Stařec a moře – rozbor díla (2)

 

Kniha: Stařec a moře

Autor: Ernest Hemingway

Přidal(a): Sněhurka

 

ERNEST HEMINGWAY  (*1899 – †1961 )

• Ernest Hemingway, americký spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu (za dílo Stařec a moře) z roku 1954, vyrůstal v rodině lékaře, který vlastním příkladem a nadšením záhy v synovi vzbudil lásku k přírodě, lovu a sportu. Během studia na střední škole se Hemingway pokoušel o verše, povídkové črty a sloupky do novin. Po absolvování školy se stal reportérem kansaského listu Star. O rok později odjel na frontu do Itálie jako dobrovolník ambulantních sborů Červeného kříže. Během války byl těžce zraněn (román Sbohem, armádo!).
• Po válce pokračuje v novinářské práci a jako zahraniční zpravodaj hodně cestuje po Evropě a Blízkém východě. Stále více se věnuje literatuře, stává se členem skupiny amerických intelektuálů, tzv. „ztracené generace“, soustředěných v Paříži kolem Gertrudy Steinové. Představitelé tohoto sdružení se snaží najít nové životní hodnoty i nové cesty v umění a literatuře.
• Po vydání první sbírky povídek Za našich časů (1925) se rozhodne vzdát se zaměstnání a věnovat se literatuře. Spisovatelovy mnohdy trpké a bolestné životní zkušenosti se vrývají do jeho mysli a posilují jeho sklon zabývat se motivy lidské statečnosti a nezdolnosti, jeho úsilí prozkoumat lidské charaktery v mezních životních situacích.
• V době nástupu fašismu se stupňuje jeho humanistické cítění, které se v celé řadě jeho knih promítá. Bývá dokonce označován za humanistu 20. století. Za druhé světové války bojoval neobvyklým způsobem proti Němcům: maskovanými zbraněmi proti německým ponorkám se snažil hlídat moře v Mexickém zálivu; na konci druhé světové války si vyzbrojit vlastní stočlennou armádu.     Hemingway byl mistrem krátkých forem v próze, ale psal i romány a divadelní hry. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří soubor Povídek (1938); romány Fiesta (1926); Sbohem, armádo! (1929); Komu zvoní hrana (1940) – metoda ledovce (koncentrovaný děj, co možná nejméně postav); Přes řeku a mezi stromy (1950); hra Pátá kolona (1938); novela Stařec a moře (The Old Man and the Sea: 1952) a z pozůstalosti Pohyblivý svátek (1964) a Ostrovy uprostřed proudu (1972). Většina Hamingwayových děl byla zfilmována.

Souvislost díla se životem autora:

• Ernest Hemingway byl již od malička vychováván k úctě a nadšení z lovu a přírody. Během života prožil mnoho nepříjemných a trýznivých chvil, jež v jeho paměti zanechaly nepříjemné vzpomínky. Na základě těchto zkušeností se začal zabývat lidskými charaktery v krajních situacích a do svých děl promítal motivy lidské odhodlanosti a odvahy.
• Hemingway měl na ostrově Kuba svůj dům, kde choval mnoho koček. Vytvořil si k tomuto místu určitý citový vztah.

Období napsání díla:

• Ernest Hemingway píše v období mezi válkami a po druhé světové válce. Novela Stařec a moře byla vydána jako poslední dílo za autorova života roku 1952.

Kontext díla autora:

• prostředí ostrova Kuba → příběh z románu Mít a nemít
• typické pocity představitele „ztracené generace“ → román Fiesta (na býčích zápasech ve Španělsku se setkává skupina Američanů ovlivněných válkou; z jejich rozhovorů vyplývá, že nic na světě je nedokáže zaujmout)
• autorovy lovecké výpravy do Afriky ve 30. letech → kniha Zelené pahorky africké (při jeho návratu z Afriky dvakrát spadlo letadlo a on pokaždé přežil)
• účast Hemingwaye ve 30. letech v roli dobrovolníka na občanské válce ve Španělsku → román Komu zvoní hrana (název podle díla barokního básníka Johna Donne Komu zvoní hrana)
• zážitky z druhé světové války → Ostrovy uprostřed proudu
• autobiografická kniha → Pohyblivý svátek (štěstí člověka je pomíjivé, trvá jen chvíli)

 

Kontext doby

• Období napsání díla: Členství Ernesta Hemingwaye ve skupině označované za „ztracenou generaci“ (během první světové války) a smysl existence této organizace se výrazně projevil v jeho díle. USA vládne světové ekonomice až do krachu na Newyorské burze roku 1929. Ve 30. a 40. letech se v Itálii a v Německu dostává k moci fašismus, který do druhé světové války znatelně ovlivňuje celou Evropu.  Tvorba Hemingwaye je ovlivněna také španělskou občanskou válkou (1936-1939) a druhou světovou válkou (1939-1945).
• Okolnosti vzniku díla: Na přelomu 40. a 50. let se Hemingway potýkal s tvůrčí krizí. Jeho román Přes řeku do stínu stromů přijala kritika negativně. Autor začal psát pod vlivem citů k milence Adrianě Ivančičové, se kterou žil na Kubě. Inspirací se mu stal život a příhody jednoho ze zdejších rybářů. Po dvou měsících intenzivní práce byla novela Stařec a moře dopsána (první publikace v časopise Life).
• Kontext české literatury: Hemingwayovým stylem psaní se inspiroval ve svém díle například J. ŠKVORECKÝ, jenž pracoval s metodou zdánlivě banálních dialogů. Dalším českým spisovatelem napodobujícím dílo Ernesta Hemingwaye byl ARNOŠT LUSTIG.
• Kontext světové literatury: Hemingwayův osobitý styl měl řadu napodobitelů a pokračovatelů (RAYMOND CARVER – nejvýznamnější americký novinář 80. let).

 

Autoři ztracené generace

• Za autory ztracené generace jsou označováni spisovatelé, kteří prožili válku a ztratili během ní veškeré své ideály, schopnost milovat a snažit se něco v životě dosáhnout. Těžko se zapojují do společnosti, která je odmítá a nechápe jejich názory.

ERICH MARIA REMARQUE

• *v Osnabrücku; narukoval do první světové války; emigroval do Švýcarska, později do USA
• tématika děl: svědectví ze zákopů, politická situace v období 20. let do začátku Studené války; psychologický popis mladé generace
• Na západní frontě klid (mozaikovitá struktura románu, retrospektivní pasáže, popis)
• Cesta zpátky (pokračování románu Na západní frontě klid; politická situace)

FRANCIS SCOTT FITZGERALD

• autor džezového věku
• tématika děl: život tzv. zlaté mládeže USA a vyšší americké společnosti, jih USA, kritika společnosti 20. a 30. let
• Velký Gatsby (mladík, znechucený bohatou společností New Yorku, vypráví příběh o zbohatlíkovi, který se zamiluje do ženy z vysoké společnosti → koupí si sídlo, v němž uspořádá večírek a sblíží se s obdivovanou ženou → Gatsby ji nechá řídit své auto → přejede chudou ženu, manžel této ženy následně zastřelí Gatsbyho, který na sebe vezme vinu za její přejetí → na pohřeb mu včetně jeho ženy téměř nikdo nepřijde)

WILLIAM FAULKNER

• dílo značně ovlivněno vlastními zážitky (setkání setkání s otroky a potomky indiánů, pilot za 1. světové války)
• Divoké palmy (román; spojení svou paralelních osudových historických událostí: sebevražedná láska dvou milenců, tragický osud trestance)
• Absolone, Absolone! (román o osudech jižanského rodu)

 

Další američtí autoři

JOHN STEINBECK

• prostředí Kalifornie
• Hrozny hněvu (problematika utlačovaných farmářů v době krize ve 30. letech)
• O myších a lidech (příběh o osamělosti lidí: tuláci George a Lenny)
• Na východ od ráje (problematika dobrých a špatných vlastností člověka podle jeho původu, závěrečná myšlenka: záleží na nás, jací jsme)

 

Rozbor díla: Stařec a moře

Umělecké, jazykové a kompoziční prostředky

Struktura díla

• Stavba díla: souvislý text členěný do odstavců

 

Kompoziční vrstva

Kompozice epických děl:

• chronologická, „metoda ledovce“ (autor řekne jen něco, zbytek si čtenář odvozuje sám), lineární kompozice (od začátku do konce)

 

Jazyková vrstva

• Jazyk: jednoduchý spisovný jazyk, občasné španělské výrazy (salao, guano, agua mala)
• Grafické prostředky: běžná interpunkce

 

Forma, prostředky a slohové postupy

• Umělecké prostředky a jejich funkce: nepřímá pojmenování, obecná označení (chlapec, moře, ryba, …), přirovnání, personifikace a sebe-oslovování (Santiago oslovuje svou ruku), rybářské pojmenování (rybářské náčiní – kotouč šňůry, hák s bodcem, harpuna,…), metafory (fyzický boj s rybou – psychický duševní boj se sebou sama; boj ryby – člověk chce být vytrvalý jako ryba; srovnání situace na moři se situací v životě; personifikace moře; rozhovor se sebou ukazuje prostřednictvím kontrastů rozporuplnost lidského života; proměna barvy kůže – proměny lidského života; sny starého rybáře o lvech – pocity štěstí; síla × moudrost), metonymie
• Forma díla: dialogy (zrychlují děj a charakterizují postavy, přímá řeč), stručnost vyjadřování, monolog starce prokládaný jeho úvahami a myšlenkami, text často reprodukován v první osobě, strohá stylizace vět (krátké věty), sugestivně dynamický text (moře, proměna člověka v přírodě)
• Slohové postupy: vyprávění, popis

 

Postoje a názory autora

• Autorský postoj: Autor popisuje charakter postav prostřednictvím dialogů (v některých pasážích monologu) postav. Prostředí moře si může čtenář na základě autorova líčení představit.
• Prvky: personifikace v osobních úvahách (monolog starce: „Řádně se vyspi.“ – pak je možno mít jasnou hlavu; „Je příjemné mít s kým rozmlouvat.“ – i když je člověk samotář, potřebuje přítele; „Mám odříkat všechny ty modlitby, které jsem slíbil? Ale teď jsem unavený.“ – máme ideály, vůli, ale někdy z ní sejde)
• Autorův záměr: Ukázat, jak dokáže být člověk silný a odhodlaný pro určitou věc i pro nečekané problémy, které vyvstanou. Lidské tělo musí být v souladu s myšlením.
• Hlavní myšlenka díla: ukázat na odvahu, sílu lidské vůle (vztah člověka a přírody), koloběh života

rybář Santiago

• starý, odvážný, zkušený, pracovitý, skromný, prostý pán
• bývalý námořník na plachetnici plující do Afriky (mnoho zážitků)
• ovládá spoustu rybářských triků
• má zájem o sport (baseball: DiMaggio, …) → vypráví příhody chlapcovi

 

Vedlejší postavy:

Manolin

• laskavý, ochotný, uctivý chlapec, pomocník Santiaga (lovil s ním do svých pěti let)
• Martin (hostinský
• Perico (kamarád Santiaga)
• fauna (ptáci, obrovský marlín, další ryby: tuňáci, sardinky, …)

 

Děj:

Santiago, chudý samotář se silnou vůlí, který v posledních 58 dnech neulovil ani jednu pořádnou rybu, se jednoho zářijového dne rozhodne vyrazit vstříc nebezpečí oceánu za účelem prolomení neštěstí a ulovení velké ryby. Září je označováno za měsíc „velkých ryb“. Santiago velmi dobrý vztah s chlapcem, kterého od malička bere s sebou na rybářské výpravy. Pro několikadenní starcovu smůlu (označován za salaa = nejhorší druh smolaře) rodiče Manolinovi přikážou jezdit s jiným člunem. Chlapec starci alespoň pomáhá se zajištěním výstroje potřebné pro každého rybáře.

Časně z rána Santiago vyplouvá sám na moře. Orientuje se podle letu ptáků (fregatka) a snaží se směřovat svou loď k hejnům ryb (tuňáci, dorády, …). Má s sebou mnoho kotoučů a 4 návnady. Během výpravy je stařec vystaven nepříjemnostem a nepříliš dobrým přírodním podmínkám; po několika dnech mimo civilizaci se cítí osamělý, začne mluvit sám se sebou o svých problémech, starostech a myšlenkách.

Po několika dnech na volném oceánu stařec ucítí na jedné ze svých šňůr velký tlak. Je přesvědčen, že v hlubinách se mu na násadu chytila velká ryba. Přestože je vyčerpaný následkem nedostatku spánku a málo vydatné stravy, je rozhodnutý všechny své zbývající síly vložit do zápasu s tímto obrovským obratlovcem, který ho táhne spolu s jeho lodí po širém oceánu. Cítí se naprosto bezmocný.

Kromě psychické únavy kompenzované samomluvou trpí i fyzickým vyčerpáním. Na mnoha místech těla je zraněný, má odřeniny, škrábance a chytají ho často křeče do ruky, které mu komplikují souboj s rybou. Energii může získat jedině z masa ryb (dorád), které si sám uloví. V některých chvílích by chtěl být on sám tou rybou, jež se snaží ulovit. Přestože není pobožný, odříkává si modlitby (deset Otčenášů a deset Zdrávasů). Sní nad tím, jaké by to bylo, kdyby s ním byl na lodi chlapec. Honí se mu v hlavě spousty myšlenek a úvah. Jeho ohromná odvaha a odhodlanost mu dodávají síly.

Část příběhu prožívá Santiago společně s rybou. Snaží se vcítit do její aktuální pozice, nazývá ji svým bratrem.

Stařec po dlouhém souboji nejen s rybou ale i sám se sebou nakonec zvítězí a unavenou rybu přiváže k lodi. Je udiven krásou a velikostí uloveného 5 a půl palců velkého marlina. Cestou domů ho však přepadnou žraloci (mako, tuponosí žraloci, smečka žraloků). Přestože statečně odolává jejich útokům, rybu neuchrání.

Santiago dorazí domů vysílený a zraněný na mnoha místech. I když z obrovské ryby, již ulovil, zůstala po útocích žraloků pouze kostra, tamější obyvatelé a Manolino jsou šťastni, že se stařec vrátil. Chlapec vypráví starcovi o pátrání pobřežními hlídky a letadly v době Santiagovy výpravy a nakonec mu přislíbí, že příště pojede na moře s ním.

 

Vlastní názor

• Novela Stařec a moře mi zaujala realistickými popisy krajiny, především krásy nekonečného moře, ryb v něm žijících a zvířat pohybujících se u mořské hladiny. Líčení psychiky a měnících se nálad vyčerpaného starce na moři zápasícího s obrovskou rybou je velmi dobře zpracováno a vyjádřeno symbolickými monology. V knize je zdůrazněn význam lidské odhodlanosti a vůle.  Celkový děj knihy pro mne však, i přes mnoho zajímavých pasáží, nebyl příliš poutavý.