Proměna – rozbor díla k maturitě (4)

rozbor-díla

 

Kniha: Proměna

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): Lucie

 

 

Autor: Franz Kafka (1883 – 1924)

Jeden ze stěžejních autorů  moderní literatury

  • narodil se v rodině pražského německého obchodníka , prožíval zvláštní vztah k otci  – otec nerozuměl Kafkově povaze, Kafka obdivoval otcovu sílu, rozhodnost, ale trpěl pocitem nedostatečnosti , viny, ztrátou sebedůvěry, rodina ho donutila vystudovat práva, pracoval jako úředník v pojišťovně, snažil se začlenit do života i jako manžel , byl třikrát zasnouben – z toho dvakrát s berlínskou úřednicí Felice Bauerovou , zasnoubení zrušil, do manželství se neodhodlal vstoupit, onemocněl tuberkulózou, penziován byl v r. 1922, po únorovém zápasu s chorobou umírá 1924 v rakouském léčebném ústavu, pohřben je na strašnickém hřbitově v Praze
  • židovský rodokmen ho předurčoval k výjimečnému postavení mezi dvěma komunitami: českou a německou( pocit izolace německého autora židovského původu v pražském prostředí )
  • u nás byl v době totality  Kafka komunistickým režimem potlačován nejen ve školách, ale i v podvědomí lidí
  • za jeho života vyšly jen některé povídky, posmrtně byly vydány i další texty – fragmenty románů – Proces, Zámek, Amerika  – Nezvěstný, další povídky, dále dopisy a aforismy, které si zapisoval
  • mnoho rukopisů sám Kafka zničil, v závěti žádal přítele  Maxe Broda , aby jeho texty  ,, beze zbytku a bez čtení ,, spálil, Brod to neudělal, naopak dílo vydal
  • Kafka nepsal pro čtenáře, ale pro sebe ( mezi Kafkovými  hrdiny a Kafkou samotným existuje řada podobností, i přesto že jsou hrdinové vlastně anonymní, nic moc o nich neříká , nedává jim často ani celá jména
  • staví příběhy v nichž se  hrdinové dostávají do absurdních situací, dějí se věci, které úplně odporují logice, nikde se nic nezdůvodňuje , je to samozřejmé jako ve snu , vše je ale popisováno velmi detailně do  nejpatrnějších podrobností ( svět jakoby pod zvětšovacím sklem, smysl pro zvětšený detail), až úřednický styl, chladný věcný
  • jeho příběhy se dají ve 2. Plánu chápat jako alegorie, které vyjadřují, jak sám Kafka chápal svět, vyznívají velmi pesimisticky, v závěru i jako smutná groteska
  • Kafkovi hrdinové ve světě bloudí, každé slovo, pohyb – je obrovský problém, nejsou schopni se dorozumět s ostatními ( VIZ Řehoř a ostatní členové rodiny ), trpí pocitem viny, ale je těžké o jakou vinu se jedná
  • u Kafky je člověk osamělý, je světu naprosto odcizený , žije jednotvárně, vzdal se všeho , co dělá člověka člověkem, je slušný a hodný, ale jen slušný a hodný

 

Vliv na jeho tvorbu

  • kořeny můžeme hledat v Kafkově citlivé osobnosti , křehké psychice

 

Doba vzniku

  • Kafku řadíme do pražské německé literatury – 1. Polovina 20. Století
  • okruh německy píšících autorů žijících v Praze na počátku 20.století  a za první republiky, židovský původ velké části těchto autorů předurčil tragický konec tohoto tvůrčího společenství (koncentrační tábory za 2.sv války i komunistické kriminály – tragický mezník soužití Čechů, Němců a Židů )

 

Rozbor díla: Proměna

Výrazová forma

  • Jedná se o epické dílo. (druh)
  • Výrazová forma je próza. (forma)
  • Dílo Proměna je povídka (kratší vypravování s menším počtem postav a jednoduchým dějem)
  • (žánr)

 

Hlavní téma

  • Hlavním námětem povídky je přeměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření.

 

Hlavní a vedlejší postavy

Hlavní postava:

  • Řehoř Samsa – cestující obchodník, který ochotně nosí výplatu domů, kde je přijímána se samozřejmostí. Otec, matka a sestra Markétka nepracují a jejich existence je závislá na Řehořovi. Řehoř si to uvědomuje, ale nevadí mu to; chce, aby jeho rodina žila pohodlně a nechce jim působit jakékoliv starosti. Je poctivý, pracovitý, zodpovědný, živí rodinu, hodný, bere svoji proměnu jako fakt, necítí se ublížen nebo ukřivděn.

 

Vedlejší postavy:

  • Řehořova sestra Markéta – Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda. Jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor. Kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.
    Řehořův otec – praktický, tvrdý, přísný člověk. Po proměně musel začít pracovat. Vyhýbá se kontaktu se synem, je mu odporný.
  • Řehořova matka – neunese podívat se na syna po proměně. Řehoře lituje, myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět “jejich starý Řehoř”, při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem.

 

Časoprostor

  • Děj se odehrává v maloměstském bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě.

 

Obsah díla

Řehoř Samsa je obchodní cestující, který žije se svými rodiči a sestrou ve společném bytě. Je mladý a pro svou rodinu velmi důležitý, protože je prakticky živí.

Jednoho dne se probudí a zjistí, že se proměnil v jakýsi hmyz. Má dvě tykadla, krunýřovité tělo, výztuhami členěné břicho a velký počet nožiček, které ani neumí ovládnout. V prvé chvíli ho napadá, že zaspal, už dávno má být v jiném městě, ve firmě už vědí, že se nedostavil, a má starost, jak situaci vysvětlí.

Slyší rodiče, jak se strachují, co se s ním stalo, že dosud nevstal, ale není schopen s nimi promluvit, protože vydává jen zvuky, kterým není rozumět. Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce). Situace v rodině se od Řehořovy proměny značně zhorší; jednak příjdou o Řehořovu finanční podporu (dosud je ze svého platu živil převážně on), jednak strádají rodiče i sestra psychicky. Matka ani otec do Řehořova pokoje nevstupují, stará se o něj mladší sestra Markéta, vždy když za ním sestra přichází, tak se Řehoř schová pod postel, aby ji neděsil. Jednou se Markéta s matkou rozhodnout vystěhovat z Řehořova pokoje nábytek, v dobrém úmyslu, Markétka se domnívá, že by se mu lépe lezlo po stěnách a stropu, čímž se Řehoř skutečně rád baví, ale matka se obává, že by si to Řehoř mohl vysvětlit tak, že už ho zavrhují. Řehoř si nakonec uvědomí, že by byl rád, kdyby mu pokoj ponechali, tak jak je, brání tedy svůj oblíbený obraz, spatří ho matka a upadne do mdlob, vyhrocenou situaci se rozhodne vyřešit otec tím, že po něm hází jablka, čímž Řehoře těžce zraní. Řehořův zdravotní stav se zhoršuje. Rodina si do bytu nastěhuje podnájemníky, kteří o Řehořovy nevědí, později ho ale spatří, protože Řehoř si chtěl poslechnout, jak jim Markétka hraje na housle, a tak opustil svůj pokoj a otec se ho snažil zahnat zpět do jeho pokoje, ze kterého se postupem času stalo skladiště nepotřebných věcí. Nájemníci byt opouštějí. Téhož večera Řehoř umírá.

 

KOMPOZICE

  • Povídka proměna je psána chronologicky tak, jak šly události za sebou. Příběh je členěn na kapitoly bez názvu (popř. bezejmenné kapitoly). Má charakter povídky.

 

JAZYK

  • Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů. Text je dobře srozumitelný i pro dnešního čtenáře, jelikož se zde prakticky nevyskytují archaismy. Jazyk je spíše prostý, metafory a květnaté věty se vyskytují zřídka.
  • Kniha je psána chronologicky v er-formě z pohledu Řehoře. Je často využíván vnitřní monolog. Občas se v knize vyskytují vzpomínky na minulost. Ojediněle se objevuje i přímá řeč.





Další podobné materiály na webu: