Středověká literatura

literatura

 

Jméno: Středověká literatura

Zařazení: Literární období

Přidal(a): Elizabeth002

 

Románský a gotický sloh

Společensko-historické pozadí

  • Středověk bývá ohraničen rokem 476, kdy se rozpadla říše Západořímská a rokem 1492, kdy K. Kolumbus objevil Ameriku
  • Zahrnuje tedy celé jedno tisíciletí, 5.-15. století
  • Středověk byl dobou, kdy vznikaly literatury v národních jazycích
  • Ve většině evropských zemí se formoval feudalismus
  • Duchovní život byl ovlivňován křesťanstvím
  • Společnost byla rozdělena na trojí lid – duchovní, pány a poddané

 

Písmo

  • Na literaturu má velký vliv křesťanství, proto má převážně náboženský obsah
  • Objevují se legendy, které jsou obměnami biblického textu
  • Od 10. století vzniká náboženské drama
  • V 11. století vzniká světská poezie, která je oslavou ideálního světského šlechtice, rytíře a jeho ctností
  • Po rozpadu Římské říše se nadále používalo latinské písmo
  • Karel Veliký inicioval reformu písma, a tak vznikla tzv. karolinská minuskule
  • Na přelomu 11. a 12. století se rodí písma lomená
  • Od 13. století vznikají nová písma
  • Gotická kurziva byla příznačná pro šířící se znalost čtení a psaní

 

Náboženská literatura raného středověku

  • Středověké myšlení významně ovlivňovala patristika, která obhajovala křesťanství proti pohanství
  • Sv. Augustin – filozof, teolog, biskup, bývá považován za jednoho z „církevních Otců“ – nejvýznamnější dílo O obci boží – rozvíjí křesťanskou vizi dějin
  • Významná v křesťanské literatuře byla duchovní lyrika (poezie s náboženským obsahem)
  • Základními epickými žánry duchovní poezie byly homilie (výklady biblických textů a modliteb) a legendy
  • Nejpopulárnější dochovanou sbírkou středověkých legend je Legenda aurea od Jacoba de Voragine

 

Světská literatura raného středověku

  • V souvislosti s postavením šlechty dochází k procesu laicizace (zvětšení) literatury a sním souvisejícímu pronikání národních jazyků do literatury
  • Vzniká hrdinská a rytířská epika
  • Nejstarším hrdinským eposem je anglický Beowulf
  • Ve Francii vznikají tzv. chansons de geste, písně o činech příslušníků družiny Karla Velikého
  • Památky:
    • francouzská skladba – Píseň o Rolandovi
    • španělský epos – Píseň o Cidovi
    • cyklus pověstí o polomytickém bretoňském králi Artušovi – byly zpracovány v Anglii, Francii i Německu – Píseň o Nibelunzích
    • skandinávská epika, básnický soubor – Edda
    •  ruský hrdinský epos – Slovo o pluku Igorově
  • V 11. – 12. století vznikly cykly drobnějších zpěvů tzv. byliny – veršovaná vyprávění o prostých lidových hrdinech
  • Středověké divadlo – hrálo se nejprve v chrámech a klášterech a scény připomínaly události z Kristova života
  • Náboženské hry byly předváděny latinsky a později v národních jazycích
  • Tehdy příliš zesvětštěly, a proto byly přesunuty z kostelů na náměstí a jiná veřejná prostranství

 

Beowulf

  • Nejstarší hrdinský anglický epos
  • Zapsaný někdy v letech 675-850 neznámým autorem
  • Skladba o 3 184 nerýmovaných verších má tříčlennou kompozici
  • Vznikl na základě germánských pověstí a líčí hrdinské činy krále Beowulfa

 

Píseň o Rolandovi

  • Nejznámější skladba francouzské hrdinské epiky
  • Tvoří součást tzv. karolinského cyklu chansons de geste, jehož námětem je rytířské hrdinství
  • Je psána vysokým stylem ve snaze o vznešenost
  • Je zapsaný koncem 11. století neznámým autorem

 

Píseň o Nibelunzích

  • Nejznámější skladba z území dnešního Německa, veršovaný epos ze 13. století
  • Skládá se z 39 zpěvů členěných do 2 379 tzv. nibelunských strof
  • Každou strofu tvoří čtyři dlouhé sdruženě rýmované verše
  • Epos se opírá o dávné příběhy z dějin Burgundů a Hunů

 

Píseň o Cidovi

  • Španělský epos
  • Inspirací k básnické skladbě neznámého autora se staly osudy skutečné postavy Rodriga Diaze de Vivar zvaného Cid
  • Skladba obsahuje 3 730 čtrnáctislabičných verší
  • Je rozdělena na 3 části:
  1. Zpěv o vypovězení
  2. Zpěv o svatbě
  3. Zpěv o pohaně
  • Cid je ideálem křesťanského rytíře: bojuje za křesťany proti nevěřícím, věrně slouží svému králi, je věrným manželem a dobrým otcem

 

Počátky písemnictví na našem území

Společensko-historické pozadí

  • Prvním známým státem ve střední Evropě byla Velkomoravská říše (833-906)
  • Byzantský vládce Michael III. vyslal v roce 863 na Velkou Moravu misionáře Konstantina a Metoděje
  • S působením Konstantina a Metoděje na Velké Moravě u nás vzniká staroslověnské písemnictví
  • V průběhu 10. a 11. století existovala vedle sebe literatura staroslověnská a latinská
  • Vliv latiny byl posílen založením pražského biskupství (973)
  • a 13. století bylo dobou převratných změn v celé Evropě
  • V českém státě se rozvíjela románská kultura a latinsky psaná literatura
  • Českou korunu získali Lucemburkové (1310)

 

Literatura

  • Počátky naší literární vzdělanosti jsou spojeny s příchodem Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu
  • Jejich úkolem byla christianizace (pokřesťanštění) země v jazyce srozumitelném zdejším lidem, vychování nových kněží a překládání bohoslužebných textů do staroslověnštiny
  • Po Metodějově smrti byli jeho žáci vyhnáni knížetem Svatoplukem. Konečné vyhnání stoupenců slovanské liturgie v roce 1096 znamenalo také konec staroslověnské literatury na našem území
  • Tématem tohoto období byly osudy historických osobností – knížete Václava a kněžny Ludmily
  • Od 2. poloviny 13. století docházelo v našich zemích k rozvoji literárního života a kultury
  • Vzniká staročeská literatura, téměř vždy veršovaná
  • Autor je téměř vždy anonymní a s tím je spojena obtížná datace děl
  • Díla se málokdy dochovala v úplnosti
  • V  a 11. století vznikala díla staroslověnská i latinská, převážně se tvoří legendy
  • Díla:
    • První staroslověnská legenda o sv. Václavu – je příkladem věcného historického vypravování
    • Gumpoldova legenda – latinská, kolem r. 975
    • Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu – počátek 11. století
    • Kristiánova legenda – Život a umučení sv. Václava a jeho babičky Ludmily – nejznámější latinsky psanou legendou z 10. století
  • Legendy byly oblíbené i ve 12. století
  • Vysokou úroveň mělo dějepisectví, za jeho zakladatele je u nás považován Kosmas se svou latinsky psanou Kronikou českou
  • Ze středověkého kronikářství má vyšší úroveň až Zbraslavská kronika Petra Žitavského
  • V latinských písemných památkách té doby se setkáváme také s češtinou, objevují se bohemika
  • O pronikání češtiny svědčí také glosy – vpisky umístěné mezi řádky nebo na jejich okrajích
  • Jako staročeská literatura je označována literatura 2. poloviny 13. století a 1. poloviny 14. století. Můžeme ji rozdělit na duchovní a světskou
  • Díla duchovní lyriky – Ostrovská píseň, Kunhutina modlitba, Buoh všemohúcí a Jezu Kriste, ščedrý kněže
  • K oblíbeným žánrům středověké literatury patřil spor
  • Mezi nejvýznamější památky staročeké literatury patří – Alexandria a Dalimilova kronika

 

Konstantin (827-869)

  • Byl velmi vzdělaný
  • Tento věrozvěst přinesl spolu se svým bratrem Metodějem na Velkou Moravu jazyk – staroslověnštinu a písmo – hlaholici
  • Sestavil nové písmo hlaholici a přeložil první církevní texty
  • Napsal Proglas a přeložil část bible do staroslověnštiny

 

Metoděj (815-885)

  • Starší z obou bratrů-věrozvěstů
  • Původně se jmenoval Michael
  • 840 vstoupil do nejslavnějšího byzantského kláštera na Olympu, kde přijal své řeholní jméno
  • Na Velké Moravě byl roku 869 vysvěcen na kněze a jmenován arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie

 

Konstantin a Metoděj

  • Jsou zakladateli slovanského písemnictví
  • Za pomocí hlaholice přeložili do staroslověnštiny bohoslužebné a církevněprávní texty
  • Život Konstantinův a Život Metodějův jsou označovány jako tzv. Panonské legendy – byly napsány žáky Konstantina a Metoděje – je zde zachycen život obou věrozvěstů

 

Proglas (asi 60. léta 9. století)

  • Je veršovaná předmluva k překladu evangelia
  • Jejím autorem je Konstantin
  • Je nejstarší dochovanou staroslověnskou skladbou

 

Život Konstantinův (60. – 80. léta 9. století)

  • Byl napsán žáky Konstantina krátce po jeho smrti
  • Tato legenda přináší životopisné údaje o Konstantinových studiích
  • Celé dílo je psáno jako obrana Konstantinova díla

 

Život Metodějův (80. léta 9. století)

  • Napsal ho některý z Metodějových žáků, potom co Metoděj zemřel
  • Ve srovnání s Životem Konstantinovým je tento životopis stručnější
  • Soustřeďuje se hlavně na obhajobu Metodějova díla proti jeho odpůrcům

 

Kosmas (1045-1125)

  • Český kronikář
  • Zakladatel českého dějepisectví
  • František Palacký ho nazval českým Herodotem
  • V roce 1099 byl vysvěcen na kněze
  • Stal se kanovníkem a později děkanem
  • Napsal Kroniku českou

Kronika česká (1119-1125)

  • Je nejvýznamnějším dílem latinského písemnictví této doby
  • Kosmas v ní zachycuje mytologické počátky lidstva
  • Je rozdělena do 3 částí:
  1. V první knize jsou zachyceny příběhy z doby pohanské – počátky našich dějin – o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách Kazi, Tetě a Libuši až po smrt knížete Jaromíra v roce 1038
  2. Druhá kniha začíná výpravou knížete Břetislava do Polska a končí rokem 1092
  3. Třetí kniha přináší události, které Kosmas sám zažil. Jsou datovány mezi roky 1092 a 1125
  • Kronika je psána středověkou latinou a občas se v ní objevuje bohemika

 

Dalimilova kronika (1310-1314)

  • Pochází z prvních let vlády Jana Lucemburského
  • Její autor není známý
  • Název Dalimilova kronika pochází ze 17. století, vychází z historicky nepřesné kroniky Václava Hájka, který jako jejího možného autora uvedl Dalimila Meziříčského
  • Je to epická báseň psaná sdruženým veršem
  • Byla napsána zřejmě jako reakce na rok 1310, kdy na český trůn nastoupil Jan Lucemburský
  • Nejstarší česky psaná kronika
  • Autor zde vylíčil ve 106 kapitolách dějiny od stavby babylonské věže přes mytické počátky českých dějin až po období vlády Jana Lucemburského
  • Po stránce historické se kniha nevyrovná Kosmově kronice, autor mísí skutečné události a pověsti a mnohdy si vypomáhá fantazií
  • Kronika se dochovala celá. Obsahuje přes 4 500 veršů

 

Alexandreida (kolem roku 1300)

  • Patří k dílům staročeské světské epiky
  • Její autor není známý
  • V díle autor vypráví o životě Alexandra Makedonského
  • Na základě dochovaných devíti zlomků měla skladba kolem 8 500 veršů, zachovány jsou asi dvě pětiny
  • Epos je psaný pravidelným osmislabičným veršem se sdruženým rýmováním
  • Epos má velký spád i dramatickou gradaci

 

Středověká česká literatura

Společensko-historické pozadí

  • K nejvýznamnějším českým panovníkům patří Karel IV.
  • české království učinil centrem rodového lucemburského panství a centrem Svaté říše římské
  • Docílil povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (1344)
  • Realizoval řadu velkolepých projektů – založil Nové Město pražské, nechal postavit kamenný most přes Vltavu a nechal zhotovit korunovační klenoty…
  • Za vlády Karla IV. se ale také začaly objevovat příznaky ekonomické a společenské krize, která zemi naplno zasáhla po roce 1400

 

Literatura

  • Česká středověká literatura je žánrově velmi pestrá – objevují se v ní nové druhy jako světská lyrika a drama.
  • Rozvíjí se sociální satira jako kritika nepořádků v tehdejší společnosti.
  • Rozvíjí se naučná literatura – spisy právní, literatura dějepisná…
  • Na starší tradice navazuje tvorba legendární – nesloužily pouze k náboženskému vzdělání věřících, ale spíše jako zábavná četba
  • této době dochází k velkému rozvoji slovní zásoby češtiny – nová slova vznikají odvozováním z latiny a němčiny
  • O rozvoj latinsky psané tvorby se zasloužil i sám Karel IV. (Vita Caroli a legenda o svatém Václavu), jeho jméno je spjato také se vznikem korunovačního řádu a sbírky právních norem zvané Karlův Majestát
  • Světskou zábavnou literaturu reprezentuje česky psaná hra nazvaná podle hlavní postavy Mastičkář a rytířská veršovaná epika – epos Tristram a Izalda
  • Sociální satirou tohoto období reprezentují skladby Hradeckého rukopisu (Satiry o řemeslnících a konšelích, Desatero kázanie božie a bajka O lišce a džbánu)
  • Nejrozsáhlejší prózou tohoto období je česky psaná Trojanská kronika
  • Od 60. let 14. století se rozvíjí světská lyrika, patří k ní zejména milostná poezie (Milý jasný dni, Přečekaje všie zlé stráže, Stratilať jsem milého…)
  • V 60. letech 14. století byl pořízen první úplný český překlad bible

 

Život svaté Kateřiny (2. polovina 14. století)

  • Je klíčové dílo české hagiografické literatury (vypráví o životě světců)
  • Legenda obsahuje na 3 500 veršů
  • Autor je neznámý
  • Vypráví se zde o pohanské princezně Kateřině Alexandrijské, která se ve snu zamilovala do Ježíše Krista, a proto přijala křest

 

Legenda o svatém Prokopu (2. polovina 14. století)

  • Je významným dílem duchovní veršované epiky
  • Řadíme ji k dílům hagiografickým
  • Její autor je neznámý
  • Zpracovává Prokopův život od narození do smrti

 

Mastičkář (40. léta 14. století)

  • Drama vzniklo zřejmě v žákovském prostředí
  • Autor není známý
  • Dílo je dochováno ve zlomcích, celkem obsahuje 431 veršů
  • Je to česky psaná fraška, byla určena pro předvádění lidovému publiku

 

Hradecký rukopis (polovina 14. století)

  • Soubor básnických skladeb, nalezeny v Hradci Králové
  • Autorem byl pravděpodobně kněz, stranící lidovým vrstvám
  • Patří k nejznámějším památkám staročeské satiry
  • Satiry o řemeslnících a konšelích a skladba Desatero kázanie božie
  • Dále tam najdeme první původní českou bajku nazvanou O lišce a džbánu

 

Podkoní a žák (konec 14. století)

  • Světská satirická báseň
  • Řadíme ji k žákovské poezii
  • Její autor je neznámý
  • Verše jsou většinou osmislabičné, rýmy jsou sdružené

 

Karel IV. (1316-1378)

  • Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
  • Nejznámější český panovník
  • K jeho literárním dílům patří Vita Caroli a Život svatého Václava
  • Dále psal právní spisy a všemožně podporoval kulturu a vzdělanost

 

Smil Flaška z Pardubic (před rokem 1350-1403)

  • Synovec prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic
  • Je autorem veršované skladby Nová rada, která vznikla na konci 14. století a je psaná formou zvířecí alegorie o 2 126 verších
  • Celkově jde v díle o zobrazení ideálu středověkého panovníka a státu
  • Nová rada je psána osmislabičným veršem a sdruženým rýmem

 

Kultura v době husitských válek

Společensko-historické pozadí

  • Přední místo mezi reformátory zaujal Jan Hus, od roku 1402 kazatel v Betlémské kapli, odkud se jeho myšlenky o nápravě církve podle vzoru bible velmi rychle šířily
  • Nekompromisní postup církve proti Husovi a proti jeho učení vyústily nakonec do husitských válek (1419-1436), které začaly první pražskou defenestrací (1419)
  • Proti husitům papež vyhlásil pět (neúspěšných) křižáckých tažení v čele se Zikmundem Lucemburským
  • Husitům velel nejprve Jan Žižka a po jeho smrti Prokop Holý
  • Husité nebyli názorově jednotní – táborité, orebité, husitská šlechta
  • Tato nejednotnost vedla k porážce táboritů a sirotků v bitvě u Lipan (1434)
  • Společným programem všech husitských skupin byly čtyři pražské artikuly
  • Výsledkem byl kompromis – husitští vyslanci dosáhli v kompaktátech uznání přijímání podobojí
  • Panovníci:
    • Zikmund (1436-1437)
    • Albrecht Habsburský (1437-1439)
    • Český trůn zůstal prázdný (1439-1453)
    • Ladislav Pohrobek (1453-1458)
    • Jiří z Poděbrad (1458-1471)
    • Jagellonci (1471-1526)

 

Literatura

  • V souvislosti se zostřováním rozporů ve společnosti i v církvi samotné rostl počet kritiků, kteří hledali cesty k nápravě
  • Za základ křesťanství považovali pouze bibli
  • Nejvýznamnější osobností celého tohoto období byl mistr Jan Hus
  • Literatura se ideologizovala, měla především funkci agitační
  • K hlavním žánrům tohoto období patří píseň, kázání a traktáty
  • V období husitských válek vznikla Jednota bratrská, vrací se k husitským ideálům rovnosti a bratrství a je ovlivněna učením Petra Chelčického
  • Byla založena Řehořem Krajčím v roce 1457
  • K Husovým předchůdcům, kteří přemýšleli o nápravě společnosti a poukazovali na úpadek církve patřili:
    • Jan Milíč z Kroměříže – bývá nazýván otcem české reformace
    • Matěj z Janova – Milíčovým žákem
    • Tomáš Štítný ze Štítného – je považován za zakladatele českého odborného stylu
  • Dramatické události v období husitských bojů doprovázel rozvoj písňové tvorby – nejznámější táborská píseň Ktož jsú boží bojovníci se stala v podstatě hymnou husitského hnutí
  • Prvním původním českým cestopisem je Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa
  • Od 70. let 15. století dochází v českých zemích k pozvolnému nástupu humanismu

 

Mistr Jan Hus (asi 1371–1415)

  • Byl vůdčí osobnost celého období
  • Byl myslitelem a náboženským reformátorem a jeho učení a názory se staly programem reformního hnutí v Čechách
  • Stal se knězem a působil jako profesor teologie na Karlově univerzitě, později jako děkan filozofické fakulty, a nakonec jako rektor
  • Kázal v Kapli betlémské (kritizoval úpadek společnosti)
  • Za tyto útoky na něj papež vyhlásil klatbu a interdikt, Hus opustil Prahu
  • Roku 1414 byl pozván na církevní koncil do Kostnice, aby obhájil své učení
  • Byl nařčen z kacířství a měl své učení odvolat
  • Hus však trval na svém, a tak ho koncil prohlásil za kacíře a dne července 1415 byl upálen
  • Dílo:
    • Pro učené publikum psal latinsky, pro prostý lid česky
    • Z jeho latinsky psaných textů je nejzávadnější pojednání O církvi
    • Další díla – Postila, Dcerka, Knížky o svatokupectví

 

Petr Chelčický (kolem roku 1390-1460)

  • Patřil k nejvýznamnějším osobnostem literatury doby pohusitské
  • Byl to myslitel a radikální kritik tehdejší společnosti, na jehož myšlenky navázala Jednota bratrská
  • Jeho dílo je silnou obhajobou pacifismu (nenásilí)
  • Zastával názor, že správný křesťanský život se dá vést pouze prací v zemědělství
  • Kvůli svému učení a postojům bývá Petr Chelčický označován za prvního českého anarchistu
  • Díla:
    • O boji duchovním
    • O trojiem lidu řeč
    • Postila
    • Sieť viery

 

Jistebnický kancionál (kolem roku 1420)

  • Je významnou památkou z doby husitské
  • Je to sborník duchovních písní, přičemž samotný oddíl tvoří písně husitské
  • V rukopise jsou shromážděny české překlady latinských zpěvů a textů ke mši
  • Najdeme zde i písně latinské
  • Písně jsou napsány beze jmen autorů, jen výjimečně je uveden jako autor Jan Hus nebo táborský kněz Jan Čapek
  • Písně:
    • Ktož jsú boží bojovníci
    • Povstaň, povstaň, Veliké Město pražské
    • Jezu Kriste, ščedrý kněže

 

Ktož jsú boží bojovníci (1420)

  • Nejznámější táborská píseň
  • Jako bojový chorál husitských vojsk byla zpívána pro posílení kolektivního ducha před bitvami
  • Vyjadřuje přesvědčení, že husitská pravda je pravda boží a že Bůh pomůže všem, kdo za pravdu bojují

 

Budyšínský rukopis (kolem roku 1420)

  • Je v něm zobrazena tehdejší situace očima stoupence husitů
  • Obsahuje 3 veršované skladby – Žaloba Koruny české a Porok Koruny české (porok – výtka, domluva) zobrazují situaci v roce 1420
  • Třetí skladba Hádání Prahy s Kutnou Horou obsahuje husitský program formou sporů
  • Všechny tři básně zřejmě napsal stejný autor
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.