R.U.R. – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: R.U.R.

Autor:  Karel Čapek

Přidal(a): Filip Sochor

 

 

Autor:

Karel Čapek

  • 1890 – 1938
  • spisovatel, novinář, politik
  • próza, drama, fejetony…
  • bratr Josef a sestra Helena (podle ní i Helena Gloryová -> Helena robotka)
  • poznamenán 1. sv. válkou 1914 mu bylo 24 (nebyl odveden na frontu) působily na něho hrozivé zprávy z novin oznamující sta tisíce mrtvých, stroze píšící o smrti a hrůze války
  • válka využívala nejmodernější techniku k zabíjení – u Čapka vyvolalo pocit nedůvěry v moderní techniku, odpor
  • Čapek je okouzlen civilismem (pokrokem, tím, co lidstvo dokázalo), ví, že lidské schopnosti mohou jít hodně daleko, začíná přemýšlet, co by se stalo, kdyby lidstvo nedokázalo ovládat své vynálezy → může to znamenat zbraň, která může zničit lidstvo
  • nedůvěra v převratný pokrok
  • nemá rád válku – kde pokrok vede k ničení lidstva (stejně jako v knize)
  • s R.U.R. se stal světově proslulým
  • od války tvpěl poruchou míšních nervů, lekaži mu nedávali šanci na dlouhé dožití → vážil si lidského života a v každém díle jej uctíval a vyzdvihoval nade vše
  • 1938 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu
  • jeho tvorba v rozmezí 20 let – mezi světovými válkami
  • první prózy vydal společně se starším Josefem (1916) a poslední román těsně před smrtí 1938
  • patří k nejčtenějším autorům v Česku
  • 25.12.1938 Karel Čapek zemřel – NC se nedočkal

 

Knížka:

  • Rossum´s Universal Robots
  • vydáno 1920; uvedeno na jeviště 1921
  • během několika let se stalo toto drama hrané nejen u nás, ale i ve světě (1921 Německo, 1922 Polsko, USA,…. Vídeň, Londýn…)
  • 1. mezinárodní úspěch Karla Čapka (úspěch i české literatury, do té doby u nás neznámé)
  • R.U.R. přeloženo do 30 jazyků
  • drama – promluvy a jednání jednotlivých postav, scénář, určeno k hraní v divadle, režijní provedení
  • předehra a 3 dějství
  • bez bližšího místního a časového určení, Rossumův ostrov, budoucnost

 

Charakteristika díla

  • prvotní myšlenka proč vyrábět roboty – zbavit člověka dřiny
  • utopické drama
  • myšlenka – varování před technickými pokroky (člověk musí stroj řídit, nesmí se mu vymknout z rukou)
  • Rossum´s Univesal Robots – Rossumovi universální roboti
  •  lidé ztratili zájem pracovat, lenost
  • výrobci robotů si hrají na Boha – vytváří civilizaci
  • poprvé zde zaznělo slovo robot
  • smysl života – život není o tom, vše si ulehčit (mít mnoho robotů)
  • všechny postavy mluví spisovně kromě služebné Nány str. 48
  • mluva srozumitelná, krátké věty rychlé dialogy str.71 kromě závěrečného Alquistova projevu
  • na konci díla Alquist požehnává robotům (lidem) do společného života str 101
  • Nána – zástupce prostého lidu, věřícího v Boha
  • Čapek staví proti sobě dva postoje lidí:
    • Domin a vedení fabriky – chtějí osvobodit člověka od práce, vyrábí stále víc a víc robotů, zaujímají panský postoj ke světu, k přírodě a ostatním lidem, úsilí vnutit světu svojí pravdu
    • Nána, Alquist, Helena – výroba robotů je proti přírodě, Alquist – zastánce práce – ,,Je správnější položij jednu cihlu, než si kreslit velké plány.“
  • považují za nejvyšší hodnotu lidský život
  • pomocí Alquista promlouvá sám Čapek, práce šlechtí, pokrok v technice nemusí vždy vést ke zlepšení životních podmínek
  • Nána – má strach z troufalosti lidu

 

Symbolika jmen:

  • Domin  z latiny pán (ředitel továrny)
  • Helena robotka – krásná, jméno vybrané podle Heleny Gloryové
  • Primus – první => Adam v bibli
  • Fabry – fabrika – továrna
  • Busman – byznysmen  (peníze)
  • Alquist – stavitel – zástupce pracujícího lidu
  • Helena – zástupce žen, neplodná, zbytečná
  • Dr. Gall – jako v Bílé nemoci Dr. Gallén  – lékař robotů

 

Vývoj robotů:

a) pracovní síly ve službách člověka

b) vojáci

c) organizovaná síla – chtěli vládnout

d) vrazi

a+b ovladatelní

c+d neovladatelní , bez kontroly

 

Jak vzniklo slovo ROBOT

Karel napsal knihu – nevěděl jak má pojmenovat stroje, co vypadají jako lidi  – šel za bratrem – Josef mu poradil – robot

Robot = člověk schopný pracovat, nikoliv však myslit

robota – lopota-práce

 

  • děj se odehrává v budoucnosti, ale řeší problémy přítomnosti
  • kritika touhy zbohatnout a zpohodlnět
  • obava o osud lidstva

 

Okolnosti vzniku díla

  • rozhodl se varoval lidstvo před technikou, před možností jejího zneužití
  • lidi mají pracovat
  • počátek jeho druhého tvůrčího období (1. období – př. komedie Loupežník – rozloučení s mládím)

 

Premiéra u nás

1921 v Národním divadle

 

Jazyk

  • spisovný jazyk
  • nespisovný – služebná Nána
  • mluva srozumitelná
  • krátké věty rychlé dialogy str.71 kromě závěrečného Alquistova projevu
  • chronologický děj

 

hlavní postavy:

  • Helena Goryová, manželka Dominova ztělesnění ženského, citového,laskavého přístupu k robotům i lidem, krásná, zástupce žen, neplodná, zbytečná
  • Alquist – stavitel robotů, největší hodnota – práce a lidský život
  • Harry Domin – z latiny PÁN  hraje si na boha, chce vytvořil nové bytosti, prvotní myšlenka – dobrá – ulehčit lidem od práce, zrušit otroctví, ředitel továrny
  • Dr. Gall – ředilet fyziologického ústavu robotů – jako Dr. Gallén (Bílá nemoc)

 

Hlavní myšlenka:

  • následky sestrojení umělých lidí (nezajímá nás objev)
  • poměr člověka ke světu, vztahy mezi lidmi

 

Kompozice:

  • psané epikou
  • drama – promluvy a jednání jednotlivých postav, scénář, určeno k hraní v divadle, režijní provedení
  • tragedie = hra z vážným obsahem, hrdina se ocitá v dramatickém konfliktu, často umírá

 

Obsah:

Za Dominem přijede Helena, dcera prezidenta, a chce vidět závod na výrobu robotů. Přijela sem, aby promluvila k robotům, proč si nechají líbit zacházení, jako by byli stroje. Roboti jsou nerozeznatelní od lidí, ale nemají city a lidské funkce. Proto dojde k záměně, kdy si nejprve Helena myslí o asistentce robotce Sulle, že je žena a následně o skutečných lidech je přesvědčena, že jsou roboti a tedy k nim i promlouvá jako k robotům.

Helena v továrně zůstane a vezme si Domina a děj se přesune o deset let později.

Po deseti letech se roboti začínají používat i jako vojáci do válek. Helenu trápí, že nemají vlastní rozum a city , a proto přemluví doktora Galla, aby se pokusil takové roboty vyrobit. Svět začíná být plný robotů, lidem se přestávají rodit děti a roboti se začínají proti lidem bouřit.

Helena už nechce, aby se roboti vyráběli, a tak spálí plány na jejich výrobu. Mezitím vedoucí fabriky už ví o vzbouření a v den, kdy je to přesně deset let, co Helena přijela na Rossumový ostrov, jí věnují dělovou loď. Bohužel už nikdo nestihne odjet, roboti přicházejí na ostrov, nabírají vše a zabijí všechny lidi kromě Alquista, který jediný pracuje jako robot.

Po vyvraždění lidstva si roboti uvědomí, že jejich životnost je omezená a bez plánů na výrobu za dvacet let vyhynou. Prosí teda Alquista, aby znova našel plány na jejich výrobu. Alquistovi se to však nepodaří. Najde dva roboty Prima a Helenu, kteří v sobě mají city, lásku a jsou jiní než ostatní. Možná že právě tito dva jsou počátkem nové civilizace.

 

další díla

Loupežník 1920 komedie, plas s J. Čapkem, před válkou, dopsal sám po válce

Ze života hmyzu – 1921

Věc Makropulus – 1922

Továrna na Absolutno – 1922

Italské listy – 1923 fejeton

Anglické listy – 1924 fejeton

Krakatit – 1924 román

Válka s Mloky – 1936

Bílá nemoc – 1937, jedno z posledních Čapkových děl, objevuje se tu boj proti fašismu

Matka – 1938

 

historie

20. století – století techniky (tv, vlaky, auta, rádio,….) člověk se stává na technice závislý

nový směr v literatuře – civilismus

u nás se nebojovalo, vznik ČSR, vzrůst hospodářství, lehký průmysl, dva národy Češi a Slováci

rozvoj kultury

 

literatura v kontextu historie:

1938 – Československu hrozila bezprostřední ztráta národní samostatnosti

blíží se druhá světová válka

Karel Čapek neustoupil fašistům a dále publikoval do novin, každým článkem připomínal všechny základní hodnoty života – úcta k lidem, práci, lásce, víra v budoucnost, solidarita, soudržnost

tyto hodnoty stavěl do protikladu s lidským násilím, touhou ovládnout svět, varoval před hrozící katastrofou

technický rozvoj, civilismus, opěvování techniky

Současníci:

Josef Čapek – Básně z koncentračního tábora

Jiří Voskovec a Jan Werich – Osvobozené divadlo

Václav Řezáč

Jarmila Glazarová – Vlčí jáma

Karel Poláček – Bylo nás pět

Eduard Bass – Klapzubova jedenáctka, Lidé z maringotek, Cirkus Humberto

Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník





Další podobné materiály na webu: