Kniha: Romeo a Julie – rozbor textu
Autor textu: William Shakespeare
Přidal(a): lily99
William Shakespeare
- Shakespeare napsal téměř 40 divadelních her.
- Drama Romeo a Julie je jeho první tragédií a stalo se jeho nejúspěšnější tragédií o lásce.
- Shakespeare psal toto dílo současně s hrou Sen noci svatojánské, což je jeho nejznámější komedie o lásce, a obě hry vypovídají vedle lásky také o nenávisti.
- Zajímavé je, že Romeo a Julie začíná jako komedie (výstupem sluhů Samsona a Řehoře) a končí jako tragédie, zatímco u Snu noci svatojánské je to naopak.
- Stejně jako v dalších Shakespearových raných hrách (Marná lásky snaho, Sen noci svatojánské, Richard III.) převažuje v Romeovi a Julii verš nad prózou, je zde však nejmenší zastoupení verše rýmovaného.
Další díla:
-
- Hamlet
- Othello
- Král Lear
Literárně-historický kontext
- Hra byla několikrát zfilmována, inspirovala jiná literární díla, např.: Romeo a Julie a tma Jana Otčenáška či muzikál West Side Story s hudbou Leonarda Bernsteina
- Shakespearova tvorba představuje vrchol anglické renesanční literatury, je součástí alžbětinského divadla, k jehož představitelům patřil např.: Christopher Marlowe.
Další autoři tohoto období:
-
- V Itálii Dante Alighieri
- ve Francii Francois Villion
- ve Španělsku Miguel de Cervantes
Rozbor díla: Romeo a Julie
Charakterizovat druh a žánr; tvrzení zdůvodnit
- Epické drama, milostná tragédie
- Určeno k jevištnímu provedení
- Člení se na jednání, dialogy, repliky
- Vážný děj, šlechtické rody
Charakterizovat veršovanou výstavbu výňatku
- Výrazovou formou výňatku je poezie. Užit je blankvers, tedy nerýmovaný pětistopý (deseti – či jedenáctislabičný) jamb.
Kompoziční plán:
- kompoziční postupy, dějové linie: chronologická, prolog a 5 dějství, nedodržuje pravidlo 3jednot ani tragédie, jsou tam komediální prvky a není to veršované
- vnitřní výstavba děje: 1. expozice – láska R+J, 2. kolize – zasnoubení R+J, 3. krize – Julie si má vzít Parida, 4. peripetie – Julie vypije nápoj, aby vypadala jako mrtvá, 5. katastrofa – smrt R+J
Jazykový plán:
- vrstva slovní zásoby: spisovný jazyk, starý básnický jazyk, ale i prostý a hovorový, nespisovné výrazy
- slohové zabarvení slovní zásoby: citově zabarvené výrazy, archaismy, historismy, zdrobněliny
- textové a syntaktické prostředky: dialogy, monology, řečnické otázky, oslovení, věty jednoduché, souvětí, tázací, zvolací
- umělecké prostředky: přirovnání, metafora, personifikace, eufemismus, antiteze, vzestupná gradace – klimax
- znaky autorského stylu: oblíbený Shakesperův styl – nerýmovaný 5 stopý jambický verš a prolog je psán formou anglického sonetu
Charakterizovat jazykové prostředky a jejich funkci ve výňatku
- Spisovný jazyk
- Civilní jazyk postav je v kontrastu s básnickými prostředky
- TROPY
- Básnické přirovnání – Jsi stejně krásná jako boží postel
- Metafory – V údivu obracejí oči v sloup, pluje po nebeské pláni
- FIGURY
- Řečnická otázka – Romeo, Romeo, proč jsi Romeo?
- Enumerace – Ruka, noha, tvář / anebo nějaká jiná část těl?
- Polysyndeton (týž příklad)
- Jednoduchá souvětí či krátké věty – nejčastěji oznamovací, časté jsou i věty tázací
- Věty zvolací – scény podtrhují – To přece není Montek?
VÝŇATEK Z UMĚLECKÉHO TEXTU
ROMEO: Ona mluví!
Mluv dál, mluv dál, můj zářný anděli.
Jsi stejně krásná jako boží postel,
Co po nebi se vznáší na křídlech,
zatímco dole smrtelníci žasnou,
v údivu obracejí oči v sloup,
a on se pěkně vozí na oblaku
a zvolna pluje po nebeské pláni.
JULIE: Romeo, Romeo, proč jsi Romeo?
Zavrhni otce, odhoď svoje jméno,
Nebo když nechceš, přísahej mi lásku,
A já se zřeknu rodu Kapuletů.
ROMEO (stranou): Mám promluvit nebo ještě počkat?
JULIE: Jen tvoje jméno je můj nepřítel.
Vždyť ty jsi ty, i kdybys nebyl Montek.
Co je to Montek? Ruka, noha, tvář,
anebo nějaká jiná část těla?
To přece není Montek! Vyměň jméno!
Co je to jméno ? To, čemu se říká „růže“,
Pod jiným jménem vonělo by stejně.
A kdyby Romeo měli jiné jméno,
Zůstal by pořád stejně dokonalý.
Romeo, prosím, odhoď svoje jméno,
Na kráse ti to v ničem neubere.
Vezmi si mne!
ROMEO: Beru tě za slovo.
Řekni mi „lásko“, tím mne znovu pokřtíš.
Už nejsem Romeo, chci být tvá láska.
JULIE: Kdo jsi, že skryt za černým pláštěm noci,
Mi vpadáš do řeči?
ROMEO Já nemám jméno
a vůbec nevím jak ti říct kdo jsem.
Posvátná lásko, nemám rád své jméno,
Neboť mé jméno je tvůj nepřítel.
Napíšu je, a pak je roztrhám.
JULIE: Mé uši nevypily ani sto
tvých slov, a přesto poznám jejich zvuk.
Viď, že jsi Montek jménem Romeo?
ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU
Zasadit výňatek do kontextu díla
Dílo zachycuje příběh lásky milenců ze znepřátelených rodů Monteků a Kapuletů. Romeo Montek se na plese Kapuletů setkává s Julií. Zamilují se do sebe a znovu se setkávají ještě téže noci. Právě toto setkání v zahradě rodiny Kapuletových zachycuje výňatek, který pochází z druhého dějství. Jde zřejmě o nejslavnější část díla – tzv. balkonovou scénu, kdy si hrdinové přísahají lásku a překotně domlouvají sňatek. Jde o klíčovou scénu, která ovlivňuje veškerý následující děj. Dává tušit, že se děj bude vyvíjet směrem ke sblížení, sňatku a nerozlučitelnosti milenců. Rovněž má význam symbolický, protože tematizuje moc lásky – pro milence je láska silnější než rodina (jsou ochotni zříci se otce) a mění jejich identitu (jsou ochotni se zříci jména).
Děj:
V italském městě Verona jsou 2 rody Kapuleti a Montekové mají mezi sebou spor. Jejich spory je naplněno 1. dějství. Oznámení maškarního plesu, na kterém se zasnoubí Julie s Paridem. Romeo s Merkuciem a Benvoliem jdou na ples. Tybalt pozná Romea a chce vyvolat bitvu, ale starý Kapulet ho zastaví, protože nechce skandál po městě. Romeo zde spatří Julii. Láska na první pohled. Romeo v noci zpívá pod balkonem Julii ódy. Druhý den je tajně oddá otec Vavřinec. Tybalt nenávidí Romea. V den svatby zabije Merucia a Romeo zabije Tybalta, za což je vyhoštěn z Verony a odchází do Mantony. Před odjezdem vyzná lásku Julii. Druhý den Kapulet říká Julii, že buď svatba s Paridem nebo ať táhne z jeho domu. Zoufalá Julie s pomocí chůvy požádá otce Vavřince o pomoc. Ten zajistil nápoj, po kterém bude vypadat jako mrtvá. Romeovi nedorazí zpráva, že není mrtvá, protože posel byl zavražděn. Romeo si koupí jed u lékárníka a jede do Verony naposledy políbit Julii. Romeo vstoupí do hrobky Kapuletů, vyzná jí lásku, rozloučí se světem a vypije jed. Julie se probouzí vedle mrtvého Romea. Vezme si jeho dýku a bodne si jí do srdce. Takto skončil spor mezi rody. Usmířili se a nechali vystavět zlaté sochy Romea a Julie, které dodnes stojí ve Veroně.
Analyzovat situaci zachycenou ve výňatku
Tématem díla je nešťastná láska mladých milenců ze znepřátelených rodů.
Analyzovat časoprostor díla
- 4 dny, druhá polovina 16. Století.
Srovnání:
- Srovnání s Lakomcem obojí je drama s prvky komedie. Ale v Lakomci zamilovaný pár na konci je spolu a vše končí šťastně, ale R+J končí tragicky
Vlastní názor:
- Kniha se mi moc líbila. V dnešní době je to klasika, kterou by měl znát každý. Tento ikonický příběh jsem viděla i v divadle. Kniha mě přenesla a tehdejší doby. Konec je jiný, než na který jsme zvyklí dneska, protože R+J nežili šťastně až do smrti.
