Kniha: Záskok
Autor: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak
Přidal(a): Natalie Mikolasova
Zdeněk Svěrák
- studoval na gymnáziu
- chtěl se stát spisovatelem à Pedagogická fakulta UK (CJL + literatura)
- hrál v divadelním spolku – jeho režisérem – Ladislav Smoljak
- učil na základní škole
- vstoupil do KSČ – čím víc bude ve straně dobrých lidí, tím lépe ji půjde posunout k lepšímu
- vydával hudební texty
- kantorská práce ho neuspokojovala à účinkuje v rozhlase
- ve vysíláních z imaginární vinárny U Pavouka = poprvé postava Járy Cimrmana
- založení Divadla Járy Cimrmana à Svěrák, Šebánek, Smoljak a Čepelka
- 1967 se konala premiéra Aktu – první hry Divadla Járy Cimrmana
- 1967 začal spolupracovat s Jaroslavem Uhlířem
Společně s Ladislavem Smoljakem scénář:
-
- Jáchyme, hoď ho do stroje!
- Marečku, podejte mi pero!
- Ať žijí duchové!
- Obecná škola
- Kolja
- Vratné Láhve,…
- získaly několik Českých lvů
- 2 nominace na Oskara
- v letošním roce oslavil 80. narozeniny
Ladislav Smoljak
- poté, co nebyl přijat na DAMU à Pedagogická fakulta UK
- při škole – režisérem divadelního spolku
- po škole – učitelem na gymnáziu v Brandýse nad Labem
- redaktorem časopisu Mladý svět
- podílel se na vytvoření čtenářské ankety Zlatý Slavík
- v 70. letech 20. století = scénáristou Filmového studia Barrandov
- společně se Zdeňkem Svěrákem založil Divadlo Járy Cimrmana
- politicky angažovaný
- Zdeněk Svěrák o něm napsal knihu „Ladislav Smoljak, hrající, bdící“
- hrál v podstatě až do své smrti – naposledy 10 dní před 6. 10
Literárně historický kontext
Divadlo Járy Cimrmana
- je aktivní od 70. let 20. století
- 1967 – první hra divadla Járy Cimrmana (Akt)
- Československá socialistická republika
- divadlo vzniká během uvolnění režimu à Pražské jaro à okupace
- publikovalo i za dob normalizace, sametové revoluce a je aktivní dodnes
- před rokem 1989 = skrytě parodovalo režim
- Záskok je z roku 1994
- po Sametové revoluci
- po rozpadu Československa
- hra současná
- divadlo je založeno na mystifikaci diváků, fikci
- objevují se projevy dramatického postmodernismu
- autor všech her = postava Jára Cimrman
- fiktivní postava univerzálního českého génia
- dramatik, básník, hudebník, učitel, cestovatel, filozof, vynálezce,..
- žil v Dymokurech
- během života se mu neměl uznání, až po objevení pozůstalostí
Další divadelní spolky:
-
- Divadlo SEMAFOR
- založené r. 1959
- založili Jiří Suchý a Jiří Šlitr
- především kabaretické, muzikální, komediální hry
- po nich nastupuje Šimek a Grosmann
- méně intelektuální humor
- dodnes fungující divadlo se stálou základnou
- Divadlo Na zábradlí
- jedno z nejvýznamnějších menších divadel v Praze
- založeno r. 1958
- založili Phillipová, Vyskočil, Suchý, Vodička
Vývoj literatury po r. 1945
- politické čistky a likvidace inteligence
- zakazování autorů a děl
- emigrace české inteligence à exilová a samizdatová literatura
- proud oficiální – většinou s propagandistickým podtextem
- někteří autoři uznávaní – Bohumil Hrabal
- ŠKVORECKÝ – 68 publishers = exilové nakladatelství
- Zbabělci, Prima sezóna
- HRABAL – autobiografičnost
- Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále
- během normalizace problémy
- divadlo se musí přesouvat
- hraje se na alternativních scénách
- musí měnit obsah her
- 1972 = zákaz vystupování
- 1995 = ocenění Alfréda Radoka za nejlepší divadelní hru
Rozbor díla: Záskok
Forma
- Obecná charakteristika literárního díla
Vypravěč
- v dramatu = scénická hudba (herci si stoupli za oponu a zazpívali důležité informace)
- v odborném semináři jsou vypravěči různí herci Cimrmanova divadla
Časoprostor
- na prknech divadelní společnosti Lipany, nejmenované město
- kolem roku 1910 seminář = současnost
Inscenace
- vytváří divadlo Járy Cimrmanna
- hrají v něm sami autoři her – Svěrák a Smoljak
Organizace jazykových prostředků
- v odborném semináři = spisovný jazykà funkce humorná = působí odborně, při tom se jedná o mystifikaci
- v předehře a hře = nespisovný, hovorový, občas vulgarismy
- à má přiblížit diváka do reálné mluvy „herců“
- přímá řeč, dialogy
- humornost dramatu:
- černý humor
- hra se slovy, jejich významem
- vulgarismy
- práce s obecenstvem – (seminář, rozmístění blbců)
- vhodná volba jmen (Vlasta)
- objevují se úryvky/narážky na jiná divadelní díla
- Maryša / Lucerna
Téma
- drama o nešťastné premiéře hry Vlasta
- obecně:
- idealizace osobností
- výklad života Járy Cimrmana
- milá parodie režimu Rakouska-Uherska, ale i komunistického režimu v ČSR, Ruska,…
- hry Záskok:
- jak sláva stoupá do hlavy
- strasti kočujících divadelních společností
- hry Vlasta:
- boj o dědictví
- svatba pro peníze
- nevěra,..
Motivy
- obecně:
- citování Cimrmanových úspěchů
- Cimrman x Stroupežnický,…
- hry Záskok:
- Karel Infeld Prácheňský, který si o sobě myslí, že je víc, než ostatní, protože je slavný
- přesto je to on, který hru zkazí
- rychlé hledání záskoku pro potřebnou premiéru
- chybí jedna postava à musí si s tím poradit
- hry Vlasta:
- Vavroch si vzal Anastázii Machovou jen kvůli tomu, aby získal dědictví
Hlavní myšlenky
- představit strasti Cimrmanovy kočovné herecké společnosti Lipany
- odborně, tak i na konkrétním příkladu
- užití ironie
satiry na kult osobnosti (Prácheňský)
parodie na levicový režim (Nalevo seděj blbci.)
Postavy
- Vlasta
- „dívka“ ze statku, ale ve skutečnosti je chlapec
- musí odmítat lásku podruha Bárty i poručíka Vogeltanze kvůli svému tajenému mužství
- podle nové závěti má zdědit statek, ráčkuje
- Podruh Bárta
- nechápavý, nahlouplý
- miluje Vlastu, ale ta jej neustále odmítá dotazy, jestli dal krmit vší zvěři
- má skleněné oko a to jej zachrání od vojny
- je hrán začínajícím hercem – porušuje zásady Cimrmanova hereckého desatera
- Vavroch
- postava inspirovaná otcem Maryši
- otčím Vlasty, její matku Machovou si vzal pouze kvůli penězům a přeje si její smrt (Dá jí jed do mléka, ale Vlasta na to přijde a dá mléko kočce, která zemře)
- podvádí panímámu s Helgou z hospody
- večer se dobývá do světnice Vlasty à zjišťuje, že je to ve skutečnosti muž
- Anastázie Vavrochová
- bývalá Machová
- ve hře je nahrazená figurínou ležící v posteli
- je těžce nemocná, všichni o ní mluví jako o nebožce
- Doktor Vypich
- rodinný přítel, kterého si Vlastička pozvala, aby jí pomohl sepsat novou závěť
- ráčkuje
- na konci hry se zjisti, že je ve skutečnosti Vlasty otec
- Šikovatel Vogeltanz
- má posádku v Českých Budějovicích, přijde na statek, aby hledal vojáky
- zamiluje se do Vlasty na první pohled, a chce si ji vzít, přestože je muž
- Zvědavý invalida Jirka Karásek
- principál herecké společnosti
- postava, která přijíždí na scénu v době, kdy už ani nápověda nepomáhá
- Kvůli Prácheňskému přijíždí na scénu často
- Helga
- Ve hře se neobjevuje, je pouze zmiňována
- Zřejmě se živí jako společnice a Vavroch jí hojně využívá
Kompoziční výstavba
- na rozdíl od ostatních her divadla = 3 části
- Odborný seminář
- pojednává o Cimrmanovy
- 4 části:
- představuje hereckou společnost Lipany – Cimrman píše scénář
problém s nedostatkem herců à Hamlet bez Hamleta,.. - problém s výpadky elektriky à humorná scénka „Tma jako v pytli“
- korespondence s Ladislavem Stroupežnickým o Cimrmanových hrách
- Cimrmanovo desatero pro začínající herce
- představuje hereckou společnost Lipany – Cimrman píše scénář
- Předehra
- herec Prácheňský přijíždí na záskok místo manželů Bittnerových
- ostatní z Lipan se mu snaží se scénářem pomoci, on odmítá
- Divadelní hra Vlasta
- příběh o Vlastě, která žije na statku s umírající matkou a otčímem
- hádka o závěť, vyvlékání se z vojny, prokázání se neočekávaného otcovství
- kompozice je chronologická
Stručný děj ZÁSKOKU
Odborný seminář
- Představuje hereckou společnost Lipany a jeden z jejích problémů – nedostatek herců. Uvádí několik příkladů, kdy si Cimrman bravurně poradil s nedostatkem hereckého materiálu – Samotář Alibaba, Jedna sestra, a uvadí Hamleta bez Hamleta, kdy nejprve sehrají scénku se třemi herci – králem, královnou a Hamletem a poté v Cimrmanově úpravě Hamleta nepotřebují.
- Jelikož na počátku 20. století často vypadával v divadlech proud a zapalovat svíčky a petrolejové lampy bylo po požáru národního divadla zakázané, vymyslel Cimrman hru „Tma jako v pytli“, která zabavila diváky po dobu poruchy. Položil tak základ k rozhlasové hře. Scénka je názorně ukázána – Jedná se o příběh Krejčího a jeho manželky, která jej podvádí s Františkem Křižíkem. Křižík má továrnu na elektřinu a udělá poruchu kdykoliv chtějí manžela vystrnadit z domu. Hra se hrála, dokud divadlo nenavštívil František Křižík s chotí.
- Cimrmanovým snem bylo, aby jedna z jeho her byla uvedena na prknech Národního divadla. Posílal hry Ladislavu Stroupežnickému pod různými pseudonymy. Jen v roce 1890 zabralo Stroupežnickému plných 70 pracovních dní zabývat se s Cimrmanovými manuskripty. Stroupežnický je vždy odmítal. Navíc nám jejich korespondence dává doklad o Cimrmanově bájeslovné ztracené hře „Čechové na Ř/řípu“.
- Představuje další zvláštnosti Cimrmanovy herecké společnosti.Scénická hudba – herci, kteří stojí za oponou a zpívají důležité informace, protože neměli peníze na to, aby platili odborníky. Značný počet netalentovaných herců a značný počet herců, kteří společnost narychlo opouštěli. V takových případech byla potřeba hledat náhrada, a proto vytvořil Cimrman Herecké desatero zásad pro začínající herce.
Předehra
Herecká společnost Lipany má předvést premiéru hry Vlasta k narozeninám starosty, ale v den premiéry utečou herci Bittner a Bittnerová, kteří měli ve hře vystupovat. Principálovi se povede jako náhradu sehnat samotného Prácheňského. Sice na něj padnou veškeré peníze, které za hru dostanou, ale jsou ochotni to přijmout. Prácheňský přijede z Plzně, ujistí se, že slyší nápovědu, povyšuje se nad ostatní, nechce hrát novou hru, ale radši osvědčené hry jako Slepý mládenec, Šumařovo dítě, Maryšu či Lucernu. Je ze hry zmatený, a tak si raději zaleze se skriptem do pokoje a čte si jej sám.