Kniha: České nebe – Cimrmanův dramatický kšaft
Autor: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak
Přidal(a): Lukáš, oplaner4
Autoři (Z. Svěrák a L. Smoljak)
Ladislav Smoljak
- Narozen v roce 1931 v Praze, zemřel po vleklé nemoci v roce 2010 v Kladně. Po ukončení studia na gymnáziu v Praze se hlásil na DAMU, kam ho bohužel nevzali. Přihlásil se tedy na Vysokou školu pedagogickou, obor matematika – fyzika, kterou zdárně dokončil roku 1957 a část svého života se živil jako pedagog. Působil také na fakultě technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy jako odborný asistent. Již na studiích režíroval ochotnický soubor, kde se seznámil se Zdeňkem Svěrákem. Působil také jako redaktor v časopise Mladý svět, zde vymyslel anketu Zlatý slavík. Po čase musel odejít kvůli problémům s tehdejším režimem. Poté se stal redaktorem nakladatelství Mladá fronta. Po většinu svého života působil v Divadle Járy Cimrmana, zastupoval zde funkci autora, herce i režiséra.
Zdeněk Svěrák
- Narozen v roce 1936 v Praze, jeho otec pracoval v rozvodných energetických závodech. Za války se odstěhovali do Kopidlna, po válce se vrátili zpět do Prahy a žili na Bohdalci. Odtud má Svěrák mnoho vzpomínek, kterými se později inspiroval při psaní scénáře k filmu Obecná škola. Vystudoval gymnázium a poté Vysokou školu pedagogickou v Praze. Zde navštěvoval dramatický soubor, ve kterém se seznámil právě se Smoljakem.
- Poté působil nějaký čas jako učitel na základní škole a také na gymnáziu v Žatci. Neměl přitom čas na psaní a tak přestal učit a odešel do vysílání Československého rozhlasu v Praze.
- Po odchodu z rozhlasu byl scenáristou Filmového studia Barrandov. Od roku 1966 působil společně se Smoljakem v Divadle Járy Cimrmana, které společně založili.
Další díla
- Lijavec, Dobytí severního pólu, Švestka, Posel z Liptákova, Dlouhý Široký a Krátkozraký
Společné filmové scénáře
- Jáchyme, hoď ho do stroje, Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero, Vrchní prchni, Tři Veteráni
Tvorba
- třeba interpretovat, vyžaduje intelektuální úroveň, využívají narážek, parodují některé české vlastnosti (amatérismus, práce bez výsledků), kritizují pseudovědu (neověřené teorie a poznatky, prohlašují se za vědecké), dramata (na výjimky) s ustálenou kompozicí
Literární a obecně kulturní kontext
- Satirická dramata od 2/2 20. stol. po současnost
- Celovečerní film Jára Cimrman ležící, spící
- Žižkovské divadlo Járy Cimrmana – herci pouze muži, pouze jejich koníčkem, neoslnivé herecké výkony, žádnou hru nestahuje z repertoáru, založeno na mystifikaci, fiktivní génius Jára Cimrman (lit. typ, „autor“ divadelních her, českoněmecké jméno, vytvořený Jiřím Šebánkem a Z. Svěrákem, samouk, neuznaný společností), Z. Svěrák, L. Smoljak, P. Brukner, M. Čepelka, J. Weigel, J. Kašpar, P. Vondruška
- Další divadla – Semafor (Jiří Suchý, Jitka Molavcová), Sklep, Ypsilon, Rokoko, bytové (V. Chramostová, V. Havel, nelegální, undergroundové hry, které se nesměly hrát oficiálně), Husa na provázku (B. Polívka, Miloš Štědroň, M. Uhde), Hanácké (Arnošt Goldflam)
- Nespokojenost s komunismem (např. Charta 77), doba „tání“ – tato kniha mohla oficiálně vyjít
- Rozštěpení literatury na oficiální, samizdatovou a zahraniční (exilovou)
- Vlna emigrací – Škvorecký, Lustig, Kundera atd.
Další představitelé tohoto období kteří se mohli s autorem setkat
Rozbor díla: České nebe
- Podtitul: Cimrmanův dramatický kšaft
- Rok vydání – 2008
- Literární druh – drama
- Literární forma – drama
- Literární žánr – (výchovná) komedie
Téma a motiv knihy
- Hlavní myšlenka – česká historie, národní hrdost
- Ukázání osobností z české historie (přínos, klady, zápory)
- Boj za nezávislost na Rakousku-Uhersku
- Symbolická poslední hra Divadla Járy Cimrmana
Zasazení do kontextu tvorby autorů
- poslední hra autorské dvojice Smoljak a Svěrák
Kompoziční výstavba díla
- chronologická, ustálená (i v jejich dalších hrách)
- Obsahuje scénické poznámky, citace z národních písní a oper
- 2 části: úvodní seminář (odborné referáty vedené herci, beseda, okolnosti vzniku, vysvětlení některých situací pro pochopení hry, interpretace) a samotná divadelní hra (po přestávce)
- 1 dějství, trojí jednota (místo, čas, děj)
Jazykové prostředky
- Obecná čeština, dramatické dialogy
- Spisovná čeština (vzdělaní), hovorová čeština (nevzdělaní)
- Citace z národních písní a oper
- Německé výrazy (germanismy), historismy
- Neutrální výrazy, minimum zabarvených výrazů
- Patetický styl (ve srovnání s ostatními hrami)
Tropy a figury:
Čas a prostor knihy
- v nebi za 1. světové války
Vypravěč a použité způsoby
- Vyprávěcí způsoby: vypravěč, nepříznakové
- Vypravěč nepřítomný
- Typy promluv – dialogy
Hlavní a vedlejší postavy
- Jan Amos Komenský – moudrý, vzdělaný, spravedlivý
- Svatý Václav – vedoucí nebeské komise
- praotec Čech – prostý člověk mluvící hovorovým jazykem, pohan
- Mistr Jan Hus – vzdělaný muž s všudypřítomnými myšlenkami na své upálení, zastává staré konzervativní hodnoty
- Karel Havlíček Borovský – vzdělaný, historicky nejmladší (nejmodernější) člen nebeské komise
- babička Boženy Němcové – prostá osoba z lidu, mírumilovná
- Miroslav Tyrš – vedoucí tělocviku, posel komise
- maršálek Radecký – sebestředný, člen rakouské komise, povyšuje se nad českou nebeskou komisi
Obsah knihy – rozděleno do dvou částí
1. část
- úvodní seminář – nalezení hry České nebe, seznámení se s okolnostmi od jednotlivých členů divadla
2. část
- samotná hra České nebe – odehrává se v nebi, kde zasedá česká nebeská komise a chystají se na její rozšíření ze třech na šest členů. Poté co dojde k této skutečnosti, komise společně zvažuje koho vzít do nebe a koho nechat nadále v očistci. Nakonec vybírají nového českého krále, kterým se stane Tomáš Garrigue Masaryk.
