Proměna – rozbor díla k maturitě (7)

rozbor-díla

 

Kniha: Proměna

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): Mariana

 

 

Franz Kafka

  • Narodil se 3.července 1883 v Praze na Starém Městě židovským rodičům. Prožil osamělé dětství.
  • Vystudoval německé gymnázium. Po maturitě začal se studiem práv, v roce 1907 začal pracovat jako úředník v pojišťovnictví. V té době se už věnoval psaní a považoval je za svůj hlavní životní úkol.
  • Jeho tvorbu výrazně poznamenal nesoulad mezi ním a otcem a nevydařená zasnoubení s Felicií Bauerovou a Julií Vohryzkovou.
  • Franz Kafka zemřel 3. června 1924 v rakouském sanatoriu v Kierlingu u Vídně na tuberkulózu.
  • Je bezesporu nejvýznamnějším představitelem pražské německé literatury.
  • Kafka byl ke svému dílu neobyčejně kritický. Jen malou část uvolnil ke knižnímu vydání.Větší část díla vyšla v pozůstalosti jen díky tomu, že jeho přítel Max Brod nerespektoval Kafkovo přání, aby jeho rukopisy bez milosti spálil.

Kafkovy knihy odrážejí rozpory doby, hlavně však zrcadlí jeho osobní duševní rozpolcenost, přemítají nad hradbu sociální, národnostní i rasové odlišnosti, kterou trpěl, ale kterou nedovedl řešit. Pocity nesounáležitosti, vyřazenosti a izolovanosti jsou základními motivy jeho života i tvorby. trpěl pocity vnitřního sváru, touhy po něčem, čeho není schopen dosáhnout. Jeho dílo předkládá čtenáři obraz konce, rozpadu a ztroskotání, zachycuje krizi společnosti. Je zoufalým výkřikem člověka nenacházejícího nikde oporu. Stávající život byl pro Kafku nesnesitelný, jiný způsob života nedosažitelný. V díle se projevuje odcizení člověka, které je pojato nadčasově a mimo určitý prostor. U nás Kafkovo dílo nesmělo dlouho vycházet, protože se dostalo do rozporu se socialistickým režimem.

 

Dílo:

Popis jednoho zápasu, Ortel, Proměna, Před zákonem, Venkovský lékař

  • romány: Nezvěstný (Amerika) – nedokončený, Proces, Zámek
  • dopisy: Dopisy otci, Dopisy Felice, Dopisy Mileně, Dopisy rodičům

Nejslavnější pražský spisovatel. Jeho romány Proces a Zámek či povídky Proměna a Ortel jsou dodnes zdroji inspirace. O vydání toho nejpovedenějšího z jeho tvorby se zasloužil (zčásti proti autorově vůli) jeho přítel May Brod.

Velký vliv na Kafkovu tvorbu měl bezpochyby jeho židovský původ. Praha té doby byla vnímána jako „Jeruzalém“ Evropy. Kafka je předchůdcem existenciální a absurdní literatury.

 

Obecné rysy Kafkova díla:

  • Absurdita, fantasknost (proti logice všedního života – neuvěřitelné situace jsou prezentovány jako samozřejmost)
  • Groteskní pojetí reality
  • Nerespektování časové posloupnosti – vládne logika snu
  • Svět líčen do nejnepatrnějších podrobností – to zneklidňuje
  • Monstrózní byrokracie
  • Pesimismus – marná touha zachránit člověka

 

Německy píšící pražští autoři

  • 20.léta 20. století – V Praze se formovala skupina literátů, kteří psali německy, kteří reagovali na problémy moderního světa a na atmosféru před a po 1. světové válce
    – tito autoři vytvořili díla světového významu, byli ovlivněni židovskou, českou, německou a rakouskou literaturou

 

Autoři:

 

Rozbor díla: Proměna

LITERÁRNÍ DRUH: kratká próza

LITERÁRNÍ ŽÁNR povídka

Jedná se o naprosto absurdní a iracionální povídku – nikde není vysvětleno, čím si Řehoř zasloužil svoji proměnu, proč se tak stalo atd.

 

HLAVNÍ MYŠLENKA

  • Odcizení mezi lidmi, nemožnost komunikace, propadnutí světu věcí
  • Hlavním námětem povídky je přeměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření.
  • Podtext knihy autor specificky nedefinuje, každý čtenář ho může vnímat úplně jinak. Dle mého názoru by tento příběh mohl být narážkou na lidskou nevšímavost, chladnost vzájemných vztahů, odcizení, závislost na penězích a podřizování se svému okolí. Nevíme, čím se hrdina provinil – jeho proměna je trest, netušíme však za co. Za to že ráno zaspal do práce? Nebo za to že rezignoval na vlastní pocit uspokojení ze života kvůli svým blízkým? Každého napadne jiné vysvětlení, pokud vůbec nějaké je, a to se mi na tomto příběhu líbí.

 

MÍSTO DĚJE:

  • Děj se odehrává v maloměstském bytě nejmenovaného města.

 

ROZDĚLENÍ POVÍDKY:

  • Povídka je rozdělena do tří kapitol. V první se Řehoř a jeho rodina vyrovnávají s novou situací, ve druhé nacházejí chvilkový způsob jak spolu vycházet a ve třetí se pocit odcizení (který nikdy úplně nezmizel) vrací s mnohem větší silou.

 

Proměna nabízí řadu rozporuplných interpretací, mezi nimiž je velmi těžké rozhodnout, co vlastně Řehořova proměna ve hmyz znamená.

Zde jsou uvedeny některé možnosti významu Kafkovy povídky:

  • Proměna byla pouze Řehořova snová, nerealistická vize.
  • Jedná se o absurdní grotesku plnou nadsázky a humoru. Řehořova proměna je zdrojem pobavení.
  • Proměna je symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem.
  • Proměna zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku.
  • Z psychoanalytického hlediska dochází v rodině ke dvojí proměně. Nejprve zaujal Řehoř otcovo místo živitele (otec nepracoval, dokud rodinu živil Řehoř) a Řehoř je nyní vůdčí jedinec rodiny. Po proměně je Řehoř oslaben, ztrácí místo vůdce, které znovu zaujímá otec (vrací se do práce). V souboji (jablky) otec syna smrtelně zraní.

 

KAFKOVSKÉ RYSY V POVÍDCE:

  • izolovanost: Řehoř se promění v brouka, je izolován od ostatních, nemůže s nimi komunikovat
  • bezmocnost: Řehoř nemůže se svým osudem nijak bojovat, nemůže se proměnit zpátky
  • absurdita, náznakovost: brouk není detailně popsán, musíme si ho domyslet sami, sama proměna je absurdní a nereálná
  • pesimismus: od začátku proměny se všechno jen zhoršuje, žádné vyhlídky na zlepšení, končí smrtí
  • odcizení: Řehoř se postupně odcizuje od rodiny, Markétka se o něj zprvu starala, ale i ona nakonec přestává a štítí se ho
  • autorova záliba v ponižování: Řehoř jako brouk je ponižován (smrtelný úder jablkem), lidé se ho štítí, nadávají mu, opovrhují jím

 

KOMPOZICE A JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY

  • Dílo je psáno chronologicky(s občasným vzpomínáním na minulost a úvahami o budoucnosti), er-formou.
  • Dílo je psáno spisovnou češtinou, autor používá jednoduchý jazyk, který je ozvláštněn přechodníky. Autor používá spíše nepřímé řeči, přímá řeč se vyskytuje jen ojediněle.

Proměna obsahuje typické kafkovské prvky jako pocit bezvýchodnosti (přestože Řehoř do konce doufá v jakýkoli pozitivní zvrat svého osudu), absurditu (svou proměnu přijal Řehoř s klidem), komicko-tragické momenty (otec bojuje proti Řehořovi házením jablek) i humor. Proměna je dokonce často považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl, jednak využíváním kontrastu racionálního uvažování a absurdní situace proměny v hmyz, jednak užitím paradoxních slovních spojení typu: …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“

Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů. Text je dobře srozumitelný i pro dnešního čtenáře, jelikož se zde prakticky nevyskytují archaismy.Jazyk je spíše prostý, metafory a květnaté věty se vyskytují zřídka. Kontroverzní děj je vyprávěn s naprostou samozřejmostí, bez pozastavení se nad absurditou situací

 

HLAVNÍ POSTAVY:

Řehoř Samsa

  • poctivý, pracovitý, zodpovědný, živí rodinu, hodný, flegmatický, bere svoji proměnu jako fakt, necítí se ublížen nebo ukřivděn, nechce dělat rodině problémy
  • cestující obchodník, který ochotně nosí výplatu domů, kde je přijímána se samozřejmostí. Otec, matka a sestra Markétka nepracují a jejich existence je závislá na Řehořovi. Řehoř si to uvědomuje, ale nevadí mu to; chce, aby jeho rodina žila pohodlně a nechce jim působit jakékoliv starosti. Jednoho rána se probudí a shledá, že se z něj stal hmyz. Nad touto překvapivou skutečností se nepozastavuje; řeší to, že přijde pozdě do práce a šéf se na něj bude zlobit. Nepřemýšlí, proč se proměnil, s pokorou snáší odpor svých blízkých, nesnaží se jim dát najevo, že rozumí tomu, když se o něm baví jako o nějaké příšeře, že je pořád v nitru stejný jako dříve. Nechce jim způsobovat starosti. I přes jejich viditelný odpor je pořád má rád. Zažívá ošklivý incident, při kterém si naplno uvědomí, že ho rodina odmítá a nenávidí – otec ho pronásleduje po bytě a hází po něm jablky, jedno se Řehořovi zarazí hluboko do hřbetu. Je zraněn a to mu znemožňuje lézt po stěnách, což ho bavilo. Postupem času se Řehořovo vnitřní já začíná podrobovat tělesné schránce, myšlení se zjednodušuje, necítí žádnou satisfakci z požívání potravy. Je naprosto smířený se svým osudem a na důsledek bolestivého zranění a nedostatku jídla umírá.

Markéta

  • sestra Řehoře; je to druhá hlavní postava; hudebně nadaná (hraje na housle), svého bratra má velice ráda. Jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor. Kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat (prodavacka), její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.

Řehořův otec

  • praktický, tvrdý, přísný, líný, po proměně musel začít pracovat, Řehoř je mu odporný

Matka

  • Řehoře lituje, myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět “jejich starý Řehoř”, při přímé konfrontaci (Markéta s matkou odklízely nábytek v Řehořově pokoji, Řehoř se nechtěl vzdát svého oblíbeného obrazu. Když matka viděla Řehoře, ulekla se a omdlela) se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem.

Samsovi nejsou schopni postarat se o syna, když je nejvíc potřebuje, a sobecky myslí pouze na sebe, navzdory tomu, že Řehoř je po celá dlouhá léta díky pilné práci a odříkání finančně zajišťoval. Jeho smrt pak berou jako zázrak a milosrdenství, jako vysvobození z bezvýchodné situace.

 

Další postavy:

  • Služky, zástupce firmy, u které Řehoř pracoval, nájemníci

 

DĚJ

Povídka Proměna začíná probuzením hlavní postavy, obchodního cestujícího Řehoře Samsy (v originále Gregor Samsa) a jeho zjištěním, že se proměnil v obří hmyz (tato základní informace celého textu je čtenáři představena v jediné větě v úvodu – “Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi odporný hmyz.” -). Přestože se snaží svou indispozici skrýt před rodinou, je nakonec odhalen. Vyděšení rodiče a sestra Markétka se rozhodnou Řehoře zavřít v jeho pokoji v jakési domácí internaci. Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce). Řehoř jako hmyz rozumí nadále lidské řeči, jemu samotnému však ostatní příliš nerozumí, nemůže tedy se svým okolím komunikovat.

Situace v rodině se od Řehořovy proměny značně zhorší; jednak příjdou o Řehořovu finanční podporu (dosud je ze svého platu živil převážně on), jednak strádají rodiče i sestra psychicky. Otec se navrací do zaměstnání, pracuje jako sluha, Markétka prodává v obchodě a také se učí francouzštinu. Matka ani otec do Řehořova pokoje nevstupují, stará se o něj mladší sestra Markéta, vždy když za ním sestra přichází, tak se Řehoř schová pod postel, aby ji neděsil. Jediný z lidí, kdo se s danou situací smíří, je otrlá posluhovačka, která se s Řehořem-hmyzem jedná rázně a bez okolků. Jednou se Markéta s matkou rozhodnout vystěhovat z Řehořova pokoje nábytek, v dobrém úmyslu, Markétka se domnívá, že by se mu lépe lezlo po stěnách a stropu, čímž se Řehoř skutečně rád baví, ale matka se obává, že by si to Řehoř mohl vysvětlit tak, že už ho zavrhují. Řehoř si nakonec uvědomí, že by byl rád, kdyby mu pokoj ponechali, tak jak je, brání tedy svůj oblíbený obraz, spatří ho matka a upadne do mdlob, vyhrocenou situaci se rozhodne vyřešit otec tím, že po něm hází jablka, čímž Řehoře těžce zraní.

Řehořův zdravotní stav se zhoršuje. Ztěžuje se i atmosféra v rodině; hmotný nedostatek a vypětí ze skrývání Řehoře v bytě doléhají na jeho rodiče i Markétku, která navrhuje Řehoře odstranit. Rodina si do bytu nastěhuje podnájemníky, kteří o Řehořovi nevědí, později ho ale spatří, protože Řehoř si chtěl poslechnout, jak jim Markétka hraje na housle, a tak opustil svůj pokoj a otec se ho snažil zahnat zpět do jeho pokoje, ze kterého se postupem času stalo skladiště nepotřebných věcí. Najemníci byt opouštějí. Téhož večera Řehoř umírá. Druhého dne jej nalezne posluhovačka („Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé!“) a jeho mrtvolu vyhodí. Téhož dne uspořádají Samsovi, jimž se viditelně ulevilo, výlet z města a probírají nadějné plány do budoucna. (chtějí si vzít menší a levnější a také praktičtější byt; rodiče si myslí, že uz je také na čase, aby pro Markétku vyhledali hodného muže)

 

Vlastní názor

Celkově na mě dílo působilo velmi smutně a depresivně. Možná nám chtěl autor popsat, jak se cítí on sám, nebo jen popsal to, jak se občas cítí každý z nás: ve společnosti, ale přesto sám.





Další podobné materiály na webu: