Jak rozebrat umělecký text

rozbor-díla

 

 Téma: Jak rozebrat neumělecký text

 Zařazení: Literatura

 Přidal(a): Denisa

 

ROZEBRÁNÍ UMĚLECKÉHO TEXTU

  • Nejprve je vhodné zmínit základní informace o autorovi textu, zařadit ho do uměleckého směru, uvést jeho další díla a současníky (pokud už se nestalo dříve v rámci rozboru samotného díla)
  • Dále je nutné úryvek zařadit do kontextu samotného díla – z jaké části knihy byl vyňat, co v ději předcházelo a co bude následovat
  • Můžeme uvést charakteristiku postav v daném textu
  • Popsat hlavní myšlenku a smysl textu či celého daného díla
  • Určit zda se jedná o epické, lyrické či epicko-lyrické dílo

 

KOMPOZICE

  • Poezie/Próza/Drama
  • U prózy se jedná především o rozdělení na odstavce a popřípadě systému, podle kterého jsou děleny
  • U poezie například druh rýmu, druh stopy (trochej, jamb nebo daktyl), počet slok, obsažení refrénu
  • Popsat případné vazby textu s nadpisem či obrázky

 

JAZYK

  • Obecná čeština/Spisovná čeština/Nespisovná čeština

Analýza textu a hledání použitých jazykových prostředků/pojmenování

EUFEMISMUS

  • zlehčení, zjemnění -> nahrazení drsného výrazu nebo výrazu označujícího nepříjemné skutečnosti nebo představy výrazem jemnějším, mírnějším
  • Umřel => Odešel z tohoto světa
  • Je ošklivá => Není nejkrásnější

 

DYSFEMISMUS

  • zhrubění, opak eufemismu
  • Umřel => Chcípnul
  • Je ošklivá => Je odporná

 

 KOMPOZICE DĚJE

  • RETROSPEKTIVNÍ -> vyprávění na přeskáčku (vzpomínky,…)
  • CHRONOLOGICKÁ  -> vyprávění popořadě, co se jak stalo

 

FIGURY

  • obrazná pojmenování založená na opakování slov, hromadění slov, popřípadě jejich zvláštním pořádku

ANAFORA = opakování slov na začátku verše

  • Čas…
  • Čas…
  • Čas…

EPIFORA = opakování slov na konci verše

  • To co máš na té tkaničce,
  • Na krku na té tkaničce,

EPANASTROFA = opakování slov na konci verše a na začátku následujícího; díky tomu se k sobě myšlenky pevněji váží, čímž se zesiluje kompoziční návaznost

  • Střela ta se zaryla v bílá ňadra,
  • v bílá ňadra prvního Tatařína.

EPIZEUXIS = opakování stejného slova v jednom verši

  • Utichly továrny, utichly ulice
  • Okolo pole lesa lán,
  • hoj, jedejede z lesa pán.

ASYNDETON = vynechání spojek

  • Dělník je smrtelný, práce je živá -> chybí tam “ale“

POLYSYNDETON = moc spojek

  • Matka a otec a děti ale strýc ne
  • Chtějí pracovat a v klidu žít a být šťastnými občany

INVERZE = změna pořádku slov

  • např. místo „krásná žena“ -> žena krásná

PARALELISMUS = druh přirovnání (hojně ve slovanské lidové poezii); spočívá v tom, že přirovnávaný jev i jeho obraz (obojí bohatě rozvedené) položíme (paralelně) vedle sebe bez výslovného srovnání

  • To je právě to, čeho se nám nedostává. To je právě to, čemu se musíme naučit. To je právě to, co postrádá naše ekonomika.
  • Taková příležitost se jim nikdy nenaskytlaTaková příležitost se jim ani nikdy naskytnout nemohla.

APOSTROFA = básnické oslovení neživého předmětu

  • Čechy krásné, Čechy mé

APOZIOPEZE = neukončená výpověď, na konci se píše pomlčka, či „…“ => pro větší napětí, pro zdůraznění, lze si to domyslet

  • Nejlepší by bylo, kdyby

ŘEČNICKÁ OTÁZKA = otázka, na kterou nečekáme nebo nechceme odpověď

  • Kdo si myslíš, že jsi?

ELIPSA = vypouštění slov, která lze domyslet

  •  Tělo jeho – skála na skále ležící

 

TROPY

  • jazykové prostředky uměleckého stylu založené na přenášení významu

EPITETON = básnický přívlastek (-> to, co bych normálně nepoužila), obsahuje citový (emocionální) význam; zdůrazňuje určitou vlastnost osoby, předmětu nebo jevu, případně autorův hodnotící nebo citový vztah

  • šedý vlk -> vlk je sám o sobě šedý
  • luzná víla -> každá víla je luzná
  • bělavé páry; voňavá růže)
  • epiteton constans (básnický přívlastek stálý) -> ocelová šavle, zlatá hvězdička
  • epiteton ornans (básnický přívlastek zdobný) -> žhavý déšť, smaragdová tráva

METAFORA = přenesený význam slova na základě vnější podobnosti

  • Hlava rodiny, srdce v jednom plameni, ledový pohled, tvrdá hudba

METONYMIE = přenesený význam na základě vnitřní podobnosti

  • hromada učebnic -> učení
  • policajti -> uniformovaní
  • lidé co pracují -> pracující

PERSONIFIKACE = zosobnění, připisování lidských vlastností věcem nebo zvířatům

  • Stromy šeptají, utichly továrny, utichly ulice,…

SYNEKDOCHA = označení věci tím, že se pojmenuje jako její část, nebo označení části tím, že se pojmenuje jako celek

  • Nebe zářilo (-> hvězdy zářily)
  • Uniformy ukázaly odznaky (-> policisté ukázali odznaky)
  • Celá země se účastnila oslav (->všichni lidé v zemi se účastnili oslav)

HYPERBOLA = zveličení, nadsázka

  • “Sto roků v šachtě žil”
  • “Říkal jsem ti to snad tisíckrát”

PERIFÁZE = opis, který vystihuje určitý jev nebo děj, pomocí typických znaků -> pro lepší pochopení nebo pro lepší stylistický dojem -> opisuje se několika slovy, popř. celou větou, a nahrazuje původní slovo

  • Již roste na něm trávníček = je mrtvý
  • Vpadl do říše snů = usnul
  • abych si v mlází utrhla žebráckou hůl = tohle mě ožebračí

ALEGORIE = jinotaj; text, jehož doslovné znění či podoba má vypovídat o něčem jiném; vlastní smysl je skryt a k porozumění vyžaduje nějaký klíč -> např. bajky, Orwell – Farma zvířat

  • Když muž donese ženě kytku, vyjadřuje se tím alegoricky. Neřekne jí, jak jí moc miluje, radši se vyjádří činy.

OXYMORÓN = zdánlivě nelogické spojení

  • Mrtvé milenky cit, ohlušující ticho,…

PŘIROVNÁNÍ = časté použití slov „jako“

  • Hodný jako beránek
  • Chytrý jako liška
  • Bystrý jako rys

GRADACE = zvyšování intenzity výpovědi

  • Úspěch, obrovský úspěch
  • starý – starší – nejstarší…

IRONIE = vyslovuje něco podstatně jiného, než skutečně míní, může přehánět, zastírat nebo říkat přímý opak

  • „Aha! No jasně. Ty jsi nevinný! A co ta krev na košili?“
  • „ty jsi mi ale hrdina“
  • „nehlaste se všichni“

SAKRASMUS = označuje kousavou, zraňující řeč, obvykle vyjadřující i jisté pohrdání

  • Na rozdíl od ironie, která se dovolává porozumění, chce být pochopena
  • S kamarády se vydáte do kina. Když si uvědomíte, že minule jste kvůli špatné volbě filmu opustili kino už po 5 minutách, sarkasticky prohodíte: “Uvidíme, jestli ten dnešní film bude tak dobrý jako ten minulý…”

 

RÝM

1) STŘÍDAVÝ – ABAB

Zemřela matka a do hrobu dána, (a)
siroty po ní zůstaly; (b)
i přicházely každičkého rána (a)
a matičku svou hledaly. (b)

 

2) SDRUŽENÝ – AABB

Už to žito na souvrati, (a)
vlní se a v slunci zlatí; (a)
vlň se, vlň se, žitko, zlaté, (b)
čekali jsme dlouho na tě. (b)

 

3) OBKROČNÝ – ABBA

Král Karel s Buškem z Vilhartic (a)
teď zasedli si k dubovému stolu – (b)
ti dva už pili mnohou číši spolu (b)
a zapěli si z plných plic. (a)

 

4) PŘERÝVANÝ – ABCB

Beruško, (a)
půjč mi jednu tečku! (b)
Třeba tu, (c)
co máš na zadečku. (b)





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.