Kniha: Domov
Autor: Jaroslav Hašek
Přidal(a): kralupy25
Literárněhistorický kontext
Kontext autorovy tvorby
Jaroslav Hašek (1883–1923)
- Spisovatel, novinář, humorista a mystifikátor
- Prosadil jako pohotový žurnalista a autor nesčetných povídek, črt a humoresek, s nimiž pronikl pod vlastním jménem i pod četnými pseudonymy do různých zábavných a satirických časopisů i do řady denních listů (Kopřivy, Karikatury, Veselá Praha, Humoristické listy, Světozor, Lid, České slovo, právo lidu a dalších).
- Procestoval celou rakousko-uherskou monarchii, část Německa a své zkušenosti uplatňoval ve svých povídkách.
- Žil bohémským anarchistickým životem buřiče společnosti – byl to takový hospodský povaleč.
- Proslavil se románem Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (druhá nejpřekládanější kniha české literatury), který vycházel od března roku 1921 jako lidová četba v sešitech na pokračování.
- Skrze svá satirická a humoristická díla zesměšňuje české i cizí maloměšťáctví, politiku, českou náturu.
- Pro Československou televizi byly bezpočetné Haškovy drobné prózy inspiračním zdrojem pro televizní inscenace.
Literární/obecně kulturní kontext
- Dílo Šťastný domov a jiné humoresky bylo vydáno posmrtně r. 1925. V době po vypuknutí první světové války se spřátelil s Josefem Ladou, který ilustroval Osudy dobrého vojáka Švejka i povídku Šťastný domov. Po vstupu r. 1918 do ČSSD opustil vizi anarchismu a uchýlil se k socialistickému smýšlení. Hašek přestoupil z čs. legií do Rudé armády. Po zranění a navrácení se do Prahy zanechal politiky a vrátil se ke svému bohémskému životu.
- Po 1. sv. válce – výrazná diferenciace autorů v oblasti názorové i tematické:
- 20. léta – převaha povídek, reportáží, lyrických próz, utopických próz a vznik tzv. legionářské literatury (autoři, kt. sami v legiích působili)
- Většina autorů vyobrazuje hrůzy války vážně, pravým opakem je Hašek
Další tehdejší čeští současníci:
- Vladislav Vančura (Rozmarné léto), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník), Fráňa Šrámek (Žasnoucí voják)
Analýza uměleckého textu
Rozbor díla: Domov
I. část:
- Literární druh: epika
- Literární žánr: satirická humoristická povídka
- Téma:
- Špatně provedená/pochopená emancipace žen za R-U (Kéž by i u nás v Čechách ženy konečně pochopily, že mají též právo pracovat po boku muže, který se nikdy nestane jejich velitelem. Bohužel, my ženy jsme doposud příliš povolnými, jsme ubohými trpitelkami, náš osud je smutný úděl otroka — …nedám se znásilňovat tebou nebo omezovat v čemkoliv — …mohla mně vzít z kapsy korunu, kterou ukládala ve prospěch hlasovacího práva žen. Pravila, že se musí řídit příkladem dánských žen, které obstarávají si domácnost bez pomocnic)
- Těžký život v manželství pana Thomase
- Motivy:
- časopis Šťastný domov; idea o šťastném manželství; bláznovství/šílenství; hand made – vše „levně“; manžílek a ženuška; ankety a článečky psané odběratelkami; Nurso = samovařící přístroj; nemanželské dítě Felix (=šťastný); melancholie; sanatorium; revolver
- Časoprostor:
- Za Rakousko-Uherska – přesnější časový úsek nevíme (byť se v knize označuje území Osmanské říše jako Turecko, kt. vzniklo po 1. světové válce, předpokládám, že se nacházíme v období již před válkou – v knize se mluví o dodržování celibátu učitelkami (zrušeno až po 1. světové válce se vznikem ČSR)) -> periodikum Šťastný domov vychází od r. 1904-1929; nutno podotknout, že je v díle zmíněno využití 16. čísla časopisu Šťastný domov vydaného r. 1921; místo: Praha, Soluň
- Kompoziční výstavba:
- Chronologická; povídka členěna na 12 kapitol
II. část:
- Vypravěč:
- psáno v ich-formě (vypravěčem je pan Thomas = přímý vypravěč)
- Postavy:
- pan Thomas = ze začátku příběhu je velmi trpělivým manželem, avšak poté, co se vrátí z cesty do Turecka domů, zjistí, že v jejich bytě chybí nábytek a jeho žena stále kutí; rozhodl se, že vystřílí celou redakci Šťastného domova -> jeho plán překazí šéfredaktorka, mající revolver za výherní cenu do ankety -> provede pana Thomase po celé redakci a on poblázněn všemi kutily chytne tzv. melancholii -> převezen do sanatoria -> zjistí, že jeho žena porodila syna a vrátí se domů (i přes to, že Felix není jeho je ochoten dítě vychovávat); po odvezení jeho ženy do sanatoria se snaží zrušit odběr časopisu (asi 4x) -> nakonec vystřílí celou redakci (kromě šéfredaktorky) -> za trest oběšen
- paní Adéla Thomasová = naivní; chce každého učinit šťastným; působí jako v transu, omámená radami z časopisu Šťastný domov pro domácí kutilky; když je její manžel v sanatoriu, dá na radu odběratelek/čtenářek časopisu a pořídí si dítě s kolportérem, který jí byl zaslán Šťastným domovem -> zešílí a Felixe, nově narozené dítě, nakonec pošle zabaleného jako dárek její přítelkyni k svatbě, protože zjistila, že na něj padá až moc výdajů; skončí v sanatoriu
- Další postavy:
- Felix (skončí jako výherní cena ankety), šéfredaktorka Šťastného domova, dva blázni ze sanatoria (kterým vlezlo kutilství jejich žen do hlavy)
- Slohové postupy:
- vyprávěcí; popisný
- Typy promluv:
- Dialogy – přímá řeč oddělena uvozovkami: <<>>; monology (vnitřní monolog muže; samomluva ženy (vypráví do kolika periodik se musela podívat/zakoupit, než našla to pravé)
III. část:
- Jazykové prostředky a jejich funkce:
- psáno spisovnou češtinou s hovorovými prvky
- archaismy (otoman)
- přechodníky (uprchnuv)
- pejorativa (mohamedán)
- cizí slova (guirlande)
- knižní (naň)
- hovorové výrazy (tejden, nacpala)
- citově zabarvená slova (lotr, zatrolené huby)
- vulgarismy (kretén)
- Umělecké prostředky a jejich funkce:
- inverze (Zaraženě vstoupil jsem v poledne do dveří našeho bytu.)
- eufemismy (ženuška, záchodky)
- personifikace/metafora (Čtvrtá a poslední její žádost dýchala onou upřímností…)
- metafora (a proto každá předplatitelka učiní dobře, když svou potřebu zařídí tak, aby nemusila vycházet, není-li cesta uvolněna)
- apostrofa (úryvek z básně na záchodě: Ó, drahé kouzlo domova…)
- přirovnání (propouštěl sem slunečný jas pestrými pruhy světla, jako do gotické katedrály…)
- ironie (Nesmíte se tedy divit, že jsem v té krásně ozdobené místnosti proseděl celou noc.)
Reakce na dílo
- Šťastný domov byl zfilmován r. 1983 režisérem Vladimírem Drhou. Do hlavních rolích byli obsazeni Miroslav Donutil a Lenka Termerová.
Hodnocení (zdůvodněný názor)
Povídka je jeden velký bizár, propletený absurdními situacemi, které se vůbec nejeví jako reálné. Je zde mnoha zvratů a člověk nikdy neví, jakým směrem se bude příběh dál vyvíjet. Možná právě pro svou nesmyslnost si dílo získalo mou náklonost. Chápu, že v dnešní společnosti nemusí na všechny působit kladně, kvůli Haškovu shazování snahy žen o emancipaci. Nicméně pokud se dnešní čtenář oprostí od přehnaně kritického pohledu na svět společnosti 21. století a nebude se brát tolik vážně, zjistí, že Hašek nám představuje problém, který je od dob vydání knihy stále aktuální – např. na stránce eMimino.cz naleznete neuvěřitelné množství rad pro domácí kutilky, snažící se svým rodinám zpříjemnit život otočením celé domácnosti naruby.
