![]()
Eugène Ionesco (1909 – 1994) byl francouzský dramatik a básník rumunského původu, který se zapsal do dějin literatury jako jeden z hlavních představitelů a zakladatelů absurdního dramatu. Ve svých dílech bojoval proti logice světa a řeči, přičemž často poukazoval na tragickou a bezradnou vizi světa, v němž je jediné východisko spatřováno v humoru.
Životní osudy Eugèna Ionesca
- Narodil se ve městě Slatina v Rumunsku do rodiny rumunského otce a francouzské matky.
- Když byl malý, jeho rodiče se rozvedli. Celé dětství strávil ve Francii, ale po rozvodu žil s otcem v Rumunsku.
- Na univerzitě studoval francouzskou literaturu a později působil jako pedagog francouzštiny.
- Během vysokoškolských studií se seznámil s Emilem Cioranem a Mirceou Eliadem, kteří se posléze stálí jeho dobrými přáteli.
- V roce 1936 se oženil s Rodicou Burileanu, se kterou měl dceru. Právě pro ni začal psát dětské pohádky.
- Rodina se následně přestěhovala do Francie, kde si Ionesco po vzoru svého otce doplnil doktorandské vzdělání.
- Během druhé světové války žil v Marseille a do Paříže se vrátil až po osvobození od německé okupace v roce 1944.
- V době komunistické diktatury byly jeho hry v Rumunsku zakázány Nicolaem Ceaușescuem, protože se Ionesco veřejně a kriticky vyjadřoval o jeho režimu.
- Během svého života získal řadu prestižních ocenění, včetně Filmové ceny festivalu v Tours, Society of Authors Theatre Prize či Grand Prix National for Theatre.
- Obdržel také Monackou Velkou cenu, Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu a Jeruzalémskou cenu.
- Byl mu udělen čestný doktorát na univerzitách v New Yorku, Lovani (Leuven), Warwicku a Tel Avivu.
- Zemřel ve věku 84 let a je pochován na slavném pařížském hřbitově Montparnasse.
Literární styl a absurdní drama
- Patřil k hlavním představitelům a zakladatelům absurdního dramatu a dodnes se řadí k jeho nejhranějším autorům.
- V jeho prvních dílech je patrný vliv dadaismu, bojuje v nich proti tradiční logice světa a smysluplnosti řeči.
- Později dospěl k názoru, že svět je plný utrpení a fanatismu, což se odrazilo v jeho tragické a bezradné vizi lidské existence.
- Svět vnímal jako obrovský, neosobní stroj, který postupně ničí a drtí člověka.
- Jediné možné východisko z této existenciální úzkosti spatřoval v humoru a grotesce.
- Začal tvořit takzvané antihry, které zcela popíraly klasickou divadelní strukturu a děj.
- Jeho díla je třeba chápat jako důrazné memento proti lidskému osamocení, ale i proti politické zvůli a totalitě.
Přehled divadelních her a tvorby
Divadelní hry (Absurdní drama)
- Plešatá zpěvačka (1950) – Hra, u níž se autor inspiroval učebnicí angličtiny. Obsahuje nesmyslný text, absurdní rozhovory a nesouvisející věty, čímž vznikla takzvaná tragédie řeči. Herci zde mluví podle učebnice a nevedou žádnou smysluplnou konverzaci. Hra bývá hrána jako komedie či fraška, autor však tvrdil, že pocit, který ho vedl k napsání této hry, byl spíše tragický.
- Židle (1952) – Hra, ve které jeviště zeje prázdnými stoličkami, na které se postupně usazují neviditelné osoby. Jediní viditelní jsou Stařenka a Stařeček, kteří s nimi vedou rozhovor. Hra je uzavřena příchodem Řečníka, jehož úlohou má být odevzdání poslání Staříka o smyslu života.
- Amadeus aneb Jak se ho zbavit (1954) – Absurdní drama o manželském páru a neustále rostoucí mrtvole v jejich bytě.
- Improvizace Almy neboli Pastýřův chameleon (1956) – Hra, ve které autor vystupuje jako jedna z hlavních postav a umožňuje posluchačům nahlédnout do procesu tvorby dramatického textu.
- Budoucnost je ve vejcích čili Všeho je třeba ke stvoření světa (1957) – Další z autorových absurdních divadelních hříček.
- Nosorožec (1959) – Hra, ve které nosorožectví symbolizuje stádnost. Autor zde popsal proces kolektivní přeměny a ukazuje, jak je možná proměna v kolektivním myšlení.
- Ten strašný bordel! (1973) – Pozdější dramatické dílo reflektující chaos moderního světa.
Zajímavosti ze života
- Stal se váženým členem prestižní Francouzské akademie.
- Kromě psaní se věnoval také výtvarnému umění a byl nadaným malířem.
- Je známo ještě jedno datum jeho narození, a to rok 1912. Jedná se však o omyl, který záměrně rozšířil sám autor, aby ve skupině mladých spisovatelů vypadal mladší.
Související autoři
Představitelé absurdního dramatu
Samuel Beckett
- Irský dramatik a prozaik, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
- Spolu s Ionescem patří k nejvýznamnějším tvůrcům absurdního divadla.
- Jeho nejslavnějším dílem je hra Čekání na Godota.
- Český dramatik, esejista a pozdější prezident.
- Ve svých hrách jako Zahradní slavnost nebo Vyrozumění rozvíjel principy absurdního dramatu v českém prostředí.
- Zaměřoval se na destrukci jazyka a byrokratický aparát.
- Švýcarský dramatik a prozaik.
- Ačkoliv není čistým představitelem absurdního dramatu, jeho grotesky a tragikomedie mají k tomuto směru velmi blízko.
- Autor slavných her Návštěva staré dámy a Fyzikové.
Slavné citáty
O myšlení a společnosti
Myslet proti své době je hrdinství. Ale říkat to, co si myslí všichni, je zbabělost.
O absurditě
Absurdní je to, co nemá účel… Odtržen od svých náboženských, metafyzických a transcendentálních kořenů, je člověk ztracen.
Časté otázky k autorovi
Kdo byl Eugène Ionesco?
Eugène Ionesco byl francouzský dramatik a básník rumunského původu, jeden z hlavních zakladatelů a představitelů absurdního dramatu.
Jaká jsou nejznámější díla Eugèna Ionesca?
Mezi jeho nejslavnější divadelní hry patří Plešatá zpěvačka, Nosorožec a Židle.
Co symbolizuje hra Nosorožec?
Ve hře Nosorožec symbolizuje proměna lidí v nosorožce stádnost, kolektivní přeměnu myšlení a snadné podlehnutí totalitním ideologiím.