Kniha: Farma Zvířat
Autor: George Orwell
Přidal(a): Veverka358
1. LITERÁRNÍ TEORIE
1. Obecná charakteristika lit. díla:
1.1. Literární druh à Epikaà o skutečnosti vypravuje. Má děj, příběh, určení, časové a příčinné souvislosti. Příběh rozvíjen vypravěčem a postavami.
Literární formaà Próza
1.1.1. Literární žánrà Satirický, alegorický román, s prvky bajky (zvířecí alegorie na komunismus). Antiutopický román.
Antiutopie (též dystopie či kakotopie) je opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů. Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem. Jako antiutopii lze označit také literární žánr, který se zabývá fiktivní společností takovéhoto druhu.
Satira je označení pro umělecký, zejména literární žánr, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů. Využívá se zejména v aforismech, epigramech, parodiích, pamfletech, komediích a fraškách. Vznikla v Římě. (lat. (lanx) satura znamená všehochuť)
Alegorie jinotaj nepřímo vyjadřuje děj vlastnosti lidí nebo abstraktní pojmy
1.2. Literární směrà Světová lit. 2. pol. 20.stol.(anglická lit. Po r. 1945); Lit. Science-fiction àotřesné vize totalitní spol.
- 2. Organizace jazykových prostředků:
– Toto dílo má prozaickou formu, někde se objevují i verše (např. Zvířata Anglie)
– V próze je základním vyjadřovacím prostředkem věta
2.1. Stylistická charakteristika textu:
– spisovný jazyk (i odborné termíny – animalismus, komplexní myšlení, apatie)
– mnoho slov se socialistickým zabarvením (Liga mládeže, Sportovní výbor..v knize: Pro slepice založil „“Radu pro výrobu vajec““, pro krávy „“Ligučistých ocasů““, pro krysy a zajíce „“Radu pro doškolování divokých soudruhů““ (účelem této rady bylo ochočit krysy a zajíce), „“Hnutí za bělejší vlnu“.
– Obrazné pojmenování:Vyskytují se metafory à psi jako tajná policie, kůň jako dříč, ovce jako nepřemýšlející maso, prasata jako nejchytřejší zvířata, personifikace v celém díle, Pojmenování: autor píše velice jednoduše a používá alegorické symboly, které jsou přímou narážkou na vznik komunismu v SSSR a vládu diktátora Stalina.
– Syntax textu: Zaměřuje se spíše na věty a souvětí jednodušší, aby vše bylo pochopitelné i pro méně vzdělané čtenáře.
– Objevuje se i ironie: prasata kradou zásoby a přesto říkaji: „my ty jablka jíme a mléko pijeme pro vás.“, „Tato práce byla přísně dobrovolná, ale, každé zvíře, které by se ji snad nezúčastnilo, čekalo zkrácení přídělů žrádla na polovinu.“
– Slohový postup – vyprávěcí a popisný
– Přímá řeč -„Ne,“ řekl otevřeně Kuliš
prohlásil: „Stužky je nutné pokládat za část oděvu, což je znak lidí“
– i nepřímá řeč– kterého nazývala „pán“
2.2. Slovní zásoba
– slova stylově neutrální, citově zabarvená
– eufemismy – vládnoucí třída prasat často zaobaluje a ospravedlňuje své autoritářské jednání
„Soudruzi,“ řekl, „jsem přesvědčen, že každé zvíře si jistě uvědomuje, jak velkou oběť na sebe vzal soudruh Napoleon, když přijal povinnost vést ostatní. Nemyslete si soudruzi, že vést je snad nějaké potěšení!. Naopak, je to hluboká a těžká odpovědnost. Nikdo si neuvědomuje lépe než soudruh Napoleon, že všechna zvířata jsou si rovna. str.47
– slova nově utvořená- např. animalismus = politické zřízení, kde si vládnou sama zvířata
– politický slang a slova stylově zabarvená – slova vztahující se k tématu politického uspořádání, v knize se často objevují slova:
soudruh, revoluce, příděly, invaze, řád, komerční účel, agent
Obsah:
3. Tematická výstavba (téma):
– Hlavním tématem je radikální odmítnutí revoluce a katastrofická vize
– Alegorická novela, která ukazuje na příkladu bajky odehrávající se na zvířecí farmě, co se děje v SSSR za vlády Stalina.
– Je satirickou zvířecí alegorií, bajkou. Na životě zvířat na farmě popisuje Orwell politické vztahy v totalitní společnosti. Farma je tedy alegorií totalitního státu.
– Je alegorií (jinotaj, smysl textu je skrytý) na totalitní moc, situaci v SSSR. G. Orwell přesně popsal systém, v němž jsou si všichni rovni, ale postupem času je většina rovných ovládána několika ještě rovnějšími.
– Námět: Komunistická diktatura v SSSR za vlády Stalina
3.1. Vypravěč:
– Vypravěčské postupy: ER-FORMĚ (3. osoba)
3.2. Kompozice:
– 10 číslovaných bezejmenných kapitol, které na sebe navazují, ale každá má svůj ucelený děj.
– text členěn do odstavců,
– chronologická výstavba děje
3.3. Děj:
Příběh se odehrává na poměrně malé farmě, kterou vlastní pan Jones. Na farmě jsou mimo pana Jonese také psi, kočky, prasata, ovce, krávy, koně, osel, myši, holubi, kozy a kachny. Jednoho dne se pan Jones opil a zapomněl zvířata zavřít. Ta se sešla ve stodole a prase Major vyprávělo o revoluci, která jednou přijde. Dává zvířatům návod, jak změnit své postavení, vymyslel Animalismus (hl. znakem je nepřátelství k člověku, láska ke zvířatům, zřejmě učení marxismu-leninismu). Naučil zvířata zpívat píseň Zvířata Anglie.
Za několik dní zemřel, ale po jeho smrti se zvířata vzbouřila a vyhnala pana Jonese. Tím začala revoluce. Potom prasata oznámila, že umí psát a číst a že přejmenují Panskou farmu na Farmu zvířat a napsala na vrata sedm přikázání, která zní takto:
- Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
- Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
- Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
- Žádné zvíře nebude spát v posteli.
- Žádné zvíře nebude pít alkohol.
- Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
- Všechna zvířata jsou si rovna.
Ovce si to nedokázaly zapamatovat, a tak je prasata musela naučit jednodušší přikázání, které znělo: 4 nohy dobré, 2 nohy špatné.
Potom se zvířata pustila do prací na statku, jen prasata toho moc nedělala. Přesto jim vše šlo mnohem lépe než dříve. Podařilo se jim také v Bitvě u kravína odrazit první útok lidí.
Poté se Kuliš chtěl pustit do stavby mlýnu, který by zlepšil život na farmě. Ještě před začátkem stavby byl Kuliš vyhnán Napoleonovými psy a Napoleon se plně chopil vlády. Zvířatům se to nelíbilo, ale bála se psů, a tak nic neříkala. Poté se začal stavět mlýn.
Napoleonův pomocník, prase Pištík, měnil postupně přikázání. Zvířatům to připadalo divné, ale Pištík jim říkal, že se pletou, že mají špatnou paměť. Nakonec zvířata uznala, že má pravdu (vývoj kolektivní paměti).
Prasata postupně soustřeďovala větší a větší moc, až nakonec vládla v čele s diktátorem Napoleonem ještě přísněji než lidé. Přeučila ovce jejich přikázání na: 4 nohy dobré, 2 lepší a začala chodit po dvou. Sedm přikázání nakonec změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
Příběh vrcholí hostinou, na které jsou společně prasata a lidé – delegace sousedních farmářů. Zvířata hostinu sklesle pozorují oknem. Lidé obdivují přísný režim, jaký prasata ostatním zvířatům nastolila, a Napoleon slavnostně oznamuje přejmenování Farmy zvířat na Panskou farmu. Zvířata shledávají, že již nelze odlišit prasata od lidí.
3.4. Postavy:
Pan Jones – symbolizuje vykořisťovatele, kvůli kterému zvířata trpí, Majitel Panské farmy.
Prasata – nejchytřejší na farmě, dostávají se k moci
– starý kanec Major – tvůrce učení animalismu, představitel Lenina
– vepř Kuliš – jedna z vůdčích osobností, vyhnán ale Napoleonemàzrada; více myslí na dobro zvířat, oblíbeny, plán mlýn, Trockij (Soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, zasazoval se o industrializaci a elektrifikaci Sovětského svazu. Byl vyhnán Stalinem ze země, usadil se v Mexiku, kde za záhadných okolností zemřel – zřejmě zavražděn.
– vepř Napoleon – symbol zneužití idey ve svůj prospěch, manipulace se zvířaty Představitel Stalina
– Pištík – propaganda, mistrně dokáže manipulovat s ostatními zvířaty, překrucuje a mění pravdu, pozměňuje fakta, špiní nepřátelé, mlží a lže.
Napoleonovi psi – symbol „policie“àstátní bezpečnosti (ČEKA – tajná police), všichni z nich mají strach
Osel Benjamin – představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi. Zřejmě autorovo alter ego!
– rezistentní na vnější vlivy, zůstává sám sebou, nezmanipulovatelný, samb. Pozici inteligence
Kůň Boxer – stachanovský dříč (Alexej Stachanov byl sovětský horník a národní hrdina SSSR, který měl reprezentovat SSSR jako socialistickou průmyslově vyspělou zemi); představuje pracující lidi, kteří by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni, obětovali vlastní život. Dříč, idealista (stachanovec), stále pracoval víc a víc, dal vše do stavby mlýna, těšil se na důchod àale když zestárl, byl odvezen na jatka; symbol pracanta a dobráka
Ovce – představují lidové masy, které se slepě podřizují, podporují režim, objevují se i zrádci. tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce.
Krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit.
Lidé – představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů.
Ostatní zvířata – snadno zmanipulovatelný nemyslící dav, slepě plní rozkazy nadřízených
3.5. Čas:
– Román autor psal v době 2. SV, na přelomu r. listopad 1943/leden 1944, kdy na východě vítězí Rudá armáda. 1. vydání srpen 1945 (problémy ale s vydánímà20 vyd odmítlo àvydavatelé se báli SSSR), u nás r. 1946à a poté více než 40 let zakázána.
3.6. Prostor
– Děj se odehrává na blíže neurčeném, fiktivním místě v Anglii – tzv. panská farma, asi ve 30. – 40. letech 20. stol.
4. Význam sdělení (hlavní myšlenka):
– Obraz despotismu, násilí, absolutizace moci a odhalení příčin, které vedou k totalitě
– Varování à prognóza komunismu (prorocká vize budoucnosti)
– Orwell s naprostou přesností popsal komunismus – systém, kde jsou si zprvu všichni rovni, ale postupně je většina rovných ovládána několika ještě „rovnějšími“, což má za následek vývoj až k totalitarismu
– Dokázal zachytit vývoj: diktaturaàrevoluceàchvíli demokracieàopět diktatura
– Význam díla spočívá především ve varování před absolutismem a jinými formami nadvlády, které omezují svobodu člověka
2. LITERÁRNÍ HISTORIE
1. Společensko – historické pozadí
1.1. Politická situace
– Román byl napsán za 2. SV, Orwell ve Farmě zvířat vystihuje až s podivem přesně osudy prakticky celého východního bloku nejen za války, ale i dlouho po válce. Komunismus.
– Stanilismus
– V r. 1945 u nás à komunisti, zákaz díla
1.2. Základní principy fungování společnosti v dané době (každodenní život)
1.3. Kontext dalších druhů umění
1.4. Kontext literárního vývoje (co se dělo v lit.)
2. Autor (jak historické období ovlivnilo autorovu tvorbu)
George Orwell patří do světové literatury 20.století. Je znám hlavně díky románům 1984 a Farma zvířat. Jeho díla se žánrově řadí do tzv. science fiction, Orwell píše utopické romány.
Science fiction
Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr, vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie.
Sci-fi je žánr blízký fantasy, kde je ale místo technologií hlavní rekvizitou většinou magie a fyzická síla (tzv. příběhy „meče a magie“). Oba žánry se ovlivňují a částečně prorůstají; jedním z takových průniků jsou například díla žánru science fantasy.Za zakladatele žánru bývají považováni dva autoři – Jules Verne,pokud jde o technickou sci-fi, a Herbert George Wells, který se věnoval spíše vlivu technologií na člověka. H. G. Wells ve svém díle nastolil mnoho témat, z nichž vychází i současná sci-fi (například kontakt s mimozemskými civilizacemi, cesty časem, biotechnologie atp.). àlit. 19.stol
Eric Arthur Blair (25. června 1903 Motihari, Bengálsko – 21. ledna 1950 v Londýně), známější spíše pod svým literárním pseudonymem George Orwell, byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem.
Narodil se v Indii. S matkou se přestěhoval do Anglie. Mladý Blair vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College. Po roce 1936 se Orwell jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války (1936 – 1939). Ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou, což dokazuje jeho citát: „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“
Postupně se stal kritikem totalitních praktik (nevzdal se ale svých socialistických názorů)
Zemřel na tuberkulózu
Orwellovy knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy.
V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet. Orwellovy knihy v češtině tou dobou vycházely v exilových nakladatelstvích.
2.1. Život autora + vlivy na dané lit. dílo
– Inspiroval se dobou stalinistického režimu a v knize skrytě naznačuje, jak funguje
2.2. Život autora + vlivy na jeho tvorbu
– Na román 1984 – Orwell se během pobytu seznamuje s ruským novinářem Zamjatinem, inspiruje se jeho tvorbou. Poznává poměry v totalitním Rusku, na které reaguje svou tvorbou. Jeho tvorba je kritikou totalitních systémů (komunismus, fašismus).
2.3. Další autorova tvorba (v kontextu autorova života a dané doby)
– Farma zvířat, 1984 (utopický román o vládě diktatury a zneužiti moci x vyjádření obav před totalitními praktikami), Trosečníkem v Paříži a Londýně, Nadechnout se, Hold Katalánsku
3. Inspirace daným lit. dílem
3.1. Inspirace lit. dílem (zfilmování…)
– Podle této knihy v roce 1954 byl vytvořen ve VB animovaný film Farma zvířat (režie Joy Batchelor, John Halas)
– V r. 1999 další film Farma zvířat, v USA (režie John Stephenson)
– Kniha také na CD – převyprávěno Josefem Vinklářem
3.2. Jak dané lit. dílo inspirovalo další vývoj lit. (vznik nového díla/směru)
– Klíčový význam pro vývoj anglické poválečné lit.
3. LITERÁRNÍ KRITIKA
1. Dobové vnímání lit. díla a jeho proměny
– V době vydání nebyla kniha příliš oblíbená a své docenění získala až o pár let později.
– V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet. Orwellovy knihy v češtině tou dobou vycházely v exilových nakladatelstvích.
2. Kritika (chápání, hodnocení díla) a její proměny
3. Posouzení aktuálnosti tématu a zpracování lit. díla
4. SROVNÁVÁNÍ
1. Srovnání díla s vybraným dílem z formálního či tematického hlediska
