Jméno: Řecká literatura
Přidal(a): David Hampl
Řecká literatura, literatura starověkého Řecka nebo také antická literatura – to vše je označení pro literaturu, která vznikala od 8 století př. n. l. až do roku 529. V tomto roce byla uzavřena poslední filosofická škola v Athénách. Jedná se o jednu z nejstarších literatur na světě, ze které čerpaly literatury jiných kultur po celém evropském kontinentu. Jmenujme například římskou literaturu, ale také spisovatelé v době romantismu, renesance i klasicismu se rádi vraceli k antickým tématům.
První řecká díla
Na prvních dílech je patrné, že Řekové psali hned několika dialekty. Všechny z nich dnes označujeme jako starořečtina. Původní písmo bylo levosměrné. Avšak Řekové se rozhodli, že jim nevyhovuje, a tak začali psát obousměrně, tzv. bustrofédou. Tento typ psaní pokračuje tak, že první řádek se napíše zprava doleva, ve druhé řádku se ale pokračuje zleva doprava, a třetí řádek je opět zprava doleva. Nakonec se ale rozhodli používat pouze pravosměrné písmo tak, jak jej známe dodnes.
Dělení řecké literatury
V současné době dělíme řeckou literaturu do celkem čtyř období:
- archaické období,
- attické období,
- alexandrijské období,
- římské období.
Archaické období
První období řecké literatury zasahuje do doby Homéra a zahrnuje také předhomérskou literaturu, která se ale nedochovala, předávala se spíše jen v ústní podobě, a končí Ezopem. Letopočty tedy určujeme období mezi 8. stoletím př. n. l. až do 6 století př. n. l. Typická je jazyková roztříštěnost, která byla způsobena tím, že Řekové žili v mnoha kmenech používající různá nářečí. Do epické tvorby tohoto období řadíme představitele, jako je Homér, Hésiodos, Kypriás z Halikarnassu a Arktínos z Mílétu. Do lyrické tvorby pak řadíme tyto autory: Sapfó, Anakreón, Polymnatos či Sakadas.
Attické období
Toto období se datuje od 5. století př. n. l. až do roku 323 př. n. l., což je rok, kdy zemřel Alexandr Makedonský. Řecká literatura se v tomto období přestala týkat pouze Řecka, ale stala se jazykem vzdělanců. Pro toto období je typické zejména spojení lyriky a epiky, které vyústilo ve vznik drama. K významným představitelům tohoto období patří Sofokles, Euripidés a Aischylos, kteří zavedli prvního, druhého a poté i třetího herce a stali se tak zakladateli formy antické tragédie na dlouhou dobu. Z rétorické prózy nelze neuvést Démosthéna a z filozofické prózy pak Aristotela.
Alexandrijské období
Rozpad Makedonské říše vedl k tomu, že kulturním centrem se kromě Athén stala také jiná města (Alexandrie). Řečtina se rozšířila i mimo Řecko a díla v ní psaná nebyla určena pro prostý lid, nýbrž pro lidi vzdělané. Z nejznámějších představitelů tohoto období jmenujme Théokrita, Polybia, Patrokla či Pýthea z Massálie a v neposlední řadě také Archiméda.
Římské období
Za počátek tohoto období je považován rok 31 př. n. l., kdy probíhala bitva u Acta, a konec pak roku 529, kdy v Athénách došlo k uzavření poslední filozofické školy. Představiteli jsou Dionýsos z Halikarnassu, Plutarchos, Publius Aelius Aristides, Marcus Aurelius či Theofilos z Antiochie.
