Utrpení knížete Sternenhocha – rozbor díla k maturitě (3)

 

   Kniha: Utrpení knížete Sternenhocha

   Autor: Ladislav Klíma

   Přidal(a): rostlinky

 

 

Ladislav Klíma (1878 –1928, Praha)

  • Český prozaik, dramatik, básník, filosof
  • Klíma byl nekonvenční svými názory, ale i způsobem života
  • Podle svých slov jednou snědl zakousnutou myš, kterou sebral kočce
  • Nedostudoval gymnázium, žil z dědictví po matce a sestře
  • Po smrti otce ho financovali přátelé (např. O. Březina)
  • Do konce života bydlel v hotelu Krása
  • Stále bojoval s alkoholismem
  • Zemřel na tuberkulózu v 50 letech
  • Podivínský samotář, z filozofického díla zbyly jen zlomky
    • vlastní systém, egocentrista
    • spojoval teorii a praxí – krajní experimenty (pojídal krysy, spal v zimě, ležel na zmrzlém sněhu)
  • Snaha dokázat sílu vůle, chtěl najít vyšší svobodu
  • Ignorace morálky a společnosti
  • Velká obrazotvornost, zobrazení psychopatologických stavů podvědomí
  • Zvrácená erotika
  • Hororové prvky

 

Díla:

  • Svět jako vědomí a nic
  • Velký román
  • Boj o vše

 

Literární kontext:

Richard Weiner (1884–1937) básník, prozaik

  • rysy díla: hrůzná tematika – skeptik kafkovského ražení, muka, neřesti, tápání, beznaděj
  • Lítice, Škleb – povídkové soubory, Mnoho nocí, Mezopotamie – básnické sbírky

Josef Váchal (1884–1969) grafik, typograf, řezbář (dřevoryty), spisovatel

  • Krvavý román – pokus o ideální horor

 

EXPRESIONISMUS:

  • zachycuje bezprostřední, rozumem nekontrolovatelné vnitřní stavy a projevy lidské psychiky
  • zobrazuje svět citový, snový a fantazijní
  • atmosféra úzkosti, cizoty, absurdity světa
  • u nás až po 1. sv. válce

 

Utrpení knížete Sternenhocha

OBECNÉ INFORMACE

  • Kdy a kde dílo vyšlo: 1990, Praha
  • Zařazení díla do kontextu autorovy tvorby:  dekadentní dílo

 

ZAŘAZENÍ DÍLA

  • Literární druh: epika
  • Literární forma: próza
  • Literární žánr: groteskní romaneto (nevelký rozsah, naplněno dramatickým dějem, většinou směřuje k pointě)
  • Literární směr: expresionismus, kritický realismus, naturalismus

 

LITERÁRNÍ ROZBOR DÍLA

Plán tematický

Téma: rozpor mezi tajnými jevy a jejich vědeckým vysvětlením. Halucinace a vražda. Tenká hranice mezi láskou a nenávistí mezi knížetem a Helgou. Samotné utrpení.

 

Postavy:

KNÍŽE STERNENHOCH:

Velmi bohatý, nepříliš pohledný (malý, hubený, plešatý), ale významný muž, který má dobré styky se samotným císařem Německa. Když si bere Helgu, tak si myslí, že ji tím prokazuje laskavost. Krizi po jejím zavraždění pak řeší alkoholem, stává se paraniodní.

HELGA: (Démona)

Ze začátku štíhlá, bledá postava, zelené oči a havraní vlasy, nekomunikuje- takto se chová od doby kdy ji zbil její otec až do porodu, kdy porodí vlastní dítě. Jako dítě byla velmi živá  a neposlušná,  neovladatelná a vždy ji doprovázely nějaké skandály (byla v tom podporována otcem, který ji byl velkým vzorem, než ji zbil). Po porodu se v ní probudí její divokost a pocit nadřazenosti vůči ostatním. Změní se i vzhledově. Věnuje se různým skandálním, brutálním a celkem psychopatickým aktivitám. Najde si podobě založeného milence a věnují se sado-masickým praktikám a úvahám o nadřazenosti, věčnosti,..Helga se před ním chová poníženě a považuje ho za Boha. Má šlechtický titul, ale její rodina není bohatá. Zabije své dítě a svého otce.

MILENEC HELGY:

Vysoký, silný, špinavý trhan s dlouhými vlasy, je o něco mladší než Helga. S Helgou filosoficky konverzuje na téma věčnosti, nadřazenosti, božství Helgu přitom ponižuje a mlátí, ale zároveň ji považuje za nadřazenou ostatním lidem- požaduje po ní, aby se ke knížeti chovala slušně …jedině tak se z ní stane bohyně. Cítí se nadřazený, myslí si o sobě, že je bůh. Kníže ho zabije.

 

Prostředí:

Německo na hradě Rattentempl a na Sternenhochově dalším sídle hradu  Saustein

 

Děj:

https://rozbor-dila.cz/utrpeni-knizete-sternenhocha-rozbor-dila-k-maturite-2/

 

Smysl díla:

Postupné změny chování lidských postav. Zpochybnění morálky.  Řešeno je zde vyšší bytí- procházení peklem- záchranou se stává Vůle, která je absolutní po překonání sebe sama (vliv Nietzscheho- individualismus)

 

Plán jazykový

Použitá slovní zásoba:

  • spisovný jazyk

Umělecké prostředky:

  • Vulgarismy „ Do prdele mi vskoč“
  • Knižní výrazy
  • Přirovnání – „Vypadala jako mrtvola“ „ Oči měla pořád sklopené jako pětileté nejstydlivější děvčátko.“
  • Výčet – „jsem skoro bezzubý, bezvlasý a bezvousý, trochu též šilhavý a značně pajdavý; ale i slunce má skvrny.”
  • Metafora- „jsem pod obraz“
  • Latina – „ lucidum intervallum“
  • Apoziopeze – Velká je moc ďábla…“

 

Plán kompoziční

Typ vypravěče: Psáno v ICH- formě. DENÍKOVÝ ZÁZNAM

Kompozice: dodržuje časovou posloupnost – chronologická kompozice.

Členění textu: rozděleno na 3 části.

V první je podán příběh, v druhé je šílenství knížete a v třetí je setkání s mrtvou Helgou. V epilogu je závěr knihy.

 

UKÁZKA Z DÍLA

  • Název je zároveň narážkou na Goethovo “Utrpení mladého Werthera”, kde mladý muž spáchá z lásky, kvůli zasnoubení své milé, sebevraždu. Oproti Goethovi je toto dílo v podstatě jakýmsi výsměchem, což může naznačovat “grotesknost” a ztvárnění postav – nejsou psychologicky věrohodné, spíše jen črtou rozporného neprůměrného charakteru, což je pro Klímu typické. Romanettu se pak příběh podobá v použití fataskních, nereálných motivů, ačkoli vysvětlení všeho a rozuzlení příběhu není v tomto případě rozumové, ale iracionální.
  • V Utrpení knížete Sternenhocha je ústředním tématem hlavně ono utrpení, které Sternenhoch zažívá ve svém blouznění a halucinogenních představách. Strach z bludů a ze zákona, strach ze samotné ztráty života, vše poukazuje na utrpení z jeho chladnokrevných činů. Utrpení se nachází i u jiných postav. Helga se trápí přítomností knížete, porodem nechtěného potomka nebo zakázanou láskou ke svému milenci.

“Můj první dojem byl, že je to děvče přímo ošklivé. Vyčouhlá postava, tenká, že jsi se jí lekl; tvář hanebně bledá, skoro bílá, prahubená; židovský nos, všechny tahy, ač jinak ne nejhorší, tak nějak zvadlé, ospalé, uspávající; vypadala jako mrtvola, mechanismem nějakým pohybovaná, – a stejně jako tvář, byly i její pohyby strašně líné a chcípavé. Oči měla pořád sklopené jako pětileté nejstydlivější děvčátko. Ještě nejlepší na ní byly mohutné, jako saze černé vlasy…”





Další podobné materiály na webu: