Kniha: Kočár do Vídně
Autor: Jan Procházka
Přidal(a): Quinn
Jan Procházka
- Jan Procházka pocházel z rolnického rodu. Narodil se v Ivančicích u Brna 4. února 1929. Jeho život dlouhou dobu ovlivňovalo právě to, že se narodil do rodiny sedláka. Vystudoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci. Po jejím ukončení v roce 1949 nastoupil jako vedoucí Státního statku mládeže v Ondrášově na Bruntálsku.
- V roce 1950 byl zaměstnancem Ústředního výboru Československého svazu mládeže. V roce 1959 pracoval jako dramaturg, scénárista a vedoucím skupiny Filmového studia Barrandov. Byl autorem a spoluautorem řady scénářů a námětů k filmům.
- V 60. letech byl členem ideologické komise ÚV KSČ, patřil k tzv. „reformnímu“ křídlu KSČ. V roce 1968 se stal jednou z předních osobností Pražského jara. Poté byl jako jeden z prvních autorů prohlášen za ineditního a brzy byl sledován i jako nepřítel státní moci.
- Již v mládí psal do různých časopisů. Například do Československého vojáka, Obrany lidu, Mladé fronty, Literárních novin aj.
- V roce 1971 v pouhých 42 letech podlehl rakovině.
Díla
- Filmový snímek Ucho
- Film natočil Karel Kachyňa v roce 1969 podle Procházkova námětu. Hlavní role hrají Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Snímek ve své době vyvolal pozdvižení a byl na dlouhá léta uzamčen do trezoru a nesměl se promítat. Snímek vypráví příběh vysokého komunistického funkcionáře Ludvíka a jeho manželky Anny. Ministra Košaru zatkli a právě ministr Ludvík očekává příchod tajné policie. Příběh vypráví o noci plné obav, nervozity a strachu ze zatčení.
- Ať žije republika (1965)
- Toto dílo popisuje příběh moravského venkova tak, jak ho vidí malý chlapec. Příběh popisuje dramatické dny z roku 1945. Když byla kniha zfilmována, vzbudila vlnu nesouhlasu oficiální kritiky.
- Kočár do Vídně (1967)
- Příběh vypráví o posledních dnech druhé světové války. Hlavní hrdinka Krista přišla o manžela, kterého němečtí vojáci bez zvláštní příčiny oběsili. Jeho smrt se Krista rozhodne pomstít a to tak, že chce zabít mladého vojáka, který přichází na její statek a žádá ji, aby ho odvezla do Vídně.
Česká literatura v 60. a 70. letech 20. století
- Šlo o něco nového (novátorství)
- Nastalo politické uvolnění oproti 50. letům – smrt Stalina a Gottwalda
- Literatura v této době má skvělou úroveň. Novátorství se projevuje ve třech oblastech.
- 1. oblast
- Nastává velká pestrost literárních témat, už se nemusí psát budovatelské romány, historická literatura je také na ústupu. Literatura se soustředí na současnost a individualismus v tvorbě. Objevují se díla se sportovní a válečnou tématikou, rovněž science fiction. Dochází ke kritice 50. let.
- 2. oblast
- Jde o žánrovou oblast. Romány stále mají složitou kompozici, rovněž se píší novely, povídky, reportáže. Autoři se inspirují ze západu.
- 3. oblast
- 1. oblast
60. léta
- V 60. letech dochází k rozvoji českého divadla. Vznikají malá divadla (Semafor, divadlo Járy Cimrmana, Husa na provázku)
- V této době dochází k emigraci autorů. 1968- Škvorecký, Lustig, Diviš; 1969 – Kundera, Kolář, Gruša, Hutka, Kryl, Kohout
- Autoři píší hodně o válečné tématice. Jsou dva pohledy na hlavního hrdinu. První pohled je jasně kladný typ (J. Fučík: Reportáž psaná na oprátce; Jan Drda: Němá barikáda). Druhý pohled je psychologická sonda do duše – jde o nerozhodného, obávajícího se hrdinu (J. Weil: Život s hvězdou; E. Hostovský: Úkryt; Cizinec hledá byt)
- Psychologická a společensko-kritická próza (Milan Kundera: Žert; Ludvík Vaculík: Sekyra)
- Autor Ladislav Fuks: Pan Teodor Mundstock (muž se připravuje na transport do koncentračního tábora. Trénuje jídlo, spaní a na cestě do transportu ho přejede auto). Dalším známým dílem tohoto autora je Spalovač mrtvol (Pan Kopfrgingl – pracuje v krematoriu a posláním jeho práce je „ pomáhat lidem do nebe“. Na první pohled slušný člověk se mění ve zrůdu, zabije manželku i děti, protože jsou poloviční Židé)
70. léta
- Nastává normalizace
- Dozvuk budovatelských románů
- Literatura je samizdatová, exilová nebo oficiální
- Protestní písně (zhudebněné básně umožňovaly vyjádřit se k době) – Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Jaromír Nohavica
Známí autoři:
- Josef Škvorecký – emigroval do Kanady (Toronto)
- Díla: Zbabělci; Tankový prapor (o intelektuálovi na vojně, který bojuje s nesmyslností armády); Mirákl; Prima sezóna
- Milan Kundera – emigroval do Francie
- Díla: Směšné lásky; Já truchlivý bůh, Kniha smíchu a zapomnění, Žert, Nesnesitelná lehkost bytí; Nesmrtelnost
- Bohumil Hrabal – jeho díla vycházeli oficiálně, samizdatově i v exilu
- Nejznámější díla: Ostře sledované vlaky; Postřižiny; Obsluhoval jsem anglického krále; Slavnosti sněženek; Příliš hlučná samota
- Ota Pavel – v dílech vzpomíná na dětství, hlavní postavou je tatínek, popis přírody
- Nejznámější díla: Smrt krásných srnců; Jak jsem potkal ryby
Rozbor díla: Kočár do Vídně (1967)
Literární druh a žánr:
- Jedná se o epiku (dle uměleckého zobrazení) a o prózu (dle formy textu).
- Žánr: krátký baladický příběh (novela).
Hlavní myšlenka:
- Protest proti kolektivní vině. Snaží se ukázat, že není možné za zločin odsuzovat příslušníky dané komunity jen proto, že daný zločin spáchali jiní příslušníci té stejné komunity.
Kontext díla
- Je patrné, že v době, kdy bylo dílo napsáno, bylo v české společnosti velmi živé trauma vraždění z doby 2. světové války. Autor nesoudí, ponechává rozhodnutí a odpovědi na čtenáři.
Kompozice
- Er-forma
- Rozděleno na kapitoly (nejsou číslované)
Jazyk
- Jazyk je velmi jednoduchý, dialogy v knize jsou poměrně minimalistické.
- Krista nerozumí němčině, proto odpovídá česky.
- Rovněž se vyjadřuje pomocí samomluvy (vnitřní monolog).
- Hrubé až vulgární výrazy
Postavy
- Krista – nenávidí nacisty i válku a chce se pomstít (popravili jí manžela).
- Hans – mladý voják, vyplašený, touží jen po tom, dostat se konečně domů.
- Rudi – je představitel drsného vojáka, zraněný starší, nabádá Hanse, aby Kristu zastřelil dříve, než ona zabije jeho.
- Partizáni – rozporuplná role, zastřelí Hanse (jelikož jsou „milosrdní“)
Obsah:
Hlavní hrdinka je selka Krista. Jejího muže oběsili Němci za krádež cementu. Krista se tak rozhodne pomstít. Nenávidí Němce i válku. Děj se odehrává v roce 1945 na začátku května. Dva němečtí vojáci přijdou ke Kristě na statek a přinutí ji, aby je odvezla do Vídně. Starší z vojáků je zraněný. Krista schválně cestu zdržuje a přemýšlí, jak vykonat pomstu a vojáky zavraždit. Rudi radí Hansovi, aby ji zabil, než to udělá ona. On to ale nedokáže a raději ji vyhodí z kočáru a ujíždí. Krista ale potřebuje svůj vůz a koně zpět, a tak se rozhodne, že je v lese najde. Když se jí to podaří, je už Rudi mrtvý. Hans usne a pro Kristu konečně nastává chvíle, kdy by ho mohla zabít, ale nedokáže to. Oba usnout na povoze a zde je nacházejí partyzáni. Ti Kristu znásilní, Hanse nejprve vedou přivázaného za kočárem, potom ho z „milosti“ zastřelí. Na zpáteční cestě se Krista vrací stejnou cestou s tělem mrtvého Hanse v kočáře.
Inspirace dílem
- Kniha byla v 60. letech zfilmována. Film natočil režisér Karel Kachyňa a hlavní postavy hrají Iva Janžurová a Jaromír Hanzlík.
Úryvek
Venkovské ženě oběsili muže. Nebojoval proti nikomu. Zabili ho pro výstrahu. Ukradl pár pytlů cementu. Pohřbila mrtvého téže noci, blížila se fronta. Kdovíjak dlouho by potom čekal. Před kuropěním vešli do domu smutku dva vojáci, netušili, co se stalo. Poručili vdově připravit vůz, zapřáhnout koně a jet s nimi. Ano, řekla si, je to nad slunce jasný pokyn boží. Modlila se, aby nezakolísala a měla sílu vyplnit spravedlnost. V otýpkách sena vpašovala do vozu sekyru.
