Kniha: Farma zvířat
Autor: George Orwell
Přidal(a): Sisy, stazka
George Orwell (1903-1950)
- Anglický prozaik, esejista a novinář.
- Jeho jméno je pseudonym. Vlastním jménem Eric Arthur Blair.
- Narozen v Indii – rodina koloniálního úředníka, stěhuje se do Anglie (Oxfordshire – říčka Orwell).
- V Anglickém časopise Tribune psal sloupek As I Please – ve kterém vyjadřoval své pocity a názory na společnost, režimy.
- Odpůrce fašismu, zastánce rovnosti. Cítil se být socialistou : „Každou řádku , kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“; „Kapitalistický režim nemá šanci na přežití.“
- 30. léta – dobrovolník ve Španělské občanské válce – legie POUM.
- Onemocněl tuberkulózou na kterou i roku 1950 zemřel.
- Proslavil se zejména alegorickými antiutopickými romány, ve kterých popsal mechanismus totalitních systémů a předjímal jejich další vývoj.
- V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů.
Díla:
- 1984
- Lev a jednorožec
- Na dně v Paříži a Londýně (Trosečníkem v Paříži a Londýně)
- Barmské dny
- Farářova dcera
- Hold Katalánsku
Literárně-historický kontext
Světová literatura 20. století
Meziválečné období
- Zobrazuje skutečnost.
- Zobrazován je zde jedinec jako hrdina, který se v průběhu děje vyvíjí a mění.
- Neexistuje zde únik do minulosti a převládá zájem o přítomnost.
- Kniha vznikla během 2. světové války (1945) – politická situace: stalinismus
Další autoři doby:
- Isaac Asimov – Já, robot
- Karel Čapek – R.U.R.
- Arthur C. Clarke – Vesmírná odyssea
Rozbor: Farma zvířat (1945)
Základní charakteristika
- Výrazová forma: Próza
- Literární druh: Epika
- Literární žánr: Novela, alegorická bajka, antiutopický román (opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti , která se vyvinula špatným směrem a má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody), občane tohoto světa , tohoto režimu jsou většinou utlačováni politickým systémem a to neskrývaně)
Téma a motivy
- Nejprve jsou si všichni ale pak jsou rovní ovládáni „rovnějšími“
- Hlavní pointou díla je, že i když je na začátku dobrá myšlenka, je zničena, pokud se někteří dostanou k moci
- Dělají totiž vše jen pro svůj prospěch, svého štěstí a majetku jsou ochotni nabýt i přes oběti
- Mění si pravidla podle svého , a v tom autor kritizuje komunismus a Sovětský svaz, ukazuje to na zvířatech , z počátku nevinných zvířatech dokud se nedostanou k moci
- Vize budoucnosti, stinné stránky technického pokroku , utopie x antiutopie.
Hlavní myšlenka díla:
- Pomocí zvířat poukázat na nastolenou násilnickou revoluci.
Námět:
- Orwell se během pobytu v Rusku seznamuje s ruským novinářem Zamjatinem, inspiruje se jeho tvorbou. Poznává poměry v totalitním Rusku, na které reaguje svou tvorbou. Jeho torba je kritikou totalitních systémů (komunismus, fašismus).
- Inspirace: doba stalinistického režimu a v knize skrytě naznačuje jak funguje.
Kompozice :
- Chronologická
- Rozděleno do kapitol
Vypravěč:
- Er-forma
- Slohový postup – vyprávěcí a popisný
Jazyk :
- Spisovný- odborné termíny (animalismus, komplexní myšlení, apatie)
- Animalismus = forma materialismu, hmotný objekt, sloveso být se nepoužívá, identické
- Komplexní myšlení = propojování dílčích vědomostí do celku
- Apatie = netečnost , rezignace
- Mnoho slov se socialistickým zabarvením (Liga mládeže , Sportovní výbor)
- Metafory (psi jako tajná policie ; kůň jako dříč)
- Přenesení významu na základě vnější podobnosti
- Archaismy (senoseč = sklizeň sena ; báchorky = pohádky)
- Personifikace v celém díle = o neživé věci se mluví jako o živé
Kdy a kde se děj odehrává
- Anglie 19.-20. Století
Vyjmenovat a charakterizovat důležité postavy
- Prasata
- Představitelé meziválečných vojevůdců
- Major – původní vůdce zvířecí farmy, starý, vize revoluce
- Napoleon – inteligentní, vůdce, podvodník
- Kuliš – chytré prase , čestný , dobré nápady
- Psi
- představují tajnou policii, která slepě plní rozkazy svého stvořitele – Napoleona (vycvičí je jako štěňata).
- Bára, Hanina a Haryk
- Koně
- Představují pracující lidi, který by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni, obětovali vlastní život.
- Boxer – tažný kůň , není chytrý , silný , udělá vše pro společnost, umírá s vírou ve farmu.
- Lupina – tažný kůň , zahleděná do vzhledu.
- Molina – snaží se prokouknout, co se na farmě děje, pomáhá slabším.
- Ovce
- Tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor a nechtějí ho mít.
- Osel
- Představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko.
- Benjamin – moudrý , s nikým se nebaví , starý , jediný chápe co prasata chtějí.
- Krkavec
- Představuje křesťanství, které v totalitní společnosti ztrácí své místo.
- Lidé
- Představitelé vykořisťovatelů.
- Pan Jones
Přiblížit děj a zasadit do kontextu
Příběh se odehrává na malé farmě v Anglii, kterou vlastní pan Jones. Na farmě jsou mimo pana Jonese také psi, kočky, prasata, ovce, krávy, koně, osel, myši, holubi, kozy a kachny. Jednoho dne se pan Jones opil a zapomněl zvířata zavřít. Ta se sešla ve stodole a prase vyprávělo o revoluci, která jednou přijde. Naučil zvířata zpívat píseň Zvířata Anglie.
Za několik dní zemřel a po jeho smrti se zvířata vzbouřila a vyhnala pana Jonese. Tím začala revoluce. Potom prasata oznámila, že umí psát a číst a že přejmenují Panskou farmu na Farmu zvířat a napsala na vrata sedm přikázání.
1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
3. Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
4. Žádné zvíře nebude spát v posteli.
5. Žádné zvíře nebude pít alkohol.
6. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
7. Všechna zvířata jsou si rovnější.
Potom se zvířata pustila do prací na statku a podařilo se jim také v bitvě u kravína odrazit první útok lidí.
Prasata postupně soustřeďovala větší a větší moc, až nakonec vládly ještě přísněji než lidé. Sedm přikázání nakonec změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
Příběh vrcholí hostinou, na které jsou společně prasata a lidé. Zvířata už nejsou schopná prasata rozeznat od lidí.
Reakce na dílo, kritika:
- V době vydání nebyla kniha velmi populární, své ocenění získala až o pár let později.
Inspirace dílem:
- Natočen animovaný film – Disney.
