Kniha: V zámku a podzámčí
Autor: Božena Němcová
Přidal(a): PHostalkova
Božena Němcová
Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová
(nar. 4. 2. 1820- 21. 1. 1862)
Božena Němcová byla česká spisovatelka, sběratelka ústní lidové slovesnosti, která je po-važována za zakladatelku novodobé české prózy.
Narodila se ve Vídni, dětství prožila v Ratibořicích. Od roku 1826 do roku 1833 navštěvo-vala Barbora Panklová školu v České Skalici. Velký vliv měla na spisovatelku její babička Magdaléna Novotná, kterou si časem značně zidealizovala.
Již v 17-ti letech provdána za Josefa Němce, kterému porodila tři syny a dceru. Němec byl často služebně překládán a s ním se stěhovala i jeho rodina (Litomyšl, Josefov, Polná, Praha, Domažlice…). Manželství nebylo příliš šťastné, rodina žila v chudobě, docházelo k častým hádkám, pochopení a útěchu Němcová hledala v náručí milenců.
Její první báseň Ženám českým byla publikována v Květech roku 1843. Poté, co byl Josef Němec obviněn ze spiknutí proti státu a přeložen do Uher, Němcová odchází s dětmi do Prahy a navazuje styky s literárně činnými vlastenci (V. B. Nebeský, K. J. Erben, K. Světlá).
Během svých cest sbírala podklady o zvycích, kultuře a jazyce tamějšího venkovského lidu, psala pohádky, národopisné články, články o sociálních poměrech na venkově.
Dílo:
- Slavné ráno
- Ženám českým
- Moje vlast
Povídky, próza :
- Babička
- Baruška
- Divá Bára
- Dobrý člověk
- Karla
- Národní báchorky a pověsti
- Pan učitel
- Obrázek vesnický
- V zámku a podzámčí
- Pohorská vesnice
Cestopisy:
- Z Uher
- Vzpomínky z cesty po Uhrách
- Obrazy ze života slovenského
- Obrazy z okolí Domažlického
Literárně-historický kontext
Dílo Boženy Němcové spolutvoří vrcholné období českého národního obrození- procesu utváření novodobého národa, kladení základů novodobé národní kultury a vzkříšení národa, resp. jeho probuzení, s důrazem na český jazyk a českou historii. Tvorbu B. Němcové lze zařadit na pomezí romantismu a realismu.
Další autoři českého romantismu- počátku realismu:
- Karel Jaromír Erben– spisovatel, básník, historik, představitel literárního romantismu, sběratel českých lidových písní a pohádek Kytice z pověstí národních, Písně národní v Čechách
- Josef Kajetán Tyl– dramatik, spisovatel, novinář Paličova dcera, Pražský flamendr, Jiříkovo vidění
- Karolína Světlá– spisovatelka, představitelka májovců Černý Petříček, Vesnický román, Kříž u potoka
- Sofie Podlipská– spisovatelka, překladatelka Osud a nadání, Pohádka o Palečkovi, Na domácí půdě
Autoři světového romantismu – počátku realismu:
- Adam Mickiewicz– polský spisovatel, představitel polského romantismu Kniha národa polského a poutnictva polského
- Jacob a Wilhelm Grimmové– sběratelé klasických lidových německých pohádek a mytologických příběhů Jeníček a Mařenka, Popelka
- Alexandr Sergejevič Puškin– ruský básník, prozaik, dramatik Kapitánská dcerka, Evžen Oněgin
- Alexandr Nikolajevič Radiščev – ruský prozaik, básník a filozof, představitel osvícenství Cesta z Petrohradu do Moskvy
Rozbor díla: V zámku a podzámčí
V zámku a podzámčí
Božena Němcová
Místo a doba děje: okolí Nymburska, 1. polovina 19. století
Žánr: realistická povídka
Literární druh: epika, novela, která stručně popisuje jednu dějovou linii
Jazyk a styl: prozaické dílo, které často využívá přímou řeč; objevuje se zde lidový jazyk jako umělecký prostředek, psáno spisovnou češtinou, er-formou; autorka používá knižních výrazů, přechodníků, v přímé řeči hovorových výrazů
Stylistická charakteristika díla: popisný realismus s prvky kritiky, chronologické uspořádání, kniha rozdělena na devět kapitol
Hlavní postavy:
- Kateřina Skočdopolová- sobecká, ješitná, slepě důvěřující své komorné Sáře,
- Václav Skočdopole- dobrosrdečný, však příliš rezignovaný, aby se postavil proti názorům a chování manželky, které jemu samotnému nejsou vlastní
- Sára- komorná na zámku, sobecká, proradná, vypočítavá, zlá, závistivá
- Klárka a její maminka- dcera s matkou, pracují na zámku, Klárka je komornou společně se Sárou, matka pracuje jako klíčnice, obě ženy jsou laskavé, přátelské, nekonfliktní, rozumné, přející druhým
- Kalina- písař, hodný a dobrosrdečný, budoucí druh slečny Klárky
- Vojtěch- syn zemřelé paní Karáskové, bratr Jozífka, dobrosrdečný, skromný, po smrti matky se jej ujímá rodina krejčího Sýkory, později se mu dostává péče na zámku
- Doktor- laskavý, upřímný, pomáhá nejen bohatým, ale především stojí na straně lidí, žijících v podzámčí, ukázal paní Skočdopolové pravou bídu panující mezi chudými a poradil jí, jak může pomoci těm, kteří to potřebují
- Joli- zhýčkaný a všemi obletovaný malý psík paní Skočdopolové, později věrný přítel Vojtěcha
V knize je užito:
- idealizace– od realistického pohledu na svět až k romantické a naivní představě harmonického světa
- kontrastu– sobeckost, bezcitnost X vzájemná pomoc, soucítění
- er- formy– řeč vypravěče, má podobu monologu ve 3. osobě, vypravěč se staví do role nezaujatého pozorovatele, tzn. že autor popisuje, komentuje a nezasahuje do děje, působí objektivněji
- symbolika– klíčovou symbolickou roli hraje pes Joli. Původně zhýčkaný psík baronky představuje most mezi světem bohatých a chudých. Jeho proměna a přilnutí k Vojtěchovi odráží vnitřní proměnu samotné baronky, která se z povrchní ženy stává soucitnou osobou.
Stručný obsah:
Realistická povídka na pomezí romantismu a realismu vykresluje bohaté životy lidí vyšší společnosti a do kontrastu staví nuznou existenci chudých, žijících v podzámčí. Tento kontrast spisovatelka vyhrocuje do podoby sobeckosti zbohatlíků a hluboké lidskosti obyčejných lidí. V duchu realismu nastiňuje stav společnosti 1. poloviny 19. století. Na některé dobové sociální otázky pohlíží idealisticky, připouští proměnu sobeckého člověka v jedince dobrosrdečného (paní Skočdopolová). Zmíněna myšlenka, že svět stojí na chudých, bez kterých by nebylo ani bohatých, kteří těží z jejich práce. Idealistickou formou je na konci vyjádřena touha po zlepšení sociální otázky venkova.
Úryvek:
Vojtěch byl by všecek šťasten býval, krejčí i žena jeho měli ho co své dítě, děti dobře se s ním rovnaly, dostal čistý oděv, lože i jídlo, nic mu nechybělo- jen matka, kdyby mu živa bývala. Po té se mu nevýslovně stýskalo, a každý podvečer chodíval se na její hrob modlit a poplakat si. Klárka stála mu v slovu, každý den ve dvě hodiny s poledne měl Vojtěch uchystané jídlo, všeličeho, mnohdy velmi vzácné kusy pečeně a pečiva moučného. On ale do úst nikdy nevzal z toho, pokud Sýkorové neodevzdal a pokud ona i svým dětem po stejném díle nedala a pro sebe a pantátu z nejlepších kousků na stranu neodložila. Upřímnost jeho je tím více těšila, a jak on jim, tak přáli i oni jemu.
Děj:
Povídka se odehrává v okolí Nymburska, na venkově, kde si koupil zámek bohatý pan Skočdopole s chotí. Zároveň se zámkem si na přání jeho ženy koupili i titul barona. Na zámku se žije ve velkém přepychu, ale v podzámčí lidé živoří v bídných podmínkách. K chudině patří i vdova Karásková, starající se o své dvě děti- šestiletého Vojtěcha a ročního Jozífka, kterým by dala první poslední, nemají ale ani domov, ani peníze na jídlo a doktora. Jozífek umírá na choleru a poté umírá i jeho matka. Vojtěcha se ujímá rodina krejčího Sýkory, který sice živý svých pět dětí, přesto se Vojtěcha ujmou a mají ho rádi stejně, jako děti své.
Vojtěch nachází zaběhlého psíka paní Skočdopolové a odnesl ho na zámek. Baronce se chlapec zalíbí a také by ráda ukázala svoji vděčnost, tak mu nabídne, aby zůstal na zámku. K dějově vyhrocenému konfliktu dochází v okamžiku, kdy baronka odhalí přetvářku a vypočítavost komorné Sáry a zhroutí se. Nechá Sáru vyhodit, těžce onemocní. Často ji navštěvuje místní doktor, který jí léčí a zároveň ji vysvětluje příčiny nemoci a jejího šíření, zasvětí jí také do bídy, která je mezi lidem. Baronka slibuje, že se postará o lepší život poddaných. Barončino uzdravení má kladný vliv na její pohled na svět i celkový charakter. Z dřívější sobecké paní se stává dobrosrdečná žena, snažící se napravit své dřívější prohřešky. Začne se více zajímat o chudé, zvýší příděly mouky a jídla. Na doporučení doktora odjíždí rodina do Itálie, kde se hodlají usadit na delší dobu. Před odjezdem stanoví baronka částku, která je určena na Vojtěchovy studia, společně s manželem položí základní listinu k založení opatrovny pro malé děti a nemocnici.Vojtěch mezitím pilně studuje, rád by se stal dobrým doktorem, aby mohl pomáhat lidem. Často navštěvuje hrob svých rodičů v doprovodu psíka Jolínka. Spolu s chlapcem na zámku začne žít i rodina Sýkorova.
