Kniha: Lolita
Autor: Vladimir Nabokov
Přidal(a): Kate
Vladimir Nabokov
- byl ruský spisovatel-prozaik, básník, překladatel, entomolog (odborník na hmyz)
- pocházel ze šlechtické rodiny v Petrohradu, po bolševické revoluci rodina emigrovala; studoval fr. a ang. lit. v Cambridgi, po smrti otce (zastřelen ruským monarchistou) přesídlil do Berlína, matka se sestrou do Prahy; aby ochránil ženu (židovského původu) před nacisty, odchází do Francie, pak do USA, od 1960 žije ve Švýcarsku, kde i umírá
- svá díla psal v emigraci v USA, ovládal tři jazyky: francouzštinu, ruštinu a angličtinu,
- je označován jako nejoriginálnější autor 20. století; jeho díla jsou ovlivněna expresionismem a symbolismem a mají velice delikátní náměty, dotýkají se ožehavých, intimních míst lidské duše;
- postmoderní autor, jenž ve svých knížkách dává čtenáři volnost výběru, co si o daném tématu pomyslí; je mistr mystifikace a parodie.
Další díla:
- romány:
- Pnin
- Lužinova obrana (o slavném šachistovi)
- Smích ve tmě
- Nezvratný důkaz (autobiografie)
Literárně-historický kontext
postmodernismus (od pol 40. let, hl. poč. 70. let 20.st.- poslední třetina 20.st.)
- zaměřen proti koncepci jediné pravdy, usiluje o alternativnost lidských přístupů ke světu, odmítá kulturní nadřazenost západní civilizace i nadřazenost racionality
- souvisí se změnami ve společnosti: změna životního stylu, více názorů, prolínání kultur, prolínání vysokého a masového umění, zábavní kultury
- i v literatuře: je proti pouhému formálnímu experimentování (nehrát si jen s formou díla)
- usiluje o alternativnost přístupů ke světu, odmítá kulturní nadřazenost západní civilizace a racionality; prolínání kultur…
- = je reakce proti modernismu (psaní pro sebe, nikoliv pro čtenáře)
- dílo má 2 úrovně estetického vnímání:
- 1) tradiční příběh, 2) odkrývá další významy; mnoho významů a interpretací, hra hledání příběhu, propojování stylů: odborná s publicistickou nebo krásnou lit. v rámci jednoho textu (snaha promlouvat k dvěma druhům čtenářů – náročnému (osloví ho formální strukturou) i méně náročnému, není jasná hranice mezi uměním a kýčem; určeno pro větší masu, roli hrají i masová média; sémiotika – nauka o znacích – piktogramy, symbolické znaky
- sklon k mystifikaci
- umožňuje velké množství interpretací
- směšování nižší a vyšší literatury, umělecky náročné – více vrstev a skandální téma s klasickou kriminální zápletkou, typu Road movie (film. žánr, hl. postavy cestují na velké vzdálenosti autem, vznikají dobrodružství v průběhu cesty) – komerčně oblíbené, erotika.
Další autoři tohoto období:
-
- Umberto Eco: Jméno růže;
- Vladimir Nabokov r. Lolita;
- Kurt Vonnegut (Groteska)
- M. Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost)
- J. Gruša;
- Miloš Urban – Santiniho jazyk – střídá se detektivka s filozofickým dílem, napínavost
- někdy jsou sem řazena i díla magického realismu – Michail Bulgakov: Mistr a Markétka
- Amerika 60. let:
- William Styron
- J.D.Salinger
Rozbor díla: Lolita
Jazyk:
- spisovný, místy knižní, velmi častá jsou francouzská slova či věty, objevují se i vulgarismy – ale ne více než v jiné moderní literatuře, kniha není obscénní, ale rafinovaná a kultivovaná
- jazyk je bohatý, mnoho metafor a přirovnání
Kompozice:
Lolita se skládá ze 2 částí a 69 číslovaných kapitol
- vyprávění je vedeno v ich-formě (já, 1.osoba), vypravěč = hlavní hrdina,
- H. se obrací k porotě, posluchačům, činí je partnerem příběhu – žádá o zhodnocení jeho zločinu – byl jen pedofilem nebo také politováníhodným ubožákem? Čtenář ať si rozhodne sám
- kompozice retrospektivní, Humbert ve vězení vzpomíná na svou lásku
- v textu se prolínají vzpomínky s pocity a fantaziemi, někdy jsou od sebe velmi těžko odlišitelné
- převládající slohový postup vyprávěcí, úvahový a popisný
- text je hutný a obtížný – pro náročného čtenáře – jsou zde složité lit. obraty (k českému vydání je připojeno 15 stran vysvětlivek), přes náročnost je dílo zábavné
- není zde dramatický vývoj ani strhující děj, je spíše vyprávěním, hodnocením a zamyšlením nad určeným tématem
- ironie, humor, otevřenost, podrobné popisy, detaily a zachycení pocitů hlavního hrdiny,
- román je veden v několika rovinách a obsahuje prvky parodie, mystifikace a hry s jazykem; H. si hraje s vyprávěním a čtenáři svých deníků, stejně zachází Nabokov rafinovaně s jazykem a literárními klišé – stane se přesně to, co se má stát, aby se příběh rozvinul a došel k záměru autora (tím také ukazuje autorskou všemohoucnost)
- Nabokov se živil i tvorbou šachových úloh – použil v dílech – děj, postavy i zápletka sou záměrně konstruovány způsobem, jakým šachista dopředu promýšlí jednotlivé tahy hry – rafinovaně vytvořený příběh musí dle autora působit hodnověrně
- prý může připomínat Internet – na jeden dotaz hodně odkazů; je mnohovrstvý, obsahuje mnoho informací – mnoho narážek na mytologii a lit. historii, dvojsmyslů, slovních hříček
Výrazová forma:
Lit. druh:
Literární žánr:
- román psychologický
Uměl. směr:
- postmodernismus
Prostor:
- Francie, Amerika
Čas:
- rok 1947 (až 1952)
Charakteristika:
- retrospektivní životopisný román anglicky psaný o zakázané vášni, lásce, touze v podobě zápisků z vězení, kde hrdina tráví své poslední dny za vraždu soka – i román on the road (na cestě)
- román vyšel poprvé v Paříži 1955; podle knihy byly natočeny dva stejnojmenné filmy (1962 – režie Stanley Kubrick; 1997 – režie Adrian Lyne); pro svoji skandálnost do roku 1958 byl zakázán ve Velké Británii i Spojených Státech
Téma:
- tabuizované – sexuálního vztahu dospělého muže s nezletilou dívenkou
- nevšední, až opovážlivé téma, ovšem nejsou v něm prvky pornografie, vše je napsáno slušnou formou a je až zarážející, jak autor dokáže vše tak výstižně, detailně popsat
Námět:
- Originální, soudní výpověď čtyřicátníka Humberta o bezmezné posedlosti kouzlem dvanáctileté nymfičky.
- nejde o porgografii, ale o příběh hořkosti lásky (jak je zamilovat se bolestivé, když láska není opětována).
Děj v kostce:
Román je koncipován jako deníkový záznam a fiktivní rozhovor se čtenářem i soudní porotou, který vede hrdina příběhu Humbert Humbert. Popisuje v něm svou posedlost po 12leté Lolitě, která se podobá jeho dětské lásce. Touha po Lolitě ho vede ke sňatku s její matkou Charlotte Hazeovou – ta najde deník, v němž H. píše, jak se mu manželka hnusí. V afektu vyběhne před dům a je sražena autem. H. před Lolitou matčinu smrt utají a jako její otčím s ní putuje po Americe. L. však Humbertovi uteče s Quiltym, jenž je jeho „dvojníkem“. Humbert ho po letech zabije a tím obrazně zabije sám sebe.
Děj:
- Příběh je v podstatě retrospektivním vyprávění Francouze, žijícího v U.S.A. – Humberta Humberta z vězení.
První část:
Ve své cele podává výpověď o své lásce k nymfičkám (jak je sám nazval), „démonickým“ okouzlujícím děvčátkům ve věku 9-14 let. Sám se přiznává, že se za tuto úchylku styděl, ale nikdy ji nedokázal překonat, pouze utlumit. Ve své rodné zemi se tedy raději ožení, aby nevzbuzoval svým zájmem o děti pozornost. Humbert Humbert vypráví příběh a je hlavním hrdinou. Je to literární vědec narozený roku 1910 v Paříži švýcarskému otci a anglické matce. Ve 13 letech byl zamilován do dívky jménem Anabell Leighová, která po pár letech jejich lásky zemřela na tyfus. Humberta to velice zasáhlo a od té doby hledal Anabell v každé dívce. Odtud pramení jeho vášeň pro malé holčičky. V dospělosti je mu citovou útěchou krátkodobý fyzický vztah s prostitutkou, poté si uvědomí, že musí svůj život dát do určitých kolejí, a proto se ožení se zprvu krásnou Valerií. Po čase jí začne ženou pohrdat, protože je stále více vzdálená jeho představě krásné nymfičky. Jeho žena ho překvapí vztahem k ruskému taxikáři, jejich manželství končí rozvodem. Později Valerie umírá během porodu. Humbert se snaží tuto etapu svého života uzavřít a roku 1947 jede do New Yorku, kde má napsat literárně teoretickou práci. Zde se ale nemůže plně soustředit na svou práci, jelikož kolem něho žijí nymfičky, které nemá šanci získat. Poté se dvakrát zhroutí a pobývá v sanatoriu. Po skončení léčení se stále nemůže soustředit na svou práci. Rozhodne se od známých přijmout nabídku ubytování u třicetileté Američanky Charlotty Hazeové, vdovy, jež má dvanáctiletou dceru Lolitu (Dolores). Hned na první pohled se Humbert do Lolity (říká jí také Dolly, Lolita, Lola, Lo, nebo L) zamiluje. Snaží se získat její náklonnost, užívá si každou chvilku s ní, ale Lolita prokazuje Humbertovi jen malou pozornost. Humbert si začne psát deník, kde zachycuje každodenní zážitky s Lolitou. Ačkoliv je děvčetem doslova posedlý, je velmi kritický vůči její úzkoprsosti a oblibě v tehdejší americké maskultuře (obzvláště pak filmech pro mládež a komiksech). Charlotta má se svou dcerou špatný vztah, myslí si, že pobyt v letním táboře její dceru trochu vychová. Humbert umírá touhou po Lolitě, ale paní Hazeová ho zaskočí milostným dopisem, kde mu vyjadřuje své city. Humbert je jejím jednáním zaskočen, stále miluje Lolitu. I přesto se s Charlottou ožení, protože bude mít možnost se dostat ještě do větší blízkosti Lolity. Charlotta netuší, že je Humbertovi ve skutečnosti pro smích, stejně tak neví o Humbertově vášni pro její dceru. Charlotta po svatbě bere plně rodinný život do svých rukou, zařizuje dům, plánuje život ostatním. Charlotta má v plánu poslat svou dceru do internátní školy. Humbert se této skutečnosti zalekne. Proto začne spřádat plány, jak by svou manželku sprovodil ze světa. Napadne ho, že by Charlottu mohl utopit. Během plavání v jezeře ale ztratí odvahu. Během jeho nepřítomnosti Charlotta najde jeho tajný deník, v němž si zapisuje svoje city k Lolitě. Rozhodne se s Lolitou utéct a Humertovi vyhrožuje, že odhalí jeho pravou tvář „hnusného starého chlípníka“. Charlotta rychle sepíše dopisy a běží přes ulici je hodit do schránky, ale v tom momentu ji přejede auto. Najednou se před Hubertem otevírají netušené možnosti, rozhodne se vyzvednout Lolitu z tábora a namluví jí, že její matka je v nemocnici.Z obav, že by sousedé mohli pojmout nějaké podezření, se však nevrací do Ramsdale, a místo toho se ubytují v hotelu. Tam se Humbert potkává se zvláštním mužem (později se dozvídáme, že jeho jméno je Claire Quilty), který jej podle všeho zná. V naději, že bude moci nic netušící Lolitu v tichosti zneužít, použije Humbert prášky na spaní. Ty však mají na jeho schovanku minimální účinek. Je to podle Humbertových slov překvapivě on, kdo je sveden, nikoliv Lolita. Navíc Humbert není Lolitiným prvním milencem. Lolita mu totiž poví, že posbírala už nějaké zkušenosti na táboře s jedním kamarádem. Brzy na to Humbert Lolitě sděluje, že její matka ve skutečnosti není nemocná, ale mrtvá. Dolores je zdrcena, jako nezletilá se tak ocitá v bezvýchodné situaci, kdy je na svém otčímovi závislá a nemůže než hrát podle jeho pravidel.
Druhá část: popisuje společný život Lolity a Humberta…
Lolita a Humbert cestují napříč Amerikou, z motelu do motelu. Humbert svou nevlastní dcerou manipuluje výhružkami (bude-li mluvit, skončí v polepšovně) a později si od ní sexuální služby kupuje výměnou za laskominy, komiksy a jiná lákadla. To vše ačkoliv ví, že Lolita jeho city nesdílí, cítí se jako jeho vězeň a začne jeho touhy využívat. Po roce kočovného života se usazují v dalším městě, kde Lolita začíná opět chodit do školy. Humbert je rodičem velmi přísným a majetnickým, zakazuje Lolitě veškeré mimoškolní aktivity a jakékoliv styky s chlapci. Místní nicméně jeho chování vnímají jen jako projev lásky sice trochu staromódního, ale přesto velmi milujícího otce. Když Lolita žadoní o účast ve školním divadelním představení, Humbert souhlasí jen výměnou za další sexuální služby. Neví však, že autorem oné divadelní hry je Claire Quilty, který se údajně přijel podívat i na jednu ze zkoušek a byl doslova unesen Lolitiným hereckým výkonem. Těsně před premiérou se Lolita a Humbert ošklivě pohádají, Lolita uteče z domu. H. ji najde a Lolita nečekaně vyjádří touhu odjet z města a znovu cestovat. Humbert s Lolitou tedy opět cestují na západ. Tentokrát má však Humbert neustálý pocit, že jsou sledováni. Stává se čím dál paranoidnějším a svou nevlastní dceru podezřívá z plánování útěku a z tajného spojenectvím s jejich pronásledovateli. Humbert se snaží zjistit totožnost muže pronásledovatele, opíše si jeho poznávací značku, kterou ale Lolita zničí. Muž mu do hotelu posílá falešná oznámení o telefonátu, navštěvuje tajně Lolitu. Humbert má čím dál větší strach. V horském městečku, kde jsou ubytováni, Lolita onemocní a leží v nemocnici. Když ji tam přijde navštívit, zjišťuje, že zmizela. Sestra mu sdělí, že si děvče odvezl strýček. Je to pro něho velká rána. Humbert se pouští do zoufalého pronásledování únosce, ale nakonec své neúspěšné pátrání vzdává. Humbert se usídlí v New Yorku a najde si družku Ritu. Jednoho dne roku 1952 se v Humbertově schránce objevuje dopis od Lolity, ve kterém ho prosí o peníze. Vydá se za ní a najde dnes sedmnáctiletou těhotnou vdanou ženu. Humbert finanční výpomoc vyměňuje za jméno onoho „strýčka“, který ji tehdy unesl. Claire Quilty byl známým Charlotty Hazeové a autorem Lolitiny vyprošené školní hry, to on ji odvezl z nemocnice v naději, že z ní udělá hvězdu svých pornografických filmů. Když odmítla, vyhodil ji. Vydělávala si, jak se dalo. Pak potkala svého budoucího manžela a vdala se za něj. On o její minulosti neví nic. Humbert se Lolitě omluví za minulé hříchy, navrhne jí, aby se k němu vrátila a slibuje lepší zítřky, ona však odmítá a Humbert se jí zhroutí v slzách k nohám. Když se rozloučí, nasedá Humbert do auta a zamíří do Quiltyho rezidence. Svého soka v absurdním zápase zastřelí a tak se pomstí za své přerušené štěstí a Lolitin zničený život. Cestou z místa činu bláznivě přejíždí autem z jednoho směru do druhého, následně je zatčen. Ve vězení si začíná uvědomovat, jak málo malou Lo znal a o co všechno ji svou bezmeznou láskou připravil. Závěrem svého vyprávění se Humbert loučí s Lolitou a přeje jí vše dobré, čtenářům vysvětluje, že kniha, kterou drží v ruce, jsou vlastně jeho paměti, jež nesmějí být vydány dříve, než po Lolitině smrti. Ve fiktivní předmluvě knihy stojí, že Humbert zemřel ve své cele na infarkt těsně po dokončení svých pamětí 16.11 1952. Lolita zemřela při porodu na Štědrý den roku 1952 i se svou novorozenou dcerou.
Postavy:
Humbert Humbert
- 35letý muž, vysoký, pohledný, inteligentní Francouz se slabostí pro mladá děvčátka; postupem času mírně psychopatický, pěstoun a milenec Lolity, mlčenlivý, podivín, žárlivec a následně vrah; ovlivněn láskou z mládí – později tento hluboký cit vkládá do Lolity, je jí zcela posedlý, jejich vztah se vyvíjí a je čím dál tím méně všední – až je Humbert ochoten platit za sex s Lolitou; celý příběh dostává na dramatičnosti, když se Humbert Humbert rozhodne, že se pomstí bývalému milenci Lolity a následně ho zavraždí
– můžeme nahlédnout do nitra propracovaných postav, které se značně mění v průběhu příběhu, H. si je své úchylky vědom a častokrát se snaží s ní bojovat, jenže v ní zároveň nachází zalíbení, tudíž boj sám se sebou prohraje i rád; je zcela ovládán tělesnou i duševní touhou, která se v jeho životě proplétá s dospíváním dívky a jejími potřebami; autor dokázal postavy vyobrazit s obdivuhodnou reálností
Lolita
- 12letá nymfička, vlastním jménem Dolores, vychytralá, koketka, vulgární, drzá, protivná a náladová, uvnitř však slabá a citlivá; ví, co na Humberta platí a později ho i vydírá, aby dosáhla svých plánů; je nucena se s Humbertem stěhovat z místa na místo a schovávat se před světem; později se setkává s mužem, který jí nabídne život bez Humberta – ona přijímá a opouští hlavního hrdinu; když ji nakonec vyhledá a nalezne, zjistí, že je Lolita těhotná
- H. skutečně cítí k L. hlubokou lásku a něhu, ale tato láska není sdílena – místo toho je v ní vyvolán pocit bezmocnosti, H. si uvědomuje, že v ní cosi nenapravitelně zničil a ublížil svou morální neúctou
Charlota Hazeová
- asi 30 let, druhá manželka Humberta Humberta pohybující se v široké společnosti lidí; nesnáší však lidi, kteří se jí pletou do štěstí (stejně tak jako svou dceru), jednodušší
Myšlenky:
Sám Nabokov v doslovu přiznává, že jeho kniha neukrývá žádné poučení, je pouze výpovědí o nešťastné lásce muže, která pramení z jeho sklonu k pedofilii.
Humbert není záporným ani kladným hrdinou. Je pouze mužem, který chtěl po dítěti cit, který ještě nedokáže pochopit ani opětovat. Jeho láska tedy na Lolitu působila spíše jako psychické a fyzické znásilňovaní. Lolitu zase nemůžeme označit za oběť. Ona sama Humberta svedla. Co víc, nebyl ani její první. Navíc její dětská sobeckost rozvrací její soužití s Humbertem. Někteří říkají, že tento román pojednává o střetu „mladé“ Ameriky se „staromódní“ Evropou. Humbertova osudová vášeň ho nakonec přivede k záhubě.
Kniha se nezaobírá ovšem jen problémem nezralé lásky, popisuje lásku, vášeň a tělesné potřeby obecně. Nutí čtenáře se dívat na daný problém očima „viníka“, tedy velmi subjektivně, neposuzujete jednání a chování v obecných a morálně přijatých měřítkách, ale v hodnotách posedlého a mírně psychicky narušeného muže.
Není to román dobrodružný, ale silně psychologický – nutí člověka k zamyšlení nad jeho vlastním pohledem na psychicky labilní jedince ve společnosti, jejich začlenění a život vůbec.
V knize se vyskytují dva zajímavé symboly – samotná Lolia a Humbert. Humbert symbolizuje obyvatele staré Evropy, se všemi tradicemi a názory, konvenčností, staromódností a snivostí, Lolita je podle všeho symbolem Ameriky 50.let, tedy Ameriky vulgární, přelétavé, možná i trochu infantilní…
Narážky a hry:
- milenka Quiltyho se jmenuje Vivian Darkbloom (přesmyčka jména Vladimir Nabokov), H.H. se zapisuje v hotelu pod falešným jménem Edgar (narážka na E. A. Poa – ve 27 se oženil s 13letou sestřenicí); narážky na jinou lit.: když H. stopuje Quiltyho, Q. se zapisuje v hotelech pod jmény Arthur Rainbow – autor díla Modrý koráb (narážka na Rimbauda)…, značky aut WS 1564, SH 1616 (datum narození a úmrtí Shakespeara) a další hry s čísly…
- kontroverzní dílo – pobouřilo odbornou i laickou veřejnost
- tento skandální román mu přinesl finanční zajištění, tím i návrat do Evropy, ale byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů na Nobelovu cenu za lit.
