Hobit – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Hobit

Autor: John Ronald Reuel Tolkien

Přidal(a): Klára

 

John Ronald Reuel Tolkien (1892-1973)

John Ronald Reuel Tolkien byl anglický prozaik,filolog a literární kritik, který se narodil v jihoafrickém Bloemfontienu. Záhy se však přestěhoval do Británie, kde také absolvoval střední školní univerzitu – v roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury. Po pěti letech se stal v tomtéž oboru profesorem.

Jeho prví publikovanou prací byl Slovník střední angličtiny, po němž následovalo kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř. Během svého dlouhého života zveřejnil množství odborných literárně-historických studií a řadu drobných pohádkových příběhu. Proslavil se ovšem teprve knihou Hobit,po níž následovala trilogie Pán prstenů a epos Silmarilion,.

Všechna tato díla těží z autorovy vynikající znalostí starogermánské a keltské mytologie, odehrávají se ve fiktivních krajích a přinášejí obecné poselství o smyslu života a dějin. Ústředním motivem je souboj dobra se zlem. Ačkoliv to sám autor často popíral, k atmosféře knih významně přispěla doba jejich vzniku-období druhé světové války a poněkud bezútěšné roky před a po ní. Tolkienova vědecká erudice, vypravěčské schopnostmi, mimořádný jazykový cit a nesmírný básnický talent (projevující se zejména v písních a verších jenž vyvažují a doplňují epickou linii příběhů) učinily z jeho díla skutečný literární skvost,který oslovil – a jistě ještě osloví – bezpočet dospělých i dětských čtenářů po celém světě.

-1. světová válka

-otec fantasy

-vytvořil několik umělých jazyků – například elfštinu

-vytvořil nové rasy  – kouzelníky, elfy, trpaslíky, hobity, skřety,… a Středozem

 

Dílo:

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky/1937/ – viz dále
Pán prstenů/ 1954 – 55/ – trilogie – Společenstvo prstenu, věže, Návrat krále

Patří mezi nejznámější fantasy příběhy, někdy bývá označován za zakládající dílo žánru. Příběh popisuje světový konflikt dobra se zlem. Úkolem dobra v tomto příběhu je zničit Jeden prsten, který ve spojení se svým pánem Sauronem představuje děsivou ničivou sílu ohrožující celou Středozem. V knize sledujeme sjednocení mnoha národů a ras Středozemě v rozhodujícím zápase s Temným pánemSauronem. V několika dějových liniích je představeno jak kolektivní hrdinství vojsk Západu, tak putování a individuální hrdinství jednotlivých členů Společenstva Prstenu.

Pán prstenů volně navazuje na knihu Hobit aneb cesta tam a zase zpátky. V zájmu návaznosti příběhu provedl Tolkien po vydání Pána prstenů v textu Hobita určité úpravy.

Několikrát zfilmováno.

Silmarillion/1977/-J. R. R. Tolkien stvořil ve své Středozemi celý nový svět, který osídlil rozličnými plemeny rozumných i nerozumných bytostí, dal mu tvar, jejž zachytil v mapách, dal mu jazyky i písmo. V Silmarillionu jsou shromážděny dějiny Středozemě od jejího stvoření božským Ilúvatarem přes vyprávění o jejím utváření a osídlování až k hrdinům, kteří jí přinesli slávu. Součástí této historie je i povstání nepřítele, zosobnění temné moci, který se ve své pýše postaví moudrosti a dobru, je sice poražen, ale znovu se vzmůže a vrací. Stvoření elfů, trpaslíků, lidí, božstva,…

Nedokončené příběhy/1980/ -Soubor různých vyprávění, jež pokrývají celé časové pásmo od nejstarších dějů, podrobně popsaných v Sillmarillionu, až po Válku o Prsten. Mýty ze Středozemě. Vydané až po jeho smrti.
Sir Gawain a Zelený rytíř/ 1924/ –  nové vydání středoanglické básně s poznámkami.

 

Začlenění:

Světová literatura 2. Poloviny 20. Století – Německo – utopie a antiutopie

 

USA

  • Beat generation – revoltaAllen Gingsberg – sbírka Kvílení
  • William Styron – Sophiina volba

 

Existencialismus-odcizenost, úzkost, jediná jistota smrt

 

Rozhněvaní mladí muži (Anglie) –univerzitní román

  • KingsleyAmis          Šťastný Jim

 

Neorealismus sociální tématika, syrová realita

  • Alberto Moravia          Římanka,Horalka

 

 

Magický realismusnavazuje na staré mýty a legendy, prolínání 2 světů

  • GabrieGarciaMarquez          100 roků samoty

 

Reflexe války –trvalý zdroj , pohled z V a Z

  • Thomas Keneally          Schindlerův seznam

 

Ruskopod režimem

  • Alexander Solženicyn          Souostroví gulag, Jeden den Ivana Děnisoviče

 

Postmodernismus reakce na modernismus

 

Utopie , antiutopie – země s dokonalým systémem , u antiutopie s totalitním

  • Andrej Platonov         Čevengur

 

Science – fictionvědecko – fantastická literatura, autoři ukazují dopad techniky

  • John Wydhman         Den trifidů

 

Fantasy –důležit magie, žánr budoucnosti

  • Robert Erwin Howard – povídky o Barbaru Conanovi – předchůdce fantasy
  • John Ronald Reuel Tolkien         Hobit, Pán prstenů
  • CliveStaplesLewis         Letopisy Narnie
  • Andrzej Sapkowski         Sága o zaklínači, Sága o Reinmarovi z Bělavy
  • TerryPratchett         Úžasný Zeměplocha
  • JoanneKathleen Rowlingová         HarryPotter

 

Fantasy je uměleckýžánr, používaný především v literatuře a filmu, ale i ve výtvarném umění, založený především na užití magie či jiných nadpřirozených prvků (bájné bytosti, bohové (obzvláště z antických dob), mimozemskýchtechnologií nebo nadměrně inteligentně vyvinuté, extrémně silné bytosti, často s vzezřením a chováním netypickým pro lidi).

V anglosaském světě je však fantasy označení pro jakékoliv dílo fantastického žánru, které není science fiction. Žánr je stejně jako příbuzné žánry science fiction a horror definován především rekvizitami a prostředím, a dobou, kam je dílo situováno.

Svět (nazývaný často „druhotný svět“ nebo “alternativní realita”), ve kterém se příběh odehrává, je většinou nezávislý na našem, v některých případech je s naším nějak spojený (Letopisy Narnie) či se děj odehrává přímo v našem nějak pozměněném světě (žánr alternativní historie a současné fantasy).

Původ žánru fantasy lze spatřovat především v lidovétvořivosti a lidské fantazii. Z literárních žánrů pravděpodobně zastupuje dřívější typy jako např. mýty a báje, pohádky, středověké legendy a rytířské eposy.

Vznik klasického fantasy však lze spatřovat až v druhé polovině 19. století u autorů jako George MacDonald a lord Dunsany, masivnější nástup přišel s díly J.R.R. Tolkiena a R. E. Howarda v první polovině 20. století. Zejména Tolkienova trilogie Pán Prstenů se výrazně zapsala do moderní populární kultury a stala se jedním z pilířů žánru

–          V poslední době rozmach, žánr budoucnosti, důležitá je role magie

 

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky (1937)

Jazykový plán:

Útvary jazyka: Ve vyprávění i v dialozích použitá spisovná čeština. Použita slova cizích fiktivních jazyků.

Stylové rozvrstvení slovní zásoby, pojmenování: nepoužívá jazykové prostředky.

Textové prostředky: Styl vyprávěcí střídá styl popisný, charakterizační a občas i úvahový. Dialogy, monology. Řeč postav je přímá. Používá krátké  i dlouhé věty.

Kniha je psaná vytříbenou češtinou. Autor má talent pro popis přírodních scenérií a navození dojmu autentična. V textu se objevují archaismy i přechodníky což jen podtrhuje úžasnou atmosféru knihy a přidává ji na pocitu reálna.

 

Kniha byla napsána v angličtině, ale používá se v ní také občas smyšlený jazyk.
Každý národ má svůj vlastní jazyk, všichni ale ovládají tzv. obecnou řeč. Kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků.

 

Tematický plán:

Námět, téma:Boj dobra se zlem.

Epizody: Román je členěn do kapitol.

 

Děj:

Hobit Bilbo si spokojeně žije ve své noře na Dně pytle v Hobitíně. Bilbo je typickým hobitem, má rád luxus a pohodlí, potrpí si na pravidelnost a určitý řád. Žije si klidným životem, z něhož je ale vyrušen čarodějem Gandalfem. Ten jej zatáhne do dobrodružství, které v dalších příbězích ovlivní osudy celé Středozemě. Avšak tento příběh je pouze o Bilbovi.

Jednoho dne se u Bilba sejde Gandalf a s ním 13 trpaslíků vedených Thorinem, potomkem už mrtvého samotného Krále pod Horou, krále kdysi vládnoucího v Osamělé hoře. Bohužel tuto horu obsadil drak Šmak a trpaslíkům ukradl všechno zlato. Thorin vede tuto výpravu, aby právě ukradený poklad získal zpět. Od Gandalfa dostal doporučení, že Bilbo je nejlepším ve svém oboru lupičství. Bilbo, zaskočen, se nezmůže ani na odmítnutí, a tak je zatažen do dobrodružství. Společně s trpaslíky a Gandalfem se vydávají přes Divočinu.

Bilbo, ještě hodně nezkušený a polekaný, se nechá chytit zlobry, kteří jej chtějí sníst. Trpaslíci se ho pokusí zachránit, avšak jsou také chyceni. Záchrana přijde až v podobě Gandalfa, jenž zadrží zlobry na slunci, díky čemuž zkamení.

Hned po osvobození od zlobrů jsou ale zajati skřety. Bilbo jim naštěstí unikne, avšak v jejich jeskyních se ztratí a dostane se až k odpornému stvoření se jménem Glum. S ním soutěží v hádankách o svůj život a naštěstí vyhraje. Glum jej ale nechce nechat odejít, ale Bilbo mu unikne s pomocí Prstenu, jenž jej udělá neviditelným. Poté se setká s trpaslíky, které mezitím zachránil Gandalf, ovšem protože zabil i skřetího krále, je nadále pronásledován skoro všemi skřety. Už se zdá, že neuniknou, objeví se však orli, kteří je donesou k Meddědovi, obrovskému člověku, měnícímu se v noci v medvěda.

Musí pokračovat dále, tentokrát přes Temný hvozd, kde je už nedoprovází Gandalf, který má sám nějakou práci. V něm je hned zajmou obří pavouci, Bilbo tentokrát všechny zachrání díky svému kouzelnému Prstenu. Na svobodě ale nezůstanou dlouho, protože vzápětí je chytí lesní elfové. Zase se prokáže Bilbův důvtip, díky němuž trpaslíky zachrání. Protože Bilbo už trpaslíky dvakrát zachránil, vydobyl si u nich respekt a úctu.

Za Temným hvozdem dorazí družina do města blízko Osamělé hory. V městě jsou oslavováni, protože lid věří, že Thorin, potomek krále pod horou, zabije draka Šmaka a sám se ujme vlády.

13 trpaslíků a Bilbo se tedy vydávají k hoře, Bilbo najde tajný vchod a z drakova pokladu ukradne jeden jediný pohár. Avšak drak to hned pozná a na oplátku se pokusí zničit celé poblíž stojící město. Málem by se mu jeho záměr zdařil, ale Bardovi Lučištníkovi se podařilo jej zabít.

Drak Šmak je tedy zabit, nicméně, jak elfové i lidé ze zpola zničeného města, tak trpaslíci si nárokují poklad. Thorin se o poklad nechtěl s nikým dělit, a proto poslal pro své příbuzné, kteří přišli s armádou. Schylovalo se k bitvě, jenže Bilbo to vyřešil ukradením nejvzácnějšího drahokamu, po kterém Thorin toužil. Tento drahokam dal Bardovi jako zástupci lidí z města. Tímto činem si ale vysloužil nenávist a pohrdání od Thorina. Thorinova touha po drahokamu byla ale natolik velká, že se rozhodl dát určitou část pokladu lidem i elfům, čímž mělo dojít ke klidu.

Klid ale nebyl nikomu dopřán. Znenadání dorazila armáda skřetů, kteří napadli jak trpaslíky, tak elfy s lidmi. Skřetí armáda byla větší a už to vypadalo, že vyhraje, ale přiletěli orli a ještě přišel Medděd, a tak lidé bitvu vyhráli. Thorin padl, na smrtelné posteli ještě stihl odpustit Bilbovi jeho čin s drahokamem.

Bilbo se vrátil domů i s částí pokladu a dalšími věcmi, které poté předal Frodu Pytlíkovi…
Ale to už je jiný příběh, příběh o Prstenu a malém půlčíkovi…

 

1) hobit Bilbo Pytlík – zpočátku líný, má rád svůj klid a pořádek,řád, nezodpovědný, časem se z něj stává odvážný lupič a nakonec hrdina. Měl rád dobré jídlo a lenošení, ale v jehoduši dřímá dobrodruh, který se v této knize projeví.

V průběhu knihy se Bilbo však mění. Začne se přátelit se všemi, co mají otevřenou náruč přátelství. Už není líný jako veš, ale je čilý jako rybička ve vodě. Není vůbec lakomý, spíš naopak rozdávačný. Přestalo mu záležet i na pořádku kolem něj. Bilbovi na konci knihy ani nevadilo, že se s ním žádný hobit z Kraje nebavil a že ho všichni pomlouvali.
Na konci knihy je tento malý hobit Bilbo Pytlík úplně jiný než na začátku a zjistil, že si nemůže být jist zemí pod nohama a nebem nad hlavou.
výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.

2) čaroděj Gandalf – dobrotivý rádce a průvodce dobrodruhů, mocný, chytry, dobrodruh.

ale není od věci vědět, že to byl on, kdo poskytl trpasličí výpravě dva důležité artefakty, nez kterých by se asi nikam nešlo – mapu a klíč k Osamělé hoře. Při setkání v Hůrce také přemluvil Thorina k tomu, aby místo frontálního útoku svou misi podnikl v daleko nenápadnějším stylu. A aby na ni přibral „zkušeného zloděje“ Bilba.

Gandalf je mocný čaroděj a ke svým magickým kouzlům využívá oheň, který dokonale ovládá. Dokázal si najít mnoho přátel mezi hobity, elfy, lidmi a dokonce i mezi paličatými trpaslíky. Ti všichni ho mají rádi díky jeho dobrosrdečnosti, obětavosti, ochotě pomáhat druhým a vidí v něm pravého přítele. Každému dokáže správně a dobře poradit. Vždy stojí na straně dobra a je ochoten za něj bojovat. Jeho vlastnosti se samostatně velice těžce popisují, jelikož se vždy jedná o dobrý úmysl, který se skrývá v každé jeho myšlence.

3) Thorin Pavéza– vůdce trpaslíků, moudrý, odvážný, odhodlaný.Vůdce třinácti trpaslíků, tvrdohlavý hráč na harfu a postupně velký Bilbův přítel. Na jejich vztahu stojí velká část příběhu, a Thorin je zásadní postavou i v dalších ohledech. Právě on byl společně s Gandalfem hlavním iniciátorem výpravy, na jejímž konci hrdiny čeká setkání s drakem Šmakem.

4) Dvalin –Mladší bratr Balina taktéž ovládal hru na „houslovou“ violu. Byl prvním trpaslíkem, který vkročil do Dna pytle, a vybavil Bilba na výpravu pláštěm a kapucí.

5) Bombur – V Hobitovi tak nejednou zpomalil postup celé výpravy. Zřejmě z respektu, že umí hrát na buben, ho ale trpaslíci nikdy nepřivázali ke stromu a neutekli pryč. Uvidíme, jestli Bombur v její adaptaci nedopadne jinak, a zda stejně jako v knize řadu zásadních událostí prospí.Bombur je výherní role nejtlustšího trpaslíka výpravy.

6)Balin – Zastával roli zkušené hlídky výpravy, hrál na starší typ violy (něco jako housle) a byl jediným trpaslíkem, který Bilba navštíví ve Dnu pytle poté, co společně zažili velké dračí dobrodružství.

7) Dori – Nejsilnější trpaslík! Dori byl v Hobitovi za největšího borce, moc výhod mu to ale nepřineslo. Naopak musel obvykle nosit ty nejtěžší věci, mezi kterými vynikal především Bilbo. Když bylo třeba vzít nohy na ramena, Dori si tam rovnou hodil i hobita a snažil se držet krok s ostatními. Občas kvůli tomu mudroval, jinak byl ale docela milou postavou.

8)Ori –Ori je Doriho bratr

9)Nori – Jak jste určitě uhodli podle jména, bratr Doriho a Oriho.

10)Fili – A dostáváme se k hlavním komikům příběhu. Fíli byl nejmladším trpaslíkem, který s Bilbem cestoval k Osamělé hoře. A jako takový měl energie na rozdávání. Byl o víc než padesát let mladší než ostatní trpaslíci (kromě jeho bratra Kíliho) a dobrý zrak z něj dělal užitečnou hlídku

11)Kili – Druhý syn Dís byl stejně veselá kopa jako jeho bratr Fíli. Jen máloco mu dokázalo zkazit náladu, měl neomylný zrak, a s ochotou se vydával prozkoumat nebo najít cokoliv, co bylo potřeba.

12)Oin –Glóinův starší bratr se tak výraznými činy bohužel nechlubí. Taktéž byl mistrem v rozdělávání ohně.

13)Gloin- Byl proslulý schopností rozdělat oheň za jakýchkoliv podmínek, jeho nejdůležitějším přispěním tolkienovskému univerzu je ale zplození Gimliho.

14)Bifur- Zdánlivě nekonečnou třináctku trpasličích odvážlivců uzavírá Bifur, bratranec Bofura a Bombura. Taktéž hráč na klarinet, taktéž nositel žlutého pláště. Především ale odvážný bojovník. Při knižním střetu se zlobry vydržel Bifur na nohou nejdéle, což z něj záhy udělalo nejudatnějšího bijce výpravy.

15)Bofur- Bomburův bratr Bofur patří společně s Norim mezi ty nejméně výrazné trpaslíky. Neví se o něm nic kromě toho, že měl žlutý plášť a hrál na klarinet.

– nadšení trpaslíci toužící po zlatu

16) ElrondPůlelf – ušlechtilý, silný jako válečník, moudrý jako čaroděj, úctyhodný jako král trpaslíků

17) Medděd – člověk se schopností měnit se na medvěda, silný a mocný – rozumí si se zvířaty.

Medděd žije ve svém skromném domě, jež se nachází mezi řekou Anduinou a elfím královstvím v Temném hvozdu. Chová tam obří včely, mluvící koně…

18) drak Šmak – rudozlatý drak, který vyhnal trpaslíky (Thorinovy předky) ze Železných hor, zuřivý, urážlivý, chamtivý. Jde o hamižnou, zlomyslnou a nebezpečnou nestvůru, která tak dlouho poslouchala historky o trpasličích pokladech v Osamělé hoře, až se rozhodla, že si je přivlastní.

19) Bard – člověk, statečný a čestný, lučištník. Starosta Jezerního města totiž není ideálním vojevůdcem (slovo statečnost mu nejspíš nic neříká), takže bude muset Bard vzít osud své domoviny do vlastních rukou.

20) Glum – ošklivé stvoření, původně hobit, středem jeho pozornosti světa je prsten

21) starosta Jezerního města – má slušnou moc, jíž může využívat moudře… nebo jako ten současný. Není jasné, jak se tenhle hamižný zbabělec dostal k moci.očka mu dokázala rozsvítit jen hromada zlata.

 

Prostředí: Příběh se odehrává ve fiktivní Středozemi a ve fiktivní době.

putování: Hobitín -> Divočina -> Roklinka -> Mlžné hory ->Skalbal -> Temný hvozd -> jezero Esgaroth (Jezerní město) -> Osamělá hora (město Dol) a zase zpět (už jen Bilbo)

 

Kompoziční plán:

Jedná se o fantasy román – dobrodružnou knihu, napsaný původně pro dětské čtenáře.

 

Kompoziční postupy: Chronologický kompozice v celém vyprávění. Gradace v různých částech knihy – poddobrodružství na cestě.

 

Vztah dějových linií: Řetězový, návaznost událostí, spjaty s ústředním příběhem.

Vnitřní výstavba děje:

  • Expozice – Gandalfův příchod do hobití vesnice. Seznámení s dobrodružstvím a trpaslíky.
  • Kolize  -putování, setkání se zlobry, elfy, hádanky gluma,…..
  • Krize – Vyhnání draka.
  • Závěr – Závěrečná bitva několika národů a návrat Bilba domů.

 

Charakteristika ras Středozemě:
1) Lidé – převládající rasa, vládnou většině významných impérií a království,
nejspolečenštější, nejtolerantnější rasa (kromě půlčíků)
2) Trpaslíci – malí, podsadití, načervenalé líce, tmavé oči a vlasy, tvrdohlaví,
zamlklí, dobře ovládají sekyru, milují poklady
3) Elfové – menší, štíhlejší než většina lidí, rysy jemně modelované a křehké,
mluví v melodických tónech, je na ně pohlíženo jako na lehkovážné
a chladné, dobře ovládají luk a meč
4) Půlčíci – malí, kulaťoučcí tvorové, velmi podobní malým lidem, kulatá, široká,
růžovoučká tvář, kudrnaté vlasy, nárty pokryty drsnými chlupy,
oblíbenou zbraní je prak

 

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky (v anglickém originálu The Hobbit, or There and Back Again) je dobrodružná kniha J. R. R. Tolkiena, která byla vydána 21. září1937. Vznikla původně jako vedlejší produkt autorem vytvářených legend fiktivní země Středozemě. Obrovský úspěch knihy přiměl autora k sepsání jejího monumentálního pokračování pod názvem Pán prstenů. V češtině vyšla poprvé v roce 1979 v překladu Františka Vrby.

Kniha je sice určena pro dětské čtenáře, ale zároveň zapadá do autorem budované sítě příběhů a legend. Kniha velmi rozsáhle popisuje především reálie Středozemě a díky tomu se lze do příběhu opravdu ponořit. Tolkien svým dílem stvořil skutečný svět, postavy v příběhu neustále narážejí na minulost Středozemě, na věci, které se staly tak dávno, že si je již nikdo nepamatuje a přesto zasahují do jejich současnosti. Světem a příběhy se inspirovalo mnoho dalších děl, ať už literárních, filmových nebo počítačových her.

 

Hobit je prostě pohádka s věčným motivem zápasu dobra a zla. Ale zatímco se pohádka odehrává v abstraktně obecném bájném čase i prostoru a síly dobra a zla kreslí jednoznačnými bílými a černými obrysy, jsou postavičky Hobita i motivy jejich konání často nazírány pohledem poučeným o leccos, co je blízké právě dnešním mladým čtenářům: důmyslná zařízení na zabíjení velkého počtu lidí najednou možná vynalezli skřetové, kteří jsou krutí, plní zloby a neumějí udělat nic krásného. V romantickém příklonu k přírodním silám jako záštitě proti přetechnizované civilizaci čtenář snadno pochopí, proč elfové, odchovanci říše víl, rostli do krásy, moudrosti a učenosti. Touha po majetku je u Tolkiena prapříčinou všeho zla snad ještě výrazněji než v lidových pohádkách. Pohádkový drak není vlastně nic jiného než hrabivec, který nad ztrátou jediného inventárního čísla zuří, jako zuřívají boháči…když najednou přijdou o něco, co měli dlouho v majetku, ale nikdy jim to k ničemu nebylo ani to k ničemu nepotřebovali.
Nebo takový Thorin, jehož touha po Arcikamu zahubila. Jediný, kdo zůstane imunní vůči přitažlivé síle zlata, je maličký hobit, obyčejný pokojný človíček, který na žádné dobrodružství nemá ani pomyšlení, protože „dobrodružství zdržují jednoho od oběda“ .
Není to vznešená literatura vypjatých citů i myšlenek, ale poklidné ujištění, že „…i docela malý chlapíček v tom široširém světě může být svým způsobem užitečný.“





Další podobné materiály na webu: