Antigona – rozbor díla k maturitě (6)

rozbor-díla

 

Kniha: Antigona

Autor: Sofoklés

Přidal(a): Nicola

 

 

Autor knihy: Sofoklés (asi 496 – 406 př.n.l.):

  • básník, dramatik
  • klasické období
  • stoupenec vlády aristokracie
  • jeho tragédie často spjaty s městem Théby
  • napsal asi 123 tragédií
  • zachováno pouze 7: Antigona, Elektra, Král Oidipus Oidipus na Koloně, Aiás, Filoktetes, Trachňanky
  • zavedl na scénu o 3 herce více
  • velká dramatičnost, zápletka, konflikt
  • věnuje pozornost morální tvorbě
  • princip „deus ex machina
  • zásada 3 jednot (místa, děje, času)

 

Rozbor díla: Antigona

Literární druh: Drama

Literární žánr: Tragédie

Literární směr,sloh: období klasické literatury (5. – 4. stol. př. n. l.)

 

Tragédie se odehrává v pěti dějstvích, je napsána spisovným jazykem, chronologické uspořádání ve verších a obsahuje velké množství dialogů.

 

Postavy:

  • Etheoklés, Polyneikés – bratři Antigony a Isméné, synové Oidipa; navzájem se zabijí
  • Antigoné – dcera Oidipa, snoubenka Haimóna, odvážná, chce pohřbít svého bratra i za cenu smrti
  • Isméné – mladší sestra Antigony, bojácná, byla rozhodnutá sdílet sestřin trest spolu s ní
  • Kreón – král thébský po Oidipovi; sobecký, nemilosrdný, krutý; nebral ohledy na ostatní; jednal, aniž by myslel na následky svých činů; myslí si, že je něco víc než Bůh
  • Eurydiké – Kreónova manželka
  • Haimón – syn Kreóna a Eurydiké; velice miloval Antigonu; respektoval svého otce, ale jeho rozkazy nebral vážně
  • Teiresiás – věštec
  • Hlídač, Sbor thébských starců, 1. a 2. Posel

 

Hlavní myšlenka:

  • Mravní a lidské zákony jsou více než zákony krutého panovníka, který si myslí, že má vždy pravdu a nemůže se nikdy zmýlit.

 

Hlavní téma:

  • Pohřbení bratra i přes trest smrti; mezilidské vztahy

 

Místo děje:

starověké Řecko – Théby

 

Děj:

Po smrti krále Oidipa se ujali vlády jeho synové – Eteoklés  a Polyneikés. Eteoklés však brzy svého bratra vyhnal a ten s pomocí krále Adrásta a dalšími bojoval proti Thébám. Během boje se oba bratři navzájem zabili. Na trůn usedl Kreón a přikázal Eteokla pohřbít, zatímco vlastizrádce Polyneikés si hrob nezasloužil. Měl být potravou pro divokou zvěř a každého, kdo by ho chtěl pohřbít, čekal trest smrti. Antigona se tím však nenechala zastřašit a bratra pohřbila. Kreón ji nechal zaživa zavřít do rodinné hrobky, kde se oběsila. Když to viděl její snoubenec Haimón, Kreonův syn, probodl se mečem. Teprve tehdy král poznal, že se mýlil. Po Haimónově smrti se zabila i jeho matka Eurydiké a tím končí tragický příběh.

 

Literární historie (orientační zasazení do literárního kontextu):

Starověké Řecko

  • 1) doba archaická, 2) doba klasická, 3) helénistická, 4) doba římská

 

Doba klasická:

  • 500- 338 př. n .l.;  vrcholný rozkvět Řecka;  Řecko-perské války; vrchol řeckého dramatu; vnik městských států; divadelní hry – veršované; tragédie se vyvinula z lidových zpěvů na Dionýsa
  • Klasické otrokářství

 

Autoři klasického období:

  • Thespis, Aischylos, Sofoklés, Eurípidés, Aristofanes, Herodotos, Thúkydidés,Platon, Aristoteles, Démosthenés

 

Architektura: 3 typy sloupů:

  • dórský= mužský-nejstarší- hlavní stavby archaické doby; hlavice, dřík s kanelováním, ale neměl patku
  • iónský= ženský – měl 3 části – sloup s jemnějším kanelováním, patku a hlavici (volutový motiv)
  • korintský – měl také 3 části, pouze hlavice byla zdobena tzv. akantovým vzorem (tvar listu)

 

Sochařství:

  • kamenné sochy; kúros, koré;  řecké busty bohů

 

Vlastní názor na knihu:

Tato kniha patří mezi mé oblíbené, a proto se mi velmi líbila, četla jsem ji sice už asi po třetí, ale stále v ní objevuji nové věci, kterých jsem si předtím nevšimla. Přijde mi velmi nadčasová. I když je toto dílo staré přes 2000 let, najdou se v něm velmi aktuální témata. Např. boj za práva, tvrdohlavost lidí nebo

 

Ukázka:

KREÓN:

Ach, běda mi! Zda smím své viny hroznou tíž
kdy na jiné svalovat, když vším jsem vinen sám?
Já sám je usmrtil, já, já, tvor neblahý,
jen já, to dobře vím! Ó sluhové, hola, sem,
a odveďte mě hned, ach, pryč mě odveďte hned!
Ach, pohleďte: co jsem? Jsem nic, jsem pouhé nic!

NÁČELNÍK:

Máš dobře – je-li v zlu co dobrého -,
že radíš zkrátit pohled na svou strast.

KREÓN:

Ó přijď, ó přijď
a zjev se, osud můj, můj cíli toužený,
a mého života den mi přiveď  poslední!
Ó smrti, přijď, ó přijď,
ať žádného jiného dne se nikdy již nedočkám!

NÁČELNÍK:

To splní čas, jak bozi budou chtít;
teď o přítomnost třeba pečovat.

_____________________________________________

KREÓN:

Já prosil o to, po čem toužíme.

NÁČELNÍK:

Jen o nic nepros; lidé nemohou
se nikdy zprostit sudby určené.

KREÓN:

Nuž odveďte mě pryč, mne zločince bídného!
Já nerad, synu můj, jsem způsobil ti smrt,
i tobě, choti má: ó žel, já nebožák!
A nyní nevím sám, kam dřív se obrátit.
Vše v troskách přede mnou, a na hlavu dopadla
mi osudu těžká pěst, již nelze nijak snést!

Odvádějí ho do paláce.

NÁČELNÍK:
Jen ten je blažen, kdo rozvahu má:
toť hlavní; a míjeti nutno i hřích,
jenž uráží bohy. Kdo velkých slov
pln zpupnosti užívá, veliký trest
ho stihne a stár se teprve rozvaze učí.





Další podobné materiály na webu: