Král Lávra – rozbor díla k maturitě (4)

 

Kniha: Král Lávra

Autor: Karel Havlíček Borovský

Přidal(a): Karel Poborský

 

 

Prostředí:

  • zámek krále Lávry v Irsku za rakouské nadvlády

 

Charakteristika hlavních postav:

Král Lávra – dobrotivý i krutý, omezený hlupák – nelítostné, brutální činy

Holič Kukulín – mladičký holič, bojácný, upovídaný, neschopný udržet tajemství

Basista Červíček – typ českého muzikanta

Námět: udržet tajemství krále

Motiv: střihání jednou za rok, poprava, tajemství, vrba

 

Struční děj:

Král Lávra byl dobrým králem, ale pokaždé, když se nechal stříhat a holit, což dělal pouze jednou za rok, nechal hned popravit dotyčného holiče. Jednou byl vylosován holič jménem Kukulín, a když šel na popravu, šla se jeho matka přimluvit ke králi, a nakonec krále přemluvila. Král si tedy zavolal Kukulína a ten musel slíbit, že nikdy nevyzradí, co viděl na králově hlavě a za to zůstal královým holičem napořád. Kukulín pošeptal tajemství do staré vrby, aby si ulevil. Dál se všem vedlo dobře až do chvíle, kdy král pořádal velkou slavnost a přijeli i hudebníci z Čech, ale jeden z nich ztratil kolík z basy a vyřezal jej tedy právě z prutu staré vrby. Jakmile potom začal hrát, basa spustila: “Král Lávra má oslí uši, král je ušatec!” Král nechal hudebníka ihned vyvést, ale teď už stejně každý znal královo tajemství, a tak od té doby se král svýma ušima již více netajil a lid ho měl dále rád jako dobrého krále.

 

Hlavní myšlenka:

Ostrá satirická kritika hlouposti, zloby a omezenosti panovníka, vysmívá se všem hloupým králům, ale i slepé oddanosti poddaných, oslí uši jsou politickým symbolem.

Autor v tomto díle ukazuje, že nezáleží na zevnějšku člověka, ale na chování a jednání (kritika vládců, kteří udělají cokoliv, aby si udrželi autoritu).

 

2. Charakteristika uměleckého textu:

•Literární druh: epika

•Literární žánr: satira – Alegorická satirická skladba, poezie

 

•Forma textu:

34 strof po7 verších; verš básně je jednoduchý, rýmy se nepravidelně střídají.

Příběh ve verších je v er-formě (vypravěč zpívá svým blízkým o králi Lávrovi)

Chronologický kompoziční postup.

 

•Jazykové a umělecké prostředky:

– apostrofa (oslovení neživého předmětu), knižní výrazy, přirovnání, epiteton (básnický přívlastek), personifikace (lidské vlastnosti neživým předmětům), alegorie (utajení skutečného obsahu – Čechy za rakouské nadvlády), ironie, archaismy (hudci, chřadne, bál, kvas), elipsa (vynechání větného členu)

– lidový humor, písňová forma, smírný konec – parodie historií o hodných panovnících; prostý jazyk, lidová mluva; v podtextu – úděl sledovaného novináře (kdo odhaluje kritikou oslí uši, je stíhán), a hovorové výrazy (jazejček, švanda)

 

3. Zasazení díla do kontextu:

•Dílo do tvorby autora:

Politická satira – vrchol tvorby (2 roky po napsání Krále Lávry umírá)
Odpor k absolutismu a tyranské nadvládě

Byl český básník, publicista, literární kritik. Patří mezi realisty. Je považován za klasika české politické satiry. Založil Národní noviny. Psal epigramy – krátké satirické básně.  Vyhnán do Brixenu.

Další díla: Tyrolské elegie (žalozpěv), Obrazy z Rus(cestopis), Křest svatého Vladimíra(satira),  Epigramy-5oddílů: Církvi, vlasti, múzám, světu, králi.

 

•Autora do české nebo světové literatury:

česká literatura 1. poloviny 19. století (Národní obrození), romantismus (konec 50. let – prolíná s realismem)

Další autoři tohoto období: Karel Hynek Mácha (Máj), Josef Kajetán Tyl (Strakonický dudák), Božena Němcová (V zámku a v podzámčí)

 

30.-40. léta: 3. generace národního obrození

1) hledání východiska z krize světa, je v lásce, která je mocnější než všechny problémy (Tyl)

2) romantický světobol a rozervanost (Mácha)

3) důraz na národ, vychází z lidové tvorby a přetvářejí ji (Erben)

a) prolínání romantismu s realismem – venkovská próza, idylické dětství, sny o lepším světě s harmonickými lidskými vztahy (Němcová)

b) Satira – boj proti útlaku a za národní svobodu (Havlíček)

 

Král Lávra (první vydání 1854)

50. léta – počátky realismu v naší literatuře

 

•Význam díla v současnosti:

Nadčasová myšlenka – Nezáleží na zevnějšku člověka, ale na jeho chování a jednání.

 

Názor na dílo:

Myslím si, že dílo je docela pěkné, vtipné a dobře se čte

 

Úryvek:

Jenom jednu slabost, ten král dobrý měl, že jest na holiče tuze zanevřel, dal se holit jednou v roce, vlasy dlouhé na krku široce nosil jak roj včel.





Další podobné materiály na webu: