Jablko z klína – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Jablko z klína

Autor: Jaroslav Seifert

Přidal(a): Martina Hladíková

 

Jaroslav Seifert

  • Narodil se do chudé rodiny na Žižkově, kde prožil většinu svého dětství a mládí. Jeho otec byl socialistický aktivista a matka zbožná katolička.
  • Jeho první básně byly ovlivněny proletářskou poezií a expresionismem. Později se přiklonil k poetismu, který zdůrazňoval radost ze života, hru a fantazii.
  • Byl jedním z hlavních představitelů tzv. druhého Devětsilu, který se vymezoval proti socialistickému realismu a prosazoval uměleckou svobodu.
  • V roce 1928 se oženil s Marií Seifertovou, se kterou měl dva děti: syna Jaroslava a dceru Janu.
  • V roce 1939 byl zatčen gestapem a vězněn na Pankráci. Po propuštění se zapojil do protinacistického odboje.
  • Po válce byl členem Československé sociální demokracie, ale po komunistickém převratu v roce 1948 byl vyloučen z veřejného života.
  • V roce 1966 byl jmenován národním umělcem, ale po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byl opět zakázán.
  • V roce 1977 byl jedním z prvních signatářů Charty 77, dokumentu, který kritizoval porušování lidských práv v Československu.
  • V roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, kterou mu předal švédský velvyslanec v Praze. Nemohl ji osobně převzít ve Stockholmu, protože mu nebylo dovoleno opustit zemi.
  • Zemřel v roce 1986 na rakovinu plic. Je pohřben v Kralupech nad Vltavou.

 

Mezi jeho další díla patří například: sbírky Býti básníkem, Kamenný most, Halleyova kometa, Deštník z Piccadilly, Jablko z klína, Masarykovi, Mozart v Praze, Ruce Venušiny, Bílá vrána, Kniha o Praze, Vějíř Boženy Němcové, Všecky krásy světa, Osm dní, Hvězdy nad rajskou zahradou, a román Morový sloup.

 

Literární kontext

Proletářská literatura:

  • Tento literární směr vznikl v první polovině 20. století a byl ovlivněn levicovou ideologií, ruskou revolucí a marxismem. Zastával názor, že literatura má být srozumitelná a osvětová pro dělnickou třídu, která je utlačována kapitalismem.
  • Mezi autory tohoto směru patřil i Biebl v jeho rané tvorbě.

Poetismus:

  • Tento literární směr byl typický pro českou avantgardu 20. let 20. století a vyznačoval se především hrou s jazykem, obrazy a asociacemi. Byl inspirován dadaismem a odmítal politické angažmá.
  • Zabýval se exotickými motivy, cestováním a lidovou zábavou.
  • Biebl se k tomuto směru přiklonil v jeho střední tvorbě.

Historický kontext:

  • Tento text také popisuje důležité události, které ovlivnily Bieblovo životní i tvůrčí osud.
  • Mezi ně patří Mnichovská dohoda z roku 1938, která znamenala ztrátu československého pohraničí, začátek a konec 2. světové války, která rozdělila Evropu na dva bloky, a komunistický převrat z roku 1948, který nastolil nový režim.

 

Rozbor: Jablko z klína

Téma:

  • Nostalgické vzpomínání často na ženy, které miloval a popisy citů k nim a k vědomí, že jde o pouhé vzpomínky. Milostné motivy – líbání, milování. Popisy přírody, jara. Některé básně mají motivy náboženské nebo smrti.

 

Motivy:

  • Vzpomínky, láska, milování, ženy, krása, domov, dětství, smutek, čas, stárnutí, život.

 

Literární druh:

  • Lyrika (vyjadřuje pocity, nálady, city, není zde tak důležitý samotný děj)

 

Literární žánr:

  • Intimní lyrika

 

Literární forma:

  • Poezie (psána ve verších a slokách)

 

Kompozice:

  • Sbírka 27 básní
  • Chronologický děj
  • Ich-forma (lyrickým subjektem je sám autor)

 

Postavy:

  • Postavám ani jejich charakteristikám není věnována pozornost. Objevuje se zde autorův tatínek, maminka a bezejmenné ženy.

 

Časoprostor:

  • Čas není určen (v některých básních je pouze specifikováno, že zobrazují jaro nebo podzim)
  • Místo není specificky určen (kromě Ninive, Prahy), básně se často odehrávají v přírodě, na pouti, na hřbitově

 

Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • Velmi časté metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – v jejichž hlavách vidíš svíčky zhasínat, prší pel, jíva vítá jaro)
  • Inverze (změna slovosledu – s vráskou na čele zvadlém)
  • Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – vítr si jimi hrál)
  • Nejčastěji obkročný (ABAB) a střídavý (AABB) rým
  • Přechodníky (maje, šlapaje, padajíc, otevřev)
  • Synekdocha (celek zastupuje část – město spí)
  • Archaismy (slova zastaralá – tabatěrka, krůpěje)
  • Apostrofa (oslovení neživých nebo nepřítomných osob, příp. neživé věci – můj hořký podzime)
  • Přirovnání (nahý jak dítě)

 

Děje vybraných básní:

Jarní pouť

  • Je pouť, a i ti největší spáči brzy ráno vstávají, aby ji mohli navštívit. I lyrický subjekt se vydává na pouť. Nachází zde houpačky, které jsou pojmenované stejně jako ženy, se kterými se miloval. Vzpomíná na ženy a místa, kde došlo k milování.

 

Dívce, která bydlí u hřbitova

  • Lyrický subjekt závidí andělům, křížům a nebožtíkům v hrobech, že jsou blízko dívky bydlící poblíž hřbitova, do které je zamilovaný.

 

Rozhovor

  • Popisuje líbání dvou zamilovaných lidí, kteří pociťují velkou vášeň a touhu.

 

Ruce

  • Lyrický subjekt se líbá se svojí dívkou, zatímco svět kolem nich je stále více zničený.

 

Loučení

  • Lyrický subjekt se loučí s hloupou dívkou, která nakonec velmi lituje, že o něho přichází.

 

Maminčino zátiší

  • Lyrický subjekt vzpomíná na své dětství, kdy maminka šila jeho často roztrhané kalhoty. Doba se mění a dnes už dávno nemá díry v kalhotách, které by potřebovaly začít od maminky.

 

Pohřeb pod okny

  • Lyrický subjekt si přeje, aby vítr dokázal vrátit čas a hodiny bily nazpátek. Život velmi rychle uteče.
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.