V zámku a podzámčí – rozbor díla k maturitě (5)

 

Kniha: V zámku a podzámčí

Autor: Božena Němcová

Přidal(a): PHostalkova

 

 

 

 

 

Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová

(nar. 4. 2. 1820- 21. 1. 1862)

 

Božena Němcová byla česká spisovatelka, sběratelka Ústní lidové slovesnosti, která je po-važována za zakladatelku  novodobé české prózy.

Narodila se ve Vídni, dětství prožila v Ratibořicích. Od roku 1826 do roku 1833 navštěvo-vala Barbora Panklová školu v České Skalici. Velký vliv měla na spisovatelku její babička Magdaléna Novotná, kterou si časem značně zidealizovala.

Již v 17-ti letech provdána za Josefa Němce, kterému porodila tři syny a dceru. Němec byl často služebně překládán a s ním se stěhovala i jeho rodina (Litomyšl, Josefov, Polná, Praha, Domažlice…).  Manželství nebylo příliš šťastné, rodina žila v chudobě, docházelo k častým hádkám, pochopení a útěchu Němcová hledala v náručí milenců.

Její první báseň Ženám českým byla publikována v Květech roku 1843. Poté, co byl Josef Němec obviněn ze spiknutí proti státu a přeložen do Uher, Němcová odchází s dětmi do Prahy a navazuje styky s literárně  činnými vlastenci (V. B. Nebeský, K. J. Erben, K. Světlá).

Během svých cest sbírala podklady o zvycích, kultuře a jazyce tamějšího venkovského lidu, psala pohádky, národopisné články, články o sociálních poměrech na venkově.

Dílo Boženy Němcové spolutvoří vrcholné období českého národního obrození- procesu utváření novodobého národa, kladení základů novodobé národní kultury a vzkříšení národa, resp. jeho probuzení, s důrazem na český jazyk a českou historii. Tvorbu B. Němcové lze zařadit na pomezí romantismu a realismu.

 

 

Dílo:

Poezie:

–         Slavné ráno

–         Ženám českým

–         Moje vlast

 

Povídky, próza :

–     Babička

–     Baruška

–     Divá Bára

–     Dobrý člověk

–     Karla

–     Národní báchorky a pověsti

–     Pan učitel

–     Obrázek vesnický

–     V zámku a podzámčí

–     Pohorská vesnice

 

Cestopisy:

–         Z Uher

–         Vzpomínky z cesty po Uhrách

–         Obrazy ze života slovenského

–         Obrazy z okolí Domažlického

 

Další autoři českého romantismu- počátku realismu:

–         Karel Jaromír Erben– spisovatel, básník, historik, představitel literárního  romantismu, sběratel českých lidových písní a pohádek

Kytice z pověstí národních, Písně národní v Čechách

 

–         Josef Kajetán Tyl– dramatik, spisovatel, novinář

Paličova dcera, Pražský flamendr, Jiříkovo vidění

 

–          Karolína Světlá– spisovatelka, představitelka májovců

Černý Petříček, Vesnický román, Kříž u potoka

 

–         Sofie Podlipská– spisovatelka, překladatelka

Osud a nadání, Pohádka o  Palečkovi, Na domácí půdě

 

Autoři světového romantismu – počátku realismu:

Adam Mickiewicz– polský spisovatel, představitel polského romantismu

Kniha národa polského a poutnictva polského

 

Jacob a Wilhelm Grimmové– sběratelé klasických lidových německých pohádek a mytologických příběhů

Jeníček a Mařenka, Popelka

 

Alexandr Sergejevič Puškin– ruský básník, prozaik, dramatik

Kapitánská dcerka, Evžen Oněgin

Cesta z Moskvy do Petrohradu

 

 

 

V zámku a podzámčí

Božena Němcová

 

Místo a doba děje: okolí Nymburska, 1. polovina 19. století

Žánr: realistická povídka

Literární druh: epika, novela, která stručně popisuje jednu dějovou linii

Jazyk a styl:  prozaické dílo, které často využívá přímou řeč; objevuje se zde lidový jazyk jako umělecký prostředek, psáno spisovnou češtinou, er-formou; autorka používá knižních výrazů, přechodníků, v přímé řeči hovorových výrazů
Stylistická charakteristika díla: popisný realismus s prvky kritiky, chronologické    uspořádání, kniha rozdělena na devět kapitol

 

 

Hlavní postavy:

–     Kateřina Skočdopolová- sobecká, ješitná, slepě důvěřující své komorné Sáře,

–         Václav Skočdopole- dobrosrdečný, však příliš rezignovaný, aby se postavil          proti názorům a chování manželky, které jemu samotnému nejsou vlastní

–         Sára- komorná na zámku, sobecká, proradná, vypočítavá, zlá, závistivá

–         Klárka a její maminka- dcera s matkou, pracují na zámku, Klárka je komornou společně se Sárou, matka pracuje jako klíčnice, obě ženy jsou laskavé, přátelské, nekonfliktní, rozumné, přející druhým

–         Kalina- písař, hodný a dobrosrdečný, budoucí druh slečny Klárky

–         Vojtěch- syn zemřelé paní Karáskové, bratr Jozífka, dobrosrdečný, skromný, po     smrti matky se jej ujímá rodina krejčího Sýkory, později se mu dostává péče na zámku

–         Doktor- laskavý, upřímný, pomáhá nejen bohatým, ale především stojí na straně lidí, žijících v podzámčí, ukázal paní Skočdopolové pravou bídu panující mezi chudými a poradil jí, jak může pomoci těm, kteří to potřebují

–         Joli- zhýčkaný a všemi obletovaný malý psík paní Skočdopolové, později věrný přítel Vojtěcha

 

 

V knize je užito:

–         idealizace– od realistického pohledu na svět až k romantické a naivní představě  harmonického  světa

–         kontrastu– sobeckost, bezcitnost X vzájemná pomoc, soucítění

–    er- formy– řeč vypravěče, má podobu monologu ve 3. osobě, vypravěč se staví do role nezaujatého pozorovatele, tzn. že autor popisuje, komentuje a nezasahuje do děje, působí objektivněji

 

Stručný obsah:

Realistická povídka na pomezí romantismu a realismu  vykresluje bohaté životy lidí vyšší společnosti a do  kontrastu staví nuznou existenci chudých, žijících v podzámčí. Tento kontrast spisovatelka vyhrocuje do podoby sobeckosti zbohatlíků a hluboké lidskosti obyčejných lidí. V duchu realismu nastiňuje stav společnosti 1. poloviny 19. století. Na některé dobové sociální otázky pohlíží idealisticky, připouští proměnu sobeckého člověka v jedince dobrosrdečného (paní Skočdopolová). Zmíněna myšlenka, že svět stojí na chudých, bez kterých by nebylo ani bohatých, kteří těží z jejich práce. Idealistickou formou je na konci vyjádřena touha po zlepšení sociální otázky venkova.

 

Úryvek:

Vojtěch byl by všecek šťasten býval, krejčí i žena jeho měli ho co své dítě, děti dobře se s ním rovnaly, dostal čistý oděv, lože i jídlo, nic mu nechybělo-  jen matka, kdyby mu živa bývala. Po té se mu nevýslovně stýskalo, a každý podvečer chodíval se na její hrob modlit a poplakat si. Klárka stála mu v slovu, každý den ve dvě hodiny s poledne měl Vojtěch uchystané jídlo, všeličeho, mnohdy velmi vzácné kusy pečeně a pečiva moučného. On ale do úst nikdy nevzal z toho, pokud Sýkorové neodevzdal a pokud ona i svým dětem po stejném díle nedala a pro sebe a pantátu z nejlepších kousků na stranu neodložila. Upřímnost jeho je tím více těšila, a jak on jim, tak přáli i oni jemu.

 

 

Děj:

Povídka se odehrává v okolí Nymburska, na venkově, kde si koupil zámek bohatý pan Skočdopole s chotí. Zároveň se zámkem si na přání jeho ženy koupily i hraběcí titul. Na zámku se žije ve velkém přepychu, ale v podzámčí lidé živoří v bídných podmínkách. K chudině patří i vdova Karásková, starající se o své dvě děti- šestiletého Vojtěcha a ročního Jozífka, kterým by dala první poslední, nemají ale ani domov, ani peníze na jídlo a doktora. Jozífek umírá na choleru a poté umírá i jeho matka. Vojtěcha se ujímá rodina krejčího Sýkory, který sice živý svých pět dětí, přesto se Vojtěcha ujmou a mají ho rádi stejně, jako děti své.

Vojtěch nachází zaběhlého psíka paní Skočdopolové a odnesl ho na zámek. Hraběnce se chlapec zalíbí a také by ráda ukázala svoji vděčnost, tak mu nabídne, aby zůstal na zámku. K dějově vyhrocenému konfliktu dochází v okamžiku, kdy hraběnka odhalí přetvářku a vypočítavost komorné Sáry a zhroutí se. Nechá Sáru vyhodit, těžce onemocní. Často ji navštěvuje místní doktor, který jí léčí a zároveň ji vysvětluje příčiny nemoci a jejího šíření, zasvětí jí také do bídy, která je mezi lidem. Hraběnka slibuje, že se postará o lepší život poddaných. Hraběnčino uzdravení má kladný vliv na její pohled na svět i celkový charakter. Z dřívější sobecké paní se stává dobrosrdečná žena, snažící se napravit své dřívější prohřešky. Začne se více zajímat o chudé, zvýší příděly mouky a jídla. Na doporučení doktora odjíždí rodina do Itálie, kde se hodlají usadit na delší dobu. Před odjezdem stanoví hraběnka částku, která je určena na Vojtěchovy studia, společně s manželem položí základní listinu k založení opatrovny pro malé děti a nemocnici.Vojtěch mezitím pilně studuje, rád by se stal dobrým doktorem, aby mohl pomáhat lidem. Často navštěvuje hrob svých rodičů v doprovodu psíka Jolínka. Spolu s chlapcem na zámku začne žít i rodina Sýkorova.





Další podobné materiály na webu: