Warning: Undefined array key "https://rozbor-dila.cz/ceska-literatura-na-prelomu-19-a-20-stoleti-literarni-obdobi/" in /data/web/virtuals/236077/virtual/www/domains/rozbor-dila.cz/wp-content/plugins/wpa-seo-auto-linker/wpa-seo-auto-linker.php on line 192
Kniha: Zmoudření Dona Quijota
Autor: Viktor Dyk
Přidal(a): Terkusai
Viktor Dyk (1877 – 1931)
- Český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik.
- Viktor Dyk se narodil 31. prosince 1877 v Pšovce u Mělníka.
- V mládí byl jedním z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později se stal nacionalisticky orientovaným autorem.
- Za 1. světové války byl členem domácího odboje a byl také signatářem Manifestu českých spisovatelů.
- Navštěvoval gymnázium a později studoval práva, ale nikdy se jim nevěnoval.
- Po celý život působil jako novinář a spisovatel.
- Byl orientován pravicově a patřil mezi největší odpůrce T. G. Masaryka a E. Beneše.
- Zemřel na srdeční mrtvici při koupání se v Jaderském moři v blízkosti jugoslávského ostrova Lopud.
- Jeho díla jsou typická satirou, pravidelným rytmickým veršem, jasnou pointou a využíváním paradoxů.
- Kromě několika básnických sbírek psal prózu a divadelní hry.
Díla
- Krysař (1915) – Novela, která je jedním z jeho nejznámějších literárních děl.
- Zmoudření Dona Quijota (1913) – Drama, které patří mezi jeho nejznámější literární díla.
- Devátá vlna (1930) – Básnická sbírka, která je také jedním z jeho nejznámějších literárních děl.
- Milá sedmi loupežníků (1906) – Lyrickoepická poema známá svou satirou a sarkasmem.
Literárně-historický kontext
Historický kontext
- Přelom 19. a 20. století byl obdobím prudkého technologického a sociálního vývoje.
- Toto období bylo poznamenáno průmyslovou revolucí, která zásadně změnila způsob života lidí.
- Období bylo charakterizováno optimismem a vírou v pokrok a vědu. Na druhé straně se objevovaly obavy z rychlého tempa změn a ztráty tradičních hodnot.
- Vznikaly nové politické ideologie a hnutí, které ovlivnily budoucí směřování světa.
Literatura na přelomu 19. a 20. století
- Literatura tohoto období se vyznačovala experimentováním s formou a stylem.
- Autoři se zaměřovali na introspekci a zkoumání lidské psychiky.
- Realismus a naturalismus byly dominantními literárními styly.
Spisovatelé a jejich díla
- Thomas Hardy (Británie) – “Tess z rodu d’Urbervillů” – Román o mladé ženě, která se snaží najít své místo ve světě, který je ovládán společenskými konvencemi.
- Henry James (USA) – “Portrét dámy” – Příběh mladé Američanky, která hledá svobodu a nezávislost v konzervativní evropské společnosti.
- Émile Zola (Francie) – “Germinal” – Dramatický příběh o dělnické třídě v době průmyslové revoluce.
- Fjodor Dostojevskij (Rusko) – “Zločin a trest” – Psychologický román o mladém muži, který se pokouší ospravedlnit vraždu z morálního hlediska.
- Gabriela Preissová (Česko) – “Její pastorkyňa” – Příběh o tragické lásce a společenských konvencích na venkově.
Česká literatura na přelomu 19. a 20. století
- Toto období bylo charakterizováno prudkým sociálním a politickým vývojem.
- V literatuře se začaly objevovat nové umělecké směry jako impresionismus, symbolismus a dekadence.
- Vznikla nová generace spisovatelů, která se označuje jako Česká moderna. Patří k ní autoři jako Karel Hlaváček, Otokar Březina, Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar a další.
- Tito autoři se vymezili vůči dosavadním postupům a začali experimentovat s formou a stylem.
- V literatuře se začaly objevovat sociální témata a kritika společnosti.
Generace anarchistických buřičů
- Anarchističtí buřiči, také známí jako “básníci života a vzdoru”, jsou označení pro generaci českých spisovatelů, která se začala tvořit na počátku 20. století.
- Tato generace byla silně ovlivněna filozofií Friedricha Nietzscheho a byla známá svým odmítáním státu a jeho autority.
- Jejich tvorba byla ovlivněna myšlenkami anarchismu, antimilitarismu a vitalismu. Propagovali přirozenou lásku, rovnost mužů a žen, kritizovali tradiční manželství a vedli bohémský život.
- Mezi nejvýznamnější autory patří: Stanislav Kostka Neumann, Viktor Dyk, František Gellner, Fráňa Šrámek a Karel Toman.
Rozbor: Zmoudření Dona Quijota (1913)
- Literární forma: divadelní hra
- Literární druh: drama
- Literární žánr: tragédie
- Napsáno v roce 1913, premiéra 1914
Téma, myšlenka, námět a motivy:
- Hlavní téma: Zmoudření = ztráta iluzí a konfrontace ideálů s realitou, tedy touha po dobrodružství/slávě ve srovnání s realitou života.
- Hlavní myšlenka:
- Je prakticky nemožné dosáhnou úplně všech svých snů.
- Zesměšnění konvenčního rytířského románu.
- Důraz na změnu postav/děje umožňuje autorovi do díla zasadit své filozofické a symbolistické myšlenky.
- Námět: Jde o adaptaci románu Don Quijote (Miguela de Cervantes)
- Motivy: sny, ideály, vnitřní konflikty, sebeuvědomění, láska, konfrontace s realitou života
Kompozice:
- 5 dějství
Jazyk a styl:
- Prostý jazyk a bohatá slovní zásoba
- Citace, odkazy, rétorické otázky, výrazné slovní obraty
- Veršová písňová forma
- Scénické poznámky (zvedne pochodeň, která zase klesne)
- Metafory (hloupý a směšný sen)
- Řečnické otázky (Nač zápasit se lvy, nač osvobozovat zločince, nač pomáhat těm, kterým ublíží naše pomoc?)
Vypravěč:
- Er-forma
- Přímá i nepřímá řeč, dialog mezi postavami
Postavy:
- Don Quijote:
- Idealistický a snílkovský rytíř, který se snaží bojovat proti nespravedlnosti.
- Jeho cíle jsou vznešené, ale často nerealistické a v rozporu s realitou.
- Postupně dochází k poznání, že svět je složitější, než si myslel.
- Sancho Panza:
- Věrný společník a sluha Dona Quijota.
- Je praktičtější a má více zdravého rozumu než Don Quijote.
- Často slouží jako hlas rozumu a realistické perspektivy.
- Dulcinea del Toboso:
- Ideál ženské krásy a ctnosti v Donově Quijotově představě.
- Ve skutečnosti se v knize přímo neobjevuje, ale je důležitou inspirací pro Dona Quijota.
- Rytíři a šlechtici:
- Různé postavy, které Don Quijote považuje za zlé rytíře nebo obry.
- Ve skutečnosti jsou často obyčejní lidé nebo symboly sociálních problémů.
- Vesničané a prostí lidé:
- Postavy, které Don Quijote a Sancho Panza potkávají na svých cestách.
- Reprezentují širokou škálu společenských tříd a názorů.
Časoprostor:
- Doba děje: 17. století
- Místo děje: Španělsko
Děj (obsah) díla:
Tato kniha je moderní interpretací slavného příběhu “Don Quijote” od Miguela de Cervantese. Dílo se zaměřuje na hlavní postavu, Dona Quijota, který je zobrazen jako idealista a snílek, jenž se snaží bojovat proti sociálním nespravedlnostem své doby. Don Quijote podstupuje řadu dobrodružství, která jsou plná satiry a humoru. Jeho věrný společník Sancho Panza jej doprovází na jeho cestách, kde se setkávají s různými postavami, od šlechticů po prosté vesničany. Don Quijote se snaží napravit křivdy a bojovat proti zlu, ale často je jeho idealismus v rozporu s realitou, což vede k mnoha komickým situacím.
Vývoj děje:
- Začátek příběhu: Děj začíná, když se Don Quijote rozhodne opustit svůj domov a vydat se na cestu, aby napravil křivdy a bojoval proti zlu. S sebou si bere svého věrného společníka Sancho Panzu a společně se vydávají na dobrodružství.
- Dobrodružství a konflikty: Během svých cest se setkávají s různými postavami a situacemi, které odrážejí sociální a politické problémy tehdejší doby. Don Quijote se snaží bojovat proti různým “obry” a “zlým rytířům”, které ve skutečnosti představují běžné problémy, jako jsou nespravedlnost, korupce a útlak.
- Vývoj postavy: Postupně se Don Quijote začíná učit z vlastních chyb a uvědomuje si, že svět není tak jednoduchý, jak si původně myslel. Jeho idealismus je vystaven zkoušce, když se musí vyrovnat s realitou a pochopit, že některé problémy nelze vyřešit pouhým bojem.
- Kulminace a zmoudření: Vrcholným bodem příběhu je, když Don Quijote přichází k hlubokému poznání, že změna společnosti vyžaduje více než jen idealistické sny. Uvědomuje si, že je třeba najít rovnováhu mezi ideály a realitou a že někdy je nutné přijmout kompromisy.
- Závěr: Příběh končí Donem Quijotem, který se vrací domů, obohacen o nové zkušenosti a s hlubším porozuměním pro lidskou povahu a společnost. Jeho zmoudření je zobrazeno jako proces osobního růstu a pochopení složitosti světa. Dyk také přidává nový rozměr k postavě Dona Quijota tím, že ho zobrazuje jako člověka, který postupně dochází k poznání, že svět nemůže být změněn pouze idealismem a že je třeba přijmout určité kompromisy.
Aktuálnost díla:
- Konfrontace idealismu s realitou a touha po hrdinských činech či slávě je stále aktuální.
Tematicky podobné dílo:
- Don Quijote – Miguel de Cervantes y Saavedra – námětem pro Dykovu adaptaci. Hra se liší především závěrem.
Kritika a reakce na dílo:
- Vrcholné dílo autora, označováno za nejvýraznější dílo českého symbolismu.
- Drama bylo vydáno od roku 1913 už mnohokrát.
