Kniha: Král Lávra
Autor: Karel Havlíček Borovský
Přidal(a): Karel Poborský
Karel Havlíček Borovský
- Narodil se 31. října 1821 (Borová)
- Zemřel 29. července 1856 (Praha)
- Borovský je jeho přídomek (od místa narození)
- Zakladatel českého politického novinářství (politická satira); překladatel
- Redigoval vládní Pražské noviny a jejich literární přílohu Česká včela
- V roce 1848 založil politický deník Národní noviny a měl satirickou přílohu Šotek, kde kritizoval vládu a církev => v roce 1850 byl zakázán
- Zveřejňoval epigramy = krátké satirické básně zakončené pointou
- Odjíždí do Kutné Hory a vydává časopis Slovan, kde kritizoval vládu, církev, šlechtu, plané vlastenectví nebo zastaralou myšlenku slovanské vzájemnosti
- Roku 1851 byl zatčen a poslán do vyhnanství do Brixenu – s rodinou si žili nad poměry, ale nemohli se stýkat s přáteli
- Nakonec umírá na tuberkulózu
Další díla:
Literárně-historický kontext
- česká literatura 1. poloviny 19. století (Národní obrození), romantismus (konec 50. let – prolíná s realismem)
- Politická satira – vrchol tvorby (2 roky po napsání Krále Lávry umírá)
- Odpor k absolutismu a tyranské nadvládě
30.-40. léta: 3. generace národního obrození
- 1) hledání východiska z krize světa, je v lásce, která je mocnější než všechny problémy (Tyl)
- 2) romantický světobol a rozervanost (Mácha)
- 3) důraz na národ, vychází z lidové tvorby a přetvářejí ji (Erben)
- a) prolínání romantismu s realismem – venkovská próza, idylické dětství, sny o lepším světě s harmonickými lidskými vztahy (Němcová)
- b) Satira – boj proti útlaku a za národní svobodu (Havlíček)
Další autoři tohoto období:
-
- Karel Hynek Mácha (Máj)
- Josef Kajetán Tyl (Strakonický dudák)
- Božena Němcová (V zámku a v podzámčí)
Rozbor díla: Král Lávra
- první vydání 1854, 50. léta – počátky realismu v naší literatuře
Charakteristika uměleckého textu:
- Literární druh: epika
- Literární žánr: satira – Alegorická satirická skladba, poezie
Hlavní myšlenka:
- Ostrá satirická kritika hlouposti, zloby a omezenosti panovníka, vysmívá se všem hloupým králům, ale i slepé oddanosti poddaných, oslí uši jsou politickým symbolem.
- Autor v tomto díle ukazuje, že nezáleží na zevnějšku člověka, ale na chování a jednání (kritika vládců, kteří udělají cokoliv, aby si udrželi autoritu).
- Námět: udržet tajemství krále
- Motiv: střihání jednou za rok, poprava, tajemství, vrba
Forma textu:
- 34 strof po7 verších; verš básně je jednoduchý, rýmy se nepravidelně střídají.
- Příběh ve verších je v er-formě (vypravěč zpívá svým blízkým o králi Lávrovi)
- Chronologický kompoziční postup.
Jazykové a umělecké prostředky:
- apostrofa (oslovení neživého předmětu), knižní výrazy, přirovnání, epiteton (básnický přívlastek), personifikace (lidské vlastnosti neživým předmětům), alegorie (utajení skutečného obsahu – Čechy za rakouské nadvlády), ironie, archaismy (hudci, chřadne, bál, kvas), elipsa (vynechání větného členu)
- lidový humor, písňová forma, smírný konec – parodie historií o hodných panovnících; prostý jazyk, lidová mluva; v podtextu – úděl sledovaného novináře (kdo odhaluje kritikou oslí uši, je stíhán), a hovorové výrazy (jazejček, švanda)
Prostředí:
- zámek krále Lávry v Irsku za rakouské nadvlády
Charakteristika hlavních postav:
- Král Lávra-Starý dobrý král, který je velice oblíbený protože nenechává lidi trpět. Ale jednou do roka se nechává stříhat a holiče popraví.
- Kukulín-Mladý holič, který byl vybrán, aby ostříhal krále. Jako jediného z holičů ho nepopravil, a tak mu musí sloužit jako dvorního holiče, aby nikdo jiní nevěděl královo tajemství.
- Kukulíkova matka-stará vdova, která žádá krále, aby jejího syna nepopravoval.
- Poustevníček-dává rady lidem.
- Červíček-Český muzikant, basista, co ztratil kolíček.
Struční děj:
Král Lávra byl dobrým králem, ale pokaždé, když se nechal stříhat a holit, což dělal pouze jednou za rok, nechal hned popravit dotyčného holiče. Jednou byl vylosován holič jménem Kukulín, a když šel na popravu, šla se jeho matka přimluvit ke králi, a nakonec krále přemluvila. Král si tedy zavolal Kukulína a ten musel slíbit, že nikdy nevyzradí, co viděl na králově hlavě a za to zůstal královým holičem napořád. Kukulín pošeptal tajemství do staré vrby, aby si ulevil. Dál se všem vedlo dobře až do chvíle, kdy král pořádal velkou slavnost a přijeli i hudebníci z Čech, ale jeden z nich ztratil kolík z basy a vyřezal jej tedy právě z prutu staré vrby. Jakmile potom začal hrát, basa spustila: „Král Lávra má oslí uši, král je ušatec!“ Král nechal hudebníka ihned vyvést, ale teď už stejně každý znal královo tajemství, a tak od té doby se král svýma ušima již více netajil a lid ho měl dále rád jako dobrého krále.
Význam díla v současnosti:
- Nadčasová myšlenka – Nezáleží na zevnějšku člověka, ale na jeho chování a jednání.
Názor na dílo:
- Myslím si, že dílo je docela pěkné, vtipné a dobře se čte
Úryvek:
Jenom jednu slabost, ten král dobrý měl, že jest na holiče tuze zanevřel, dal se holit jednou v roce, vlasy dlouhé na krku široce nosil jak roj včel.
