R.U.R. – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: R.U.R.

Autor:  Karel Čapek

Přidal(a): Filip Sochor

 

Karel Čapek

• 1890 – 1938
• spisovatel, novinář, politik
• próza, drama, fejetony…
• bratr Josef a sestra Helena (podle ní i Helena Gloryová -> Helena robotka)
• poznamenán 1. sv. válkou 1914 mu bylo 24 (nebyl odveden na frontu) působily na něho hrozivé zprávy z novin oznamující sta tisíce mrtvých, stroze píšící o smrti a hrůze války
• válka využívala nejmodernější techniku k zabíjení – u Čapka vyvolalo pocit nedůvěry v moderní techniku, odpor
• Čapek je okouzlen civilismem (pokrokem, tím, co lidstvo dokázalo), ví, že lidské schopnosti mohou jít hodně daleko, začíná přemýšlet, co by se stalo, kdyby lidstvo nedokázalo ovládat své vynálezy → může to znamenat zbraň, která může zničit lidstvo
• nedůvěra v převratný pokrok
• nemá rád válku – kde pokrok vede k ničení lidstva (stejně jako v knize)
• s R.U.R. se stal světově proslulým
• od války trpěl poruchou míšních nervů, lékaři mu nedávali šanci na dlouhé dožití -> vážil si lidského života a v každém díle jej uctíval a vyzdvihoval nade vše
• 1938 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu
• jeho tvorba v rozmezí 20 let – mezi světovými válkami
• první prózy vydal společně se starším Josefem (1916) a poslední román těsně před smrtí 1938
• patří k nejčtenějším autorům v Česku
• 25.12.1938 Karel Čapek zemřel – NC se nedočkal

Další díla

• Loupežník 1920 komedie, plas s J. Čapkem, před válkou, dopsal sám po válce
• Ze života hmyzu – 1921
• Věc Makropulus – 1922
• Továrna na Absolutno – 1922
• Italské listy – 1923 fejeton
• Anglické listy – 1924 fejeton
• Krakatit – 1924 román
• Válka s Mloky – 1936
• Bílá nemoc – 1937, jedno z posledních Čapkových děl, objevuje se tu boj proti fašismu
• Matka – 1938

 

Historický kontext:

• 20. století – století techniky (tv, vlaky, auta, rádio,….) člověk se stává na technice závislý
• nový směr v literatuře – civilismus
• u nás se nebojovalo, vznik ČSR, vzrůst hospodářství, lehký průmysl, dva národy Češi a Slováci
• rozvoj kultury

 

Literární kontext:

• 1938 – Československu hrozila bezprostřední ztráta národní samostatnosti
• blíží se druhá světová válka
• Karel Čapek neustoupil fašistům a dále publikoval do novin, každým článkem připomínal všechny základní hodnoty života – úcta k lidem, práci, lásce, víra v budoucnost, solidarita, soudržnost
• tyto hodnoty stavěl do protikladu s lidským násilím, touhou ovládnout svět, varoval před hrozící katastrofou
• technický rozvoj, civilismus, opěvování techniky

 

Současníci:

• Josef Čapek – Básně z koncentračního tábora
• Jiří Voskovec a Jan Werich – Osvobozené divadlo
• Václav Řezáč
• Jarmila Glazarová – Vlčí jáma
• Karel Poláček – Bylo nás pět
• Eduard Bass – Klapzubova jedenáctka, Lidé z maringotek, Cirkus Humberto
• Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník

 

Rozbor díla: R.U.R.

• Rossum´s Univesal Robots – Rossumovi universální roboti
• Vydáno: 1920; uvedeno na jeviště 1921
• Literární forma: próza
• Literární druh: vědecko–fantastické a antiutopické drama
  • promluvy a jednání jednotlivých postav, scénář, určeno k hraní v divadle, režijní provedení

 

Hlavní myšlenka:

• následky sestrojení umělých lidí (nezajímá nás objev)
• poměr člověka ke světu, vztahy mezi lidmi
• kritika touhy zbohatnout a zpohodlnět
• obava o osud lidstva – varování před technickými pokroky (člověk musí stroj řídit, nesmí se mu vymknout z rukou)
• prvotní myšlenka proč vyrábět roboty – zbavit člověka dřiny

 

Téma

• Celkové téma:   Vědecko-fantastické drama, které vyjadřuje strach o osud lidí – hrozba nadvlády umělé inteligence
• Hlavní téma:    Následky sestrojení umělých lidí – robotů , varování před následky techniky a vlivy na lidstvo. Čapka ovlivnila 1. světová válka, kde byla zneužita technika proti lidem.
• Vedlejší téma: Vztahy mezi lidmi

 

Motiv:

• Lidská práce – bez práce přestává být člověk člověkem

 

Charakteristika díla

• lidé ztratili zájem pracovat, lenost
• výrobci robotů si hrají na Boha – vytváří civilizaci
• poprvé zde zaznělo slovo robot
• smysl života – život není o tom, vše si ulehčit (mít mnoho robotů)
• mluva srozumitelná, krátké věty rychlé dialogy str.71 kromě závěrečného Alquistova projevu
• na konci díla Alquist požehnává robotům (lidem) do společného života str 101
• Čapek staví proti sobě dva postoje lidí:

• • Domin a vedení fabriky – chtějí osvobodit člověka od práce, vyrábí stále víc a víc robotů, zaujímají panský postoj ke světu, k přírodě a ostatním lidem, úsilí vnutit světu svojí pravdu
  • Nána, Alquist, Helena – výroba robotů je proti přírodě, Alquist – zastánce práce – ,,Je správnější položij jednu cihlu, než si kreslit velké plány.“
• považují za nejvyšší hodnotu lidský život

 

Kompozice:

• předehra a 3 dějství
• psané epikou
• drama – promluvy a jednání jednotlivých postav, scénář, určeno k hraní v divadle, režijní provedení
• tragedie = hra z vážným obsahem, hrdina se ocitá v dramatickém konfliktu, často umírá
• příběh je chronologický, poměrně dlouhá předehra se odehrává deset let před prvním dějstvím – uvádí diváka do děje. Druhé a třetí dějství je od sebe oddělené jedním dnem a poslední, třetí dějství se odehrává spoustu let poté.

 

Symbolika jmen:

• Domin  z latiny pán (ředitel továrny)
• Helena robotka – krásná, jméno vybrané podle Heleny Gloryové
• Primus – první => Adam v bibli
• Fabry – fabrika – továrna
• Busman – byznysmen  (peníze)
• Alquist – stavitel – zástupce pracujícího lidu
• Helena – zástupce žen, neplodná, zbytečná
• Dr. Gall – jako v Bílé nemoci Dr. Gallén  – lékař robotů

 

Vývoj robotů:

• a) pracovní síly ve službách člověka
• b) vojáci
• c) organizovaná síla – chtěli vládnout
• d) vrazi
• a+b ovladatelní
• c+d neovladatelní , bez kontroly

 

Jak vzniklo slovo ROBOT

• Karel napsal knihu – nevěděl jak má pojmenovat stroje, co vypadají jako lidi  – šel za bratrem – Josef mu poradil – robot
• Robot = člověk schopný pracovat, nikoliv však myslit
• robota – lopota-práce

 

Okolnosti vzniku díla

• rozhodl se varoval lidstvo před technikou, před možností jejího zneužití
• lidi mají pracovat
• počátek jeho druhého tvůrčího období (1. období – př. komedie Loupežník – rozloučení s mládím)

 

Premiéra u nás

• 1921 v Národním divadle (dílo vzniklo 1920)

 

Jazyk

• všechny postavy mluví spisovným jazykem (kromě služebné Nány )
• mluva srozumitelná, psána svižným jazykem
• krátké věty rychlé dialogy (v posledním dějství se vyskytují i monology – stavitele Alquista)
• nevyskytuje se zde mnoho figur ani tropů
• s občasnými odbornými výrazy především z lékařského prostředí např. katalyzátory, enzymy, hormony, kolodidální rosol, protoplazma….

 

Tropy a figury:

• Neologismus – slovo robot, které se později ujalo po celém světě a do dnes je součástí běžného slovníku
• Personifikace a apostrofa  – „Změklé a zmodralé rty, co to breptáte?“

 

Hlavní postavy:

• Helena Gloryová – mladá, krásná, inteligentní slečna, pozdější manželka Harryho domina. Ztělesnění ženského, citového přístupu jak k lidem, tak i k robotům. Je asi nejtragičtější postavou hry – symbolem ostatních žen, krásných, ale neplodných, zbytečná.
• Alquist – stavitel robotů, za největší hodnotu považuje práci a lidský život
  • pomocí Alquista promlouvá sám Čapek, práce šlechtí, pokrok v technice nemusí vždy vést ke zlepšení životních podmínek
• Harry Domin – z latiny PÁN, centrální ředitel továrny R.U.R., zastánce vznešené myšlenky povznést člověka, osvobodit ho od práce a tím vytvořit ráj na zemi, hraje si na boha, chce vytvořil nové bytosti, prvotní myšlenka – dobrá – ulehčit lidem, zrušit otroctví
• Dr. Gall – ředitel fyziologického výzkumného oddělení robotů – jako Dr. Gallén (Bílá nemoc). Jeho úkolem je aby roboti byli technicky co nejdokonalejší. Na přání Heleny vypěstuje u některých robotů rozum a cit.

 

Vedlejší postavy

• Nána – služebná, moc toho nechápe, přesto má strach z velké troufalosti člověka, zástupce prostého lidu, věřícího v Boha, Helenina věta „Z Nány mluví tisíc let a z vás všech jenom dnešek“, ji vystihuje asi nejlépe.
• Konzul Busman – Generální komerční ředitel  R.U.R. – krátkozraký, obtloustlý žid fascinovaný světem čísel. Roboti jsou pro něj jen stroje a zdroj peněz. Ve chvíli, kdy jde do tuhého je ochoten obětovat peníze nejen za sebe, ale i za ostatní.
• Ing. Fabry – generální technický ředitel R.U.R. – na vše se dívá z pohledu technika, nejde mu o zisk, ale o pokrok. Je fascinován myšlenkou, že budou pracovat je roboti, protože člověka považuje za málo výkonného a příliš drahého.
• Dr. Hallemeier – Přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů.

 

Časoprostor:

• Drama se odehrává v budoucnosti, ale řeší problémy přítomnosti (bez bližšího místního a časového určení)
• V továrně na roboty na blíže nespecifikovaném ostrově (Rossumův ostrov).

 

Obsah:

Za Dominem přijede Helena, dcera prezidenta, a chce vidět závod na výrobu robotů. Přijela sem, aby promluvila k robotům, proč si nechají líbit zacházení, jako by byli stroje. Roboti jsou nerozeznatelní od lidí, ale nemají city a lidské funkce. Proto dojde k záměně, kdy si nejprve Helena myslí o asistentce robotce Sulle, že je žena a následně o skutečných lidech je přesvědčena, že jsou roboti a tedy k nim i promlouvá jako k robotům.

Helena v továrně zůstane a vezme si Domina a děj se přesune o deset let později.

Po deseti letech se roboti začínají používat i jako vojáci do válek. Helenu trápí, že nemají vlastní rozum a city , a proto přemluví doktora Galla, aby se pokusil takové roboty vyrobit. Svět začíná být plný robotů, lidem se přestávají rodit děti a roboti se začínají proti lidem bouřit.

Helena už nechce, aby se roboti vyráběli, a tak spálí plány na jejich výrobu. Mezitím vedoucí fabriky už ví o vzbouření a v den, kdy je to přesně deset let, co Helena přijela na Rossumový ostrov, jí věnují dělovou loď. Bohužel už nikdo nestihne odjet, roboti přicházejí na ostrov, nabírají vše a zabijí všechny lidi kromě Alquista, který jediný pracuje jako robot.

Po vyvraždění lidstva si roboti uvědomí, že jejich životnost je omezená a bez plánů na výrobu za dvacet let vyhynou. Prosí teda Alquista, aby znova našel plány na jejich výrobu. Alquistovi se to však nepodaří. Najde dva roboty Prima a Helenu, kteří v sobě mají city, lásku a jsou jiní než ostatní. Možná že právě tito dva jsou počátkem nové civilizace.

 

Reakce na dílo:

• Během několika let se stalo toto drama hrané nejen u nás, ale i ve světě (1921 Německo, 1922 Polsko, USA,…. Vídeň, Londýn…)
• 1. mezinárodní úspěch Karla Čapka (úspěch i české literatury, do té doby u nás neznámé)
• R.U.R. přeloženo do 30 jazyků

 

Vlastní názor

• Kniha se mi četla dobře, připomněla mi od Čapka knihu  „Válka s mloky“. Rozdíl byl v tom, že v této knize byl problém obojživelník a v R.U.R. robot.  Mám ráda fantazy příběhy a myslím, že tento příběh tehdy předběhl dobu.