Kniha: Evžen Oněgin
Autor: Alexandr Sergejevič Puškin
Přidal(a): Anežka
Alexandr Sergejevič Puškin (1799-1837)
- Ruský básník (1799-1837)
- Prozaik, dramatik, kritik, publicista i historik
- Narodil se v Moskvě
- Pocházel ze starého šlechtického rodu. Jeho rodiče byli velmi vzdělaní a i jemu se dostalo dobrého vzdělání
- Vystudoval lyceum v Carském Selu
- Byl odpůrce cara a několikrát publikoval satirická díla, která vládce zesměšňovali či kritizovali
- Jeho verše kolovaly v řadě opisů, které se staly příčinou jeho vyhnanství na jih země
- Roku 1820 byl poslán do vyhnanství na jih Ruska, avšak o pět let později bylo vyhnanství zrušeno
- Car mu nejdříve dovolil žít v Moskvě (kde založil časopis Moskovskij Věstnik), později mohl žít i v Petrohradě
- V Petrohradě si našel krásnou manželku Natalii Nikolajevnu Gončarovovu (moskevská krasavice, jejíž půvab i okouzli cara)
- Později žil na carském dvoře, kde dostal práci, jako podkomoří
- Některé prameny uvádějí, že souboj, při kterém byl smrtelně postřelen do břicha, vyprovokoval milenec jeho ženy, jiné zase tvrdí, že lásku k jeho manželce sok jen předstíral, aby mohl Puškina zabít
- Jisté je to, že krátce po souboji prohlásil doktor Puškinův stav za beznadějný
- O dva dny Puškin v bolestech zemřel. Psal se rok 1837
Další díla:
- Cikáni (poéma)
- Piková dáma (klasická romantická novela s fantastickým námětem, hlavní hrdina: Heřman, který dá na vykládání snů kartářky)
- Kapitánská dcerka (historická novela odehrávající se na pozadí rolnického povstání 18 století)
- První jeho dílo Ruslan a Ludmila (pohádkový epos)
- Představitel romantismu (19. Století)
Zařazení do kontextu literatury:
- romantické ideály
- individualismus
- svoboda→ revolta → nezávislost
- harmonie s přírodou
- rozpor mezi snem a skutečností je pro hrdinu tak propastný, že většinou končí svůj život tragicky
- častokrát ztotožnění s autorem- autobiografičnost
RUSKO:
- Michail Jurjevič Lermontov
- Hrdina naší dobry (filoz. Román)
- Ivan Alexandrovič Gončarov
- Oblomov (román)
FRANCIE
- Victor Hugo
- Legenda Věků (trojdílný cyklus básní)
- Ubožáci (román, kritika francouzské společnosti)
- Stendhal ( někteří říkají, že patří k realistům, někteří k romantistům díky prožívání vášnivé lásky jeho hrdinech)
- Červená a černý (román)
- Kartouza Parmská (psychologický dvoudílný román)
ANGLIE
- WaterScott
- Ivanhoe (román)
- P.B. Shelley
- odpoutaný Prométheus (dramatická utopická básen)
- G.G Byron
- Childe Haroldova pout ( autobiografický moderní epos)
NĚMECKO
ČESKO
- Karel Hynek Mácha
- Cikáni (román)
- Obrazy ze života mého (2 soubory povídek)
- Máj
- Karel Sabina
- Na poušti (román)
Rozbor díla: Evžen Oněgin
Literární druh:
- Lyricko-epická poezie
Žánr
- Román ve verších
- Román je prozaický epický žánr. Rozsah je delší. Druhy románů určujeme podle času děje: román historický, válečný, ze současnosti, utopický)
- Podle tématu: sociální, dobrodružný, psychologický, autobiografický,.. či podle forem: epistolární román- román v dopisech
Námět a téma:
- Osud mladého šlechtice, který je ovlivněn láskou a lehkovážností.
- Hlavní: Vztah Tatány s Evženem, který se poprvé nenaplní z důvodu odmítnutí Tány Evženem, podruhé z důvodu manželství Táni.
- Vedlejší: Osudy dalších postav –Lenského s Olgou.
Děj
Evžen Oněgin je bohatý šlechtic, který nemusí pracovat a nudí se. Chodí do divadel, na plesy, různé večírky, ale nenaplňuje ho to. Po svém strýci zdědil velké jmění a odstěhuje se na venkov. Zde se seznámí s Lenským. Stanou se přáteli a Lenský ho představí rodině Larinů. Seznámí se s veselou a povrchní Olgou, která je budoucí manželkou Lenského. Pozná i dceru Larinů – Taťánu, jež se do něj zamiluje. On si jí ovšem nevšímá. Táňa napíše v zoufalství krásný a zamiloVaný dopis, kde mu vyzná lásku. Po naléhání Lenského přijede na Táninu oslavu, kde ji Oněgin odmítne a Táňa je nešťastná z neopětované lásky, což Oněgina ještě víc popudí proti ní a na truc protančí celý večer s Olgou. Lenský žárlí a vyzve Oněgina na souboj. V něm zvítězí Oněgin a Lenský je mrtev. Olga se po čase provdá. Oněgin cestuje po Rusku a po nějaké době se dostává do Moskvy. Účastní se plesu, kde nemůže spustit zrak z jisté okouzlující dámy. Ke svému údivu zjistí, že je to Taťána. V té době již byla vdaná za staršího generála. Oněgin jí píše dopisy jako tehdy ona jemu. Vyznává jí lásku. Jednoho dne se rozhodne, že ji navštíví a zastihne ji plačící nad dopisem, jenž jí poslal. Táňa sice Oněgina miluje, ale zůstane věrná svému muži. Citace: „Miluji Tě, miluji, Miluji Tě, ale ted jsem už ženou jiného muže. „
Prostředí
- Ruská vesnice, Moskva, Petrohrad, Oděsa. Začátek 19. století.
Postavy
- Evžen Oněgin – připadá si na světě zbytečný; cynik, znuděný, lehkovážný
- Taťána – protiklad Evžena Oněgina, plná citů; naivní, skromná, romantická
- Olga – sestra Taťjány, žena Lenského; veselá
- Lenský – přítel Oněgina; snílek, básník
Vypravěč
- Ich- forma i Er-forma
- Neosobní (děj jen vypráví, nevstupuje do něj, ani o něm neví více než čtenář samotný)
Stavba díla
- 8 hlav (částí), každá je uvedena mottem ruského nebo cizího autora
Druh kompozice
- zrcadlové kompozice (Oněgin – Lenský, Olga – Taťána, město – venkov)
Myšlenka díla
- Když člověk udělá chybu, je pak těžké ji napravit.Obraz lidské společnosti na počátku 19. století. Znechucenost a zbytečnost Oněginova života.
Problematika v díle:
- Problém lásky, Oněginova touha po změně, připadá si zatracený. Jeho výsměch a opovržení střídá hluboký cit a láska.
- Charakterizační, úvahový
Stavba vět
- 8 hlav (casti), znich každá začíná motty ruských i světově proslulých autorů. Zrcadlová kompozice (město- vesnice, Oněgin- Lenskij, Olga- tatána) Román je psán ve verších s použitím tvz. Oněginskéstrofy ( 14 veršů po osmi či devíti slabikách), pravidelné rýmové schéma.
Jazykové prostředky:
- Autor často vstupuje do děje a promlouvá ke čtenáři- většinou se vyjadřuje k situaci v díle z pozice nezávislého pozorovatele
- Často se objevují jména slavných osobností (autorů, myslitelů atd.) a jiných literárních děl.
- Rozsáhlé obrazné popisy přírody-dialogy, díky kterým má děj spád
- Postavy se v průběhu děje mění a vyvíjejí a jsou k sobě kontrastní (Evžen – velký pesimista X Vladimír – snílek a idealista; Olga – společenská a záletná X Taťjána – tichá a věrná, miluje Oněgina napořád)- mnoho cizích slov- verše psané velmi spisovnou češtinou-Zrcadlová kompozice: město – vesnice , Taťána – Olga
- Vložená francouzská slova
- Anafora: …tak dbalé na věrnost i čest, tak přesné v řeči očí, gest, tak postoupené vznešeností, tak prosté sebemenších vin…
- Řečnická otázka: A co třpyt krásy od toalet? Co schůzky v zákulisí?
- Personifikace: …a z nich zima zas vykouzlila sníh
- Syntax: apoziopeze: než znovu navštívíte nás
- Archaismy: “leč ještě věřím”
- Poetismy
-
Vliv díla:
- Ovlivnil některá díla J. Nerudy, F. Adamce a další. Inspirace P. I. Čajkovského k vytvoření opery. Toto dílo bylo také zfilmováno.- pocházel ze šlechtické rodiny