Kniha: Jablko z klína
Autor: Jaroslav Seifert
Přidal(a): Martina Hladíková
Jaroslav Seifert
Literární kontext
Proletářská literatura:
- Tento literární směr vznikl v první polovině 20. století a byl ovlivněn levicovou ideologií, ruskou revolucí a marxismem. Zastával názor, že literatura má být srozumitelná a osvětová pro dělnickou třídu, která je utlačována kapitalismem.
- Mezi autory tohoto směru patřil i Biebl v jeho rané tvorbě.
- Tento literární směr byl typický pro českou avantgardu 20. let 20. století a vyznačoval se především hrou s jazykem, obrazy a asociacemi. Byl inspirován dadaismem a odmítal politické angažmá.
- Zabýval se exotickými motivy, cestováním a lidovou zábavou.
- Biebl se k tomuto směru přiklonil v jeho střední tvorbě.
Historický kontext:
- Tento text také popisuje důležité události, které ovlivnily Bieblovo životní i tvůrčí osud.
- Mezi ně patří Mnichovská dohoda z roku 1938, která znamenala ztrátu československého pohraničí, začátek a konec 2. světové války, která rozdělila Evropu na dva bloky, a komunistický převrat z roku 1948, který nastolil nový režim.
Rozbor: Jablko z klína
Téma:
- Nostalgické vzpomínání často na ženy, které miloval a popisy citů k nim a k vědomí, že jde o pouhé vzpomínky. Milostné motivy – líbání, milování. Popisy přírody, jara. Některé básně mají motivy náboženské nebo smrti.
Motivy:
- Vzpomínky, láska, milování, ženy, krása, domov, dětství, smutek, čas, stárnutí, život.
Literární druh:
- Lyrika (vyjadřuje pocity, nálady, city, není zde tak důležitý samotný děj)
Literární žánr:
- Intimní lyrika
Literární forma:
- Poezie (psána ve verších a slokách)
Kompozice:
- Sbírka 27 básní
- Chronologický děj
- Ich-forma (lyrickým subjektem je sám autor)
Postavy:
- Postavám ani jejich charakteristikám není věnována pozornost. Objevuje se zde autorův tatínek, maminka a bezejmenné ženy.
Časoprostor:
- Čas není určen (v některých básních je pouze specifikováno, že zobrazují jaro nebo podzim)
- Místo není specificky určen (kromě Ninive, Prahy), básně se často odehrávají v přírodě, na pouti, na hřbitově
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Velmi časté metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – v jejichž hlavách vidíš svíčky zhasínat, prší pel, jíva vítá jaro)
- Inverze (změna slovosledu – s vráskou na čele zvadlém)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – vítr si jimi hrál)
- Nejčastěji obkročný (ABAB) a střídavý (AABB) rým
- Přechodníky (maje, šlapaje, padajíc, otevřev)
- Synekdocha (celek zastupuje část – město spí)
- Archaismy (slova zastaralá – tabatěrka, krůpěje)
- Apostrofa (oslovení neživých nebo nepřítomných osob, příp. neživé věci – můj hořký podzime)
- Přirovnání (nahý jak dítě)
Děje vybraných básní:
Jarní pouť
- Je pouť, a i ti největší spáči brzy ráno vstávají, aby ji mohli navštívit. I lyrický subjekt se vydává na pouť. Nachází zde houpačky, které jsou pojmenované stejně jako ženy, se kterými se miloval. Vzpomíná na ženy a místa, kde došlo k milování.
Dívce, která bydlí u hřbitova
- Lyrický subjekt závidí andělům, křížům a nebožtíkům v hrobech, že jsou blízko dívky bydlící poblíž hřbitova, do které je zamilovaný.
- Popisuje líbání dvou zamilovaných lidí, kteří pociťují velkou vášeň a touhu.
Ruce
- Lyrický subjekt se líbá se svojí dívkou, zatímco svět kolem nich je stále více zničený.
Loučení
- Lyrický subjekt se loučí s hloupou dívkou, která nakonec velmi lituje, že o něho přichází.
Maminčino zátiší
- Lyrický subjekt vzpomíná na své dětství, kdy maminka šila jeho často roztrhané kalhoty. Doba se mění a dnes už dávno nemá díry v kalhotách, které by potřebovaly začít od maminky.
Pohřeb pod okny
- Lyrický subjekt si přeje, aby vítr dokázal vrátit čas a hodiny bily nazpátek. Život velmi rychle uteče.