Kniha: Báječná léta pod psa
Autor: Michal Viewegh
Přidal(a): Pářa
AUTOR KNIHY: Michal Viewegh
Jeho otec byl inženýr-chemik a matka je právnička. V roce 1980 maturoval na gymnáziu v Benešově, poté (po nedokončeném studiu ekonomie na VŠE) vystudoval češtinu a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (studium dokončil roku 1988).
Již od začátku studia v roce 1983 publikoval povídky v Mladé frontě. Po dokončení vysoké školy se krátce věnoval vystudovanému oboru – učil na základní škole v Praze 5, ale už v roce 1993 učitelské povolání opustil. Stal se na dva roky redaktorem v nakladatelství Český spisovatel, pak definitivně spisovatelem z povolání. Jeho kritikové tvrdí, že píše „podivným stylem“ a jeho knihy řadí k tzv. „nízké literatuře“.
Kromě románů je i autorem literárních parodií (Nápady laskavého čtenáře, 1993). Je také držitelem prestižní Ceny Jiřího Ortena z roku 1993.
Další díla:
- Účastníci zájezdu
- Román pro ženy
- Román pro muže
- Biomanželka
- Mafie v Praze
Další autoři období
- Petra Hůlová (Paměti mojí babičce), Jan Balabán (Zeptej se táty) nebo Iva Pekárková (Dej mi ty prachy).
- S Petrem Šabachem (Hovno hoří, Občanský průkaz) ho spojuje humorný pohled na nehumornou dobu normalizace.
LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT
- 2. polovina 20. století
- Patří mezi spisovatele, jež začali psát až po Sametové revoluci.
1945-1948:
- po porážce nacismu možnost svobodného rozvoje literatury, návaznost na období předmnichovské republiky, velké množství směrů a skupin
- 1. proud: návaznost na předválečný socialistický realismus (Majerová, Pujmanová)
- 2. proud: návaznost na avantgardní směry (Biebl, Nezval)
- apolitičnost, čistá poezie, nakonec marxistické východisko = směřování ke společenské funkčnosti nové literární tvorby, Reportáž psaná na oprátce – Julius Fučík
- knihy: navrácení k válečným hrůzám, koncentrační tábory, svědectví, vítězství, vězení
1948 – pol. 50. let:
- únorové události, likvidace odpůrců režimu, nátlak na křesťansky orientované, zastavení nekomunistických časopisů, zákaz americké, západní lit., čistky, Zbabělci – Josef Škvorecký
- Literatura dělena na:
- oficiální
- samizdatovou
- exilovou
- knihy: zvýšený zájem o židovskou tématiku, hrdinství, ale i zbabělství, zpověď hrdiny
polovina 50. let – 1968:
- uvolnění, rozvoj literatury, neuvolnění cenzury,
- kritická sebereflexe, navázání přerušených kontaktů s vývojem ve světě, český underground, surrealisté, poezie všedního dne, konkrétní poezie, A. Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, B. Hrabal – Ostře sledované vlaky
- knihy: židovská tématika, mravnost člověka
1968 – 1989:
- normalizační proces = od potlačení pražského jara (68, pokus o uvolnění režimu, urychlení demokratizace, na to vyslali varšavská vojska k okupaci), větší čistky, tajný seznam nepohodlných spisovatelů, novinářů, politiků, zákaz funkce, Smrt krásných srnců – Ota Pavel
- emigrace: Lustig, Kundera, Kohout
- oficiální – Lustig, Hrabal, Fuks
- samizdatové = zakázané, psané ,,na koleni‘‘, Edice Petice – Ludvík Vaculík, Edice Expedice – Havlovi, Pražská imaginace – Hrabal
- 1977: Charta 77 = občanská neformální iniciativa, petice, proti politické a státní moci, nedodržování základních lidských práv a svobod, Havel, Jan Patočka, Jiří Hájek
- knihy: už ne válečné zážitky, ale morální charakter postav, jejich rozhodnutí, krizové situace
listopad 1898:
- 17. 11. sametová revoluce, převrat, pád komunismu, vznik nových nakladatelství, nové tituly
ROZBOR DÍLA: Báječná léta pod psa
- Rok vydání: 1992
- Druh: epika
- Žánr: satiricky laděný autobiografický román
- Forma: próza
TÉMA, MOTIV
- hlavní myšlenka: maloměšťáctví, kritika totalitní společnosti, pod psa = pohled na neveselou dobu veselýma očima, tragikomika, mírná autobiografie, totalitní poměry, vztahy mezi lidmi, nespravedlnost
- téma/námět: rodinná kronika zachycující vývoj české společnosti od 60. let, přes normalizaci až po pád komunismu
- motiv: nastínit danou dobu, jaké to bylo pro malého chlapce
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA DÍLA
Tento román líčí období od roku 1962 do roku 1991. Zobrazuje společenskou a politickou situaci tehdejší doby skrze osud jedné rodiny – rodiny, která, ačkoliv nesympatizovala s komunistickým režimem, byla donucená částečně se politicky angažovat, aby mohla rozumně žít. Román je často humorně až satiricky laděný. Vypravěčem je Kvido – nejstarší syn rodiny, který celý svůj příběh líčí redaktorovi – usiluje o vydání knihy, jakési kroniky své rodiny. Do děje jsou vkládány deníkové zápisky dospívajícího Kvida, vtipně je líčena postava babičky jakožto náruživé turistky a vegetariánky a úsměvné jsou také zážitky Kvida, respektive jeho problémy během dospívání. Vzhledem k tomu, že je kniha pojata jako Kvidova autobiografie, nás nechává nahlédnout do nejpřísnějšího rodinného soukromí a popisuje běžné rodinné konflikty a stavy, které jsou bez ohledu na svou vážnost čtenáři předloženy zlehčenou humornou formou.
Znaky a myšlenky:
- ironický a sebeironický pohled na společenské individuální problémy a etické konflikty
- obraz středočeského maloměsta (Sázava)
- maloměšťáctví, totalitní poměry
- svěží vypravěčský styl, lehký humor v nejdramatičtějších situacích, poutavost, zdůrazněná epičnost
- smysl pro tragikomiku, groteskní tón, humorný nadhled
- hra mezi skutečností a fikcí
- filozofické úvahy, nápadité a rafinované kombinace tragického s komickým
- úsilí o propojení psychologické introspekce vypravěče s procesem vzniku literárního textu
- různé verze příběhu, úhly pohledu a vnímání událostí
- dvojznačnost vztahu chlapce (autora) k době dána formulací titulu: báječné je mládí, doba
- je pod psa – pohledy „na neveselou dobu veselýma očima“
- Příběh autorových rodičů, vzpomínky na vlastní dětství a dospívání
JAZYK A STYL
- Kniha je psána v er-formě.
- Rychlý spád děje je prokládán výpisky z Kvidova deníčku a některé kapitoly jsou zpracovány jako scénář divadelní hry, což knize přidává na originalitě.
- Jazyk byl použit vesměs hovorový, blízký hlavním hrdinům i čtenáři.
- Objevuje se ironie, humor, nadsázka a vulgarismy.
- Anglická slova.
KOMPOZICE
- Kniha je napsána retrospektivně z pohledu Kvida. prolínání dvou rovin – vyprávění o rodině a rozhovory s nakladatelem
- členění: 18 částí, ne kapitoly, bez nadpisu
POSTAVY
- Kvido – vypravěč příběhu, narodil se ve zvláštním prostředí – v divadle při hře Čekání na Godota. Již odmala byl velmi bystrý a inteligentní, čímž vynikal. Naučil se velmi brzy číst a doslova exceloval v recitátorském kroužku v Sázavě, což přineslo štěstí jeho rodině. Posléze začal psát vlastní povídky, které kladně ohodnotil například Pavel Kohout. Ještě jako malý se skamarádil s Jaruškou, kterou si ve svých dvaceti letech vzal a měl s ní dceru Aničku.
- Jaruška – nejlepší kamarádka Kvida, později dívka a nakonec i žena a matka jeho dcery. Je alergická na spoustu věcí ( pyl, fixy…)
- Kvidův otec – inteligentní člověk, pochází z chudých poměrů, vystudovaný ekonom, má státnice z angličtiny a z němčiny a červený diplom, za žádnou cenu by nevstoupil do komunistické strany, zblázní se z režimu, rád pracuje se dřevem; neprůbojný, podmanivý, nerad vyvolává a řeší konflikty.
- Kvidova matka – právnička, herečka, ochotná a milující, bojí se psů, protože ji jeden napadl, když byla těhotná, starostlivá
- Další postavy: Paco, babička Líba, babička Věra, dědeček Jiří, dědeček Josef, Šperk a další.
ČASOPROSTOR
- kdy: 1969 – 1989
- kde: Sázava, Praha
DĚJ
Rodina hlavního hrdiny Kvida se v roce 1968 po příchodu Rusů přestěhuje z Prahy do Sázavy. Nemohou dostat byt, protože Kvidův otec není v komunistické straně. Komunistovi Šperkovi se však líbí, že je o Kvidovi slyšet díky recitování prokomunistických básní s kamarádkou Jaruškou. Rozhodne se Kvidovu otci poskytnout bydlení za podmínky, že bude hrát závodně fotbal. Kvidově matce se narodí druhý syn Paco a současně se k nim přistěhuje babička Líba. Otec postupuje v zaměstnání nahoru až do té doby, než se setká se spisovatelem Kohoutem, který je na černé listině komunistů. Přijde o dobrou práci, sklátí ho deprese, paranoia a melancholie. Kvido studuje vysokou školu, ale nechá toho, aby mohl více číst a psát povídky. Stane se vrátným. Jeho otec už je na tom tak špatně, že si dělá ze dřeva svou vlastní rakev. Kvidova matka se snaží různými způsoby Kvidova otce rozveselit, ale vše je marné, tak prosí Kvida, aby měli s Jaruškou dítě. To jediné ho prý znova přiměje k tomu, normálně žít. Jeho psychická nemoc však přetrvává i po narození dítěte. Kvido píše román, který nemůže být vydán. Vše se spraví až po roce 1989. Kvidův otec se uzdraví a Kvido román vydá pod názvem Báječná léta pod psa.
OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA
- 1968-1989, zachycuje atmosféru v Československu od doby normalizace až po pád komunismu. Podle knihy byl roku 1997 natočen stejnojmenný film. Nyní vychází i audiokniha.
