Kniha: Bílá nemoc
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): PavelN, MOnika
Karel Čapek (1890-1938)
Český spisovatel, novinář, dramatik a fotograf, se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích v severovýchodních Čechách jako syn venkovského lékaře. Dětství prožil v Úpici v Podkrkonoší, kde měl otec od roku 1890 lékařskou praxi. Gymnázium studoval v Hradci Králové (1901-1905), v Brně a dále v Praze, kam se rodiče přestěhovali roku 1907. Od roku 1909 studoval na filozofické fakultě v Praze. Po vysokoškolských studiích se stal novinářem a psal zejména pro Lidové noviny. Hodně cestoval (Německo, Anglie, Francie a Španělsko) zvláště se svým bratrem Josefem, který na konci okupace zemřel v koncentračním táboře. Karel Čapek zemřel už o Vánocích v roce 1938. Ke konci života byl často napadán reakční částí české buržoazie, a to hlavně proto, že se postavil proti fašismu.
Dílo:
- Utopie – Továrna na absolutno (1922), Věc Makropulos (1922), Krakatit (1924), Válka s mloky (1936)
- Filosofie – Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (1934) – noetická (poznávací) trilogie
- Antifašismus – Matka (1937)
- Pohádky – Devatero pohádek (1931), Dášenka čili život štěněte (1933)
- Jiné – Měl sem psa a kočku (1939), Hovory s TGM (1928), Obrázky z Holandska (1932)
Literárně-historický kontext
- Dílo bylo vydáno v roce 1937.
- Karel Čapek v něm předpověděl hrozbu fašismu v Německu a některé události 2. světové války.
- Zmínil se o zřizování táborů pro nakažené bílou nemocí (koncentrační tábory).
Další autoři tohoto období:
- Josef Čapek
- Bratr Karla Čapka, výtvarník, umělecký kritik a teoretik, básník, prozaik a dramatik.
- Společná díla K.Č. a J.Č.: Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu, Adam stvořitel.
- Jeho dílo: Kulhavý poutník, Povídání o pejskovi a kočičce, Jak se dívat na moderní obrazy, Umění přírodních národů
- Ferdinand Peroutka
- Novinář, prozaik, literární a výtvarný kritik, šéfredaktor týdeníku Přítomnost, politický redaktor Lidových novin, odpůrce komunismu.
- Jeho dílo: Budování státu (několikasvazkové dílo, hovořící o politice nově vzniklého Československa).
- Karel Poláček
- Žurnalista, humorista, prozaik židovského původu, zprvu psal romány se sociálními aspekty, ale okolnosti doby změnili jeho dílo na knížky pro děti, humoristické prózy atd.
- Jeho dílo: Edudant a Francimor, Povídky pana Kočkodana. Muži v ofsajdu, Dům na předměstí, Okresní město, atd.
- Eduard Bass
- Spisovatel, novinář, redaktor, herec a autor kabaretních textů. Psal do lidových novin.
- Jeho dílo: Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto, Lidé z maringotek.
- František Langer
- Dramatik, prozaik, autor knih pro mládež a představitel čapkovské generace.
- Jeho dílo: Filatelistické povídky, Bratrstvo Bílého klíče, Periférie, Jízdní hlídka.
Rozbor díla: Bílá nemoc
- Literární forma: próza
- Literární druh: drama (protifašistické)
- Literární žánr: tragédie (divadelní hra)
- Premiéra: 1937
- Zařazení do doby: 1. polovina 20. století
Okolnosti vzniku díla:
- Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov „konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur“.
Téma:
- Svět napadený pandemií záhadné bílé nemoci
- Konflikt demokracie a diktatury. Konflikt jedince a společnosti.
- Jedinec je slabý vůči celku, když stojí sám bez opory.
- Konflikt mezi doktorem Galénem (charakterní, inteligentní,
skromný) a jeho protipólem diktátorem Maršálem (rysy
fašistického vůdce).
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou díla byl určitě nesmyslný, až naivní boj jednotlivce proti společnosti či proti organizovanému zločinu.
- Varovat před nebezpečím, které pro tehdejší Evropu představovalo Hitlerovo Německo, což si tehdy ne každý uvědomoval.
- Čapek chtěl také varovat před nesmyslností války.
- Čapek v předmluvě dodává, že tragický závěr není řešením, ale že „konečné řešení zůstává politickým a duchovním dějinám, na kterých nejsme angažováni jenom jako diváci, nýbrž jako spolubojovníci, kteří musejí vědět, na které straně světového dramatického konfliktu leží celé právo a celý život malého národa“. Čapek schválně vybral tento závěr. Vyřešil tím prohřešek Galéna. Ten totiž jako lékař, který stvrdil Hippokratovu přísahu, měl léčit všechny lidi, ale Galén si vybral jen chudé, kteří nemají žádnou moc (protože chtěl, aby za mír bojovala bohatší společnost, v jejíž rukou je možnost zastavit válku) a zároveň jako lékař měl povinnost odstranil válku. Byl to komplikovaný rozpor.
- Čapkovo drama, ale nekončí nijak pesimisticky. Zůstali zde přeci ještě Maršálova dcera a mladý Krüg – bojovníci za mír.
Námět:
- Hra o třech dějstvích, kterou Karel Čapek napsal v „předvečer“ 2. světové války.
Motiv:
- Nemoc, pandemie, medicína, diktatura, válka, fašismus
Kompozice:
- Chronologická
- 3 akty (dějství) ve 14 obrazech
Jazyk a styl:
- Psáno srozumitelným a čtivým jazykem (typicky čapkovským).
- Spisovný, knižní, místy hovorové výrazy, přirovnání, termíny.
- Hra je vystavěna na živých dialozích a promluvách postav, kterými jsou jednotlivé postavy charakterizovány.
Hlavní postavy:
- Doktor Galén: Jako nadějný mladý lékař brání život, s dobrým srdcem – pomáhá chudým. Jako jediný má lék na bílou nemoc. Léčí ale jen chudé a lidi bez vlivu, aby tak přinutil mocné k nastolení míru. Protiválečný postoj, představitel individuálního odporu, ale naivní (požadoval zastavit válku). Neústupný, rozhodný, důsledný, ale laskavý a obětavý. Často vypadá trochu bezbranně a naivně, proto se mu říká doktor „Dětina“. Prokazuje však neobyčejnou charakterovou pevnost a statečnost, která vrcholí ve střetu s Maršálem.
- Maršál: Sobecký diktátor a bezcitný vůdce, slepě vede svůj národ do války, protože touží po moci a vládnutí. S Baronem jsou nelidští, zbabělí a posedlí vírou ve spasení.
- Baron Krüg: Vede výrobu zbraní. Maršálům přítel. Je stejně jako on ambiciózní a touží po úspěchu, moci a slávě. V jádru je to ale zbabělec.
- Dvorní rada prof. Dr. Sigelius: touha po slávě a úspěchu, snaží se najít lék proti Bílé nemoci
Doba a místo děje:
- Čas: v předzvěsti 2. sv. války (20. století)
- Místo: blíže neurčeno – země, kde se děj Bílé nemoci odehrává z části připomíná tehdejší Německo nebo Itálii, Španělsko nebo i jiné státy v autorově současnosti.
Děj:
Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla – výbojný maršál – chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky. Krüg žádá maršála, aby uzavřel mír. Ten však trvá na dalším zvýšení zbrojní výroby. Ani maršál nedonutí Galéna ke změně jeho stanoviska a i ve chvíli, kdy zpozoruje na sobě bílou skvrnu, fanatiky vyzývá k dalšímu výbojnému tažení. Teprve na naléhání své dcery a mladého Krüga, jehož otec se zastřelil, je ochoten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku, aby mohl být léčen. Galén přicházející k maršálovi je však ubit fanatickým davem, když odmítá provolávat slávu válce, a jeho lék je rozdupán. Čapek v předmluvě dodává, že tento tragický závěr není řešením, ale že „konečné řešení zůstává politickým a duchovním dějinám, na kterých nejsme angažováni jenom jako diváci, nýbrž jako spolubojovníci, kteří musejí vědět, na které straně světového dramatického konfliktu leží celé právo a celý život malého národa“.
Adaptace
- Divadelní adaptace: 1937 ve Stavovském divadle – režie se ujal K. Dostal
- Filmová adaptace: 1937 stejnojmenný film, režie Hugo Hass
