Všecky krásy světa – rozbor díla

 

 Kniha: Všecky krásy světa

 Autor: Jaroslav Seifert

 Přidal(a): Kristýna Hodonská

 

 

Jaroslav Seifert

• Narozen 23. 9. 1901 v Praze.
• Básník, překladatel a novinář, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984.
• Kvůli jeho vysoké absenci, nedokončil studium gymnázia a ve 20. letech začal vydávat své první básnické sbírky, jednou z nich je Město v slzách. Ta odráží básníkovu představu revoluce.
• V 1. polovině 20. let spoluzakladatelem a členem Devětsilu – hnutí českých levicových avantgardních umělců.
• V roce 1921 vstoupil do komunistické strany a přispíval nejen do Rudého práva.
• Působil jako redaktor v mnoha denících, například Sršatec nebo brněnský časopis Rovnost.
• Roku 1929 podepsal Manifest sedmi, zaměřený proti Klementu Gotwalldovi a byl tak vyloučen i s dalšími šesti spisovateli ze strany. Nikdy více již do KSČ nevstoupil.
• V letech 1968 – 1970 se stal předsedou Českého svazu spisovatelů. Byl proti okupaci a za normalizace jeho verše vycházely pouze v samizdatu.
• Roku 1977 působil jako jeden z prvních signatářů Charty 77.
• Umírá 10. 1. 1986 v Praze, ale na své přání je pochován v rodinné hrobce v Kralupech nad Vltavou.

Díla

• Maminka – básnická sbírka, věnována dle Seiferta nejdůležitější osobě. Mamince. Objevují se zde vzpomínky na maminku, na věci, se kterými si ji spojuje, například zrcátko nebo prstýnek. Autor ji v díle popisuje jako velmi starostlivou a obětavou.
• Morový sloup – básnická sbírka napsána v období normalizace. Seifert zde popisuje a vzpomíná na své již zemřelé přátele, negativně vzpomíná i na tehdejší dobu. Tato sbírka je téměř intimní zpovědí autora.
• Odlévání zvonů – milostná poezie zaměřující se především na ženu a ženství. Popisuje zde, jak se z dítěte klube žena, nechává vyvolávat zájem mladíků v kontrastu s mužskou neohrabaností. Muži vyvolávají konflikty a také za sebou nechávají trosky zničených měst.

 

Česká literatura 2. poloviny 20. století

• Česká literatura se od roku 1945 – 1968 věnovala zejména vzpomínkám a událostem za 2. světové války, vznikaly budovatelské, historické i humoristické romány. V únoru roku 1948 nastal komunistický převrat, jenž měl za následek totální diktaturu, zavedení cenzury, politické procesy a popravy. V tomto období vychází různé tiskoviny, například Host do domu, Literární noviny nebo Květen.
• V roce 1956 začalo postupné rozvolňování, které vyvrcholilo Pražským jarem v srpnu 1968. Nastalo 20 let normalizace, díla byla vydávána pod tvrdou cenzurou, spisovatelé s negativním postojem vůči KSČ umlčováni a zakázáni. Řada z nich emigrovala a vydávala v exilu.
  Vzniká samizdatová Edice Petlice v čele s Ludvíkem Vaculíkem, jež publikuje nepovolené knihy. Roku 1977 vzniká manifest Charta 77 kritizující státní a politickou moc. Kvůli tomuto dokumentu se stal Vaculík jedním z nejpronásledovanějším autorů Československa.
  Po převratu roku 1989 se literatura začíná uvolňovat, tvoří se nová nakladatelství a knižní trh se stává přesyceným.

Spisovatelé

• Josef Škvorecký – po roce 1968 emigroval do Kanady, kde se svou ženou založil exilové nakladatelství ´68 Publishers v Torontu. Vydával zde především českou a slovenskou samizdatovou tvorbu. Působil jako spisovatel, prozaik a překladatel. Mezi jeho díla patří například Tankový prapor, humoristický román popisující individuální boj s hloupostí. Dílo bylo zfilmováno roku 1991.

• Bohumil Hrabal – jeden z nejpřekládanějších spisovatelů 2. poloviny 20. století. Patřil k zakázaným autorům a vydával tak v samizdatu. Mezi jeho nejznámější díla řadíme Ostře sledované vlaky, Pábitelé nebo Postřižiny. Řada z nich se stala předlohou stejnojmenným filmům.

 

Rozbor díla: Všecky krásy světa

• Vzpomínkový sborník, ve kterém jsou zařazeny fejetony z Hvězd nad rajskou zahradou, publikované v různých časopisech v letech 1927 – 1929.
• V díle jsou sepsány vzpomínky na osoby, se kterými měl Seifert čest se setkat, na události, jež prožil a vnesl jim svůj úhel pohledu.

 

Různá vydání díla

• Originální, necenzurovanou verzi si čtenáři mohli přečíst až v roce 1992.
• Vydání z roku 1991 je obohaceno o fotografie pana Josefa Sudka.
• Neupravená verze, vydaná v 70. – 80. letech byla k dispozici pouze v samizdatu a exilu.

 

Kompozice

• Dílo je členěno do čtyř oddílů, z nichž každý začíná úvodem.

 

1. oddíl básnické sbírky: Co všecko zavál sníh

Jedná se o . Zpočátku jasně vyplívá, že chtěl popisovat ve fázích ročních obdobích. Začíná zimou, poté však tuto posloupnost nedodržuje. Jsou zde zařazeny vzpomínky, týkající se velké části dětství a mládí Seiferta. Rozpomíná na své první lásky i polibky, dětské hry a koníčky jeho mladých let. Vzpomíná i na svou maminku, kterou měl velmi rád a i se svým otcem si byl blízký.

 

Vzpomínkové básně

• Britská Guayna – popisuje zde svůj koníček sbírání známek
• Co řekl harpunář Nad Land
• Zrození básníka
• Kytice umělých fialek
• Bruslili jsme s Leninem
• Thank you, so blue

 

Vzpomínkové básně jeho matce a otci

• Kuchyňské hodiny
• Kostelík, kde se vdávala matka
• S motýlkem pod bradou
• Čas plný písní
• Tři první sbírky
• Modlitbička v sále Louvru
• Staroměstský orloj
• Důvěrné sdělení
• Tři první sbírky

 

2. oddíl básnické sbírky: Éós, bohyně ranních červánků

V úvodu je věnována vzpomínka Heleně Malířové, formou dopisu. Seifert zde vzpomíná na své přátele a dobu, kterou s nimi strávil. Objevují se zde však i příběhy cizí, které se Seifert dozvěděl v putyce. Je zde popsán časový úsek, a sice kolem roku 1920, kdy Seifert ukončuje studium gymnázia. Ve vzpomínce Éós, bohyně ranních červánků opouští studia a vrhá se do práce redaktora brněnské Rovnosti. Do Brna se mu příliš nechce, ale díky tomu se seznámí s Františkem Halasem a dalšími osobnostmi Brna, Artušem Černíkem či Jiřím Mahenem. Jeho dalšími přáteli, které ve sbírce popisuje, jsou Fráňa Šrámek, Karel Toman, Josef Hora, F. X. Šalda, Jindřich Hořejší, Karel Konrád, Josef Palivec a Karel Teige.

 

Vzpomínkové básně

• Krabice plná moře
• Ruské bliny – Seifert popisuje svůj vztah k labužnictví a jídlu.
• Pět kapek Vladimíra Holana
• Zázračný plavajz

a další…

 

3. oddíl básnické sbírky: Uprostřed života

Třetí oddíl, věnovaný vzpomínkám povídkového rázu. Jedná se o druhý nejkratší oddíl celé sbírky a obsahuje 16 básní. Patří sem vzpomínky jako Královský letohrádek nebo Důvěrné sdělení. S láskou vzpomíná na rodnou Prahu.

 

4. oddíl básnické sbírky: Obloha plná havranů

Čtvrtý oddíl. Seifert zde popisuje vzpomínky na válku a okupaci. Objevují se zde i jeho přátelé, kteří ve válce zemřeli. Jedná se o nejkratší oddíl celé sbírky. Vzpomínkovou básní Svědecká výpověď, věnovanou Seifertově skvělému příteli Vladislavu Vančurovi, vzpomíná, co všechno jej Vančura za jeho život nenaučil. Nikdy neuměl jezdit na kole, plavat nebo střílet vzduchovkou. Vzpomínka začíná velmi pesimisticky, postupně se mění v příjemný popis, ale v závěru je zakončena popisem tragické události.