Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky – rozbor díla (3)

 

  Kniha: Hobit

  Autor: John Ronald Reuel Tolkien

  Přidal(a): Káťa T.

 

 

 

 

2. polovina 20. Století

Fantasy (světová literatura)

Druh: epika, prozaický román

Žánr: fantasy

 

Děj

Hlavní hrdina Bilbo Pytlík byl typický hobit, který neměl rád „dobrodružstvím“. Jednoho dne se v Hobitíně objevil po mnoha letech čaroděj Gandalf (Šedý). Když začal před Bilbem mluvit o jakési výpravě, hobit jej rychle odbyl pozváním na svačinu, jen aby se jej zbavil. V čase návštěvy se pak do jeho nory zvané Dno pytle začalo postupně hrnout 13 trpaslíků, Bilbo se dozvěděl, že se chystají na výpravu k Osamělé hoře, kde kdysi měli své jeskynní město plné pokladů. Vyhnal je odtud drak Šmak, který zatoužil po zlatě. Tito trpaslíci chtěli svůj majetek zpět. Bilba chtěli s sebou na Gandalfovo doporučení – jako „zloděje“ (nejobratnější člen výpravy, získává tajné informace a vymýšlí plány).Bilbo ze začátku nechtěl, pak však Gandalf prohlásil, že nezná vhodnějšího „kandidáta“. Nakonec souhlasil díky své ješitnosti.

Na cestě Divočinou se setkali se zlobry – díky Bilbově nešikovnosti všechny pochytali a chystali se je sníst. Zachránil je Gandalf, který mezi zlobry vyprovokoval hádku, trvající až do rána – první sluneční paprsky obry proměnili v kameny. Ve zlobří jeskyni objevili meče a tak Bilbo získal Žihadlo (meč, který zmodrá, když se přiblíží skřeti) + Glamdring (Vrahomlat) a Orkist (Skřetodrv). Po zastávce v Roklince (elfové) pokračovali dál k Mlžným horám, kde je v jedné skalní jeskyni přepadli a zjali skřeti. Gandal je svými kouzly a důvtipem zachránil, ale při útěku se Bilbo ztratil. Skoro až v nitru hory našel zlatý prstýnek, který patřil Glumovi. Ikdyž Gluma potkal nesvěřil se mu, co našel. Glum navrhl Bilbovi, že si budou dávat hádanky. Když vyhraje Glum, sní Bilba, když Bilbo, ukáže mu Glum cestu ven. Bilbo vyhrál. Glum rozzlobeně začal hobita pronásledovat. Bilbo zakopl a při pádu se mu prsten nasunul na prst– hobit se stal neviditelným. A tak se mu podařilo dostat se ven, až za svými osvobozenými přáteli.

Spěšně odešli z Mlžných hor a přenocovali na jedné mýtině. Tam je však napadli Vrrci a ti přivolali skřety. Výprava vylezla na stromy, které však skřeti zapálili. Na poslední chvíli je zachránili Orli, kteří je odnesli až na skálu Skalbal. Odtud se vydali k Meddědovi – ten jim zajistil bezpečí až ke vstupu do Temného hvozdu.
U vchodu do Hvozdu se Gandalf rozloučil s trpaslíky i hobitem a ti dál putovali sami. Gandalf je varoval, aby nescházeli ze stezky, ale oni, už hladoví a beznadějní zahlédli ohně při hostině lesních elfů, a opustili cestu. Elfové jim však zmizeli. Trpaslíky napadli obrovští pavouci. Zachránil je Bilbo, díky své odvaze, kouzelnému prstenu a Žihadlu. Stával se z něj opravdu dobrý Zloděj. Poté trpaslíky zajali lesní elfové. Hobita si nevšimli. Později je Bilbo vysvobodil a pomohl jim utéct v sudech posílaných po řece do Jezerního města. Nad ním se tyčila Osamělá hora. Cíl putování byl blízko.

Po krátkém pobytu ve městě se vydali k Hoře, našli utajené dveře a za pomocí slunečních paprsků Durinova dne, který nastává jednou za dlouhou dobu, je otevřeli.
Bilbo byl vyslán dolů za drakem. Promluvil s ním a, bohužel, rozzlobil jej. Pak se drak dozvěděl, že lidé z Jezerního města pomohli trpaslíkům a tak odletěl město zničit. Naštěstí se jeho obyvatelé dokázali ubránit a Brad Lučištník draka zastřelil.

Mezitím trpaslíci s hobitem prohlíželi poklad. Bilbo našel Arcikam, obrovský a nádherný drahokam, po kterém Thorin velmi dlouho toužil. Měl hodnotu zhruba čtrnáctiny celého pokladu. Bilbo si jej tedy nechal, protože stejný podíl měl dostat.

K hoře přijeli lidé z Jezerního města nárokující si část pokladu, protože jejich město po útoku draka skoro celé shořelo. U trpaslíků se projevily jejich silné majetnické sklony a odmítli lidem cokoliv dát. Thorin poslal pro pomoc ke svému bratranci Dainovi ze Železných hor. Bilbo se chtěl konfliktu vyhnout a tak odnesl Arcikam lidem a elfům, aby jej mohli s Thorinem vyměnit za jinou část pokladu. K hoře však přišla ještě armáda skřetů, pronásledující trpaslíky. Tak se strhla bitva, která vešla do dějin Středozemě jako Bitva pěti armád. Lidé, elfové, trpaslíci, skřeti – a orli, kteří přilétli na poslední chvíli, kdy se zdálo, že skřeti zvítězí, a pomohli nad nimi zvítězit. Bohužel, v bitvě zahynul Thorin Pavéza a spolu s ním při jeho obraně padli také Kili a Fili.
Králem pod horou se stal Dáin, který poklad spravedlivě rozdělil. Města Dol se ujal Bard Lučištník, obnoveno bylo i Jezerní město.

Bilbo dostal svou část pokladu a vrátil se (již bez jakýchkoliv dobrodružství) do Hobitína jako bohatý hobit s nálepkou podivína, který rád cestuje a zaplétá se do dobrodružství, ale umí o tom také vyprávět fantastické příběhy…

 

  • Bilbo a Glum si dávali hádanky dlouho, až pak Bilbo, bezmyšlenkovitě si hrajíc s prstenem v kapse, aniž by si to uvědomoval, se s překvapením zeptal: „Co to mám v kapse?“ Glum to považoval za další hádanku a pochopitelně ji neuhodl.
  • Kniha je psaná vytříbenou češtinou. Autor má talent pro popis přírodních scenérií a navození dojmu autentična. V textu se objevují archaismy i přechodníky což jen podtrhuje úžasnou atmosféru knihy a přidává ji na pocitu reálna.

 

Hlavní postavy

Bilbo Pytlík: na začátku obyčejný líný a nezodpovědný typický hobit, měl rád svůj klid, spánek, jídlo a dýmku, nesnášel dobrodružství a cokoli vzrušujícího, postupem příběhu se z něj stal výborný “zloděj” a hrdina (což by od malého strašpytlíka nikdo nečekal), našel kouzelný prsten
Gandalf Šedý: moudrý čaroděj, hodně výpravě pomohl díky svým kouzlům i důvtipu, v Bilbovi už od začátku viděl “něco víc”
13 trpaslíků: Balin, Dvalin, Kili, Fili, Dori, Nori, Ori, Oin, Gloin, Bifur, Bofur, Bombur, Thorin Pavéza – hlavní rpaslík, byl synem Thora, dědice Thrainova, posledního krále Osamělé hory
Medděd: člověk s mocí se proměnit v medvěda, žil ve velkém srubu, živil se medem a mlékem, velmi se přátelil s lesními zvířaty (dalo by se říct, že jim vládl)
Glum: podivný vyzáblý tvor,mumlal pro sebe, žil stále ve tmě a jedl syrové ryby, majitel prstenu, “Milášek”

 

Vysvětlivky k rasám
Hobit:   menší než člověk; bezvousý, s hustými vlasy a chlupy na chodidlech. Žije v jednopatrových domcích či luxusně vybavených „norách“. Vede pohodlný venkovský život, zabývá se zemědělstvím. Je velmi přátelský (a také prostý, nenávidí „dobrodružství“) a vyhýbá se konfliktům.
Trpaslík: rovněž menší než člověk, robustní. Trpaslíci i trpaslice nosí dlouhé vlasy a vousy. Žijí v podzemí, dolují (=> zisk bohatství, jsou spíše chamtiví). Zruční řemeslníci. S ostatními národy sice obchodují, ale přísně střeží svou kulturu, historii, zvyky i jazyk.
Čaroděj: patří mezi Istari, tzn. Moudré. Ve Středozemi je jich pouze pět, v tomto příběhu vystupuje jediný z  nich, Gandalf. Vysoký čaroděj zvaný Šedý poutník, nemá stálou „rezidenci“, neustále putuje po kraji. Má zvláštní zálibu v hobitech, je jedním z mála kromě jich samotných, kdo vůbec ví o jejich existenci. Jako mág je velmi mocný.
Elfové: vysocí štíhlí s jasnýma očima a špičatýma ušima. Žijí neuvěřitelně dlouho, jsou prakticky nesmrtelní (pokud nezahynou násilnou smrtí).
a) Lesní elfové: Žijí v jeskyních ukrytých v Temném hvozdu, jsou uzavření, vyhýbají se setkáním s jinými rasami, žijí ve vlastní malé komunitě. Patří k tzv. nižším elfům, nejsou tak mocní (jen lehká magie) ani vědoucí jako
b) Vznešení elfové: Jsou dobrými lučištníky a znají život v lese; milují zvířata a rozumí jim. Žijí v Roklince. Ovládají mnohem silnější magii, jsou otevřenější ostatním rasám, neskrývají se. Mají hluboké znalosti z mnoha oblastí (magie, historie, jazyky) a jsou velmi moudří

Zlobři: Zlovolní primitivní, velcí a neforemní. Nepodléhají nikomu, žijí po lesích jen tak po svém. Libují si v krutosti, své oběti často požírají zaživa. Ze svých doupat vylézají po soumraku a musí zalézt do svítání, jinak zkamení.
Skřeti: patří ke „zlým“ rasám. Kdysi to prý byli elfové, ze kterých se nekonečným mučením staly zohyzděné a kruté kreatury. Existuje mnoho ras skřetů. Někteří jsou citliví na denní světlo, jiní se pohybují venku i za slunce. Liší se i jejich dovednosti, způsob boje, intelekt. Všichni podléhají Temné moci.
Draci: vzhledem se neliší od „běžných“ pohádkových draků. Ve Středozemi však místo po pannách z královské krve touží po pokladech, které pak chrání vlastním tělem.
Vrrci: divocí, zlí a velmi inteligentní vlci. Jsou spřaženi se skřety. Někdy jich skřeti užívají jako koní atp.
Orli:  hrdí, silní a ušlechtilí. Nenávidí skřety a kdykoliv mohou, vrhají se na ně a snaží se jim překazit všechny špatnosti. Skřeti je rovněž nenávidí, ale nemohou se dostat k jejich sídlům ve vrcholcích hor a vyhnat je.

 

John Ronald Reuel Tolkien

* 3. 1.1892 – 2. 9. 1973

–      anglický spisovatel, filolog, univerzitní profesor

–      -jazykovědec, znal starou angličtinu a starou severštinu

–      – v r. 1972 dostal od královny Alžběty II. řád britského impéria

•      narodil se v  Bloemfonteinu (Oranžský svobodný stát), ve 3 letech se přestěhovali do Anglie,

v mládí mu zemřela matka a byl vychován knězem

•      studoval na univerzitě v Oxfordu, oženil se s Edith Brattovou (láska na celý život)

•      získal titul profesora, učil na Oxfordu až do své penze

•      měli s Edith 4 děti, psal jim pohádky

•      po smrti své ženy se odstěhoval na Merton Street, získal doktorát z literatury

•      spolu s přítelem C.S.Lewisem členy diskusního klubu Inklings („Tušitelé“)

•      zemřel ve věku 81 let, pochován se svou ženou v Oxfordu

 

Další díla

  • próza: Nimralův list, Sedlák Giles z Hamu, trilogie Pána prstenů (Společenstvo prstenu, Dvě věže, Návrat krále), Příhody Toma Bombadila
  • poezie: Písně pro filology – humorné básně
  • vědecké práce: Slovník středověké angličtiny, Sir Gawain a Zelený rytíř
  • z pozůstalosti: Historie Středozemě, Kniha ztracených pověstí, Návrat stínu, Válka o klenoty, Lidé Středozemě, Húrinovi Děti
  • další fantasy autoři: J. K. Rowlingová – britská spisovatelka, “přes noc se stala z ženy na podpoře miliardářkou, díla: 7 knih o Harrym Potterovi, Famfrpál v průběhu věků, Fantastická zvířata a kde je najít, Bajky barda Beedleho  Robert E. Howard – americký spisovatel, měl psychické potíže (chtěl žít v jiném světě), spáchal sebevraždu, díla: Barbar Conan, Krok se tmy, Zpátky do temnoty C. S. Lewis – irský spisovatel, blízký přítel J.R.R. Tolkiena, díla: Letopisy Narnie (7 knih),Přípitek zkušeného ďábla, Vesmírná trilogie

 

Fantasy
Umělecký žánr objevující se hlavně v literatuře a filmu, ale i ve výtvarném umění. Je založen na užití magie či jiných nadpřirozených prvků (bájné bytosti, bohové, hrdinové). Žánr je podobně jako sci-fi a horor definován především rekvizitami, prostředím a dobou, do kterých je dílo zasazeno. Svět (alternativní realita) příběhu je většinou nezávislý na našem světě, jindy je s naším propojený (Letopisy Narnie) či se děj odehrává v našem pozměněném světě. Původ fantasy lze spatřovat především v lidové slovesnosti a fantazii. Z literárních žánrů se inspiruje mýty, pohádkami či rytířskými eposy.
Existuje řada podžánrů fantasy: hrdinská fantasy (boj dobra a zla, Tolkien…); historická fantasy (většinou středověk); meč a magie (zaměřeno na hrdiny-bojovníky, Barbar Conan); alternativní historie.

 

Vědeckofantastický žánr, též Sci-fi a SF
Jedná se o umělecký žánr zaměřený na často pouze spekulativní technologie a přírodní jevy, případně dosud neznámé formy života. Děj sci-fi je zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie. Sci-fi je blízká fantasy, kde je ale důraz většinou kladen na magii a fyzickou sílu. Oba žánry se ovlivňují a částečně prorůstají. Za zakladatele žánru bývá považován Jules Verne (technická sci-fi) a Herbert George Wells, který se věnoval vlivu technologií na člověka, kontakt s mimozemskými civilizacemi i cesty časem. Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi měla díla Karla Čapka (R.U.R., Válka s mloky, Krakatit).
Významní autoři: Isaac Asimov, Arthur C. Clarke, Ray Bradbury, Stanisław Lem, Ludvík Souček





Další podobné materiály na webu: