Oliver Twist – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Oliver Twist

Autor: Charles Dickens

Přidal(a): Humunukuapua

 

 

Autor: Charles Dickens

Dickens byl anglický spisovatel druhé poloviny devatenáctého století, který patří mezi nejvýznamnější představitele světového realismu. Narodil se v roce 1812 a jeho dětství se stalo inspirací pro některé z jeho nejslavnějších románů. Jeho otec skončil díky dluhům ve vězení a on jako malý chlapec musel pracovat v továrně. První literární pokusy přestavovaly povídky, které vycházely v časopisech. Byly velmi oblíbené, a tak dostal od nakladatele objednávku na svou první knihu. Tak vznikla slavná Kronika Pickwickova klubu. Následovala další známá díla a Dickens se stal brzy slavným nejen v Evropě, ale i v Americe. Zemřel roku 1870.

 

Další díla:

• Kronika Pickwickova klubu: humoristický román
• Mikuláš Nickleby / 1839/ :Obsahuje prvky pikareskního a vývojového románu.
• Starožitníkův krám /1841/ – konflikt dobra a zla.
• Život a dobrodružství Martina Chuzzlewita / čalzvita, 1844/
• Dombey a syn /1848/ – román z Dickensova dětství.
• Příběh Davida Copperfielda /1850/ – nejoblíbenější Dickensovo dílo, velmi autobiografické
• Ponurý dům / 1853/ – toto Dickensovo dílo líčí několikaletý dědický spor
• Zlé časy/ 1854/ – román z prostředí severní Anglie.
• Malá Dorritka / 1857/ – autor zde použil motiv vězení pro dlužníky
• Velké naděje / Nadějné vyhlídky, 1861/ – hlavní hrdina sirotek Pip touží po tom stát se známým

 

Literárně historický kontext:

Realismus:

Rusové:

• Nikolaj Vasiljevič Gogol, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Lev Nikolajevič Tolstoj, Anton Pavlovič Čechov, Ivan Sergejevič Turgeněv

Polák:

• Henryk Sienkiewicz

Francouzi:

• Stendhal, Honoré de Balzac, Gustave Flaubert, Guy de Maupassant, Émile Zola

Nor:

• Henrik Ibsen

Dán:

• Hans Christian Andersen

 

Rozbor díla: Oliver Twist

Žánr: sociální román (Zeyer, Dostojevskij, Arbes, Májovci-Moravský)

Časové zařazení: (2. pol.) 19. století

 

Charakteristika díla:

• Jeden z prvních sociálních románů 1. pol. 19. století, stylově zařaditelné do realismu. Dílo je ohlasem na negativní důsledky novelizaci chudinského zákona (1834), která zrušila starý systém starobinců, založených na jednotlivých farnostech, v nichž byli chovanci, jakkoli degradovaní sociálně, přece jen součástí společenství, a nahradila jej novým, centralisticky organizovaným, který se v určitých rysech podobal vězení.
• Autor zavádí čtenáře mezi příslušníky londýnského podsvětí, kde se hlavní hrdina Oliver Twist ocitá zcela náhodně bez vlastního přičinění. Dickens chtěl nejspíše konstatovat, že dítě žijící tehdy na ulici ani nemělo jinou možnost – buďto se přidalo k nějaké zločinecké partě nebo zemřelo v bídě a hladu. Inspiroval se i vlastními zážitky z dětství. Život a poměry v tehdejší společnosti jsou zde vykresleny zcela realisticky.
• Jednotlivá prostředí – chudobinec, zlodějský úkryt mají všechny své tehdejší znaky, nejedná se tedy o konkrétní chudobinec v konkrétním městě, ale o jakýsi modelový, typický. To samé platí o postavách. Někteří jsou plni přetvářek, předstíraného zájmu o chudé a přehnané hrdosti, jak dobře o chudinu pečují a jakou o ně mají starost.
• Odlišnost děje ve dne a v noci. Zatímco v noci se odehrávají chladnější – negativnější scény ve zločinecké partě, krádeže a vloupání, děj ve dne se odehrává v hezkém prostředí v domech šlechetných lidí.

 

Obsah (děj):

Děj začíná v okamžiku, kdy se do nemocnice v anglickém městečku dostává mladá žena. Porodí chlapečka, ale sama umírá. Chlapec dostal jméno Oliver Twist a byl umístěn do místního chudobince. Zde ve špatných podmínkách stráví prvních devět let života. Následně se dostává do učení ke zdejšímu hrobníkovi. Ten se sice k Oliverovi chová hezky, ale má problémy s dalším učedníkem, a tak se rozhodne utéct.

Po útěku se Oliver vydává do Londýna, kde se seznamuje s dvěma místními kapsáři, kteří pracují pro žida Fagina. Oliver je slušný, ale jeho životní situace mu nedává na výběr, stává se zlodějem. Při jedné akci je chycen. Před odsouzením ho zachrání pan Brownlow, který uvěří, že se do zločinecké skupiny dostal omylem. Oliver pak u pana Brownlowa začne žít a vše vypadá, že se v dobré obrátí. V domě žije i hospodyně paní Bedwinová, která ho jednou pošle vyřídit objednávku knih. Olivera ale objeví Bill Sikes a Nancy, kteří pracují pro Fagina. Unesou ho, a on se tak dostává zpět k Faginovi. Během další zlodějské akce je Oliver raněn, ale díky několika zvratům se záhy opět setkává s panem Brownlowem.

Příběh se dále komplikuje, objevuje se Oliverův nevlastní bratr Edward, kterému říkají Monks. Ten chce Olivera zabít, aby se s ním nemusel dělit o dědictví po otci. V komplikovaném závěru knihy vyjde najevo, že pan Brownlow si měl kdysi brát sestru jistého pana Leeforda, který je otcem obou chlapců. Závěr knihy je ryze optimistický, Fagin je chycen, Monks umírá a Olivera adoptuje pan Brownlow.

 

Hlavní motivy

• motiv tajemného původu a závěrečné rozuzlení pomocí neznámých příbuzenských svazků.

 

Vypravěč

• Román je napsán převážně ve 3. osobě v přítomném čase.
• Autor není účastníkem děje.
• Vyprávění zaměřeno spíše na děj a vylíčení mezilidských vztahů.
• Vypravěč do děje zas tak moc nezasahuje – dovoluje si však menší ironické poznámky, zvláště na začátku vypravování.
• Děj je napínavý, často se stane něco, co by čtenář nikdy neočekával.

 

Kompozice

• Je dodržována časová posloupnost, jen ke konci jsou zařazovány epizody vypravované retrospektivně. Na začátku je časový skok zhruba 8-9 let, který je vzhledem k dalšímu časovému rozložení docela velký. O ději v tomto období není nic napsáno.
• Román členěn na 53 kapitol, v záhlaví každé kapitoly autor stručně nastínil, co se odehraje.

 

Popis prostředí slouží jen k lepšímu dotvoření charakteru postav k názornějšímu pochopení jejich jednání.

Objevuje se kontrast mezi přístupem jednotlivých postav k životu – postavy plné optimismu, radosti ze života a žijící v harmonickém prostředí / postavy žijící v bídných podmínkách s nečistými úmysly, snahou škodit druhým a na jejich úkor se obohacovat / postavy žijící celkem v blahobytu, ale přesto nepřejícné a pohrdavé.

Snaha realisticky zachytit neřesti společnosti, tj. špatné vlastnosti (maloměšťáctví, korupce), falešnou morálku a bídu (úředníci si hromadí peníze, zatímco děti v sirotčinci nemají co do úst)

Na druhou stranu zidealizovaný závěr, příliš mnoho náhod, silná víra ve šťastný konec a Boží mlýny

 

Hlavní postava:

Oliver Twist

• Sirotek – matka mu zemřela hned po jeho příchodu na svět. Jméno mu je určeno obcí. Vyrůstá v chudobinci. Trpělivě snáší nelidské zacházení a poznámky, že je všem akorát na obtíž a že by bylo lepší, kdyby raději zemřel. Přesto všechno v něm nepropuká nenávist k lidem, naopak se snaží každému vyhovět a být nekonfliktní. Je dosti naivní, až příliš moc důvěřuje lidem. Nedokáže rozpoznat, zda mu někdo nechce ublížit.
• Jinak se toho moc o jeho osobnosti nedozvídáme, autor ho využívá jako postavu, pomocí níž popisuje poměry ve společnosti a popohání děj.
• Oliver se moc nezasluhuje o svůj další osud. Nemá žádné ambice – proto když se dostává mezi londýnské zloděje, nesnaží se uprchnout – je rád, že má kde spát a co jíst.
• Vlastně celý jeho život je až příliš naplněn náhodnými událostmi, které by se asi ve skutečném životě nestaly, nebo alespoň ne v tak velkém počtu.
• Má velkou vůli k životu, která mu pomáhá překonávat i kritické stavy v blízkosti smrti. Věnovanou lásku a péči dokáže skvěle oplácet.

 

Další postavy:

• Pan Bumble-Obecní sluha, nelidským způsobem vede obecní chudobinec, je mu všeho, co zde musí investovat, nejraději by všechny chovance nechal zemřít. Je typický pokrytecký obecní úředník plný přetvářek sarkastického humoru. Egoista. Nečiní nic více než mu káží předpisy a když přece jenom , tak se náležitě vychvaluje.
• Pan Brownlow-Dobrotivý starý pán, který se jako první ujímá Olivera a zachraňuje ho před smrtí. Bere ho do svého domu, kde se o něj nezištně stará. Nenechává se ovlivňovat názory ostatních. Do Olivera vkládá hodně nadějí a plně mu důvěřuje.
• John Dawkins – Ferina Lišák-Mladý kapsář, zaučuje Olivera ve zlodějském řemesle. Nezáleží mu na nikom.
• Fagin-Prohnaný starý Žid. Šéf zlodějské bandy, organizuje krádeže a vloupání, přechovává kradené věci. Za patřičné služby poskytuje útočiště ostatním zlodějíčkům.
• Paní Maylieová-Šlechetná starší dáma. Pečuje o Olivera poté, co byl v jejím domě při krádeži postřelen . Má dobré srdce a Olivera si brzy oblíbí.
• Róza Maylieová-Adoptovaná dcera paní Maylieové, Oliverova teta. Má podíl na zjištění Oliverova původu. Nezaleká se přitom žádných překážek.
• Nancy-Zlodějka ve službách Fagina. Trochu rozporuplná postava. V jádru je dobrosrdečná, ale na druhé straně se nedokáže vymanit z vlivu svého přítele Sikes a tím pádem z celé zlodějské bandy.
  • I když se podílela na únosu Olivera od pana Brownlowa, později mu velmi pomůže. Po vyslechnutí rozhovoru 2 členů zlodějské bandy kontaktuje slečnu Rózu a vyzradí jí tajemství o Oliverově původu. Stojí jí to hodně sil, protože musí zdůvodňovat své noční odchody. Vše jí nakonec stojí život.
• Sikes, Monks -Zloději. Není zde zmíněn jejich předchozí osud ani důvod, proč se zloději stali. Nevíme ani nic podstatného, co by je charakterizovalo. Sikes v afektu zabil Nancy
• Agnes Flemingová – matka Olivera, milovala Oliverova otce Edwina Leeforda, se kterým se chtěli vzít, ale on byl ženatý se ženou, kterou nemiloval a měl s ní syna; Agnes by určitě zaopatřil, kdyby nezemřel v Římě a ji nenechal v Anglii.
• Harry Maylie – syn paní Maylieové, miluje Rózu a obětuje své společenské postavení, aby se s ní mohl oženit
• pan Losberne – doktor, přítel rodiny Maylieových, spravedlivý, inteligentní, ale trochu zbrklý
• paní Bedwinová – hospodyně u pana Brownlowa, starostlivá, laskavá, pečovala o Olivera, když byl nemocný
• John Dawkins (Ferina Lišák) – mladý kapsář ve Faginových službách, drzý, sebevědomý
• Čódl Bates – zloděj, jeden z Faginových učedníků, všemu se směje
• paní Corneyová – představená špitálu, chamtivá, falešná, lstivá, později manželka pana Bumbla, ze kterého byl rázem „podpantoflák“
• paní Mannová – pěstounka a představená útulku, lakomá; přetvařovala se, že je opuštěným dětem matkou, přitom většinu peněz na ně si dávala do vlastní kapsy
• malý Dick – chudé dítě v nalezinci, nejlepší přítel Olivera, bohužel se nedožije jeho návratu
• pan Sowerberry – kulaturní pohřebník, Olivera si docela oblíbil, chtěl pro něho kariéru funebráka
• paní Sowerberryová – choť pana Sowerberryho, zakyslá semetrika, nesnášela Olivera
• Noe Claypole – nadanec dobročinného ústavu, učedník u pana Sowerberryho, později špeh u Fagina, líný, hamižný, zbabělý, asi miloval Karolínu, ale spíš ji jen využíval
• Karolína – služka, kuchařka u paní Sowerberryové, miluje Noema a nechá se od něj zneužívat, i když s ní zachází jako s kusem hadru

 

Realismus v díle

• Z hlavních znaků realismu zde najdeme např. typizaci.
• I přestože se jedná o realistické dílo, závěr je spíše romantický, až pohádkový, vše dobře skončí a zlo je spravedlivě potrestáno.

 

Dickens kritizuje všechny vrstvy společnosti:

• Pan Bumble reprezentuje maloměšťáckého úředníčka, který si hraje na důležitého, jde mu jenom o peníze, je prolhaný, nemá soucit, rád se napije, vnucuje se
• Oliver symbolizuje nevinnost, svět je k němu krutý, aniž by něco provedl
• Fagin a Bill Sikes reprezentují zločince, nepracují, kradou, pijí, žijí v odporném, nízkém prostředí
• Policie nefunguje, je moc pomalá

 

Kritika falešné morálky:

• Pan Bumble křičí na dva mladé lidi, kteří si dali pusu, přitom on sám se vnucuje ženě (a ještě kvůli penězům), narážka na viktoriánskou morálku (na jednu stranu byli lidé puritáni a kritizovali všechno neslušné, na druhou stranu vedli neslušný soukromý život)
• Ženy křičí sprostě na Nancy, opovrhují jí, přitom Nancy, ačkoli je to dívka londýnské spodiny, dělá dobrý skutek
• Námětem je autorovo celoživotní téma – tragický osud chudých dětí.
• Objevuje se zde kritika špatné, zkažené společnosti a jejich nedostatků.

 

Kontext a styl díla

• Dickens vydával jednotlivé části nejdříve časopisecky, protože se bál, že by kniha nemusela být úspěšná. Sám zpočátku nevěděl, jak vše dopadne. Tím se vysvětluje, že je příběh chvílemi zmatený a že ve skutečnosti nepopisuje jen osud Olivera Twista, ale i mnoha jiných postav. (Kritici ale prý zjistili, že měl Dickens každý román vždy dokonale promyšlený a že s postavami doslova žil.).
• Dickens zde dokonale zobrazuje jak podmínky na vesnici (chudobu, bídu zkaženou povahu lidí a nelidské podmínky, ve kterých museli vyrůstat sirotci v chudobincích), tak ty nejzapadlejší uličky města a prostředí, ve kterém chudí lidé v Anglii žili.
• Tyto prvky jsou do jisté míry autobiografické, protože sám Dickens nejdříve vyrůstal v chudobě na vesnici a později se s rodiči přestěhovali do Londýna, kde měli velké sociální problémy; sám jako malý musel pracoval v továrně. Dokázal tedy vše vylíčit tak, aby si čtenář situaci dokázal živě představit.
• Používá mnoho popisných pasáží. Některé se mi zdály nudné a nepodstatné, ale např. popis Oliverova bratra Monkse naháněl až strach.
• Najdeme zde také pár citátů, např. když se Oliver vrací pro svého malého přítele Dicka, ale ten už je mrtvý, říká: „Náš svět je plný zklamání, často maří naděje, které hýčkáme nejvíc, a naděje, které jsou našemu založení ke cti.“.

 

Charakteristika prostoru:

• Jedná se o reálný prostor. Děj se odehrává ve dvou městech – název prvního autor z jistých důvodů odmítl sdělit, druhé město je Londýn. Popisuje kontrasty mezi jednotlivými prostředími – městský chudobinec / londýnské podsvětí – svět zlodějů / domy občanů na vyšší úrovni. Děj se odehrává v Anglii 19. století.

 

Jazyk díla:

• V díle se objevují slangové výrazy, zlodějský argot. Hlavní hrdina Oliver mluví výhradně spisovně. -Autor využívá lidový jazyk a objevují se zde také výrazy ze staršího, převážně zlodějského a židovského argotu (např. blikna = zlodějská svítilna, frak = doživotní trest, píďata = hodinky).

 

Inspirace dílem

• Román byl několikrát zfilmován a přepsán jako divadelní hra.