Kniha: F. L. Věk
Autor: Alois Jirásek
Přidal(a): Jana Plecháčová
Alois Jirásek (1851 – 1930)
- spisovatel, dramatik
- hronovský rodák, měl osm sourozenců,
- jeho tvorba byla zaměřena hlavně na dobu husitskou, pobělohorskou a národního obrození
- v Litomyšli žil čtrnáct let, působil jako profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu na gymnáziu, což bylo inspirací pro slavné dílo Filosofská historie
- manželkou byla Marie Podhájská, měli spolu osm dětí
- v nově vzniklé Československé republice byl poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé, také byl senátorem mezi roky 190 až 1925, v roce 1921 vystoupil z římskokatolické církve, ale zůstal křesťanem
- zemřel 12. března 1930 na následky zlého zdravotního stavu, na čemž se jistě podepsalo i jeho kouření – zvětšená prostata, zánět měchýře, akutní urosepse
Díla:
- Staré pověsti české
- Proti všem
- Temno
- Psohlavci
- F. L. Věk
- Filosofská historie
Obecně kulturní kontext:
- Čas: 80. léta 19. století, autor aktivní v letech: 1875 až 1930
Český realismus
- důraz je kladen na skutečnost a realitu, zaměření na konkrétní fakta
- postavy jsou ovlivňovány prostředím odkud pocházejí
- nová témata –> sociální problémy a život nižších vrstev
- typizace postav -> autor si zvolí konkrétní typ postavy a na ní pak zobrazuje její rysy (mladý člověk toužící po úspěchu)
Autoři této doby:
- Ladislav Stroupežnický, Alois a Vilém Mrštíkové, Gabriela Preissová, Karel Matěj Čapek-Chod, Josef Karel Šlejhar, Karel Václav Rais, Teréza Nováková, Zikmund Winter, Ignát Herrman
Rozbor díla: F. L. Věk
- Literární žánr: historický román – pět dílů, jedno z vůbec nejslavnějších autorových děl
- Literární druh: epika
- Námět: Národní obrození, vlastenectví, víra, umění, rodina, odvaha, svoboda.
Hlavní myšlenka:
- Vlastenectví během národního obrození a rodina
Okolnosti vzniku díla:
- Předlohou pro hlavní postavu byl kupec z Dobrušky František Vladislav Hek. Jirásek však jméno změnil na F. L. Věk. Tím pádem mohl fabulovat a získal i prostor pro svoji fantazii.
- Tento román psal šestnáct let a jako vůbec první český spisovatel popsal složitou dobu vzniku národního obrozeni.
Obsah:
- Román praví o Františku Věkovi, jenž je obchodníkem stejně jako jeho otec.
- Ovšem Věk přijde následkem požáru o celý majetek a zůstane na dně.
- Jeho syn Václav je také postižen touto zkázou, protože už jeho otec nemá peníze na synova studia.
Motivy:
- Národní obrození.
Kompozice:
- Od začátku do konce psáno chronologicky.
Jazyk:
- Vnitřní perspektiva; nulová fokalizace;
- Původně klasická forma, v pozdějších letech byl upraven do modernějšího stylu.
Jazykové prostředky:
- je zde uvedená přímá řeč
- archaismy
- přechodníky
- metafora
- syntezie
- přirovnání
- epiteton
Hlavní postavy:
- F. L. Věk – Syn dobrušského kupce, vlastenec, představitel obrozenecké inteligence, národní buditel na vesnici.
- Otec F. L. Věka – Kupec, přísný a pečlivý.
- Maminka F. L. Věka – Hodná, laskavá a milující svého syna.
- Soused Žalman – Je tajným evangelíkem, udržuje tuto víru svých předků i přesto, že je pronásledován.
- Paula – miluje Tháma, němá, má ráda Věka jako přítele, hodná
- Lotty – Povrchní, vnucuje se Věkovi, myslí si o sobě víc, než je, vynutí si na něm polibek
- Paní Butteaová – snese svým dcerám, co jim na očích vidí, není špatná, jen příliš laskavá
- Kramerius, Thám, Dobrovský, Vavák, Hněvkovský – Představitelé národního obrození, skutečné postavy z historie.
Časoprostor:
- Čas: konec 18. století, přelom s 19. stoletím (od narození F. L. Věka 11.5. 1769 do asi Věkových 20 let)
- Místo: Čechy (Praha, Dobruška).
Obsah díla:
Celý děj se odehrává na dvou místech v Dobrušce a Praze. Vše začíná narozením Františka Věka do rodiny váženého kupce. Jako dítě si pamatoval souseda Žalmana, který byl tajným evangelíkem. František byl poslán na studia jako choralista u benediktínů. Tam objevuje zakázané knihy, které čte. Jednou klášter navštíví císař a zruší ho. František se setkává s Mozartem a na studia si vydělává hodinami hudby v rodině Butteauových, kde se mu zalíbí dcera, němá Paula. Seznámí se i s vlastencem Thámem a postupně se snaží povzbuzovat krajany k vlasteneckému smýšlení.
Inspirace daným literárním dílem a přijetí díla:
- Vliv na dané dílo: Alois Jirásek v roce 1887 pobýval v Ústí nad Orlicí, kde ho navštívil Ferdinand Schulz. Ten se mu zmínil, že se seznámil s evangelickým knězem Eugenem Schmidtem, který si při čtení Jiráskových děl vzpomněl na Heka. Jirásek zajel do Ústí ke Schulzovi, kde se seznámil Schmidtem a jeho dvěma přáteli, kteří ho upozornili na Hekovu autobiografii.
- Inspirace dílem: Zfilmováno jako seriál o třinácti dílech, také audio verze.
Reakce na dílo:
- Kritikou bylo dílo přijato celkem vlídně. Kolegové spisovatelé, například Viktor Dyk nebo Karel Čapek dílo chválili. Dobová kritika dílo označila za vrchol Jiráskovy tvorby. Jak to bylo u Jiráska běžné, čtenářsky dílo bylo přijato na výbornou.