Bílá nemoc – rozbor díla k maturitě (2)

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

rozbor-díla

 

Kniha: Bílá nemoc

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Brendy

 

 

Autor: Karel Čapek (1890 – 1938)

  • spisovatel, novinář (Lidové noviny), dramatik, režisér, prozaik, překladatel
  • * Malé Svatoňovice, otec venkovský lékař (→ Galén), matka sbírala lidovou slovesnost
  • bratr Josef – malíř, spisovatel – měli blízký vztah, sestra Helena – malířka
  • Gymnázium Hradec Králové – vyloučen kvůli kritice R-U, gymnázium v Praze, studoval filozofii, literaturu (Berlín, Paříž), vychovatel u hraběte
  • zpočátku psal spolu s Josefem, poté sám, psal role pro manželku Olgu Scheinpflugovou
  • přátelství s TGM (představitel prohradní politiky – stal se terčem) ® „pátečníci“
  • několikrát nominován na NC, nikdy ji však nezískal
  • 25. 12. 1938 – zemřel na zápal plic

 

Kontext autorovy tvorby

  • Karel Čapek se věnoval mnoha literárním směrům, např. cestopisům, politickým a filozofickým dílům, překladům, pohádkám, dramatu i próze. Mezi jeho nejslavnější díla patří drama R.U.R., román Krakatit, drama Věc Makropulos, soubory povídek Povídky z jedné a druhé kapsy, román Válka s mloky, drama Bílá nemoc, drama Matka, pohádka Dášenka čili život štěněte, Hovory s T. G. Masarykem a další.
  • Ideály demokracie a humanity, myšlenky pragmatismu (jen to je pravdivé, co je užitečné a účelné pro život), nic nelze vyložit jen z jednoho hlediska (každý má svou pravdu), autobiografické prvky (sám byl svědkem výbuchu továrny -> Krakatit)

 

Další významná díla:

a) Novinářská činnost: fejetonista, vymyslel sloupek (= tematická obdoba fejetonu, kurzíva, aktuální téma, tvar sloupu, odlehčená forma)

  • Kritika slov, Zahradníkův rok, Jak se co dělá, Marsyas
  • cestopisy: Výlet do Španěl, Anglické listy, Cesta na sever

b) Prozaická činnost

Civilismus

  • spolu s Josefem: Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada
  • Trapné povídky

Románové utopie

  • Krakatit, Továrna na absolutno, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Hovory s TGM

Noetický prvek

  • Hordubal, Povětroň, Obyčejný život

Protinacistická díla

  • Válka s mloky, První parta, Život a dílo skladatele Foltýna, Kniha apokryfů

c) Tvorba pro děti

  • Dášenka čili život štěněte, Devatero pohádek

d) Dramatická činnost

  • Loupežník, Ze života hmyzu – s Josefem
  • R.U.R., Věc Makropulos, Matka

 

Společensko-historické pozadí

  • uvedeno na scénu dvacet měsíců před podepsáním Mnichovské dohody, dva a půl roku před začátkem druhé světové války = před nástupem nacismu, před kterým varovalo
  • konkrétně reaguje na hrozbu války a varuje před nastolením a nadvládou nacismu a s ním spojeným „vykořisťováním“, nenávistí

 

Zařazení autora, znaky období

  • Literatura 1. poloviny 20. století (česká meziválečná literatura)
  • Demokratický proud:
    • V 20. – 30. letech 20. století
    • Důraz kladen na poznávací (noetickou) stránku díla, členění literatury, vznik nových uměleckých proudů
    • Mezi autory demokratického proudu ve 30. letech 20. století patřili: Eduard Bass (Cirkus Humberto, Klapzubova jedenáctka); Karel Poláček (Bylo nás pět); Josef Čapek (Stín kapradin)
  • Pragmatismus – filozofický směr, vzniká v USA, snaží se najít absolutní pravdu. Univerzální pravda neexistuje, je tolik pravd, z kolika zorných úhlů se na ni díváme. Pravdivé je to, co je užitečné. V Česku psali do Lidových novin, byli názorově blízcí T. G. Masarykovi.
  • Literární skupina
    • Klub demokratický, skupina literátů kolem lidových novin – generace pragmatiků (autoři demokratického proudu byli tzv. pragmatisté).

 

Další autoři, kteří tvořili ve stejné době

 

Rozbor díla: Bílá nemoc 

Obecná charakteristika díla Bílá nemoc

  • Druh: drama – protinacistické
  • Žánr: tragédie

 

Tematická výstavba

  • Námět a téma: varování před nacismem, nesmyslnost války, hlavním tématem je epidemie bílé nemoci, na kterou se nedaří najít lék. Není ale skutečnou tělesnou nemocí, ale symbolicky znázorňuje „nakaženou“ mysl. Jeden člověk nezmůže nic proti davu lidí.
  • Místo děje: vymyšlená země (místo není nijak blíže určeno)
  • Doba děje: autorova současnost – doba, kdy nacismus dosáhl největší síly

 

Postavy:

  • Dr. Galén – byl ve válce a snaží se zabránit válce tím, že ošetřuje jen chudé lidi, kteří jsou proti boji, ví, co je válka, jaké nese oběti, odvážný, pomáhá druhým, naivní, laskavý, naivní, silná povaha, statečný (odporuje maršálovi, pod hrozbou vězení)
  • Dr. Sigélius – doktor, který nechá léčit Galéna ve své nemocnici, složení léku mu však není známo, panovačný, krutý, nekompromisní, snaží se najít lék
  • Maršál – diktátor, neústupný, zbabělý, nelidský, bezohledný (společné s Krügem), zlý, krutý, panovačný, touží po moci, až když sám onemocní, je schopen svůj názor na válku změnit, typický nacista, opak dr. Galéna
  • Baron Krüg – majitel zbrojařské továrny, který také onemocní Bílou nemocí, chce, aby ho Galén zachránil, ten však chce mír a dává podmínku, ve které se jedná o mír v zemi, Maršál nechce na podmínku o míru přistoupit, a proto se baron zastřelí, nejbližší přítel Maršála, podobná povaha jako Maršál

 

Myšlenky

  • varování před nebezpečím nacismus, úpadkem společnosti
  • nemoc má symbolický význam – nemoc = nacismus, nemoc mysli, bílá = čistota rasy, bílá skvrna = hluboký rozvrat bílé rasy, který Čapek viděl v násilnických metodách a touze po světovládě
  • konflikt Galén X Maršál – není boj dobra proti zlu, černé proti bílé; srážka dvou nesmiřitelných hodnot (konflikt jedince X držitelům moci) = konflikt ideálů pacifismu a demokracie X diktatuře
  • dílo nutí čtenáře přemýšlet, klást si otázky
  • paradox: Galén přesvědčil vůdce války, ale poté je ušlapán těmi, za které bojoval
  • největší nebezpečí pro lidskou společnost je v slepém následování davu, nahrazení vlastních názorů názory fanatiků
  • končí otevřeně s otázkou: Uvědomí si národ, že je celý nemocen, že jeho vlastní smýšlení je ona bílá nemoc nebo bude pokračovat ve válce, než všichni pomřou?

 

Jazyková výstavba

  • jazyk: spisovná čeština, latina – názvy nemocí, anglické a německé fráze
  • krátké scénické poznámky (popisují, co člověk v dané chvíli dělá)
  • psáno formou dialogů (velice živé), není zde velké množství charakteristiky postav (vlastnosti známé z jejich promluv), fantastický motiv, metafory, časté označení, nářečí
  • symbolika:
    • Maršálova země = nacistické Německo
    • malá země, proti které se válčí = Československo
    • bílá nemoc = úpadek společnosti, manipulace s lidmi
    • Galénova smrt = potrestání Galéna za porušení Hippokratovy přísahy

 

Kompoziční výstavba

  • chronologicky, 3 akty, 14 obrazů, předmluva –  autor seznamuje s důvodem napsání díla
  • vykonstruovaná zápletka, tragický konec

 

Vlivy na tvorbu

  • Čapek si jako jeden z mála, uvědomoval nebezpečí, které pro tehdejší Evropu představovalo Hitlerovo Německo

 

Kritika a vliv díla

  • dílo bylo zfilmováno a několikrát převedeno do divadelní podoby
  • 1937 stejnojmenný film – režie a hlavní role: Hugo Haas
  • na motivy této knihy byla natočena i opera
  • nacistické skupiny – napadají ho za jeho díla, pravděpodobně uspíšily jeho smrt

 

Srovnání

  • protiválečná díla: Matka, Válka s Mloky

 

Obsah

1.dějství – DVORNÍ RADA

Mezi lidmi propukla nová nemoc → projevuje se bílými skvrnami na těle a poté se projevuje jako lepra nebo mor. Postihuje zejména lidi nad 45 let a smrt nastává asi po 5 měsích. Nemoc je smrtelná → neexistuje na ni žádný lék. Tyto informace se dozvídáme s rozhovoru, který dělá reportér s nejvýznamnějším doktorem státu Sigeliem. Poté, co reportér odejde, přijde k Sigeliovi chudý lékař, který říká, že na bílou nemoc našel lék a na Sigeliově klinice by chtěl lék ověřit. Sigelius nechce nejprve na jeho podmínky, že léčbu bude dělat sám bez ostatních lékařů a v oddělené místnosti, přistoupit, ale nakonec mu zkoušku povolí a k dispozici mu dá pokoj č.13.

Poté se ocitáme v rodině, kde čte otec ranní rozhovor s doktorem Sigeliem. Otec je radikální a z nemoci má strach → nemocné by odvezl do izolace. Matka je zas moc hodná, a tak nemocným pomáhá. Jejich syn a dcera spatřují v nemoci zase výhody → lepší pracovní místa, lepší byty, apod, když staří lidé zemřou.

Na pokoji č.13 se brzy začnou lidé uzdravovat a doktor Sigelius vydává úspěchy doktora Galéna za své. Sigelius se tak proslaví, že kliniku navštíví sám Maršál. Sigelius přijímá jeho chválu a z lékařů vystoupí Galén a řekne Maršálovi, že lék našel on a že ho lidem dá pouze v tom případě, když Maršál slíbí, že nebude válka. Pokud to neodsouhlasí, bude Galén léčit pouze chudé a bezvýznamné lidi. Sigelius ho za tyhle řeči vyžene a doufá, že lék najde sám.

 

2.dějství – BARON KRÜG

Otec čte opět noviny a čte o léku dr.Galéna. Objevený lék mu ale moc velkou radost nedělá, protože díky nemoci dostal lepší místo v práci. Lepší místo dostal také přítel dcery, a tak si rodina, s výjimkou matky, nemoc v podstatě chválí. Otec odsuzuje Galéna za to, že chce mír, ale matka ho chápe. Nakonec vyjde najevo, že matka má také bílou nemoc. Otec ji vezme ke Galénovi, ale ten ji odmítne vyléčit, protože otec je ředitelem zbrojovky. Onemocní také majitel zbrojovky baron Krüg. Ten se převleče za chudáka a jde za dr.Galénem. Galén ho ale pozná a chce, aby zajistil mír. Baron jde pak za Maršálem a prosí ho, aby ukončil válku a podepsal příměří. Maršál odmítne, ale zavolá si Galéna a chce ho uplatit. Maršál se snaží také proto, že Krüg je jeho přítel a hlavně jeho synovec chodí s Maršálovou dcerou. Dějství končí tím, že se dozvíme, že se baron Krüg zastřelil.

 

3.dějství – MARŠÁL

Maršál se sejde s ministry, kteří mu sdělují, jak jsou obyvatelé nespokojení s válkou a válce se chtějí vyhnout i další státy, které chtějí mír. Všichni mají strach z nemoci. Maršál má poté projev k lidem, a když se bojovně tluče do hrudi, zjistí, že dotyk necítí. Jeho dcera a její přítel (mladý Krüg) se vyděsí, ale Maršál se vrátí na balkon a projev dokončí. Mladí lidé jsou nemotivováni a zpívají slávu maršálovi. Poté ho dcera utěšuje, že mu sežene lékaře a vše bude v pořádku, ale Maršál to odmítá – chce vést válku. Do domu přijde Sigelius a Maršál odejde do ložnice, poté, co odejde, přijdou špatné zprávy z bojů. Napadený stát se začal bránit a jiné státy mu pomáhají. Poté se vrátí Maršál a je nešťastný z výsledků vyšetření (→ zbývá mu asi 6 týdnů života). Navíc se dozví výsledky z bojů. Maršál se rozhodne mobilizovat další ročníky a sám se chce postavit do popředí bojů. Mladý Krüg mu to nechce dovolit a zavolá dr.Galénovi, aby okamžitě přijel. Maršál prvně jeho návštěvu odmítá, ale nakonec mu do telefonu slíbí, že válku ukončí a uzavře mír. Doktor Galén tedy jede do domu Maršála. Před domem je stále ještě dav lidí, který nadšeně oslavuje válku. Galén jim to vyvrací, říká, že bude mír. Tak se na něj nahrne spousta lidí, kteří ho chtějí umlčet. Celá hra končí tím, že rozvášněný dav Galéna ušlape.

 

Můj názor

  • Dílo se mi velice líbilo. Čapek patří k mým nejoblíbenějším autorům, líbí se mi protinacistické zaměření tohoto díla a jeho nadčasovost. Za zajímavou považuji symboliku bílé nemoci.
  • Kniha se dobře četla, je psána spisovným jazykem – tedy jazykem zcela nenáročným. Jednoduše vystihuje pocity a myšlenky lidí.
  • Soustu lidí zarazil špatný konec knihy. Mě vůbec. Myslím si, že vzhledem k tomu, jaká byla politická situace v knize a autorově současnosti a také vzhledem k tomu, že se jedná o kritiku nacismu, tak to vlastně ani dobře dopadnout nemohlo.

 

Ukázka

Dr. Galén: Ne! Válka ne! Nesmí být žádná válka! Poslyšte, ne, válka nesmí být!
Výkřiky: Co to říkal? Zrádce! Zbabělec! Mažte ho!
Dr. Galén: Musí být mír! Pusťte mne – já jdu k maršálovi –
Výkřiky: Urazil maršála! Na lucernu! Zabte ho!
Hlučící zástup se zavře kolem Doktora Galéna. Zmatená vřava.
Zástup se rozestupuje. Na zemi leží Dr. Galén a jeho kufřík.
Syn kopne do něho: Vstávej, potvoro! Koukej mazat, nebo –
Jedem ze zástupu klekne k ležícímu: Počkat, občane. Ono je po něm.
Syn: Žádná škoda. O jednoho zrádce míň. Sláva maršálovi!
Zástup: Ať žije maršál! Maršál! Mar-šál!
Syn otevře kufřík: Hele, byl to nějaký doktor! Rozbíjí lahvičky s léky a dupe na ně. Tak! Ať žije válka! Ať žije maršál!“