Kniha: Sbohem armádo
Autor: Ernest Hemingway
Přidal(a): truck4r, Adam Mikeš alias Fresh Prince
Ernest Hemingway (autor)
- Byl americkým reportérem, spisovatelem a dobrodruhem.
- Jeho život začal v rodině Chicagského lékaře, jeho matka na něj byla velmi přísná. Jeho otec spáchal sebevraždu a matka ho vydědila proto jak jen to bylo možné, odešel od nich a stal se novinářem.
- V posledním válečném roce odešel jako dobrovolník na Italskou frontu, kde působil v ambulančních sborech Červeného kříže. Utrpěl vážné zranění kolene.
- Po válce se stýkal s literáty kolem Gertrudy Steinové, která ho silně ovlivňovala a údajně to byla právě ona kdo vymyslel termín ztracená generace.
- Od roku 1939 žil na Kubě odkud vydal slavný román Komu zvoní hrana.
- Roku 1954 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
- Byl léčen s psychickými problémy, několikrát se snažil zastřelit a při převozu z léčebny se pokoušel i vyskočit z letadla když se roku 1961 vrátil z léčení, tak se mu sebevražda vydařila.
- Měl syna, ten zemřel ve vězení a jeho vnučka ve výročí jeho smrti spáchala sebevraždu.
- Jeho hlavní hrdinové jsou zvláštní tím, že nebezpečí vyhledávají a snaží se vykonat nějaké hrdinské skutky, zachovávají chladnou hlavu a přemýšlejí o možnostech a to i když jim jde o život. Někomu mohou jeho hrdinové připadat jako ryzí a praví muži a někomu zas jako hloupí násilníci.
- Hemingway vymyslel metodu Ledovce, tedy že on sám odhalí jen třetinu psychiky a zbytek zůstane skryto.
Díla
- Proslavil se díly jako Povídky, Fiesta, Sbohem armádo, Zelené pahorky africké, Komu zvoní hrana, nebo Stařec a moře, což bylo jeho posledním dílem.
Literárně-historický kontext
- Meziválečné období v USA, na svět přicházela různá otevřená svědectví a zápisky z války, zároveň všude panovala nejistota z nastávajícího konfliktu.
- Člen Ztracené generace= Američtí autoři, kteří byli poznamenaní 1. světovou válkou. Základní téma je zklamání a skepse.
Další autoři:
- William Faulkner – Absolóne, Absolóne!, v Česku Josef Kopta – Hlídač č.47
Kontext autorovy tvorby:
- Námětem pro jeho knihu, byl on sám – v roce 1918 odešel jako dobrovolník na italskou frontu, kde byl těžce raněn, podobně jako Frederic. Narodil se v Americe ve státě Illinois- lákalo ho dobrodružství a nebezpečí a Sbohem armádo vydal v období pádu New Yorské burzy, po 1 světové válce, kdy stoupala nezaměstnanost a chudoba.
Rozbor díla: Sbohem armádo
Poválečná próza asi nejvýznamnějšího představitele ztracené generace (američtí autoři, kteří bojovali v první světové válce a po návratu z ní měli často psychické problémy a nedokázali se vyrovnat s návratem do běžného života a společnosti). Dílo bylo napsáno roku 1929 tedy zhruba v polovině jeho života.
Literární druh – epika
Literární forma – próza
Literární žánr – válečný román (rozsáhlý epický text ve válečné době s motivy války)
Téma, motiv:
- Nesmyslnost války; Nešťastná láska Frederica a Catherine
Kompoziční výstavba:
- Chronologická, dělení na 5 knih (v každé různý počet kapitol, celkem 41)
- Dále děleno na odstavce a věty
Vypravěč:
- Vypravěč je zároveň hlavní hrdina – Frederic Henry
- Autorský (dokonce i autobiografický)
- Ich forma
Vyprávěcí způsoby:
- Přímá a polopřímá řeč
Jazyk a typy promluv:
- spisovný jazyk, dialogy postav, nespisovné (hovorové), pár cizích (francouzských a italských) slov
- Dle útvarů a vrstev
- spisovná čeština – nepřímá řeč Frederica – Někdy jsme si s Catherine vyjeli kočárem na venkov.
- hovorová čeština – přímá řeč – Jestli tě nezabijou.
- obecná čeština – přímá řeč vojáků – Ale já tu *urvu zastřelil jedna radost.
- spisovná italština – označení hodností, vlastní jména, názvy, příkazy a fráze – Dio di salvy. – Bůh tě ochraňuj.
- spisovná francouzština – termíny -plat du jour – hlavní chod
- Dle stylového rozvrstvení
- slova stylově neutrální – štábní vůz
- zdrobněliny: miminko, chlapeček, bratříčci
- termíny: náhorní rovina, fraktura, ateista
- vulgarismy: *urva
Tropy, figury:
- Hyperbola – pořád se smál, budeme spolu navždycky
- Ironie – chci si ho dát uříznout(koleno)
- Metafora, příměr, metonymie, personifikace, inverze, epizeuxis, aliterace, oslovení – signor tenente, miláčku, anafora
Postavy:
- Frederic Henry – Hlavní postava, neutrální, syn amerického velvyslance, chce být hrdinou a ani zranění mu neotevřelo oči. Hodně pil a uměl plynně anglicky a italsky.
- Catherine Barkleyová – Vedlejší postava, neutrální, družka hlavního hrdiny, anglická dobrovolnice, která pracovala jako zdravotní sestra. Před Fredem se měla brát s jedním Angličanem, kterého zabili na frontě. Byla vysoká, velice hezká a měla dlouhé blonďaté vlasy.
- Rinaldi – Vedlejší postava, neutrální, kamarád Frederica, chirurg.
- Slečna Fergusonová (Helena) – Vedlejší postava, kolegyně Catherine.
Časoprostor:
- počátek 20. století – 1. Světová válka, kniha končí roku 1918
- Itálie (Milano- ošetřovna, Severní It.- fronta), později Švýcarsko
Děj (obsah díla):
Frederic je dobrovolník, sanitárník, poručík v italské armádě. Jednoho potká Catherine- Skotku, která je též dobrovolnice, padnou si do oka a on ji pak často navštěvuje. Jednou je ale povolán na misi, kde je zraněn (má v nohách střepiny z mini) je poslán na marodku do Milána. Tady si teprve uvědomí, že Catherine miluje, když se ona nechá k němu převelet. Prožívá s ní zde nádherné období, až dokud nedostane po té co je v celku zdravý žloutenku, kvůli alkoholu a Catherine neotěhotní. Fredericovi je odebrán zbytek dovolené na uzdravení a je znova odvelen na frontu. Tam ale proběhne ústup, kde je omylem zajat jako německý špión. Nezbývá mu nic jiného, než utéct. Po dlouhé a obtížné cestě se mu podaří nakonec dostat zpět do Milána, kde nabere Catherine a uteče s ní do Švýcarska. Tady se jim už daří a šťastně čekají na den, kdy Catherine porodí. Jenže žádná radost netrvá věčně a Catherine se narodí dítě mrtvé a na následky komplikací při porodu umírá i ona…
Inspirace literárním dílem
- Podle díla se natočil film, který ale nikdy nepředčil kvalitu a oblíbenost knihy.
Otázky, které mohou padnout:
- Proč se Frederic přihlásil jako dobrovolník k Červenému kříži ?
- Jak se poznali Fred s Catherine ?
- Kdo vyhrál válku ?
