Král Lávra – rozbor díla k maturitě (5)

 

Kniha: Král Lávra

Autor: Karel Havlíček Borovský

Přidal(a): Markyta1

 

 

Karel Havlíček Borovský

▪             * 31.10.1821   – †  29.07.1856

ZAKLADATEL KRITIKY, novinář, spisovatel a politik

-narodil se v Borové u Přibyslavi v rodině kupce, jeho manželka i ona zemřel na TBC

-studoval v Německém Brodě a Praze(G-> po vzoru svého strýce se nechal zapsat do kněžského semináře- vyloučen

-v Moskvě byl jako vychovatel(v rodině šlechtice), kde studoval ruskou literaturu

-spory s J. K. Tylem; kritizoval jeho povídku “Poslední Čech”

-založil Národní noviny a časopis Slovan

-hájil zájmy českého národa a ostře útočil proti vídeňské vládě

– byl vyhoštěn do Brixenu( za novinářskou činnost), kde vznikly satiry

Epigramy poučení Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu.

Satiry –vyjadřuje odpor proti jakémukoli násilí a útlaku; lidovost, písňová forma

králi Midasovi s oslíma ušima od irského autora; narážky na dobovou situaci, omezenost, tupost, zlobu panovníka

 

Literární kritika:

Borovský je zakladatel české realistické kritiky (nebezpečný je ten, kdo něco ví; kritizuje lidskou hloupost); odmítá idyličnost české literatury; stanovil zásady, že kritický soud musí být zdůvodněn, může být i záporný

 

Další díla :

Epigramy –  drobné básnické miniatury, čtyřverší,kritika, pět oddílů : Církvi, Vlasti, Múzám, Světu, Králi; opisem vydány později, realismus

Obrazy z Rus– cestopis

Tyrolské elegie – elegie (žalozpěv) – spíše nadsázka; dílo je humorným satirickým popisem Havlíčkova zatčení a internace v Brixenu

Křest svatého Vladimíra – satira

 

Král Lávra:

Literární druh :epika

Literární žánr : alegorická satirická skladba, poezie

Literární směr : počátek  50. let 19. Století, realismus

 

Hlavní myšlenka díla:

  • Výsměch vládě jednoho člověka, omezenosti panovníků. Tolik lidí zemřelo kvůli hlouposti jednoho krále

 

Doba a místo děje:

  • Irsko (ve skutečnosti psal o Rakousku po roce 1848 a o slaboduchém Ferdinandu „Dobrotivém“ kvůli přísné cenzuře), doba neurčitá

 

Hlavní postavy a jejich charakteristika :

Král Lávra – hodný, dobromyslný, nechce ukázat světu své oslí uši, aby se nesnížil; přihlouplý. Na druhou stranu přes svou „dobrotu“ navenek, nechává popravovat nevinné lidi. (dobře panuje; má tajemství, kvůli němuž každý rok popraví svého holiče)

Kukulín – holič, který je čestný, spravedlivý, diskrétní. Bylo mu svěřeno panovníkovo tajemství (zašeptá ho do vrby)

Vdova – Kukulínova matka, která ho zachrání před šibenicí

Červíček–jeho basa prozradí všem královo tajemství

 

Děj :

V Irsku dobře panoval král Lávra. Měl jen jednu slabost – jedenkrát do roka se dával holit a holiče vždy místo odměny pověsili. Král totiž tají světu dlouhé oslí uši. Holiči se báli, vždy jednou do roka losovali o královo holení. Jednou padl los na Kukulína. Když měl jít na šibenici, jeho matka, chudá vdova, u krále orodovala a tím vysloužila svému synovi milost. Králi však musel slíbit, že nikde neřekne, co viděl při holení. Tím se stal dvorním holičem. Tajemství Kukulína velmi tíží, a tak ho na radu poustevníka všeptá do staré vrby. Kukulínovi se rázem ulevilo.  Po nějakém čase král chystal velikou hostinu a bál. Byli pozváni muzikanti z Čech. Pan Červíček ovšem ztratil kolíček od basy. Uřízl tedy kousek větvičky z již zmiňované vrby. Když pak začne na basu hrát na královském plese, tajemství je vyzrazeno . K žádné katastrofě však nedochází. Lidé krále ujistili, že ho mají rádi, ba že mu dokonce dlouhé oslí uši sluší.

–  Autor věnoval větší pozornost tomu, jak se měli holiči špatně a také, že když si král něco usmyslel, platilo to. A mohl to být sebevětší nesmysl. Nepopisuje život tehdejších lidí, spíše jen to, jak se žilo Lávrovi, jak pořádal hostinu, atd. Dále je zde docela rozveden pocit Kukulína, jeho potřeba se svěřit a také city krále . Hlavní myšlenka díla spočívá kritice hlouposti a omezenosti panovníka. Oslí uši jsou politickým symbolem.

– Toto dílo bylo zfilmováno roku 1950 jako animovaný film.

 

Jazyk : personifikace (“…tu řve basa…”), metonymie (“…ten má od všech lidských srdcí klíček…”), archaismy (hudci, chřadne, bál, kvas), hovorové  slova (jazejček, švanda),  kontrast – král je hodný X popravuje, Spisovný, lidový  jazyk s prvky hovorové češtiny humoru a vtipu, Verš – jednoduchý, rýmy se nepravidelně střídají, velmi zajímavé, úsměvné a jeho ironie a nadčasový obsah dokážou oslovit čtenáře i dnes, i prostředky typické pro pohádku (úvod – Byl jednou jeden…; závěr – ponaučení). Er-forma.

 

České národní obrození :

– zastavení úpadku češtiny, vytvoření nového spisovného jazyka, obnovení národní literatury, emancipace(osvobození), český jazyk byl v hlubokém úpadku, germanizační snahy Habsburků

1.etapa – obranná, 2.etapa – více ofenzivní (snaha zrovnoprávnit), 3.etapa – ustálení norem českého jazyka

4.etapa – neúspěšná revoluce 1848, mnohonárodní monarchie zachována, absolutismus upevněn; ale pád feudalismu (zrušeno poddanství) -> literatura porážkou revoluce velmi ovlivněna -> zlomová

 

Představitelé českého národního obrození :

Božena Němcová – Babička

Karel Jaromír Erben – Kytice

Karel Hynek Mácha – Máj

Josef Kajetán Tyl – Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka

 

Realismus :

– vznik ve Francii – 2.pol. 19.století

– objektivnost, žádné přikrášlování, všední situace (např.:obrazy – unavené obličeje)

– člověk je vytvářen prostředím ve kterém žije

– pro realismus je typický jedinec

– analýza společnosti a člověka, kritika nedostatků společnosti, charakter postav se vyvijí

 

Představitelé světového realismu :

Charles Dickens – Kronika Pickwickova klubu

Honoré de Balzac – Otec Goriot

Gustave Falaubert – Paní Bovaryová

Guy de Maupassant – Kulička

Lev Nikolajeviš Tolstoj – Vojna a mír

Mark twain – Dobrodružství HuckleberryhoFinna





Další podobné materiály na webu: