Kniha: Ortel
Autor: Franz Kafka
Přidal(a): Markéta
Franz Kafka
- země, město původu – Rakousko-Uhersko; Praha
- doba, kdy žil – 1883 – 1924 na TBC (40 let)
- otec Heřman (původně Hermann) – německý žid, obchodník → Kafka měl problematický vztah s otcem (dílo: Dopis otci)
- měl dva starší bratry (zemřeli v dětském věku) a tři mladší sestry (sestra Ottla – Dopisy Ottle a rodině) – všechny skončily v koncentračních táborech
- komplikovaný vztah k ženám – měl 4 snoubenky, ale nikdy se neoženil (např. Milena JESENSKÁ – rakouská novinářka, přeložila první Kafkovy texty do češtiny
- národnost: „součást menšiny, která žila uprostřed menšiny“; žid, rodný jazyk – němčina; téměř celý život žil v Praze (Čechách) → možná pocit, že nikam nepatří (promítá se v jeho dílech) – za Rakouska Uherska se rakouská vláda snažila židy co nejvíce germanizovat (židi museli mít německá příjmení, když se chtěli vzít, museli prokázat znalosti němčiny
- židé uměli velmi dobře německy → proto psal Kafka většinu svých děl v němčině (přesto že česky uměl)
- vzdělání: základní škola i gymnázium v němčině; studium práv – dostudoval, ale nebavilo ho to
- už v dětství se u něj projevuje psychická nevyrovnanost – to popuzuje jeho otce, který ho za to kritizuje – prý řeší maličkosti – Franze to zraňuje
- cca v 18 začíná psát – zprvu terapie
- v dospělosti pojišťovací úředník, chtěl psát, ale práce ho od psaní zdržovala – psal po nocích
- často se stěhoval – byl velmi citlivý na hluk -> hledal místo, kde bude naprostý klid
- měl spoustu přátel (nejznámější: Max BROD – navzdory Kafkovu přání, po smrti spálit veškerá jeho nevydaná díla – nespálil je, ale navíc vydal jeho deníky a korespondenci)
- výborný bavič, optimista, perfekcionista, hodně sportoval, cestoval po světě → nepil, nekouřil, nepil kávu ani čaj, vegetarián
- témata: despotický otec; proměna; despotická byrokracie (nerovný boj s úředníky, byrokraty) – Zámek, Proces; absurdita – proměnění hrdiny v brouka, neužitečnost – brouka; existencialismus – pocit, že nevíte, co s vlastním životem; pocit že jste cizinci ve vlastním světě
Další díla
- Proměna (epika), Venkovský lékař (epika), Proces (epika), Zámek (epika), Amerika (epika), Dopisy rodičům (epika)
Literární směr a autoři, kteří psali podobně
- počátek 20. století
- existencialismus – (fr. existence = bytí) → otázky smyslu života; pocity, že nikam nepatříme a náš život je zbytečný
- kladen důraz na individualismus
Další podobní autoři
- Albert Camus – Cizinec
- Jean-Paul Sartre – Nevolnost
- Ernest Hemingway (Komu zvoní hrana, Sbohem, armádo, Fiesta, Zelené pohorky africké),
- Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid, Tři kamarádi),
- Romain Rolland (Petr a Lucie)
Rozbor díla: Ortel
- rok vzniku díla – 1913 – v ročence Arkadia (editor Max BROD); knižně 1916
- rok vydání – 2022
- jazyk originálu – němčina
- překladatel – Vladimír Kafka
Informace o díle
- literární druh – epika
- literární žánr – (psychologická) povídka
- výrazová forma – próza
- ORTEL je staročeské označení pro rozhodnutí, soud, rozsudek
- povídka Ortel byla napsána za jedinou noc (22. září 1912) → patří k nejlepším povídkám světové literatury
Téma, motivy a hlavní myšlenka
- téma – vztah otce a syna
- motivy – mezilidské vztahy, dopisy, otec, smrt, ortel
- hlavní myšlenka (idea) – zobrazit komplikovanost lidských vztahů, které mohou vznikat při snaze najít své místo v životě a vyrovnat se s očekáváními druhých lidí
Členění, kompoziční výstavba textu
- kompozice chronologická
- krátká cca 10 stránková povídka
Jazyk díla:
- spisovný jazyk bez slangových a hovorových výrazů, archaismů, text je srozumitelný
- vyprávěcí a popisný slohový postup
- jazykové prostředky
- přímá řeč (rozhovor s otcem)
- spisovnost, neutrální slova
- prostý věcný styl
- vulgarismy (hlupáku; husa protivná)
- expresiva
- básnické prostředky
- metafory
- symbolismy
- přirovnání (zapomněl na ně, jako když se krátká nit protahuje uchem jehly)
- hyperbola (Ví všecko tisíckrát líp!)
Typ vypravěče a způsob vyprávění
- vševědoucí; objektivní, er- forma
- heterodiegetický vypravěč – není součástí příběhu, je ukrytý – neprojevuje emoce, nehodnotí, neříká co je důležité, na co bychom si měli dát pozor → pouze popisuje co se děje nebo co si kdo myslí (píše to formou reportáže – jako očitý svědek, kterému je jedno co se děje)
- nutí čtenáře přemýšlet a interpretovat skryté významy a motivace postav
- tento styl vyprávění umožňuje autorovi vytvořit napětí a záhadu okolo děje a postav a také umožňuje čtenáři použít vlastní představivost a interpretaci
Časoprostor
- není jasně specifikován (asi 19. – 20. století); jaro, neděle; dům (převážně pokoj otce); řeka
- povídka se nezaměřuje na historické pozadí, ale na všeobecné téma lidských vztahů a existenciálních otázek, které jsou nadčasové
Hlavní postavy
- Jiří Bendemann (syn) – obchodník; převzal obchod po otci
- přítel Jiřího – odstěhoval se do Petrohradu – jeho obchod nejdřív velmi slibně rozvíjel, ale pak začal upadat; uzavřený sám do sebe – v Rusku nikoho nemá (kamarády, rodinu)
- otázka existencialismu – toho že už nikam nepatří – v Rusku nemá žádné přátelé ani rodinu a ty ve vlasti už ztratil (teď nemá ani vlast, ani přátele) – pocity, že nikam nepatří
- otec (Jiřího) – před 2 lety mu zemřela manželka; žije ve společné domácnosti s Jiřím; je starý a nemocný
- Frída Brandenfeldová – dívka ze zámožné rodiny; zasnoubená s Jiřím
Děj
Povídka, popisuje vztah muže Jiřího Bendemanna se svým starým otcem. Muž má přítele, který emigroval do Ruska (Petrohradu) a udržuje s ním nepravidelnou korespondenci. Píše spíš ze „slušnosti“ a sděluje mu jisté věci, které by člověk bez ostychu sdělil i nejvzdálenějším známým – ne nic příliš osobního. O smrti jeho matky se dozvěděl, ale nyní se rozhoduje, zda mu má napsat, že je zasnouben, jelikož mu to neřekl v minulém dopise a obává se, jestli to už teď není nevhodné. Zasnoubil se s Frídou Brandenfeldovou, dívkou ze zámožné rodiny
Se svou snoubenkou často hovoří o tomto příteli i o tom, jaký zvláštní vztah v korespondenci s ním udržuje. Ona ho chce poznat a chce aby byl na jejich svatbě. Nakonec se tedy Jiří rozhodne vše mu alespoň v krátkosti sdělit. Potom co dopis dopíše, strčí ho do kapsy a jde úzkou chodbičkou do otcova pokoje.
Chce se poradit s otcem, jemuž v podstatě po smrti matky postupně přebral pravomoci v jejich rodinném podniku. Otec vypadá zchátrale a nejdřív dělá, že žádného přítele z Ruska nezná, dokonce mu vymlouvá, že by nějakého kdy měl, ale v několika chvílích nejen že ukáže, kolik fyzických a duševních sil mu ještě zbývá, ale odhalí i svou skrývanou nenávist vůči synovi (motiv proměny – nemohoucí otec se promění v démonickou postavu).
Nakonec vyjde najevo, že se proti němu s oním domnělým přítelem spolčil a sám si s ním vyměňuje dopisy.
Potom otec vysloví ortel (rozsudek) – odsuzuji tě k smrti utopením – muž (jeho syn) poslechne a jde (skočí z mostu do řeky) – motiv toho, že se nedokáže vzepřít tyranskému otcovi.
Jiří Bendemann, mladý obchodím píše dopis svému příteli do Petrohradu. Dopíše, a přece si není jistý, zda je dobré mu to či ono psát a jde se poradit s otcem. Ten zestárl a už se o obchod stará jen Jiří. Otec ho zaskočí, náhle se v něm nashromáždí tolik síly, jak Jiřímu vytýká to či ono a na závěr svých výčitek mu vmete do tváře, že ještě, že se toho nedožila jeho matka a pošle Jiřího na smrt. Jiří poslechne a skočí do Vltavy.
Klíčové scény
- Jiří píše dopis příteli, který se před lety odstěhoval do Petrohradu. (na posledy se viděli před 3 lety)
- Po smrti Jiřího matky se toho spoustu změnilo – převzal obchod po otci (začal dělat vše po svém); bydlel s otcem ve společné domácnosti (každý měl vlastní pokoj).
- Neví, jestli mu má napsat, že se zasnoubil s Frídou Brandenfeldovou a tak se jde poradit s otcem
- Otec nejdřív dělá, že žádného přítele z Ruska nezná, dokonce mu vymlouvá, že by nějakého kdy měl.
- Nakonec vyjde najevo, že se proti němu s přítelem spolčil a sám si s ním vyměňuje dopisy.
- Otec vysloví rozsudek (ortel) – syn poslechne a jde skočit z mostu (utopí se).
Další zpracování
- audiokniha
