Kniha: Pán much
Autor: William Golding
Přidal(a): Johi21
Pán much (Lord of the Flies)
– Literární forma – próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: psychologický román (kombinace robinzonády a vědecko-fantastického žánru)
- Literární směr/sloh: realismus ve světové literatuře 20. stol.
– Stylistická charakteristika textu a slovní zásoba
- psáno er-formou, často přímá řeč – použití nespisovného jazyka: hovorové výrazy a slang (voheň; „Co si vo nás dospělí pomyslej?“), personifikace (kmen pomalovaných divochů se zahihňal; paměť selhala), metonymie (skupina divochů – chlapců), metafory (smích vytryskl), alegorie (společenské problémy 20. století – ostrov představuje model celého světa a civilizace), symboly (prasečí hlava nabodnutá na kůl obletovaná mouchami – symbol Ďábla, Pána much = doslovný překlad hebrejského slova Belzebub; lastura – symbol civilizace; balvan, který zabije Čuňase – symbol konce civilizovaného uvažování), slohový postup vyprávěcí a popisný, prostý styl s bohatou slovní zásobou
– Tematická výstavba
- Tématem tohoto díla je rozpor mezi civilizovaností a barbarstvím (tedy mezi dobrem a zlem). V primitivních podmínkách, kde selhává rozum a všem jde jen o přežití, by bez vnějšího zásahu nakonec zlo zvítězilo v plné míře.
– Vypravěč
- Příběh je vyprávěn v er-formě – má podobu monologu ve 3. osobě. Vypravěč se staví do role nezaujatého pozorovatele, tzn. že autor komentuje, popisuje, ale nezasahuje do děje, tudíž má větší odstup vůči příběhu a prožitkům postav.
– Děj
- Na pustém ostrově ztroskotáletadlo převážející britské chlapce ve věku přibližně od pěti do dvanácti let. Ti se snaží na ostrově přežít a vybudovat demokracii po vzoru předchozího života v „dospěláckém“ světě. Po neúspěšných pokusech se rozdělí na dva tábory – lovce v čele s Jackem a Ralphovi pomocníky, kteří se starají o signální oheň a stavbu přístřešků. Jack si nakonec násilím podmaní téměř všechnyzbylé chlapce a jehokmen klesá až na samou hranici divošství. Čuňase při vyjednávání o navrácení jeho ukradených brýlízabije Roger svrženým balvanem a Ralph zůstane úplně sám. Celé dílo končí uspořádáním honu na Ralpha s cílem ho zabít. Jack se rozhodne zapálit les, aby Ralpha donutil vylézt z úkrytu. Požár zpozoruje projíždějící válečná loď, která chlapce konečně zachrání. Hon na nepřítele pokračuje ve větším měřítkui ve světě dospělých, které však už nikdo nezachrání.
– Kompozice
- Kompoziční postup díla je chronologický a celý příběh je rozdělen do dvanácti kapitol.
– Postavy
- Ralph–chlapec atletické postavy se světlými vlasy, rozumný a inteligentní, se silnou vůlí, jeho cílem je udržet oheň a dostat se z ostrova zpět do civilizace; symbol demokracie (na začátku zvolen náčelníkem)
- Čuňas – tlustý chlapec s brýlemi, trpící na astma, rozumný, zosobňuje intelektuála, nemá však dostatek autority; symbol logiky, inteligence a vědy
- Jack– vysoký, kostnatý, rudovlasý chlapec s pihami,posedlý absolutní mocí a diktátorstvím, bývalý vedoucí chlapeckého sboru přeměněného na skupinku lovců; symbol totality
- Roger– snědý, nenápadný a uzavřený chlapec se sadistickými sklony, stane se Jackovým nástrojem, dělá za něj různé špinavosti, shodí na Čuňase balvan
- Simon–hubený, čiperný, drobný chlapec s černými vlasy, rozumný, ale příliš ostýchavý na to, aby prosadil své myšlenky, má své místo oblíbené v pralese, kam často chodí;nejspíš hlas autora (tlumočí autorův názor či komentář)
- Dvojčata Sam a Eric–zavalití chlapci, nerozeznatelní od sebe navzájem, vše dělají spolu, jsou jako jeden člověk (říkali jim proto „Sameric“), poslední věrní Ralphovi, odcházejí z Jackova donucení, snaží se Ralphovi pomoct
– Čas a prostor
- blíže neurčená, ale nepříliš vzdálenábudoucnost během světové války, neznámý tichomořský ostrov někde v Pacifiku
– Význam sdělení
- Varování před degradací lidských vztahů, mravů a hodnot a před zničením civilizace. Jde o porovnání rozdílu mezi demokracií a totalitou. Autor se snaží nastínit nadčasovou situaci.
– Kontext dalších druhů umění
- Šedesátá léta 20. století znamenala uvolňování situace i v dalších druzích umění. Docházelo k navazování kontaktů se západní kulturou, výtvarnému i hudebnímu umění se dostávalo více svobody, otevíral se prostor pro experimenty. V malířství se uplatňovala abstraktní malba, ale také umění nové figurace, malíři se inspirovali i americkým pop-artem, vycházejícím z populárního masového umění komiksu a reklamy. Sochařská tvorba byla v tomto období zaměřena zejména na hledání nových výtvarných materiálů a netradičních způsobů jejich zpracování. V architektuře převládalo masové stavebnictví, vznikala velká sídliště a nákupní střediska, velký rozkvět zaznamenal bytový design. 60. léta se stala zlatou érou populární hudby.
– Kontext literárního vývoje
- Román vyšel v době tzv. rozhněvaných mladých mužů– ironie, hořkost, hněv,připomínky ke všemu, co se jim na Anglii nelíbilo. Golding generačně mezi ně patří, avšak svou tvorbou se od nich výrazně odlišuje. V Pánovi much ničí představu o neohrožených a neposkvrněných „mladých Britech“.
- Kinsley Amis, John Osborne, John Braine
– Život autora + vlivy na dané literární dílo
- Po válce od roku 1945 do roku 1961 vyučoval William Golding ve škole v Salisbury, kde důkladně poznal dětskou psychologii a roli autority, což později využil ve své literární tvorbě.
– Život autora + vlivy na jeho tvorbu
V roce 1940 vstoupil William Golding do armády a zúčastnil se i několika významných bitev. Léta v armádě výrazně poznamenala celou jeho literární tvorbu. Přesvědčil se, že jeho ideály o společnosti jsou mylné.
– Další autorova tvorba
- Dalšími známými literárními díly jsou např. Dědicové, Ztroskotání Christophera Martina, Volný pád a Věž.
– Inspirace literárním dílem
- Kniha byla dvakrát zfilmovaná (poprvé v roce 1963 v režii Petera Brooka, podruhé roku 1990 v režii Harryho Hooka).
– Jak dané literární dílo inspirovalo další vývoj literatury
- Roku 1961 vyšla kniha Vzpoura motýlů od spisovatele Williama Butlera, která se zabývá podobnými tématy. Jejími hlavními hrdiny jsou též děti.
– Dobové vnímání literárního díla a jeho proměny
- Román se první rok příliš neprodával, avšak brzy se ocitl na předním místě světové literatury, čímž svého autora velmi proslavil.
– Kritika a její proměny
- Doposud velmi ceněné dílo, které bezesporu patří mezi světovou klasiku.
– Posouzení aktuálnosti tématu a zpracování daného literárního díla
- Toto dílo je stále aktuální. Nadčasovost textu je až zarážející. Nenávist, síla, zlo a strach zvítězí nad rozumem a morálkou. Paralela:totalita proti demokracii.
Johanna Kozánková, 6.A
