Kniha: Červený a Černý
Autor: Stendhal
Přidal(a): michelest
- Literární teorie
- Forma
- Obecná charakteristika díla
- § Literární druh – žánr: Epika – román (psychologicky laděný)
- § Literární směr/sloh (doba): přelom romantismu a realismu
- Myšlenkové hnutí a jeden z hlavních uměleckých směrů 19.století . Rozrušuje hodnoty které přinesl klasicismus (x tvůrčí svoboda umělce) a osvícenství (cit, vášeň, fantazie, zájem o jedince).
- Hlavní znaky: síla přírody, obdiv minulosti, mystika, volnost verše a prózy, svoboda tvorby, klad na tvůrčí svobodu umělce, emoce, spontálnost.
- Žánry: lyrická balada, básnická poema, básnická povídka či poema, moderní epos, román ve verších, dramatická báseň, historický román, povídka
- Nový typ: romantický hrdina – výjimečná osobnost, často společenský vyděděnec, touží po lásce, nešťastná láska, miluje nšťastný ideál, ocitá se v neřešitelném konfliktu se světem, východisko nachází v úniku do minulosti, světa fantizie nebo do přírody.
- Organizace jazykových prostředků – próza
- Stylistická charakteristika díla
- dvoudílný román s podtitulem Kronika roku 1830
- er-forma
- snažil se aby jeho styl vyhovoval dětem revoluce, kteří hledají více myšlenku než krásu slov
- využívá vnitřího monologu, jímž postavy analyzují samy sebe
- dlouhá souvětí, přímá eč, vypravování, střídání minulého a přítomného času
- prvky autobiografie (měl milenku, které umřela dcera a ona v tom viděla trest od Boha a se Stendhalem se rozešla)
- Slovní zásoba:
- jeho sloh vyniká strohostí a úsporností výrazu
- spisovný jazyk, obsahuje i archaismy
- Stylistická charakteristika díla
- Obsah
- Tématická výstavba (téma) – epika
- § Téma: touha po kariéře, moci a slávě. Francouzská společnost plná přetvářek.
- § Vypravěč: vyprávění je zachyceno z pohledu kontrétní postavy, nikoli vševědoucího vypravěče
- § Děj a kompozice: chronologická, celkem 41 kapitol, na začátku každé kapitoly je citát
- Kompozice není propracová po vzoru Balzaca – neobsahuje obvyklé zdůrazňující momenty děje a popisné scény. Maximálně stručný v místech, kde by jiný autor té doby děj gradoval.
- Líčí osudy syny Juliána, syna tesaře z Verrieres, který nejdříve obléká červenou uniformupro svůj obdiv k Napoleonovi.
- Později ji z pragmatických důvodů neváhá vyměnit za černou uniformu kněze.
- Na doporučení místního faráře je doporučen a stává se domácím učitelem dětí verrierského starosty a udržuje si z vypočítavosti milostný poměr s jeho ženou. Před pomluvami odejde do besaconského kněžského semináře.
- Poté dostane nabídku domácího učitele v rodině markýze de la Mole v Paříži a svede jeho dceru Matyldu.
- Chystaný sňatek Juliána s těhotnou Matyldou překazí dopis Paní de Renal, Julián ji poté v kostele postřelí a je hnán před soud.
- Ve vězení se stýka s paní de Renal a Matyldou, kterou odmítá.
- Pohrdá omilostněním a celou společností a volí raději smrt.
- Tématická výstavba (téma) – epika
- § Postavy:
- Julián Sorel: mladý ambiciózní člověk, žije ve společnosti plné pokrytectví a osobního prospěchářství. Po počátečním přizpůsobení, kdy pomocí intrik a milostných avantýr dosahuje společenského vzestupu, následuje jeho vzpoura a přímý konflikt s vládnoucí společností. Poznává že daný společenský systém (plný předsudků) nepřipouští svobodný rozvoj člověka a proto s hrdostí a opovržením raději volý smrt.
- Paní de Renal: krásná, chytrá, pečující a milující matka, svého manžela (verrierského starostu – dobrý starosta, nudný, nevšímavý) ale nemiluje, miluje Juliána
- Matylda: miluje čtení, z vyšší společnocti, ctižádostivá, emancipovaná, vybrané způsoby, miluje Juliána, dcera markýze de la Mole z Paříže
- Čas: sleduje se zaměřením na hlavní postavu Juliána společnost v předvečer červencové revoluce 1830 (1.pol.19.stol.)
- Prostor: Francie, městečko Verriéres, Besancon, Paříž
- Význam sdělení (hlavní myšlenka)
- Červený – revoluce nebo touha po vášnivém životě
- Černý – despotismus nebo měšťáctví
- Poukazuje na fr. Společnost, nenávist mladého chudého člověka vůči bohatým lidem. Nakonec je ale lhářství a přetvářka poražena.
- Literární historie
- Společensko-historické pozadí (charakteristika doby vzniku díla)
- Politická situace (mocenské konflikty) : období mezi dvěma revolucemi (1789 ve Francii a 1848 v celé Evropě) je obdobím nadějí na nové společenské uspořádání. Jejich nenaplnění má za následek nespokojenost a buřičství. Nespokojenost s politickými poměry přináší vlnu revolucí, která se Evropou šíří ve 30.letech 19.století.
- Konflikty dalších druhů umění
- § Malířství: náměty středověkých dějin, sovobozenecké války, inspirace přírodou (bratři Mánesové, E. Delacroix)
- § Sochařství: rozvoj pomníkové tvorby
- § Architektura: umělé zříceniny, postevny apod.
- § Hudba: uvolnění klasické formy a bohacení rytmiky, nejdříve prvky lidové hudby a pak ohutné symfonie (F. Chopin, F.Schubert, R. Wagner)
- Okolnosti vzniku díla: námět k románu obejvil při pročítání novin, kde našel zprávu o procesu a odsouzení jistého mladíka. Ten odešel z neobjasněných důvodů z kněžského semináře a našel si místo domácího učitele dětí, stal se milencem zaměstnavatelovy ženy, pak se vrátil do semináře a zase odešel, zase jako domácí učitel – zde poměr se zaměstnavatelovou dcerou. Popraven mladý, za střelbu na svou bývalou milenku.
- Autor
- Život autora, vlivy na dané dílo, vliv na tvorbu
- Vlastním jménem Henri Beyle /anri bel/, 1738-1842 – Francie
- Pseudonym Stendhal – dle neměckého města
- Bouřlivý život plný vášní I zklamání
- Po pádu Napoleona I. odešel do Itálie, kterou musel nakonec na příkaz rakouské policie opustit.
- Nejdříve psal druhořadé spisy, komplikované životopisy hudebních skladatelů a malířů, cestopisné črty či polemiky. Až ve svém pozdějším věku se věnoval románové tvorbě.
- Hrdinové Stendhalových románů prožívají vášnivé lásky a jsou ve sporu s dobou, jíž se navenek přízpůsobí, vzbouří-li se proti společnosti, hynou.
- Další autorova tvorba: Kartouza parmská – román o mladém šlechtici, jehož ideál nedojde k naplnění
- Inspirace daným dílem
- Inspirace lit. dílem – zfilmování, dramatizace: ve 20.století vzniklo několik úspěšných filmových přepisů (M. Bonnard, G. Righelli)
- Literární kritika
- Dobové vnímání díla a jeho proměny: ve své době téměř neoceněň, jeho knihy byly nečtené a opomenuté, kvůli strohosti a novátorské kompozici
- Kritika (chápání a hodnocení díla) a její proměny: oceněn až koncem 19.století (v naší literatuře se zabývali Stendhalem – Vrchlický, F.X.Šalda)
- Posouzení aktuálnosti tématu a zpracování díla: nadčasové