Evžen Oněgin – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Evžen Oněgin

Autor: Alexandr Sergejevič Puškin

Přidal(a): Anežka

 

Alexandr Sergejevič Puškin (1799-1837)

• Ruský básník, prozaik, dramatik, kritik, publicista i historik
• Narodil se v Moskvě
• Pocházel ze starého šlechtického rodu. Jeho rodiče byli velmi vzdělaní a i jemu se dostalo dobrého vzdělání
• Vystudoval lyceum v Carském Selu
• Byl odpůrce cara a několikrát publikoval satirická díla, která vládce zesměšňovali či kritizovali
• Jeho verše kolovaly v řadě opisů, které se staly příčinou jeho vyhnanství na jih země
• Roku 1820 byl poslán do vyhnanství na jih Ruska, avšak o pět let později bylo vyhnanství zrušeno
• Car mu nejdříve dovolil žít v Moskvě (kde založil časopis Moskovskij Věstnik), později mohl žít i v Petrohradě
• V Petrohradě si našel krásnou manželku Natalii Nikolajevnu Gončarovovu (moskevská krasavice, jejíž půvab i okouzli cara)
• Později žil na carském dvoře, kde dostal práci, jako podkomoří
• Některé prameny uvádějí, že souboj, při kterém byl smrtelně postřelen do břicha, vyprovokoval milenec jeho ženy, jiné zase tvrdí, že lásku k jeho manželce sok jen předstíral, aby mohl Puškina zabít
• Jisté je to, že krátce po souboji prohlásil doktor Puškinův stav za beznadějný
• O dva dny Puškin v bolestech zemřel. Psal se rok 1837

 

Další díla:

• Cikáni (poéma)
• Piková dáma (klasická romantická novela s fantastickým námětem, hlavní hrdina: Heřman, který dá na vykládání snů kartářky)
• Kapitánská dcerka (historická novela odehrávající se na pozadí rolnického povstání 18 století)
• První jeho dílo Ruslan a Ludmila (pohádkový epos)
• Představitel romantismu (19. Století)

 

Zařazení do kontextu literatury

• romantické ideály
• individualismus
• svoboda→ revolta → nezávislost
• harmonie s přírodou
• rozpor mezi snem a skutečností je pro hrdinu tak propastný, že většinou končí svůj život tragicky
• častokrát ztotožnění s autorem- autobiografičnost

 

Spisovatelé

• RUSKO:
  • Michail Jurjevič Lermontov
    • Hrdina naší dobry (filoz. Román)
  • Ivan Alexandrovič Gončarov
    • Oblomov (román)
• FRANCIE
  • Victor Hugo
    • Legenda Věků (trojdílný cyklus básní)
    • Ubožáci (román, kritika francouzské společnosti)
  • Stendhal ( někteří říkají, že patří k realistům, někteří k romantistům díky prožívání vášnivé lásky jeho hrdinech)
    • Červená a černý (román)
    • Kartouza Parmská (psychologický dvoudílný román)
• ANGLIE
  • WaterScott
    • Ivanhoe  (román)

• • P.B. Shelley
    • odpoutaný Prométheus (dramatická utopická báseň)

• • G.G Byron
    • Childe Haroldova pout ( autobiografický moderní epos)
• NĚMECKO
  • Bratři Grimmové
• ČESKO
  • Karel Hynek Mácha
    • Cikáni (román)
    • Obrazy ze života mého (2 soubory povídek)
    • Máj

• • Karel Sabina
    • Na poušti (román)

 

Rozbor díla: Evžen Oněgin

Základní charakteristika:

• Literární druh:
  • Lyricko-epická poezie
• Žánr
  • Román ve verších
  • Román je prozaický epický žánr. Rozsah je delší. Druhy románů určujeme podle času děje: román historický, válečný, ze současnosti, utopický)
  • Podle tématu: sociální, dobrodružný, psychologický, autobiografický,.. či podle forem: epistolární román- román v dopisech

 

Myšlenka díla

• Když člověk udělá chybu, je pak těžké ji napravit. Obraz lidské společnosti na počátku 19. století. Znechucenost a zbytečnost Oněginova života.

 

Problematika v díle:

• Problém lásky, Oněginova touha po změně, připadá si zatracený. Jeho výsměch a opovržení střídá hluboký cit a láska.

 

Námět a téma:

• Osud mladého šlechtice, který je ovlivněn láskou a lehkovážností.
• Hlavní: Vztah Tatány s Evženem, který se poprvé nenaplní z důvodu odmítnutí Tány Evženem, podruhé z důvodu manželství Táni.
• Vedlejší: Osudy dalších postav –Lenského s Olgou.

 

Kompozice

• Stavba díla: 8 hlav (částí), každá je uvedena motty ruských nebo i světově proslulých autorů.
• Zrcadlová kompozice: město – vesnice, Oněgin – Lenskij, Olga – tatána)
• Román je psán ve verších: s použitím tvz. Oněginskéstrofy (14 veršů po osmi či devíti slabikách), pravidelné rýmové schéma.
• Druh kompozice: zrcadlové kompozice (Oněgin – Lenský, Olga – Taťána, město – venkov)

 

Vypravěč

• Ich- forma i Er-forma
• Neosobní (děj jen vypráví, nevstupuje do něj, ani o něm neví více než čtenář samotný)

 

Postup

• Charakterizační, úvahový

 

Jazykové prostředky: 

• Autor často vstupuje do děje a promlouvá ke čtenáři- většinou se vyjadřuje k situaci v díle z pozice nezávislého pozorovatele
• Často se objevují jména slavných osobností (autorů, myslitelů atd.) a jiných literárních děl.
• Rozsáhlé obrazné popisy přírody-dialogy, díky kterým má děj spád
• Postavy se v průběhu děje mění a vyvíjejí a jsou k sobě kontrastní (Evžen – velký pesimista X Vladimír – snílek a idealista; Olga – společenská a záletná X Taťjána – tichá a věrná, miluje Oněgina napořád)- mnoho cizích slov- verše psané velmi spisovnou češtinou-Zrcadlová kompozice: město – vesnice , Taťána – Olga
• Vložená francouzská slova
• Anafora: …tak dbalé na věrnost i čest, tak přesné v řeči očí, gest, tak postoupené vznešeností, tak prosté sebemenších vin…
• Řečnická otázka: A co třpyt krásy od toalet? Co schůzky v zákulisí?
• Personifikace: …a z nich zima zas vykouzlila sníh
• Syntax: apoziopeze: než znovu navštívíte nás
• Archaismy: “leč ještě věřím”
• Poetismy

 

Postavy

• Evžen Oněgin – připadá si na světě zbytečný; cynik, znuděný, lehkovážný
• Taťána – protiklad Evžena Oněgina, plná citů; naivní, skromná, romantická
• Olga – sestra Taťjány, žena Lenského; veselá
• Lenský – přítel Oněgina; snílek, básník

 

Prostředí

• Ruská vesnice, Moskva, Petrohrad, Oděsa.
• Začátek 19. století.

 

Děj

Evžen Oněgin je bohatý šlechtic, který nemusí pracovat a nudí se. Chodí do divadel, na plesy, různé večírky, ale nenaplňuje ho to. Po svém strýci zdědil velké jmění a odstěhuje se na venkov. Zde se seznámí s Lenským. Stanou se přáteli a Lenský ho představí rodině Larinů. Seznámí se s veselou a povrchní Olgou, která je budoucí manželkou Lenského. Pozná i dceru Larinů – Taťánu, jež se do něj zamiluje. On si jí ovšem nevšímá. Táňa napíše v zoufalství krásný a zamilovaný dopis, kde mu vyzná lásku. Po naléhání Lenského přijede na Táninu oslavu, kde ji Oněgin odmítne a Táňa je nešťastná z neopětované lásky, což Oněgina ještě víc popudí proti ní a na truc protančí celý večer s Olgou. Lenský žárlí a vyzve Oněgina na souboj. V něm zvítězí Oněgin a Lenský je mrtev. Olga se po čase provdá. Oněgin cestuje po Rusku a po nějaké době se dostává do Moskvy. Účastní se plesu, kde nemůže spustit zrak z jisté okouzlující dámy. Ke svému údivu zjistí, že je to Taťána. V té době již byla vdaná za staršího generála. Oněgin jí píše dopisy jako tehdy ona jemu. Vyznává jí lásku. Jednoho dne se rozhodne, že ji navštíví a zastihne ji plačící nad dopisem, jenž jí poslal. Táňa sice Oněgina miluje, ale zůstane věrná svému muži. Citace: „Miluji Tě, miluji, Miluji Tě, ale teď jsem už ženou jiného muže. „

 

Vliv díla:

• Ovlivnil některá díla J. Nerudy, F. Adamce a další. Inspirace P. I. Čajkovského k vytvoření opery. Toto dílo bylo také zfilmováno – pocházel ze šlechtické rodiny.