Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Přidal(a): Lucie, Habr
Autor: Franz Kafka (1883 – 1924)
Jeden ze stěžejních autorů moderní literatury
- narodil se v rodině pražského německého obchodníka , prožíval zvláštní vztah k otci – otec nerozuměl Kafkově povaze, Kafka obdivoval otcovu sílu, rozhodnost, ale trpěl pocitem nedostatečnosti , viny, ztrátou sebedůvěry, rodina ho donutila vystudovat práva, pracoval jako úředník v pojišťovně, snažil se začlenit do života i jako manžel , byl třikrát zasnouben – z toho dvakrát s berlínskou úřednicí Felice Bauerovou , zasnoubení zrušil, do manželství se neodhodlal vstoupit, onemocněl tuberkulózou, penziován byl v r. 1922, po únorovém zápasu s chorobou umírá 1924 v rakouském léčebném ústavu, pohřben je na strašnickém hřbitově v Praze
- židovský rodokmen ho předurčoval k výjimečnému postavení mezi dvěma komunitami: českou a německou( pocit izolace německého autora židovského původu v pražském prostředí )
- u nás byl v době totality Kafka komunistickým režimem potlačován nejen ve školách, ale i v podvědomí lidí
- za jeho života vyšly jen některé povídky, posmrtně byly vydány i další texty – fragmenty románů – Proces, Zámek, Amerika – Nezvěstný, další povídky, dále dopisy a aforismy, které si zapisoval
- mnoho rukopisů sám Kafka zničil, v závěti žádal přítele Maxe Broda , aby jeho texty ,, beze zbytku a bez čtení ,, spálil, Brod to neudělal, naopak dílo vydal
- Kafka nepsal pro čtenáře, ale pro sebe ( mezi Kafkovými hrdiny a Kafkou samotným existuje řada podobností, i přesto že jsou hrdinové vlastně anonymní, nic moc o nich neříká , nedává jim často ani celá jména
- staví příběhy v nichž se hrdinové dostávají do absurdních situací, dějí se věci, které úplně odporují logice, nikde se nic nezdůvodňuje , je to samozřejmé jako ve snu , vše je ale popisováno velmi detailně do nejpatrnějších podrobností ( svět jakoby pod zvětšovacím sklem, smysl pro zvětšený detail), až úřednický styl, chladný věcný
- jeho příběhy se dají ve 2. Plánu chápat jako alegorie, které vyjadřují, jak sám Kafka chápal svět, vyznívají velmi pesimisticky, v závěru i jako smutná groteska
- Kafkovi hrdinové ve světě bloudí, každé slovo, pohyb – je obrovský problém, nejsou schopni se dorozumět s ostatními ( VIZ Řehoř a ostatní členové rodiny ), trpí pocitem viny, ale je těžké o jakou vinu se jedná
- u Kafky je člověk osamělý, je světu naprosto odcizený , žije jednotvárně, vzdal se všeho , co dělá člověka člověkem, je slušný a hodný, ale jen slušný a hodný
Vliv na jeho tvorbu
- kořeny můžeme hledat v Kafkově citlivé osobnosti , křehké psychice
Literárně-historický kontext
Doba vzniku
- Kafku řadíme do pražské německé literatury – 1. Polovina 20. Století
- okruh německy píšících autorů žijících v Praze na počátku 20.století a za první republiky, židovský původ velké části těchto autorů předurčil tragický konec tohoto tvůrčího společenství (koncentrační tábory za 2.sv války i komunistické kriminály – tragický mezník soužití Čechů, Němců a Židů )
Meziválečné období
- období mezi první a druhou sv. válkou (1918-1939), které bylo poznamenáno rostoucí politickou nestabilitou a nástupem totalitních režimů v Evropě, ale zároveň i vědeckým pokrokem a růstem životní úrovně v řadě zemí.
Totalitní režimy
- Fašismus (fashismo: svaz) -politické hnutí vzniklé po 1 sv. válce v Itálii (později se rozšířilo do ostatních zemí Evropy). Cílem fašistických organizací je totalitní diktatura a silný stát.
- Nacismus-ideologie oficiálně uplatňovaná diktaturou v Německu v letech 1933–1945 (tzv. Třetí říše) prostřednictvím Národně socialistické německé dělnické strany vedené A. Hitlerem. o totalitní ideologii založenou na vypjatém nacionalismu, rasismu, prvcích socialismu, militarismu a antisemitismu.
- Hospodářská krize, rozvoj letecké dopravy, rádiového vysílání
- Pražská. Židovská, německá literatura (1894-1939)
- německy psané literární texty vytvořené spisovateli, básníky a žurnalisty, kteří působili v Praze. Převážně to byli pražští rodáci. Většinou byli původem Židé, a z tohoto důvodu mnozí z nich před rokem 1939 emigrovali. (Max Brod, Franz Kafka, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch (komunista)…) Většinou měli německé školy a psali německy. Psali v duchu expresionismu, propagovali česká díla, Prahu milovali, spjati s českou kulturou.
Literární směry
- Expresionismus-Vznikl jako protiklad impresionismu a naturalismu tzn. odmítl umění zobrazující skutečnost i umění snažící zprostředkovat skutečnost pomocí dojmů. Jeho hlavním cílem je vyjádřit vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence.
- Neorealismus-umělecký směr, který vznikl na počátku 20. století, nejvíce se prosadil v Itálii obzvláště v literatuře a filmu (nový pohled na realitu). Neorealistická díla (především filmy) byla v období fašismu považována za morálně a vlastenecky nevhodná.
- Psychoanalýza-je soubor psychologických teorií a psychoterapeutická metoda léčby psychických problémů. Vychází z díla Sigmunda Freuda. Tento směr byl založený na přesvědčení, že na vývoj jedince působní sexuální pud (libido).
- Surealismus-je evropský umělecký směr, ale také životní styl, který usiluje o osvobození mysli, zdůrazňuje podvědomí. Snaží se o zachycení snů, představ, pocitů a myšlenek (poprvé použil Guillaume Apollinaire ve spojení se svou divadelní hrou Prsy Thirésiovy)
- Dadaismus-též Dada, byl avantgardní umělecký směr vzniklý ve Švýcarsku. Vznikl jako revolta skupiny umělců různých národností proti válečným hrůzám. Dadaismus byl prostředek, jak vyjádřit zmatek a strach z války
- Filozofická a filozofující próza – Antoine de Saint-Exupéry (malý princ-patří do top 50 nejprodávanějších knih na světě, Kniha vypráví příběh pilota (Exuperyho), který ztroskotá na Sahaře a tam se setkává s Malým princem, jenž sem přišel z daleké planetky).
- Sociálně kritická próza-John Steinbeck (O myších a lidech-novela, V knize je dobře vidět problémy amerického Jihu z doby děje novely: rasismus, hospodářská krize a touha po majetku, hl. postavy George a Lennie).
- Drama-George Bernard shaw (záletník)
Současníci
- Pražská, německá literatura-Max Brod (zveřejnil Kafkova díla+své dílo Hlídka), Franz Viktor Werfel (Sbírka básní: Přítel světa), Egon Erwin Kisch (Pasák)
- Německo-Thomas a Heinrich Mannové (mnoho slavných rodinných příslušníků, Thomas-držitel nobelovky, dílo Budenbrookovi), Lion Feuchtwanger (Žid Suss), Herman Hesse (Romantické písně)
- Francie-Marcel Proust (Hledání ztraceného času), Antonie de Saint-Exupéry (Malý princ)
- Amerika-Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby, Podivuhodný Případ Benjeminna Buttona), Robinson Jeffers (Básně z Jestřábí věže)
- Anglie – George Bernard Shaw (Pygmalion – přeučení květinářky), James Joyce (Dubliňané), Virginia Woolfová (Plavba)
- Rusko – Boris Pasternak (Druhé Zrození), Michail Bulgakov (Bílá Garda), Maxim Gorkij (Měšťáci), Michail Šolochov (Donské povídky)
Rozbor díla: Proměna
Výrazová forma
- Jedná se o epické dílo. (druh)
- Výrazová forma je próza. (forma)
- Dílo Proměna je povídka (kratší vypravování s menším počtem postav a jednoduchým dějem)
- (žánr)
Hlavní téma
- Hlavním námětem povídky je přeměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření.
Motivy:
- absurdita, fantasknost (neuvěřitelné situace jsou prezentovány jako samozřejmost), nerespektování časové posloupnosti (vládne logika snu), líčení podrobností, pesimismus, izolovanost, bezmocnost, ponižování, brouk, chudý domov, peníze, rodina, trest, odcizení, lhostejnost, vyřazenost
Kompozice
- Je psána chronologicky (tak, jak šly události za sebou), občas také retrospektivní (vzpomínky, úvahy).
- Rozdělena do tří kapitol bez názvu (popř. bezejmenné kapitoly)
- I. všichni se vyrovnávají se situací, II. dočasný způsob soužití, III. odcizení
- Zarovnáno do odstavců. Má charakter povídky.
Jazyk
- Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů. Text je dobře srozumitelný i pro dnešního čtenáře, jelikož se zde prakticky nevyskytují archaismy. Jazyk je spíše prostý, metafory a květnaté věty se vyskytují zřídka.
- Kniha je psána chronologicky v er-formě z pohledu Řehoře. Je často využíván vnitřní monolog. Občas se v knize vyskytují vzpomínky na minulost. Ojediněle se objevuje i přímá řeč.
- eufemismus – „z chřípí mu slabě unikl poslední dech“ (jemnější oznámení smrti)
- hyperbola -“ s největší rychlostí bouchl dveřmi, býval po takových túrách k smrti unaven“
- řečnická otázka – „A teď?“
- metafora obtížného hmyzu = Žid; proměna v brouka – odcizení člověka v moderním světě „zhmotnělá metafora“
- paradoxní slovní spojení: „a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí“ + kontrast racionálního uvažování s obsurdní situací samotné proměny
- bezvýchodnost (přestože Řehoř do konce doufá v pozitivní zvrat)
- absurdita (Řehoř proměnu přijal s klidem)
- komicko-tragické momenty (otec bojuje s Řehořem tím, že po něm hází jablka)
Vypravěč
- objektivní, vševědoucí
Hlavní a vedlejší postavy
Hlavní postava:
- Řehoř Samsa – cestující obchodník, který ochotně nosí výplatu domů, kde je přijímána se samozřejmostí. Otec, matka a sestra Markétka nepracují a jejich existence je závislá na Řehořovi. Řehoř si to uvědomuje, ale nevadí mu to; chce, aby jeho rodina žila pohodlně a nechce jim působit jakékoliv starosti. Je poctivý, pracovitý, zodpovědný, živí rodinu, hodný, bere svoji proměnu jako fakt, necítí se ublížen nebo ukřivděn.
Vedlejší postavy:
- Řehořova sestra Markéta – Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda. Jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor. Kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.
Řehořův otec – praktický, tvrdý, přísný člověk. Po proměně musel začít pracovat. Vyhýbá se kontaktu se synem, je mu odporný. - Řehořova matka – neunese podívat se na syna po proměně. Řehoře lituje, myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět „jejich starý Řehoř“, při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem.
Časoprostor
- Děj se odehrává v maloměstském bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě.
Obsah díla
Řehoř Samsa je obchodní cestující, který žije se svými rodiči a sestrou ve společném bytě. Je mladý a pro svou rodinu velmi důležitý, protože je prakticky živí.
Jednoho dne se probudí a zjistí, že se proměnil v jakýsi hmyz. Má dvě tykadla, krunýřovité tělo, výztuhami členěné břicho a velký počet nožiček, které ani neumí ovládnout. V prvé chvíli ho napadá, že zaspal, už dávno má být v jiném městě, ve firmě už vědí, že se nedostavil, a má starost, jak situaci vysvětlí.
Slyší rodiče, jak se strachují, co se s ním stalo, že dosud nevstal, ale není schopen s nimi promluvit, protože vydává jen zvuky, kterým není rozumět. Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce). Situace v rodině se od Řehořovy proměny značně zhorší; jednak přijdou o Řehořovu finanční podporu (dosud je ze svého platu živil převážně on), jednak strádají rodiče i sestra psychicky. Matka ani otec do Řehořova pokoje nevstupují, stará se o něj mladší sestra Markéta, vždy když za ním sestra přichází, tak se Řehoř schová pod postel, aby ji neděsil. Jednou se Markéta s matkou rozhodnout vystěhovat z Řehořova pokoje nábytek, v dobrém úmyslu, Markétka se domnívá, že by se mu lépe lezlo po stěnách a stropu, čímž se Řehoř skutečně rád baví, ale matka se obává, že by si to Řehoř mohl vysvětlit tak, že už ho zavrhují. Řehoř si nakonec uvědomí, že by byl rád, kdyby mu pokoj ponechali, tak jak je, brání tedy svůj oblíbený obraz, spatří ho matka a upadne do mdlob, vyhrocenou situaci se rozhodne vyřešit otec tím, že po něm hází jablka, čímž Řehoře těžce zraní. Řehořův zdravotní stav se zhoršuje. Rodina si do bytu nastěhuje podnájemníky, kteří o Řehořovi nevědí, později ho ale spatří, protože Řehoř si chtěl poslechnout, jak jim Markétka hraje na housle, a tak opustil svůj pokoj a otec se ho snažil zahnat zpět do jeho pokoje, ze kterého se postupem času stalo skladiště nepotřebných věcí. Nájemníci byt opouštějí. Téhož večera byl naposled spatřen naživu. Následujícího dne Řehoř umírá.
