Kniha: Piková dáma
Autor: Alexandr Sergejevič Puškin
Přidal(a): Sona
Alexandr Sergejevič Puškin
- Ruský básník, prozaik, dramatik, kritik a publicista.
- Z Ruska byl vyhoštěn. Car mu udělil milost.
- V jeho básnické tvorbě převládá epika. Zaměřuje se také na historické události.
- Umírá při souboji, stejně jako je tomu v Evženovi Oněginovi (souboj mezi Oněginem a Lenským).
Díla
- Drama: Boris Godunov
- Próza: Kapitánská dcera, Piková dáma (novela)
- Lyricko-epické skladby: Poltava, Měděný jezdec, Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána, Cikáni
Literárně-historický kontext
Romantismus
- Od 18. století do 1. poloviny 19. století. (někdy se uvádí od revoluce do revoluce = 1789-1848)
- Vznikl v Anglii.
- Není to pouze umělecký směr, ale i postoj člověka.
- Staví se proti rozumu → převládají city, dojmy a fantazie = subjektivní postoj autorů.
- Autoři se vracejí do minulosti nebo přírody.
- V dílech začínají vládnout peníze a z nich plynoucí nespravedlivost.
- Obdiv k lidové tvorbě.
- Prostředí: příroda, exotika, tajemné hrady, venkov
Romantický hrdina:
- Často se autor ztotožňuje s hrdinou.
- Staví se proti společenským zvyklostem. Uniká od civilizace. Je osamocený.
- Touží po lásce, která je většinou nešťastná, něčím zkomplikovaná.
- Často příběh končí smrtí nebo sebevraždou hlavního hrdiny.
- Snílek.
Autoři:
George Gordon Byron, Percy Bysshe Shelley, Samuel Coleridge, Walter Scott, sestry Brönteovy, Victor Hugo, Alexandr Dumas, George Sandová, Alfred de Musset, Stendhal, bratři Grimmové, Giacomo Leopardi…
Ruští autoři: Michail Jurijevič Lermontov, Nikolaj Vasilijevič Gogol, Fjodor Ivanovič Ťutčev, Vasilij Andrejevič Žukovskij
Rozbor díla: Piková dáma
Rozbor díla Piková dáma
Literární druh: epika
Literární žánr: novela
Téma: touha po penězích, nenasytnost člověka, chamtivost
Motivy: ruská společnost a její kritika (zlo je vždy potrestáno)
Doba: konec 18. století nebo počátek 19. století v Rusku
Děj:
Vše začíná u karetní hry, kde Tomskij začne vyprávět příběh své babičky hraběnky Anny Fedotovny. Ta jednou prohrála všechny peníze při karetní hře, ale znala jednoho hraběte, který jí poradil jak vyhrát peníze zpět – vsadit na tři karty. Když se o této prověřené metodě jak získat peníze dozví Heřman, naplánuje taktiku, jak by se mohl s hraběnkou setkat. Začne psát milostné dopisy její služebné Lizavetě Ivanově. Ta mu prozradí, jak se dostat do ložnice hraběnky. Heřman vtrhne do pokoje a vyhrožuje hraběnce s pistolí v ruce. Hraběnka nechápe a pak náhle umře.
Za pár dní se mu zjeví duch staré hraběnky, poví mu tajemství tří karet, ovšem za podmínky, že si vezme Lizavetu. První den vyhraje v kartách na trojku, druhý den na sedmu. Třetí den vsadí všechny peníze na eso – nebo si to alespoň myslel. Až padla poslední karta, zjistil, že vsadil na pikovou dámu. Podíval se na kartu a zdálo se mu, že na něho mrkla hraběnka.
Heřman po prohře zešílí a skončí v blázinci, zatímco Lizaveta se šťastně provdá.
Postavy:
- Němec Heřman – vypočítavý, chladný člověk, který se se svojí touhou nebojí použít i nepříliš čestných taktik. Je intrikán, nedělá mu problém ošálit bez výčitek svědomí i Lizavetu Ivanovnu
- Lizaveta Ivanovna – naivní, pracovitá, hodná dívka, která neprohlédne Heřmanovu lest a v návalu domnělého štěstí a lásky mu nepřímo pomáhá dostat se až k hraběnce. Toto jednání si posléze vyčítá a svou lásku k Heřmanovi považuje za špatnou.
- Stará hraběnka – nepřipouští si konec své někdejší společenské slávy. A stále se zúčastňuje všech plesů a slavností. Ve společnosti se o ní mluví jako o plesové příšeře. Stará se o chudou Lizavetu Ivanovnu, kterou má ráda.
- Děj je vyprávěn chronologicky. Retrospektivně, když Tomskij vypráví příběh své babičky.
- Spisovný jazyk.
- Er-forma
- Přímá řeč je používána poměrně často.
- Objevují se zde citáty
- Jeden okamžik byl postupně líčen z pohledu jednotlivých osob. Jednotlivé příběhy se prolínají.
- Hodně dialogů, metafory, přirovnání, archaismy, personifikace.
- 6 kapitol
