Kniha: Stínadla se bouří
Autor: Jaroslav Foglar
Přidal(a): Terkusai
Jaroslav Foglar (1907 – 1999)
- Populární český spisovatel literatury pro mládež, významná osobnost českého skautského hnutí, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový vychovatel.
- Narodil se 6. července 1907 v Praze na Novém Městě, v Benátské ulici v domě č. 1712/3.
- Pod skautskou přezdívkou Jestřáb vedl po většinu svého života chlapecký oddíl, Pražskou Dvojku.
- Část jeho literárního díla (zejména příběhy Rychlých šípů a Hochů od Bobří řeky) přešla v Česku do obecného povědomí a některé jeho pojmy a fráze zlidověly.
- Rodina se však krátce poté přestěhovala do Předlic u Ústí nad Labem a následně do Poděbrad – kvůli léčbě jeho otce Jindřicha.
- Po vypuknutí první světové války se rodina přestěhovala z Nuslí na vinohradskou Korunní 732/16, kde již maminka provozovala papírenský krám.
- Jaroslava Foglar zde bydlel až do roku 1978.
- V roce 1924 skončil studium obchodní školy a krátce pracoval v informační kanceláři firmy Wys Muller & Co.
- Poté na třináct let přešel k firmě Oskar Stein, velkoobchod papírem, u níž pracoval jako fakturant.
Díla
- Hoši od Bobří řeky (1937) – Román, který vypráví o dobrodružstvích skupiny chlapců, kteří žijí v táborech u řeky a prožívají různé dobrodružství.
- Rychlé šípy – Série proslulých příběhů o skupině chlapců, kteří tvoří klub zvaný Rychlé šípy a prožívají různá dobrodružství.
- Chata v Jezerní kotlině (1939) – Román o skupině chlapců, kteří objeví opuštěnou chatu v kotlině u jezera a rozhodnou se ji opravit a využít jako svůj tábor.
- Pod junáckou vlajkou (1940) – Román je o skupině skautů, kteří se snaží žít podle skautských ideálů a prožívají různá dobrodružství.
Literárně-historický kontext
Historické období
- Toto období bylo poznamenáno koncem první světové války a začátkem druhé světové války. Meziválečné období trvalo od 11. listopadu 1918 do 1. září 1939.
- Tato doba přinesla mnoho sociálních, politických, vojenských a ekonomických změn po celém světě.
Meziválečná literatura (1. polovina 20. století)
- Literatura tohoto období se vyznačuje experimentováním s formou a stylem, často jako reakce na hrůzy války.
- Toto období také zahrnuje rozvoj modernismu, hnutí, které se snažilo vyjádřit složitost moderního života.
- Autoři tohoto období často zkoumali temné a komplikované aspekty lidské psychiky.
- Mnoho děl z tohoto období je známo svým pesimismem a cynismem, což odráží nálady doby.
Představitelé a jejich díla
- Ernest Hemingway (Američan) – Komu zvoní hrana – Příběh o americkém dobrovolníkovi bojujícím v španělské občanské válce.
- Virginia Woolf (Britka) – Paní Dallowayová – Detailní portrét jednoho dne v životě londýnské společnice.
- F. Scott Fitzgerald (Američan) – Velký Gatsby – Kritika amerického snu skrze příběh bohatého muže, který se snaží získat lásku ženy ze své minulosti.
Demokratický proud (česká literatura)
- Demokratický proud v české literatuře tohoto období byl silně ovlivněn politickými a sociálními změnami.
- Tento proud se zaměřoval na otázky svobody, rovnosti a sociální spravedlnosti.
- Autoři tohoto proudu často kritizovali nespravedlnost a nerovnosti ve společnosti.
Představitelé a jejich díla
- Karel Čapek – Válka s Mloky – Satirický román o lidské chamtivosti a morální slepotě.
- Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – Humorný příběh o vojákovi, který se snaží přežít absurditu války.
- Vladislav Vančura – Rozmarné léto – Lyrický příběh o třech mužích, kteří prožívají letní dovolenou na venkově.
- František Langer – Periférie – Drama o životě na okraji Prahy během první světové války.
Rozbor: Stínadla se bouří (1947)
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: dobrodružný román
- Literární směr: česká meziválečná literatura, 1. polovina 20. století
- Vznik 1947, vydání knihy 1970, 2. díl trilogie (1. díl Záhada hlavolamu)
Téma, myšlenka, námět a motivy:
- Téma: skupina 5 chlapců cca 13 let (Rychlé Šípy) – společně zažívají dobrodružství
- Myšlenka: objevení ztraceného hlavolamu – ježka v kleci
- Motivy: dobrodružství a výpravy, přátelství, čest a ušlechtilost
Kompozice:
- Chronologický děj
- Rozděleno na navazující kapitoly
Vypravěč:
- er-forma
Jazyk:
- spisovná čeština, občas zastaralá slova
- vulgarismy a slangové výrazy
- přirovnání
Časoprostor:
- Doba: cca 20. století
- Místo: Praha, Druhá strana, Stínadla
Postavy
- Jirka Rymáň: Jirka je členem Druhostraníků a v knize je unesen Vonty. Jeho únosem se začíná hlavní dějová linie knihy.
- Vonty: Vonty jsou členy vontského hnutí, které se snaží obnovit ve Stínadlech po ztrátě ježka v kleci. Jsou známí svou agresivitou a nebezpečností.
- Hačiřík: Hačiřík je postava, která byla u nálezu ježka, ale zemřel na zápal plic. Jeho smrt přináší další záhadu do příběhu.
- Široko: Široko je tajemný muž, který se skrývá pod bílou maskou. Vede hledání ježka ve stoce pod kostelem a je velmi silný a mrštný.
- Rezavé klíče: Rezavé klíče jsou klub, který se stane spojencem Rychlých šípů. Pomáhají jim v pátrání po Hačiříkovi a ježkovi.
- Uctívači ginga: Uctívači ginga jsou jednou z hlavních stínadelských part. Jejich symbolem je strom gingo rostoucí v uzavřeném dvoře. Rychlé šípy navštíví jejich svatyni a najdou tam starý vzkaz.
Děj (obsah) díla
Příběh vypráví o dobrodružstvích klubu mladíků známých jako Rychlé šípy, kteří se věnují pátrání v enigmatické čtvrti Stínadla. Jejich pátrání je motivováno chaosem, který nastal po ztrátě záhadného hlavolamu – ježka v kleci – a zkoumáním historie tajemného vontského hnutí.
Děj se odehrává rok po tragické události, kdy byl symbol Velkého Vonta – hlavolam ježek v kleci – ztracen ve stokách pod svatojakubským kostelem, což vedlo k pádu vontské organizace. V Stínadlech se začínají objevovat známky obnovy vontské identity, což představuje nebezpečí pro děti z okolních oblastí.
Když je Jirka Rymáň, člen Druhostraníků, unesen Vonty během riskantního dobrodružství, i Rychlé šípy jsou tím zaskočeny a rozhodnou se vrátit do tajuplné čtvrti, s jejíž historií jsou úzce spjaty. Jejich pátrání po Rymáňovi je zavede do středu konfliktů mezi stínadelskými skupinami, které usilují o obnovu vontského řádu. Všechny tyto skupiny jsou spojeny společným cílem – najít ztracený ježek v kleci, symbol Velkého Vonta a celých Stínadel.
Rychlé šípy zjistí, že ježek v kleci byl vytáhnut ze stoky a že s tím má něco společného jistý Hačiřík. Při pátrání po něm se setkají s klubem Rezavé klíče a dozví se, že Hačiřík, který byl u nalezení ježka, nedávno zemřel na zápal plic. Tajemný muž, který vedl pátrání ve stoce a nosí bílou masku známou jako Široko, má hlavolam u sebe.
Na radu Rezavých klíčů se Rychlé šípy vydají do svatyně Uctívačů ginga, jedné z předních stínadelských frakcí. Jejich symbolem je strom ginkgo, který roste na uzavřeném dvoře. Zde Rychlé šípy pomocí klíčů od Rezavých klíčů otevřou tajnou komoru, kde najdou záhadný starý vzkaz, který odhaluje místo, kde by měly být pohřbeny staré vontské dokumenty.
Při odchodu z dvora se Rychlé šípy nečekaně setkají s Širokem, který jim provokativně ukáže ježka, ale kluci se ho navzdory veškeré snaze nedokážou zmocnit. Široko je neuvěřitelně silný a obratný a unikne jim s posměchem. Rychlé šípy se poté vydají hledat pohřbené artefakty a objeví ztracenou první vontskou kroniku, která popisuje samotné začátky vontské historie. O svém objevu napíší v časopise TAM-TAM, což vyvolá velký zájem jak na Druhé straně, tak i ve Stínadlech.
Inspirace dílem:
- Film (1993) – režie Petr Kotek
- Komiks (1970) – Marko Čermák
Kritika a přijetí díla:
- Ve své době velký úspěch, jde o jednu z nejznámějších knih autora
Aktuálnost díla:
- Již není pro současnou mládež atraktivní, obsahuje pro ně i málo známé výrazy
