nebývalo obvyklé, že by byla souprava plně obsazena. Naštěstí se pro detektiva uvolnilo jedno místo v kupé. Společně cestoval ještě se svým přítelem Monsierem Boucem, ředitelem železniční společnosti. Postupně se seznámil se všemi dalšími spolucestujícími, kteří evidentně spadali do vyšších tříd společnosti. První noc se ale něco stalo. Vlak narazil do sněhové závěje a musel zastavit. Toto detektiva neprobudilo, ovšem náhlý výkřik v noci ano. Rozhodl se proto zkontrolovat situaci na chodbu, zda bylo vše v pořádku. Ráno se dozvěděl, že ve vedlejším kupé byl 12 ránami z nože ubodán Samuel Ratchett, který ho předchozího odpoledne prosil o ochranu, z důvodu, že mu hrozilo nebezpečí. Pro Poirota začalo vyšetřování.

Nejprve bylo nutné sesbírat všechny důkazy a stopy na místě činu. V kapse zavražděného byly nalezeny rozbité kapesní hodinky, které ukazovaly možný čas vraždy. Dále zde byl pohozen luxusní kapesníček, který zřejmě patřil pachateli. Detektiv poté začal postupně vyslýchat ostatní cestující v jídelním voze. Po sérii různých teorií, vztahů, možného času vraždy a pohybu pachatele, svolal všechny opět do velkého vozu, aby jim představil svoje, dva, závěry.

První byl, že za tímto činem stojí osoba, která nastoupila v předchozí stanici, provedla vraždu, zanechala zde různá vodítka a opustila soupravu. Ovšem Poirot měl i druhou verzi, poněkud zajímavější. Vzhledem k alibi všech cestujících a vtahu k zabitému, který sám předtím byl strůjcem vraždy malého děvčátka, všechny spojoval jistý motiv pomsty. Na vraždě se proto podíleli všichni, i když by se to do jistých jedinců říci nedalo. Policii byla předána první verze případu. Pro detektiva byl tímto případ u konce.

 

Detailní obsah díla (včetně zachování rozdělení na 3 části)

1. část

Belgický detektiv vyřešil v Sýrii další případ rozhodl se vydat zpět do své vlasti za využití vlakem Taurus-expres. Jistý poručík Dubosc ho vyprovodil na vlakové nádraží. Ve vlaku směrem na Cařihrad si všiml mladé Angličanky Mary Debenhamové a plukovníka Arbuthnota. Po ubytování v hotelu mu byl předán telegram, ve kterém byl žádán o dostavení se do Londýna. Mění proto své plány a cestuje Orient-expresem, který jede po trase Istanbul-Calais.

Všechna kupé byla pro tento den rezervována, což bylo nečekané, vzhledem k období mimo sezonu. Jeden člověk ale nakonec nedorazil, tak Poirot za pomocí průvodčího Boveho zaujímá jeho místo. Postupně se Poirot seznámí se svými přímými spolucestujícími, a i z ostatních kupé. Společně je v soupravě 13 osob a vlakový personál.

Druhý den cesty je Poirot starší Američan jménem Ratchett. Nabídl mu peníze za ochranu před nepřítelem, který ho chce zabít a vyhrožuje mu dopisy. Byl však odmítnut.

Hodinu po půlnoci při průjezdu Jugoslávií vjel vlak do hluboké závěje, kde také uvízl

Poirota v noci probudil náhlý výkřik. Rozhodl se proto situaci zkontrolovat na chodbu, kde viděl průvodčího, jak se dovolává do vedlejšího kupé. Ten hlas byla paní Hubbardová, která viděla po svém kupé chodit nějakého muže.

Ráno se Poirot dovídá, že pan Ratchett, ten který ho žádal o ochranu, byl ubodán dvanácti ranami nožem. Začíná obsáhlé vyšetřování a sbírání všech prvotních důkazů a stop.

V kapse pyžama zavražděného se nacházely zlaté hodinky, které byly poškozené a ukazovaly 1 hodinu a 15 minut. Zdálo se, že v tuto dobu mohl být zavražděn, což by odpovídalo odhadu doktora Constantina, který s Poirotem případem zabýval. Ovšem nebylo to jasné vodítko, mohlo jít o falešnou stopu. Oběti bylo zasazeno 12 ran různého rázu, ale 3 byly jistě smrtelné. Vyskytovalo se podezření, že vrah nebyl jen jeden, vzhledem ranám, který by pravák neudělal.

Na místě činu se dále našel luxusní kapesníček s iniciálem “H”, čistič od dýmky (lulky) a zbytek spáleného dopisu, v němž byla zmínka o jisté “Daisy Armstrongové”. Poirot se zaměří na tento důkaz a zjistí, že zmíněná Daisy byla malá holčička, která byla unesena gangsterskou skupinou, v jejímž čele byl Casetti. Byl sice zatčen, ale spravedlnosti unikl. Změnil si jméno na Ratchett a cestoval po světe. Byl tedy zabit vrah, motiv je zřejmý.

 

2. část

Poirot pokračoval ve výsleších a postupně si do jídelního vozu volal jednotlivé pasažéry a ptal se na jejich alibi. Postupně si zjišťoval i vztah cestujících s známou americkou rodinou Armstrongových.

Nejblíže k nim ze všech měla slečna Dragomirovová, ovšem zločin mohla těžko spáchat, vzhledem k její křehké postavě a malé fyzické síle.

Alibi měli všichni cestující. Na stole byla proto otázka, zda by to nemohl spáchat někdo z vlakového personálu, tato varianta se ale neukázala jako ta správná.

Ratchettův tajemník Hector MacQueen tvrdil, že netušil pravou identitu svého pána.
Jeho anglický komorník Mastermann zase tvrdil, že za celou noc neopustil vůbec své kupé.

Někteří cestující, včetně Poirota, zahlédli po výkřiku procházet na chodbě ženu, která mělo na sobě noční kimono s výrazným motivem draka. Poirot se rozhodl identifikovat, komu patří. Postupnými otázky při výsleších nebyl úspěšný. Každý řekl, že takové nevlastní.

Následovalo zdvořilé prohledání všech zavazadel cestujících za účelem odhalit stopu.
Po neúspěšném výsledku si Poirot z jiných důvodů otevřel svůj kufřík, kde našel zmíněné kimono. Tento případ bude ještě zajímavý…

 

3. část

Ukázalo se, že kapesníček v Ratchettově kupé patří kněžně Dragomirovové. Jmenovala se sice Natalia, ale N se v azbuce píše jako písmeno H. Usvědčil ji, že u Armstrongových pracovala jako vychovatelka a je zde spojitost a teoretický motiv pro vraždu.

Z jednotlivých indicií a útržků si Poirot díky jeho velice precizní práci, s důrazem na pochopení lidské psychologie vytváří dva možné scénáře, co se zde během předchozích dní odehrálo.

Dal pokyn všechny svolat do jídelního vozu a představil jim závěry z jeho vyšetřování.

První varianta byla taková, že do vlaku vstoupil cizí vrah v převleku za průvodčího, což by vysvětlovalo i jeho nenápadnost, a když vlak stál ve poslední stanici, zavraždil Ratchetta a uprchl z vlaku pryč.

Ovšem Poirot měl i druhou verzi, poněkud zajímavější a s pestřejšími výsledky. Z výslechů vyplynulo, že každý byl určitým způsobem svázán s rodinou Armstrongových. Vlak měl být plně obsazen lidmi se stejným motivem, ovšem se uvolnilo jedno místo, které připadlo zrovna na detektiva.

Ti všichni se rozhodli vzít spravedlnost do svých rukou a potrestat Cassetiho za jeho ohavný zločin, který zorganizoval. Svůj plán vraždy si proto vyzkoušeli předem na nečisto. Chtěli, aby to vypadalo, že Casseti byl zavražděn vrahem, který zároveň nebyl cestující na palubě Orient-expresu. Ovšem toto jim zkomplikovalo zastavení kvůli husté závěji a tak nastražili falešné stopy v podobě hodinek a kapesníčku. Alibi všech si potvrzovali pro každého nevinnost.

Monsier Bouc a doktor Constantine se shodli, že policii předloží první řešení nabízené Poirotem. Pro belgického detektiva je tímto práce u konce.

 

Vliv a přijetí

• Agatha Christie patří mezi nejlépe prodávající se autory na světe. Tudíž toto dílo velice vlídně přijato a sklízí zasloužený úspěch i dnes.

 

Filmová zpracování

• Na námět knihy vzniklo několik filmových adaptací. Některé byly dobré, některé sklízely smíšené recenze. Nejznámější je ale série s hercem Davidem Suchetem v roli hlavního detektiva.