
Kniha: Černý kocour
Autor: Edgar Allan Poe
Přidal(a): Lenka
Edgar Allan Poe
2) Edgar Allan Poe
E. A. Poe – zakladatel moderní americké literatury, básník, prozaik, literární teoretik a esejista. Autorem mnohých povídek a básní.
Touha po svobodě, nespokojenost člověka, buřičství, revoluční zvraty, napoleonské války.
Alkoholik, závislý na drogách.
Dílo:
Báseň – Havran
Prózy
- Vraždy v ulici Morgue = detektivka
- Jáma a kyvadlo, Černý kocour = počátky hororové prózy
- psáno v ich-formě
Literárně-historický kontext
Černý kocour je v článku spojován s romantismem a s počátky hororové prózy. Kontext rozvádí romantismus v anglické, francouzské a ruské literatuře, typ romantického hrdiny, důraz na cit, rozpor mezi snem a skutečností a zájem o výjimečné či temné stránky lidského jednání.
3) Romantismus v anglické, francouzské a ruské literatuře
Anglická literatura
- G. G. Byron – Childe Haroldova pouť
- W. Scott – historické romány – Ivanhoe
Francouzská literatura
- Viktor Hugo – básník; Legenda věků – cyklus epických příběhů z historie lidstva; prozaik – historické romány: Chrám Matky boží v Paříži, Bídníci (Jean Valjean), Dělníci moře, Devadesát tři
- Dumas – Tři mušketýři, Hrabě Monte Christo
- Stendhal – preromantismus a realismus, důraz na psychologii postav; díla: Červený a černý, Kartouza parmská (romány)
Ruská literatura
- A. S. Puškin – básník: román ve verších Evžen Oněgin; prozaik: Kapitánská dcerka, Piková dáma; dramatik: Boris Godunov
- M. J. Lermontov – básník: Démon (svět dobra a zla); prozaik: Hrdina naší doby (Pečorin – zbytečný člověk)
- N. V. Gogol – dramatik: satirická komedie Revizor (Chlestakov), kritika úplatkářství, hlouposti úředníků a podlézavosti za carského absolutismu v Rusku; prozaik: román Mrtvé duše
4) Romantický hrdina
- výjimečný člověk za výjimečných okolností
- často končí tragicky
- není schopen přizpůsobit se společnosti, proto je vyděděn a bojuje proti ní
- často je ztotožněn s autorem
- opovrhuje společností
- hrdina a láska – nenaplněna nebo končí tragicky
5) Znaky a doba romantismu
Umělecký směr, který vznikl na konci 18. století a vrcholí v polovině 19. století. V Anglii.
- životní pocit
- doba revolucí, povstání a napoleonských válek
Znaky:
- nespokojenost s realitou a únik z ní do světa snů
- rozpor mezi snem a skutečností
- důraz na city
- subjektivní přístup autora
- boj za svobodu a spravedlnost
Rozbor díla: Černý kocour
Hororový příběh, ve kterém autor do nejmenších detailů navodil atmosféru hrůzy a tajemna. Objevuje se tady ukvapenost, které vede k vykonání trestu a motiv zániku a smrti.
Povídka má otevřený konec , což ji propůjčuje atmosféru tajemna.
Hlavní postavou a také vyprávěčem je milovník zvířat.
Vysvětlení je nejasné – kdo nebo co je ve skutečnosti černý kocour ? Byl to démon, ďábel, nebo čarodějnice ? Je jen na čtenáři jak si toto vyloží .
Literární druh a žánr
Literárním druhem je epika, konkrétně próza. Žánrově se jedná o hororovou povídku, která je typická pro autorovu tvorbu. Povídka se zaměřuje na psychologický rozklad jedince a budování atmosféry hrůzy a tajemna.
Kompozice
Dílo je psáno jako retrospektivní vyprávění. Vypravěč, který je odsouzen k smrti, se ohlíží za událostmi, které vedly k jeho zločinu. Celá povídka má formu doznání, což zvyšuje její autentičnost a naléhavost. Děj je chronologický, ale rámovaný touto zpětnou perspektivou.
Jazykové prostředky
Příběh je vyprávěn v ich-formě, což čtenáři umožňuje přímý vhled do mysli hlavního hrdiny. Jazyk je spisovný, ale vypravěčovy myšlenkové pochody a popisy událostí obsahují prvky nespisovnosti a expresivní výrazy, které odrážejí jeho duševní stav. Poe mistrně využívá gradaci napětí, detailní popisy a vnitřní monology k vytvoření tíživé atmosféry.
Postavy
- Vypravěč – Bezejmenný muž, který na začátku příběhu miluje zvířata a svou ženu. Postupně však propadá alkoholismu, který v něm probouzí „ducha zvrácenosti“. Stává se podrážděným, násilnickým a krutým. Jeho psychologický rozklad je ústředním tématem povídky. Jeho jednání je motivováno iracionální touhou páchat zlo pro zlo samo, což sám analyzuje jako klíčový prvek lidské povahy.
- Vypravěčova žena – Milá a pověrčivá žena, která sdílí manželovu lásku ke zvířatům. Stává se obětí jeho rostoucí agresivity a nakonec i jeho vraždy.
- Pluto – První černý kocour, vypravěčův oblíbenec. Symbolizuje počáteční nevinnost a později se stává objektem jeho krutosti. Jeho jméno odkazuje na římského boha podsvětí.
- Druhý kocour – Téměř identický kocour, který se objeví po Plutově smrti. Liší se bílou skvrnou na hrudi, která postupně získá tvar šibenice. Pro vypravěče představuje zhmotnění jeho viny a svědomí, které ho nakonec usvědčí.
Děj (obsah) díla
Povídka vypráví o muži, který má rád zvířata a stejně tak i jeho žena. Proto doma chovají mnoho zvířat – mezi nimi i kocoura. Ten je velice krásný, chytrý a jmenuje se Pluto. Jejich přátelství trvalo několik let, avšak během této doby vypravěč začal propadat alkoholu. Den ze dne byl mrzutější, nedůtklivější a bezohlednější k citům druhých. Na svou ženu si dovoloval, mluvil s ní hrubě a nakonec jí vyhrožoval násilím. Mazlíčky zanedbával a mizerně s nimi zacházel. Pro Pluta si však zachoval ještě ohled, tomu ještě neubližoval.
Z muže se stává alkoholik a začíná být nevrlý až jeho zloba vrcholí v nekontrolovatelné záchvaty vzteku. Při jednom z nich vyřízne kocourovi nožem jedno oko. Pak toho ale lituje, protože zvíře stále velmi rád. Kocour se brzy zotaví, ale má ze svého pána velký strach. To muže opět velmi podráždí a má chuť zvíře trápit dál. Znovu se vrhl na pití a brzy veškerou vzpomínku na vztek utopil ve víně.
Jednou ráno muž s chladným srdcem hodil kolem krku smyčku a pověsil Pluta za větev stromu. Pověsil ho s pláčem a s výčitkami svědomí. Věděl, že tím páchá smrtelný hřích. Téhož dne vypravěče probudil v noci křik, že hoří. Hořel celý dům. Požár pohltil veškerý majetek a muž od té chvíle propadl zoufalství.
Po požáru se šel podívat na trosky domu. Až na jednu se všechny zdi sesuly. Výjimkou byla ne zvlášť silná stěna uprostřed domu. Kolem této stěny se nahrnul hustý zástup lidí. O jednu její část se podrobně a dychtivě zajímali. Přistoupil blíže a na bílé ploše spatřil podobu obrovské kočky, která měla na krku provaz. (obtiskla se tam) Zůstal ohromen a zděšen, ale pak se mu ulevilo. Kocoura totiž pověsil v sousední zahradě. Jakmile nastal poplach, nahrnulo se do zahrady plno lidí a někdo zvíře ze stromu odřízl a vhodil otevřeným oknem pokoje, aby ho probudil ze spaní. Měl výčitky svědomí, bylo mu smutno po zvířeti, protože jiného, podobného nenašel.
Když se vzpamatoval z požáru, začal ztráty zvířete litovat a přinesl si domů z jedné krčmy téměř stejného černého kocoura jako byl Pluto. Tento kocour měl na rozdíl od Pluta téměř přes celou hruď velkou bílou skvrnu. Kocoura si doma oblíbili, ale postupem času z něj muž začínal mít strach a opět ho nenáviděl. Bylo to způsobeno hlavně zjištěním, že bílá skvrna na kocourově hrudi připomíná příšernou šibenici a že mu chybí přesně totéž oko, které předtím vyřízl Plutovi. Pokoušel se kocoura zabít sekerou, ale manželka ho zastavila. To ho však ještě více popudilo a zatnul sekeru do její hlavy a ona umírá. Když si uvědomil, co způsobil, snažil se její tělo někam ukrýt, aby na něj nepadlo podezření, že ženě něco udělal. Vyboural ve zdi sklepa díru a tam ji zazdil.
Poté byl uklidněn, a to i proto, že z domu zmizel i nenáviděný kocour. Když ztrátu jeho manželky přicházeli vyšetřovat policisté, schválně je zavedl i do sklepa, aby ze sebe setřásl veškeré podezření. Dokonce začal holí oťukávat zdi, aby policisty přesvědčil, že jsou v pořádku. Najednou se však začaly ozývat podivné zvuky, přicházely odkudsi ze zdi a byly podobné kočičímu mňoukání. Policisté zeď probourali a našli tam tělo mrtvé manželky se zkrvaveným a rozšklebeným kocourem na hlavě. Muž byl tedy kocourem odhalen a Pluto byl pomstěn.
Ich-forma mění povídku v naléhavé doznání člověka, který sám popisuje vlastní psychický rozklad. Motivy alkoholu, násilí, černého kocoura, viny, šibenice a zazděného těla se postupně vracejí a gradují až k odhalení vraždy; nejistota mezi psychologickým a nadpřirozeným výkladem přitom udržuje hororovou atmosféru.

