Proces – rozbor díla k maturitě (4)

 

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): Martin

 

 

Franz Kafka

 1883-Praha, 1924-Kierling u Vídně

-pražský německy píšící spisovatel židovského původu

-z obchodnické rodiny-dobře zabezpečen, ale jeho dětství nebylo šťastné-špatný vztah s otcem – nechápal jeho přecitlivělost

-trpěl pocity méněcennosti, introvert, komplex nepovedeného syna

-studoval gymnázium a práva, pracoval jako úředník v pojišťovně

-za své životní poslání považoval psaní, kterým ventiloval své úzkosti a fobie

-nemocen-tuberkulóza

-měl kolem sebe spolupracovníky: Franc Werfel, Max Brod-jeho životopisec,vydal i přes jeho nevůli po jeho smrti jeho díla, Egon Ervin Kiseh-zuřivý reportér, novinář

-měl vzath k severské literatuře: Augustus Strindberg(naturalista,symbolistní drama), Knut Hamsun(norský naturalismus), Sörenem Kierkegaardem(dánský filozof)

-Jeho podobenství o člověku jako o špinavém hmyzu -vši-z románu Zločin a trest doslovně realizoval v povídce Proměna=též označován za „pražského dvojníka Dostojevského“

-většina děl vyšla po jeho smrti

 

Charakteristika doby:

Patří do experimentálního proudu 1. poloviny 20. století- vedle proudu realistického a detabuizované literatury. Směry: futurismus, kubismus,dadaismussurrealismus,expresionismus,civilismus,proletářské umění

 

Realistická proud:

  • Lion Feuchtwanger:Žid Süss,Židovka z Toleda, Židovská válka
  • E.M.Remarque:Tři kamarádi,Vítězný oblouk,Černý Obelisk
  • A.de S.Exupéry:Malý princ,Válečný zajatec
  • André Gide:Prométheus špatně připoutaný,Penězokazi
  • Ernest Hemingway:Zelené pahorky africké,Komu zvoní hrana,Stařec a moře
  • Francis Scott Fotzgerald: Na prahu ráje, Velký gamby, Něžná je noc, Poslední magnát
  • John Steinbeck: O myších a lidech, Hrozny hněvu,Na plechárně,Toulavý autobus,Na východ od ráje, Toulky s Charleym
  • John Galsworthy: Sága rodu Forsytů,Stříbrné pouzdro
  • Maxim Gorkij:Matka,Podnik Aramonových, Život Klima Samigina
  • Michail Šolochov:Tichý don, Rozrušená země
  • Alexej Tolstoj: Křížová cesta
  • Michail Bulgakov: Mistr a Markétka

 

Detabuizovaná literatura:

  • Wirginia woolfová:Plavba, K majáku, Olrando
  • Artur Müller: Smrt obchodního cestujícího, Zkouška ohněm
  • Bertol Brecht: Matka Kuráž a její děti, Lesk a bída Třetí říše
  • Alfred Jarry:

 

Experimentální proud

  • nápadný úbytek děje-druhořadý
  • nejde o zobrazení vnější reality,ale lidského nitra
  • subjektivizace času-více časových rovin
  • experimenty s jazykem a kompozicí
  • více možných interpretací-čtenářsky poměrně náročné
  • autoři: Marcel Proust-zakladatel psychologické moderní prózy, román:Hledání ztraceného času
  • autoři: James Joyce-Ir,zakladatel exp.prózy,dílo: Odysseus-inspirace z antického eposu
  • Zastává existencionalismus: zastává tento postoj k životu, filozofický směr, řeší otázku smyslu lidského života, posuzuje smysl bytí na tomto svtě negativně, samotná existence nemá smysl, pouze snaha přežít – ale i to zbytečné

 

Dílo:

Romány, povídky

-Proměna

-Proces 1925

-Zámek

-Nezvěstný

Jeho prózy vycházejí ze zajímavých situačních zápletek, které však nedospějí k žádnému rozřešení. Hrdiny jsou jedinci, o nihž nic nevíme. Bez úspěchu se snaží řešit modelové problémové situace, do nichž je autor staví,např.vyrovnat se s postižením, čelit byrokracii. Situacemi, úřední mašinérií i vlastní psychikou se prodírají jako labyrintem, aby nakonec byli potrestání za blíže nespecifikovanou vinu, které si nejsou vědomi. Kafkův strohý, věcný, detailně popisný styl vyjadřování připomíná formu úředního protokolu.

Obsahem románu Proces je fantaskní příběh Josefa K. – prokuristy velké banky. V den svých třicátých narozenin se probudí a zjistí, že dva neznámí muži vnikli do jeho bytu, aby jej zatkli pro neznámé provinění před záhadným soudem. Ze začátku pokládá celou věc za nedorozumění a při prvním předvolání k soudu je odhodlán obvinění popřít a s celou věcí skoncovat. Postupně mu však jeho proces zabírá stále více času a energie a nedokáže se již plně soustředit ani na svou práci v bance. Při své snaze dokázat svou nevinu se Josef K. dostává do zatuchlých kanceláří v podkrovích starých činžáků a poznává zkorumpovanost a nepostižitelnost tohoto nejnižšího soudu, jehož „případy“ uzavírá pouze smrt obžalovaného. O procesu se navíc dozvídá stále víc lidí: strýček z venkova jej pokládá za ohrožení rodinné cti a dovede synovce k advokátovi Huldovi, klient banky Josefu K. doporučí malíře Titorelliho, italský obchodní partner se objeví jen proto, aby vylákal Josefa K. do katedrály, kde se Josef K. teprve od duchovního doví, že všechno patří k soudu. Proces končí přesně rok po svém zahájení popravou Josefa K. v opuštěném lomu za městem.
Román Proces se skládá z 10 dokončených kapitol, jejichž pořadí je podle některých znalců Kafkova díla sporné, a z 5 nedokončených kapitol. Spisovný jazyk a věcný příkrý styl vytváří povrchní dojem. Spolu s dlouhými monology a dialogy umocňují pocity bezmoci a beznaděje z boje s tamější byrokracií.

Josef K. se během procesu setkává se čtyřmi ženami, z nichž tři mu nabízí pomoc v procesu. První z nich, Elsa, v románu přímo nevystupuje. Josef K. ji před započetím procesu navštěvoval v kavárně, kde pracovala. Druhá žena, slečna Bürstnerová ( výraz „ Fräulein Bürstner“ je šifrovaný monogram Kafkovy snoubenky Felice Bauerové) bydlí ve stejném penzionu jako Josef K. a brzy má nastoupit jako písařka do advokátní kanceláře. Třetí je manželkou posluhovače u soudu, u něhož je Josef K. souzen. Čtvrtá žena je ošetřovatelkou advokáta Hulda. Josef K. se do ní zamiluje, avšak časem zjistí, že Lence se líbí všichni advokátovi klienti.
Epizodní postavou je Josefův strýček z venkova. Ihned, co se dozvěděl o K. procesu, přijíždí za ním do města a dovede ho k svému příteli advokátu Huldovi, o kterém je přesvědčen, že synovci v procesu pomůže. Josef K. však nemocnému advokátovi nevěří. Rozhodne se, že prospěšnější bude bude-li se obhajovat sám a dá advokátovi výpověď. Josef K. se také obrátí na malíře Titorelliho, jehož mu doporučil továrník, klient banky. Malíř Titorelli vysvětlí Josefu K., v jakém ohledu se může za něj přimluvit, jelikož má prý mezi soudci mnoho známých. Ani jemu však Josef K. příliš nevěří. Dalšími postavami jsou úředníci soudu, banky, obyvatelé penzionu, v němž Josef K. bydlí, a samozřejmě také obyvatelé starých činžovních domů, na jejichž půdách sídlil soud.
V románu chtěl Franz Kafka znázornit svůj vnitřní svět. V době vzniku prvních kapitol Procesu si F. Kafka zapsal do deníku: „Smysl pro zpodobování mého snového vnitřního života odsunul vše ostatní jako vedlejší.“ Přestože knihu nedopsal a odsoudil ke spálení, dokáže čtenáře vtáhnout do bizarního kafkovského světa a nabízí řadu otázek k zamyšlení.





Další podobné materiály na webu: