Edison – rozbor díla k maturitě (2)

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

rozbor-díla

 

Kniha: Edison

Autor: Vítězslav Nezval

Přidal(a): E-VN

 

 

Autor: Vítězslav Nezval

  • přední představitel meziválečné avantgardy
  • básník, dramatik, prozaik, překladatel
  • stál v čele skupiny poetistů
  • mluvčí českých surrealistů
  • po 2. světové válce psal budovatelskou poezii

ŽIVOT

  • narodil se r. 1900 na Moravě
  • tatínek-venkovský učitel →jeho 1. První průvodce uměním
  • vyrůstal ve školním prostředí
  • studoval gymnázium v Třebíči
  • jeden semestr práv studuje v Brně
  • poté ale jede do Prahy –  r. 1920
  • lákají ho přednášky F. X. Šaldy
  • k nejoblíbenějším přátelům v Praze patří Karel Teige a Jiří Wolker
  • v Praze se zapojí do bohémského uměleckého života →do života avantgardy
  • vstoupí do Devětsilu
  • tráví čas v kavárnách, miluje absinth a kremrole, měl rád ženy
  • literatura se mu stala láskou i obživou
  • inspirace: Appollinaire →francouzská moderní poezie
  • první sbírky jsou věnované poetismu
  • ve Francii se seznámil s André Bretonem – surrealista
  • r. 1934 zakládá českou surrealistickou skupinu →píše 4 roky
  • do ČSR prosákly informace, že Stalin v SSSR dělá inscenované procesy= proto přestal psát surrealisticky – ostatní ale psali dál → chtěli totiž protestovat
  • nakonec se zapojuje do proudu poezie domova
  • na konci války byl chvíli zatčený
  • r. 1948 měl podporu komunistů kvůli tomu, že nepsal v roce 1938 proti Stalinovi →stává se národním umělcem opěvovaným komunisty →píše budovatelskou poezii

Tvorba:

  • vyznačuje se bohatou obrazotvorností, imaginativností, různorodost básnického umění, spontánní lehkost tvoření
  • inspirace: zážitky z dětství, obraz vesnice i zaujetí velkoměsta, civilizací
  • umělecká tvůrčí lehkost → byl básník- génius
  • převažující optimismus, pocit radosti ze života
  • tvůrčí, žánrová rozmanitost
    • básník rozsáhlých skladeb
    • básník krátkých dvou až čtyřverší
    • veršovaná básnická dramata (Mannon Lescaut)
    • próza (dětská knížka – Anička, skřítek a slaměný Hubert)
    • hororový román Valérie a týden divů

a) Nezval poetisticky; 20. léta

  • vliv Rimbauda, Apollinaira, Březinova symbolizmu
  • Nezval byl ústředním postavou literárního poetismu
  • rozsáhlá skladba – Podivuhodný Kouzelník ( ve sborníku Devětsil) → předvoj poetismu
  • obraz kouzelníka, který prochází Evropu, životem – poznává jeho krásy a radost
  • básnický autoportrét, „čaroděj“ učí člověka chápat krásu
  • r. 1924 vydává sbírku Pantomima → stává se Manifestem poetismu
  • odmítá logiku, vědu, racionalitu
  • volá po volnosti, imaginaci, famntazii
  • má velikost několika částí (drobné hříčky a kaligramy, divadelní a pantomimické scénky, básnické manifesty → Př. Papoušek na motocyklu
  • báseň v próze =programové citáty, hříčky →patří sem ale i cyklus Abeceda
  • cyklus krátkých básniček (2-4 verše)
  • hříčky, asociativní proud, uvolněná atmosféra
  • závěr poetistického období- sbírka Básně noci. Jejíž součástí je skladba Edison
    • vrcholí na konci 20. Let – pásmo EDISON → lyricko-epická báseň

b) Nezval surrealisticky; 30. léta

  • ve 30. Letech jede do Paříže, kde poznává surrealismus
  • 2 linie tvorby:
    • a) politická (sociální) – vliv krize
    • b) surrealistická
  • Sbírky: Skleněný havelok, Zpáteční lístek, Pět prstů a hra Milenci z Kiosku → ještě hravost poetismu, ale i kritika doby a revoluční tendence
  • r. 1934 zakládá Českou surrealistickou skupinu -> sbírky: Žena v množném čísle, Praha s prsty deště
  • surrealismus= vyhází z učení Sigmunda Freuda
    • tvoření ze snů- jsou pravdivější než vědomí

c) Období poezie domova; tvorba konce 30. léta a za okupace

  • tvorba konce 30. Let a za okupace → MÁ STRACH
  • píše poezii srozumitelnou, zpěvnou, s pravidelnou normou
  • obrací se k národním otázkám
  • Nazval bojuje
  • r. 1939 sbírka Pět minut za městem → výraz odporu k okupaci (báseň Černý družba)
  • sbírka Matka naděje- motiv matky= symbolizuje statečnost a naději, vztah k ní= k vlasti
  • úzkost se prolíná s obavami o budoucnost

OBDOBÍ ZA OKUPACE

  • divadelní hra Mannon Lescaut – kouzlo básnického jazyka, lyrický půvab verše= symbol národní nezdolnosti
  • cyklus Historický obraz, r. 1945
  • verše z doby Mnichova, okupace a osvobození ( 3oddíly)

d) Poválečná tvorba

  • budovatelská poezie
  • oficiální dobová „ socialistická“ poezie
  • poema: Stalin, sbírka: Velký orloj, Skladba Zpěv míru → budovatelské nedšení, revoluční elán, touha po míru
  • sbírky: Z domoviny, Křídla, Chrpy a města → znovu důvěrný vztah k rodné zemi, vesnice z dětství (b. Na břehu řeky Svratky) posmrtně vydaný soubor Nedokončená

 

Další autoři:

 

Období: Česká meziválečná poezie – avantgardní směry

  • na počátku 20. let vstupuje do české poezie nová generace básníků

Vlivy:

  • vystřízlivění z euforie po vzniku ČSR
  • není řešena sociální krize
  • z východu doléhají zprávy o představitelích o sociálně spravedlivé společnosti
  • vnímají situaci v Rusku
  • technický pokrok, změna životního stylu
  • stroje, film, zábava
  • nové avantgardní směry přicházející z Evropy
  • surrealismus, dadaismus, kubofuturismus
  • strach z Německa a nástup Hitlera

1. PROLETÁŘSKÁ POEZIE

  • na poč. 20. Let dominuje proletářská poezie: přináší sny o revoluci, o ideální spravedlivé společnosti
  • směr, který měl svůj program – roku 1922 Jiří Wolker sepsal Manifest – Proletářské umění
    • podepsali S.K.Neuman, J. Seifert, Josef Hora
  • byla mu blízká skupina Děvětsil – vznikla z ideálů proletářského umění, sdružovala divadelní básníky
  • nejdříve se přikláněli k Wolkerovi, později se od něj odvrátili
  • Werich a Voskovec, Ježek, Nezval, Vančura
  • založili Osvobozené divadlo
  • později se hlásí k jinému programu – POETISMUS

2. POETISMUS

  • ve 2. pol. 20. Let dominuje poetismus
  • ve 30. letech (v 1. polovině) – surrealismus – Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl
  • konec 30. let – všichni básníci se sjednocují a píší poezii domova
  • strach, pocit ohrožení pod vlivem války ve Španělsku, Mnichova (1938)
  • poezie ohrožení
  • podle toho se okrajově objevuje katolická poezie, existenciální (meditativně laděná)

 

Rozbor díla: Edison

  • Literární druh: lyricko-epická skladba
  • Literární žánr: báseň
  • Literární směr: poetismus
  • napsán během několik dnů (přelom října a listopadu 1927)
  • poprvé uveřejněn r. 1928
  • stala se součástí sbírky Básně noci
  • vzniká v Nezvalově poetistickém období
  • lyricko-epická báseň, poetistická, reflexivní → jedná se o pásmo
  • oslava lidské práce, píle, úsilí → naplňuje lidský život smyslem
  • převládá poetistická radost ze života, nese si ale i filozofickou úvahu
  • do protikladu jsou postaveny → hazardní hráč (sám básnický subjekt)
  • spoléhá na štěstí, cítí se ale prázdný a spekuluje o sebevraždě
  • opak → vynálezce, vsadí život na práci, úsilí

 

Hlavní myšlenka:

  • Otázky smyslu tvorby, života a smrti, života a práce člověka jako hrdinství a dobrodružství. Autor se zabývá tím, co po sobě člověk zanechá po smrti. Bere si Edisona jako vzor úspěšného člověka, který po sobě zanechal mnoho vynálezů, které ovlivnili svět (nejznámější je žárovka). Protikladem Edisonova úspěchu je svět hazardních hráčů, prostitutek, bezdomovců, sebevrahů a dalších ztracených existencí, kteří se nesnaží ovlivnit svět ani změnit svůj život, jejich životy jsou bez cíle a prázdné. Autor staví na těchto dvou protikladech, srovnává tyto dva motivy a nachází podobnost mezi těmito zdánlivě zcela odlišnými světy.

 

Téma:

  • ústředním tématem je podstata a význam Thomase Alvi Edisona

 

Kompozice:

  • Báseň je členěna na 5 zpěvů, tyto zpěvy jsou dále děleny na sloky.
  • Báseň je veršovaná a celkově se skládá z 402 veršů. Báseň má rámcovou podobu, to znamená, že končí na stejném místě jako začala.
  • Báseň se postupně dostává od pesimistického pohledu k optimistickému.

 

Vyprávěč:

  • Lyrický subjekt: Básní provází vypravěč, kterým je pravděpodobně sám autor, v první a poslední části popisuje svou vlastní situaci. V druhé, třetí a čtvrté části popisuje Edisonův život, v některých částech ho srovnává se svým vlastním (např. vzpomíná na své dětství a svého otce).

 

Doba děje:

  • doba života Edisona 1847-1931

 

Místo děje:

  • výchozí zážitek – toulky Prahou

 

Děj:

Báseň má rámcovou podobu → končí tam, kde začala

1.zpěv:

Básník se toulá Prahou a cestou na mostě přes Vltavu potká hazardního hráče, který se chce zabít. Je to však jen jeho představa, se kterou rozmlouvá. Tato představa ho doprovází až domů, ale doma má už pocit, že přišel sám. Básník otevírá noviny, ve kterých se dozvídá o Edisonovi.

2.zpěv:

Zabývá se Edisonem. Jak jako malý roznášel noviny, jak zachránil život malému chlapci, jak se přestěhoval do New Yorku. Autor vzpomíná na sebe jako chlapce a na svého otce.

3.zpěv:

Autor popisuje Edisonovy vynálezy, zejména žárovku. Autor oslavuje pokrok civilizace, techniky, ukazuje na důležitost vynálezů, nejen žárovky, ale také telefonu.

4.zpěv:

Vrchol básně, kdy básník říká, že největší štěstí je štěstí z objevů. Hovoří o tom, jak Edisonovy vynálezy změnily svět. S vynálezem žárovky začal, když dostal od jedné dívky na plese vějíř z bambusu. Bambusové vlákno použil pro svůj pokus.

5.zpěv:

vracíme se zpátky do Prahy, básník, který z balkonu hledí na rozsvícenou noční Prahu. Básník se probouzí ze svého snění a uvědomuje si, že mluvil sám se sebou. Loučí se.

 

Postavy

  • Básník sám – vstupuje do děje svými úvahami
  • Edison – americký technik, vynálezce a podnikatel
  • Sebevrah – tvoří protiklad k Edisonovi, hazardní hráč, je neúspěšný, má prázdný život

 

Jazyk:

  • skládá se ze zpěvů, rým sdružený
  • skládá se z 11-12 slabičných veršů, mají tracheickou stopu
  • verše jsou na sebe vázány asociativně a vyvolávají velké množství představ → styl pásma
  • silný, přehlédnutelný refrén a jeho různé variace
  • výjimečně u motivů hráče a jeho vynálezce
  • personifikace (neživým věcem jsou přiděleny vlastnosti živých osob a věcí)
  • anafory (opakování slov na začátku veršů)
    • jako akrobat jenž přešel po lanu
    • jako matka která porodila dítě
    • jako rybář který vytáhl plné sítě
  • metafory, metonymie, personifikace
  • figury- zvukomalba
  • báseň je zbavena interpunkce, její vyznění je nakonec optimistické

 

Ukázka:

Hle jsi v dílně na výrobu obuvi
stroje chrlí oheň jako Vesuvy
co ses navzdychal při každé polobotce
vím tys zdědil neklid toulavého otce
Touláš se jak nosič z dvorku do dvorku
jednou zklamán odjel jsi do New Yorku
bloudě v této americké metropoli
byl jsi odhodlán se vrhnout na cokoli
snad hráls tehdy karty snad jsi také pil
snad tam nechals mnoho nejlepších svých sil

bylo v tom však něco krásného co drtí
odvaha a radost z života i smrti