Jméno: Středověká literatura
Zařazení: Literární období
Přidal(a): Elizabeth002
Románský a gotický sloh
Společensko-historické pozadí
- Středověk bývá ohraničen rokem 476, kdy se rozpadla říše Západořímská a rokem 1492, kdy K. Kolumbus objevil Ameriku
- Zahrnuje tedy celé jedno tisíciletí, 5.-15. století
- Středověk byl dobou, kdy vznikaly literatury v národních jazycích
- Ve většině evropských zemí se formoval feudalismus
- Duchovní život byl ovlivňován křesťanstvím
- Společnost byla rozdělena na trojí lid – duchovní, pány a poddané
Písmo
- Na literaturu má velký vliv křesťanství, proto má převážně náboženský obsah
- Objevují se legendy, které jsou obměnami biblického textu
- Od 10. století vzniká náboženské drama
- V 11. století vzniká světská poezie, která je oslavou ideálního světského šlechtice, rytíře a jeho ctností
- Po rozpadu Římské říše se nadále používalo latinské písmo
- Karel Veliký inicioval reformu písma, a tak vznikla tzv. karolinská minuskule
- Na přelomu 11. a 12. století se rodí písma lomená
- Od 13. století vznikají nová písma
- Gotická kurziva byla příznačná pro šířící se znalost čtení a psaní
Náboženská literatura raného středověku
- Středověké myšlení významně ovlivňovala patristika, která obhajovala křesťanství proti pohanství
- Sv. Augustin – filozof, teolog, biskup, bývá považován za jednoho z „církevních Otců“ – nejvýznamnější dílo O obci boží – rozvíjí křesťanskou vizi dějin
- Významná v křesťanské literatuře byla duchovní lyrika (poezie s náboženským obsahem)
- Základními epickými žánry duchovní poezie byly homilie (výklady biblických textů a modliteb) a legendy
- Nejpopulárnější dochovanou sbírkou středověkých legend je Legenda aurea od Jacoba de Voragine
Světská literatura raného středověku
- V souvislosti s postavením šlechty dochází k procesu laicizace (zvětšení) literatury a sním souvisejícímu pronikání národních jazyků do literatury
- Vzniká hrdinská a rytířská epika
- Nejstarším hrdinským eposem je anglický Beowulf
- Ve Francii vznikají tzv. chansons de geste, písně o činech příslušníků družiny Karla Velikého
- Památky:
- francouzská skladba – Píseň o Rolandovi
- španělský epos – Píseň o Cidovi
- cyklus pověstí o polomytickém bretoňském králi Artušovi – byly zpracovány v Anglii, Francii i Německu – Píseň o Nibelunzích
- skandinávská epika, básnický soubor – Edda
- ruský hrdinský epos – Slovo o pluku Igorově
- V 11. – 12. století vznikly cykly drobnějších zpěvů tzv. byliny – veršovaná vyprávění o prostých lidových hrdinech
- Středověké divadlo – hrálo se nejprve v chrámech a klášterech a scény připomínaly události z Kristova života
- Náboženské hry byly předváděny latinsky a později v národních jazycích
- Tehdy příliš zesvětštěly, a proto byly přesunuty z kostelů na náměstí a jiná veřejná prostranství
Beowulf
- Nejstarší hrdinský anglický epos
- Zapsaný někdy v letech 675-850 neznámým autorem
- Skladba o 3 184 nerýmovaných verších má tříčlennou kompozici
- Vznikl na základě germánských pověstí a líčí hrdinské činy krále Beowulfa
Píseň o Rolandovi
- Nejznámější skladba francouzské hrdinské epiky
- Tvoří součást tzv. karolinského cyklu chansons de geste, jehož námětem je rytířské hrdinství
- Je psána vysokým stylem ve snaze o vznešenost
- Je zapsaný koncem 11. století neznámým autorem
Píseň o Nibelunzích
- Nejznámější skladba z území dnešního Německa, veršovaný epos ze 13. století
- Skládá se z 39 zpěvů členěných do 2 379 tzv. nibelunských strof
- Každou strofu tvoří čtyři dlouhé sdruženě rýmované verše
- Epos se opírá o dávné příběhy z dějin Burgundů a Hunů
Píseň o Cidovi
- Španělský epos
- Inspirací k básnické skladbě neznámého autora se staly osudy skutečné postavy Rodriga Diaze de Vivar zvaného Cid
- Skladba obsahuje 3 730 čtrnáctislabičných verší
- Je rozdělena na 3 části:
- Zpěv o vypovězení
- Zpěv o svatbě
- Zpěv o pohaně
- Cid je ideálem křesťanského rytíře: bojuje za křesťany proti nevěřícím, věrně slouží svému králi, je věrným manželem a dobrým otcem
Počátky písemnictví na našem území
Společensko-historické pozadí
- Prvním známým státem ve střední Evropě byla Velkomoravská říše (833-906)
- Byzantský vládce Michael III. vyslal v roce 863 na Velkou Moravu misionáře Konstantina a Metoděje
- S působením Konstantina a Metoděje na Velké Moravě u nás vzniká staroslověnské písemnictví
- V průběhu 10. a 11. století existovala vedle sebe literatura staroslověnská a latinská
- Vliv latiny byl posílen založením pražského biskupství (973)
- a 13. století bylo dobou převratných změn v celé Evropě
- V českém státě se rozvíjela románská kultura a latinsky psaná literatura
- Českou korunu získali Lucemburkové (1310)
Literatura
- Počátky naší literární vzdělanosti jsou spojeny s příchodem Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu
- Jejich úkolem byla christianizace (pokřesťanštění) země v jazyce srozumitelném zdejším lidem, vychování nových kněží a překládání bohoslužebných textů do staroslověnštiny
- Po Metodějově smrti byli jeho žáci vyhnáni knížetem Svatoplukem. Konečné vyhnání stoupenců slovanské liturgie v roce 1096 znamenalo také konec staroslověnské literatury na našem území
- Tématem tohoto období byly osudy historických osobností – knížete Václava a kněžny Ludmily
- Od 2. poloviny 13. století docházelo v našich zemích k rozvoji literárního života a kultury
- Vzniká staročeská literatura, téměř vždy veršovaná
- Autor je téměř vždy anonymní a s tím je spojena obtížná datace děl
- Díla se málokdy dochovala v úplnosti
- V a 11. století vznikala díla staroslověnská i latinská, převážně se tvoří legendy
- Díla:
- První staroslověnská legenda o sv. Václavu – je příkladem věcného historického vypravování
- Gumpoldova legenda – latinská, kolem r. 975
- Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu – počátek 11. století
- Kristiánova legenda – Život a umučení sv. Václava a jeho babičky Ludmily – nejznámější latinsky psanou legendou z 10. století
- Legendy byly oblíbené i ve 12. století
- Vysokou úroveň mělo dějepisectví, za jeho zakladatele je u nás považován Kosmas se svou latinsky psanou Kronikou českou
- Ze středověkého kronikářství má vyšší úroveň až Zbraslavská kronika Petra Žitavského
- V latinských písemných památkách té doby se setkáváme také s češtinou, objevují se bohemika
- O pronikání češtiny svědčí také glosy – vpisky umístěné mezi řádky nebo na jejich okrajích
- Jako staročeská literatura je označována literatura 2. poloviny 13. století a 1. poloviny 14. století. Můžeme ji rozdělit na duchovní a světskou
- Díla duchovní lyriky – Ostrovská píseň, Kunhutina modlitba, Buoh všemohúcí a Jezu Kriste, ščedrý kněže
- K oblíbeným žánrům středověké literatury patřil spor
- Mezi nejvýznamější památky staročeké literatury patří – Alexandria a Dalimilova kronika
Konstantin (827-869)
- Byl velmi vzdělaný
- Tento věrozvěst přinesl spolu se svým bratrem Metodějem na Velkou Moravu jazyk – staroslověnštinu a písmo – hlaholici
- Sestavil nové písmo hlaholici a přeložil první církevní texty
- Napsal Proglas a přeložil část bible do staroslověnštiny
Metoděj (815-885)
- Starší z obou bratrů-věrozvěstů
- Původně se jmenoval Michael
- 840 vstoupil do nejslavnějšího byzantského kláštera na Olympu, kde přijal své řeholní jméno
- Na Velké Moravě byl roku 869 vysvěcen na kněze a jmenován arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie
Konstantin a Metoděj
- Jsou zakladateli slovanského písemnictví
- Za pomocí hlaholice přeložili do staroslověnštiny bohoslužebné a církevněprávní texty
- Život Konstantinův a Život Metodějův jsou označovány jako tzv. Panonské legendy – byly napsány žáky Konstantina a Metoděje – je zde zachycen život obou věrozvěstů
Proglas (asi 60. léta 9. století)
- Je veršovaná předmluva k překladu evangelia
- Jejím autorem je Konstantin
- Je nejstarší dochovanou staroslověnskou skladbou
Život Konstantinův (60. – 80. léta 9. století)
- Byl napsán žáky Konstantina krátce po jeho smrti
- Tato legenda přináší životopisné údaje o Konstantinových studiích
- Celé dílo je psáno jako obrana Konstantinova díla
Život Metodějův (80. léta 9. století)
- Napsal ho některý z Metodějových žáků, potom co Metoděj zemřel
- Ve srovnání s Životem Konstantinovým je tento životopis stručnější
- Soustřeďuje se hlavně na obhajobu Metodějova díla proti jeho odpůrcům
Kosmas (1045-1125)
- Český kronikář
- Zakladatel českého dějepisectví
- František Palacký ho nazval českým Herodotem
- V roce 1099 byl vysvěcen na kněze
- Stal se kanovníkem a později děkanem
- Napsal Kroniku českou
Kronika česká (1119-1125)
- Je nejvýznamnějším dílem latinského písemnictví této doby
- Kosmas v ní zachycuje mytologické počátky lidstva
- Je rozdělena do 3 částí:
- V první knize jsou zachyceny příběhy z doby pohanské – počátky našich dějin – o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách Kazi, Tetě a Libuši až po smrt knížete Jaromíra v roce 1038
- Druhá kniha začíná výpravou knížete Břetislava do Polska a končí rokem 1092
- Třetí kniha přináší události, které Kosmas sám zažil. Jsou datovány mezi roky 1092 a 1125
- Kronika je psána středověkou latinou a občas se v ní objevuje bohemika
Dalimilova kronika (1310-1314)
- Pochází z prvních let vlády Jana Lucemburského
- Její autor není známý
- Název Dalimilova kronika pochází ze 17. století, vychází z historicky nepřesné kroniky Václava Hájka, který jako jejího možného autora uvedl Dalimila Meziříčského
- Je to epická báseň psaná sdruženým veršem
- Byla napsána zřejmě jako reakce na rok 1310, kdy na český trůn nastoupil Jan Lucemburský
- Nejstarší česky psaná kronika
- Autor zde vylíčil ve 106 kapitolách dějiny od stavby babylonské věže přes mytické počátky českých dějin až po období vlády Jana Lucemburského
- Po stránce historické se kniha nevyrovná Kosmově kronice, autor mísí skutečné události a pověsti a mnohdy si vypomáhá fantazií
- Kronika se dochovala celá. Obsahuje přes 4 500 veršů
Alexandreida (kolem roku 1300)
- Patří k dílům staročeské světské epiky
- Její autor není známý
- V díle autor vypráví o životě Alexandra Makedonského
- Na základě dochovaných devíti zlomků měla skladba kolem 8 500 veršů, zachovány jsou asi dvě pětiny
- Epos je psaný pravidelným osmislabičným veršem se sdruženým rýmováním
- Epos má velký spád i dramatickou gradaci
Středověká česká literatura
Společensko-historické pozadí
- K nejvýznamnějším českým panovníkům patří Karel IV.
- české království učinil centrem rodového lucemburského panství a centrem Svaté říše římské
- Docílil povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (1344)
- Realizoval řadu velkolepých projektů – založil Nové Město pražské, nechal postavit kamenný most přes Vltavu a nechal zhotovit korunovační klenoty…
- Za vlády Karla IV. se ale také začaly objevovat příznaky ekonomické a společenské krize, která zemi naplno zasáhla po roce 1400
Literatura
- Česká středověká literatura je žánrově velmi pestrá – objevují se v ní nové druhy jako světská lyrika a drama.
- Rozvíjí se sociální satira jako kritika nepořádků v tehdejší společnosti.
- Rozvíjí se naučná literatura – spisy právní, literatura dějepisná…
- Na starší tradice navazuje tvorba legendární – nesloužily pouze k náboženskému vzdělání věřících, ale spíše jako zábavná četba
- této době dochází k velkému rozvoji slovní zásoby češtiny – nová slova vznikají odvozováním z latiny a němčiny
- O rozvoj latinsky psané tvorby se zasloužil i sám Karel IV. (Vita Caroli a legenda o svatém Václavu), jeho jméno je spjato také se vznikem korunovačního řádu a sbírky právních norem zvané Karlův Majestát
- Světskou zábavnou literaturu reprezentuje česky psaná hra nazvaná podle hlavní postavy Mastičkář a rytířská veršovaná epika – epos Tristram a Izalda
- Sociální satirou tohoto období reprezentují skladby Hradeckého rukopisu (Satiry o řemeslnících a konšelích, Desatero kázanie božie a bajka O lišce a džbánu)
- Nejrozsáhlejší prózou tohoto období je česky psaná Trojanská kronika
- Od 60. let 14. století se rozvíjí světská lyrika, patří k ní zejména milostná poezie (Milý jasný dni, Přečekaje všie zlé stráže, Stratilať jsem milého…)
- V 60. letech 14. století byl pořízen první úplný český překlad bible
Život svaté Kateřiny (2. polovina 14. století)
- Je klíčové dílo české hagiografické literatury (vypráví o životě světců)
- Legenda obsahuje na 3 500 veršů
- Autor je neznámý
- Vypráví se zde o pohanské princezně Kateřině Alexandrijské, která se ve snu zamilovala do Ježíše Krista, a proto přijala křest
Legenda o svatém Prokopu (2. polovina 14. století)
- Je významným dílem duchovní veršované epiky
- Řadíme ji k dílům hagiografickým
- Její autor je neznámý
- Zpracovává Prokopův život od narození do smrti
Mastičkář (40. léta 14. století)
- Drama vzniklo zřejmě v žákovském prostředí
- Autor není známý
- Dílo je dochováno ve zlomcích, celkem obsahuje 431 veršů
- Je to česky psaná fraška, byla určena pro předvádění lidovému publiku
Hradecký rukopis (polovina 14. století)
- Soubor básnických skladeb, nalezeny v Hradci Králové
- Autorem byl pravděpodobně kněz, stranící lidovým vrstvám
- Patří k nejznámějším památkám staročeské satiry
- Satiry o řemeslnících a konšelích a skladba Desatero kázanie božie
- Dále tam najdeme první původní českou bajku nazvanou O lišce a džbánu
Podkoní a žák (konec 14. století)
- Světská satirická báseň
- Řadíme ji k žákovské poezii
- Její autor je neznámý
- Verše jsou většinou osmislabičné, rýmy jsou sdružené
Karel IV. (1316-1378)
- Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
- Nejznámější český panovník
- K jeho literárním dílům patří Vita Caroli a Život svatého Václava
- Dále psal právní spisy a všemožně podporoval kulturu a vzdělanost
Smil Flaška z Pardubic (před rokem 1350-1403)
- Synovec prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic
- Je autorem veršované skladby Nová rada, která vznikla na konci 14. století a je psaná formou zvířecí alegorie o 2 126 verších
- Celkově jde v díle o zobrazení ideálu středověkého panovníka a státu
- Nová rada je psána osmislabičným veršem a sdruženým rýmem
Kultura v době husitských válek
Společensko-historické pozadí
- Přední místo mezi reformátory zaujal Jan Hus, od roku 1402 kazatel v Betlémské kapli, odkud se jeho myšlenky o nápravě církve podle vzoru bible velmi rychle šířily
- Nekompromisní postup církve proti Husovi a proti jeho učení vyústily nakonec do husitských válek (1419-1436), které začaly první pražskou defenestrací (1419)
- Proti husitům papež vyhlásil pět (neúspěšných) křižáckých tažení v čele se Zikmundem Lucemburským
- Husitům velel nejprve Jan Žižka a po jeho smrti Prokop Holý
- Husité nebyli názorově jednotní – táborité, orebité, husitská šlechta
- Tato nejednotnost vedla k porážce táboritů a sirotků v bitvě u Lipan (1434)
- Společným programem všech husitských skupin byly čtyři pražské artikuly
- Výsledkem byl kompromis – husitští vyslanci dosáhli v kompaktátech uznání přijímání podobojí
- Panovníci:
- Zikmund (1436-1437)
- Albrecht Habsburský (1437-1439)
- Český trůn zůstal prázdný (1439-1453)
- Ladislav Pohrobek (1453-1458)
- Jiří z Poděbrad (1458-1471)
- Jagellonci (1471-1526)
Literatura
- V souvislosti se zostřováním rozporů ve společnosti i v církvi samotné rostl počet kritiků, kteří hledali cesty k nápravě
- Za základ křesťanství považovali pouze bibli
- Nejvýznamnější osobností celého tohoto období byl mistr Jan Hus
- Literatura se ideologizovala, měla především funkci agitační
- K hlavním žánrům tohoto období patří píseň, kázání a traktáty
- V období husitských válek vznikla Jednota bratrská, vrací se k husitským ideálům rovnosti a bratrství a je ovlivněna učením Petra Chelčického
- Byla založena Řehořem Krajčím v roce 1457
- K Husovým předchůdcům, kteří přemýšleli o nápravě společnosti a poukazovali na úpadek církve patřili:
- Jan Milíč z Kroměříže – bývá nazýván otcem české reformace
- Matěj z Janova – Milíčovým žákem
- Tomáš Štítný ze Štítného – je považován za zakladatele českého odborného stylu
- Dramatické události v období husitských bojů doprovázel rozvoj písňové tvorby – nejznámější táborská píseň Ktož jsú boží bojovníci se stala v podstatě hymnou husitského hnutí
- Prvním původním českým cestopisem je Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa
- Od 70. let 15. století dochází v českých zemích k pozvolnému nástupu humanismu
Mistr Jan Hus (asi 1371–1415)
- Byl vůdčí osobnost celého období
- Byl myslitelem a náboženským reformátorem a jeho učení a názory se staly programem reformního hnutí v Čechách
- Stal se knězem a působil jako profesor teologie na Karlově univerzitě, později jako děkan filozofické fakulty, a nakonec jako rektor
- Kázal v Kapli betlémské (kritizoval úpadek společnosti)
- Za tyto útoky na něj papež vyhlásil klatbu a interdikt, Hus opustil Prahu
- Roku 1414 byl pozván na církevní koncil do Kostnice, aby obhájil své učení
- Byl nařčen z kacířství a měl své učení odvolat
- Hus však trval na svém, a tak ho koncil prohlásil za kacíře a dne července 1415 byl upálen
- Dílo:
- Pro učené publikum psal latinsky, pro prostý lid česky
- Z jeho latinsky psaných textů je nejzávadnější pojednání O církvi
- Další díla – Postila, Dcerka, Knížky o svatokupectví
Petr Chelčický (kolem roku 1390-1460)
- Patřil k nejvýznamnějším osobnostem literatury doby pohusitské
- Byl to myslitel a radikální kritik tehdejší společnosti, na jehož myšlenky navázala Jednota bratrská
- Jeho dílo je silnou obhajobou pacifismu (nenásilí)
- Zastával názor, že správný křesťanský život se dá vést pouze prací v zemědělství
- Kvůli svému učení a postojům bývá Petr Chelčický označován za prvního českého anarchistu
- Díla:
- O boji duchovním
- O trojiem lidu řeč
- Postila
- Sieť viery
Jistebnický kancionál (kolem roku 1420)
- Je významnou památkou z doby husitské
- Je to sborník duchovních písní, přičemž samotný oddíl tvoří písně husitské
- V rukopise jsou shromážděny české překlady latinských zpěvů a textů ke mši
- Najdeme zde i písně latinské
- Písně jsou napsány beze jmen autorů, jen výjimečně je uveden jako autor Jan Hus nebo táborský kněz Jan Čapek
- Písně:
- Ktož jsú boží bojovníci
- Povstaň, povstaň, Veliké Město pražské
- Jezu Kriste, ščedrý kněže
Ktož jsú boží bojovníci (1420)
- Nejznámější táborská píseň
- Jako bojový chorál husitských vojsk byla zpívána pro posílení kolektivního ducha před bitvami
- Vyjadřuje přesvědčení, že husitská pravda je pravda boží a že Bůh pomůže všem, kdo za pravdu bojují
Budyšínský rukopis (kolem roku 1420)
- Je v něm zobrazena tehdejší situace očima stoupence husitů
- Obsahuje 3 veršované skladby – Žaloba Koruny české a Porok Koruny české (porok – výtka, domluva) zobrazují situaci v roce 1420
- Třetí skladba Hádání Prahy s Kutnou Horou obsahuje husitský program formou sporů
- Všechny tři básně zřejmě napsal stejný autor