Kytice – rozbor díla (8)

 

Kniha: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Přidal(a): Teri

 

Karel Jaromír Erben

• narozen roku 1811 (Miletín u Hořic v Podkrkonoší)
• zemřel roku 1870 v Praze
• byl to český historik, spisovatel, básník, právník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek
• představitel literárního romantismu
• studoval Gymnázium v Hradci Králové, filozofii a práva v Praze
• v mládí se seznámil s F. Palackým (odtud zájem o historii a národopis) a také s Karlem Hynkem Máchou
• po venkovských archivech sbíral lidové písně, pohádky, říkadla, pověsti (české i slovanské)
• zakladatel moderní české balady, nemají ještě sociální podtext, ten je až u Nerudy, Bezruče, Wolkera
• na Kytici pracoval 20 let

 

Charakteristika doby

• toto dílo bylo poprvé vydáno roku 1853 (obsahovalo 12 básní), roku 1861 doplněno o báseň Lilie
• v této době byly časté revoluce v evropských zemích, u nás Metternichovský absolutismus, poté Bach
• jsou zde autoři tvořící v duchu národního obrození (30. – 50. léta 19. stol)
• Erben se na rozdíl od národních obroditelů snaží povznést českou literaturu na vyšší úroveň
• cíle výchovné a umělecké se dostávají do rovnováhy, umělecké začínají převažovat
• literatura si klade vyšší cíle než jen bavit čtenáře

Další romantičtí autoři:

• Karel Hynek Mácha, Václav Kliment Klicpera, Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová

Rozbor díla: Kytice

• Celým názvem: Kytice z pověstí národních
• sbírka 13 balad

Literární druh a žánr

• Druh: lyrickoepická skladba
• Žánr: balada se znaky pohádky

• Erben čerpá a vychází z lidové (slovanské) tradice, bájí a pověstí, některé balady jsou motivovány křesťanstvím (litování svých činů =) dopuštění)
• je to sbírka folkloristicky orientovaného romantismu
• Vrcholný romantismus – avšak dílo nenese příliš jeho znaků, hrdinové nevzdorují osudu, přijímají vinu, nejsou individualističtí, značná osudovost, úsporný popis krajiny, soustředí se na dějový spád

 

Kontext autorovy tvorby, vnik a rozvržení díla

• Kytice je jediná sbírka básní, kterou vydal
• Básně vycházejí z lidové slovanské tradice – Erben sbíral lidovou slovesnost slovanských národů, srovnával obdobné příběhy různých národů, a tak nacházel nejstarší verzi, o které se domníval, že sahá až ke slovanské mytologii, která již byla zapomenuta (týká se to Erbenových pohádek, pověstí i sbírky Kytice)
• Básně, navazují na lidovou poezii, zobrazují etnické kořeny českého národa
• Příběhy jsou alegorií na německý útlak Čechů Habsburskou říší
• Má předem promyšlené rozvržení básní, zrcadlově, tzn. že například první a poslední báseň je stejné tématiky

 

Básně seřazené dle pořadí v knize

• Kytice
• Poklad
• Svatební košile
• Polednice
• Zlatý kolovrat
• Štědrý den
• Holoubek
• Záhořovo lože
• Vodník
• Vrba
• Lilie
• Dceřina kletba
• Věštkyně

 

Hlavní myšlenka

• konflikt ve vzájemných vztazích, porušení mezilidských vtahů
• konkrétní osoba nějakým způsobem poruší hranici v mezilidských vztazích
• nejzákladnější vztah : matka x dítě
• hlavní hrdinka: matka, žena
• morální zákony lze překonat pouze láskou, pokáním a odpuštěním (prvek křesťanství)

 

Témata, motivy

• často se zde objevuje otázka mezilidských vztahů
• hlavní je vina a trest
• za každou nemorální a špatný čin přichází trest
• vztahy mezi matkou a dětmi (zapomenutí na lásku k dítěti), také mezi manželi,..
• častá je také názorná ukázka, jak snadno lidé zapomenou na morální vazby mezi sebou kvůli bohatství
• motivy jednotlivých balad níže v rozboru díla

 

Kompoziční a veršová výstavba

• Chronologický postup
• Části: 13 balad – sloky – verše, básně řazeny zrcadlově dle společných témat (např. první s poslední – Kytice a Věštkyně – lidová tvorba a poezie)

 

Vypravěč

• Vyprávěcí způsoby: Přímá řeč
• Typy promluv: Pásmo vypravěče v er-formě, dialogy
• Lyrický subjekt: neosobní

 

Jazykový rozbor – slovní zásoba

• psáno stručně, jasně, věcně
• výrazný rým, zvukomalba (Vodník), přirovnání, apostrofy, živé dialogy, názorná popisnost postav a přírody atd.
• dílo obsahuje i více dalších druhů a žánrů, např. pohádka (Zlatý kolovrat), pohanský mýtus (Polednice), lidový pověst (Poklad), barokně romantické legendy (Záhořovo lože
• motivy hřbitovů, lesů, jezer, nadpřirozené bytosti
• Tropy a figury
  • Tropy: epiteton (vraném bujném koni), personifikace (vesele podkovičky zvoní), synekdocha (babice kůže, kost), metafora (nesu v domě změnu)
  • Figury: epizeuxis (klop, klop, klop), anafora (a před chalupou …, a na chalupu …), elipsa (přímo k chaloupce), inverze (na vraném bujném jede koni), řečnická otázka (Kdo by pomyslil jaktěživ?)

 

Motivy jednotlivých balad

• Kytice x Věštkyně =) motiv národního smutku a naděje, národně buditelské poselství
• Poklad x Dceřina kletba =) motiv mateřské viny, matka x dítě
  • Poklad: kvůli penězům zapomněla na své dítě
  • Dceřina kletba : narušený vztah mezi matkou a dcerou, matka svou dceru příliš rozmazlila a dcera jí to dává za vinu
• Svatební košile x Vrba =) vztah mrtvých k živým, Svatební košile =) z milého umrlec, Vrba =) z ženy ve vrbu
  • Svatební košile : motiv oblíbený u autorů této doby (E. A. Poe – Havran) – přílišné lpění na mrtvém člověku, člověk bez něj nechce žít =) trest
  • Vrba : zoufalý čin manžela díky němuž zabil svou ženu (pokácel vrbu)
• Polednice x Vodník =) nadpřirozené bytosti
  •  Polednice : matka omylem udusí své dítě o které má strach
  • Vodník : dcera je dvakrát potrestána (1. neposlechne matku, 2. poslechne matku na úkor dítěte =) trest)
• Zlatý kolovrat x Záhořovo lože =) jsou zaměřeny na vinu a vykoupení, velkou roli zde hraje pokání
• Štědrý den x Holoubek =) základní motiv láska a smrt
• Lilie =) dodělána dodatečně (1861)

 

Postavy

• většinou hlavní roli hrají ženy, dívky, kladné, slušné, poctivé, počestné

 

Stručný obsah balad

• Kytice
• • Je o smrti matky které se zželelo svých nešťastných dětí a proto sestoupila do drobného kvítku, který děti nazvaly podle matčina dechu mateřídouška. Děti byly hned šťastnější, chodily k matčině hrobu a vzpomínaly na svou matku.
• Poklad
• • Na Velký pátek spěchala vdova s dítětem do kostela, po cestě spatřila jeskyni kterou nikdy před tím neviděla. Jakmile vešla, zaslepil jí lesk obrovského bohatství. Toto bohatství ji úplně oslepilo a proto odložila své dítě a začala nabírat plné hrsti zlata. S plnýma rukama se rozhodla, že poklad vynese a pro odložené dítě se vrátí později. Když se však vrátí, cesta je zavřená a dítě je uvnitř. Vdova se celý rok modlí a prosí Boha za odpuštění. Přesně za rok na Velký pátek jde vdova opět do kostela a opět si povšimne vchodu do země a na tom samém místě, kde ho před rokem nechala, objeví své dítě. Neustále pak děkuje Bohu.
• Svatební košile
• • Mladá panna se pozdě v noci modlí k obrázku s Pannou Marií a naříká že jí umřela matka, otec, bratr a vzpomíná na svého milého, jenž se dosud nevrátil z vojny. Během tří let zasela len, bělila plátno a šila svatební košile. Prosí Pannu Marii, aby jí raději zkrátila život. V tu chvíli se však objeví její milý, který ji odvede pustou krajinou na hřbitov. Na hřbitově ji chce vzít do svého hrobu. Dívka se však schová v márnici a díky svatým slovům se nepodaří mrtvým se ji zmocnit. Ráno se pak probouzí v márnici s vlasy bílými jako sníh a všechny její košile jsou rozházeny po náhrobcích.
• Polednice
• • Těsně před polednem se matka zlobí na svého plakajícího chlapečka. Straší jej polednicí. V okamžiku, kdy matka polednici zavolá, se otevřou dveře a divá žena se začne pomalu sápat po chlapci. Matka prosí o jeho záchranu a prudce jej k sobě tiskne. Otec se vrátí domů a najde matku v mrákotách, chlapec je však mrtvý. Udusila ho nevědomky sama matka, jež se bála že jí ho polednice vezme.
• Zlatý kolovrat
• • Jednoho dne se zastaví mladý král u lesní chalupy a spatří mladou krásku. Ihned se s ní chce oženit, ale dívka namítne, že se nejprve musí dovolit své matky. Druhý den se král vrací a nabízí maceše zlato a stříbro za její nevlastní dceru. Macecha nejprve králi nutí svou vlastní, nakonec ale svolí. Další den po cestě na zámek zabijí macecha se svou vlastní dcerou nevlastní Dorinku v lese, kde ji usmrtí a odeberou údy a oči. Obě se pak vydají na cestu do zámku. Tam se nic netušící král ožení s vlastní dcerou a po týdnu odjíždí a uloží ženě, aby předla na kolovratu.
    Doru mezitím v lese najde stařeček se synem. Syn jde tedy na hrad a vymění zlatý kolovrat za nohy, zlatou přeslici za ruce a zlatý kuželík za oči. Chlapec vše donese stařečkovi, který údy a oči přiloží k tělu a pokropí je živou vodou.
    Na zámek se zatím vrátí král, který po své choti vyžaduje, aby mu na novém kolovratu zahrála. Kolovrat však králi vše prozradí, a tak král macechu i její dceru vyžene do lesa, kde je roztrhají vlci. Dorinku si pak vezme za ženu.
• Štědrý den
• • Před Štědrým dnem sedí dvě panny a předou. Z hovoru se doví, že o půlnoci v jezírku, kde se sklání vrba, uvidí svou budoucnost. Tak se tedy vydají k jezírku a vysekají v ledu díru. První se dívá Hana a vidí svatbu s mladým mužem. Po ní jde Marie a uvidí svůj pohřeb.
    Hana se opravdu do roka vdává a Marie umírá.
• Holoubek
• • Žena zabije svého muže (otráví ho). Když jde po cestě u hřbitova, potká mladého muže – ten jí nabídne, aby se stala jeho ženou. Čtvrtý den si ho vezme (svatba je veselá a hlučná). Na nebožtíkově hrobě vyroste tráva, u hlavy doubek a po třech letech na doubku začne žalostně zpívat holoubek. Ten tím ženě připomíná její vinu. Žena to psychicky neunese a utopí se v potoce. Jelikož křesťanská víra zakazuje sebevraždu, je pohřbena mimo hřbitov.
• Záhořovo lože
• • Krajinou se ubírá poutník cestou do pekla. Lidé ho k sobě zvou, on se však beze slova ubírá dál za svým cílem. Jde a po cestě přespí u dobrých lidí. Dojde do lesa, kde sídlí lesní muž, ten se ho nejprve chystá sníst, ale po vyslechnutí poutníka jej nechává žít pod přísahou, že mu přinese zprávy z pekla.
    Uplyne rok a poutník se stále nevrací, tak si tedy Záhoř začne vyčítat, že poutníka nesnědl a nechal ho jít, když tu se za jeho zády ozve poutníkův hlas, který mu sděluje novinky z pekla. Poté potká Záhoře, jenž vypadá jako medvěd. Záhoř vstane a ptá se poutníka, kam že to jde a ten mu odpoví, že do pekla. Záhoř je poutníkovou odpovědí velmi udiven, a proto nechá poutníka žít, ten mu však musí slíbit, že až se bude vracet, musí mu říct, jak to v pekle vypadá.
    Poutník se však ani po roce navrací, a tak si lesní muž začíná nadávat, že ho neměl pouštět, když vtom se za jeho zády ozve poutníkův hlas, který mu sděluje žhavé novinky z pekla. Po chvíli začne poutník lesního muže kárat a slibovat mu, že když se nezačne kát, bude uvržen na Záhořovo lože. Lesní muž jen zakleje, sedne si a začne sepisovat své hříchy, když to poutník vidí, slíbí, že se opět vrátí.
    Po devadesáti letech se poutník, nyní už stařec, vrací zpět k lesnímu muži, doprovázen mladíkem. Společně dojdou k místu, kde před 90 lety poutník lesního muže opustil a najdou tam jen jabloň plodící zlatá jablka a pařez. Když se však mladík snaží po jednom z jablek natáhnout, pařez se pohne a promění se v lesního muže, který v tom mladíkovi zabrání. Když však vidí starce, pozná v něm poutníka, podívá se tedy na něj a čeká na jeho verdikt. Stařec mu sdělí, že mu bylo odpuštěno a že může v klidu odejít. Po těchto slovech se muž promění v popel a stařec padne mrtev k zemi.
• Vodník
• • Matka říká dceři, aby nechodila k jezeru. Ta však neposlechne a jde. Na jezeru se pod ní však propadne lávka při praní šátků a v jezeře je nucena se vdát za vodníka. Po čase spolu zplodí syna.
    Žena po nějaké době prosí vodníka o propuštění na návštěvu za matkou. Po dlouhém přemlouvání vodník svolí, avšak má podmínku: „od klekání do klekání“, a pro jistotu si nechá jejich dítě v jezeře. Žena běží přímo za matkou, s níž si potom dlouhou dobu povídají a po klekání ji matka nechce pustit zpět. Vodník si pro svou ženu nakonec přijde a když ani napotřetí nepovolí, na prahu jejich domu zabije jejich dítě.
• Vrba
• • Muž má ženu, která je přes den vitální, ale přes noc je jako mrtvá. Muž jde tedy k věštkyni a ta mu prozradí, že je jeho žena zakletá do vrby. Muže to dopálí tak, že vrbu nechá pokácet. Jakmile však vrbu pokácí, žena padne na místě mrtva k zemi. Muž pláče a naříká, co to provedl, ale hlas mu prozradí, ať ze dřeva té vrby udělá kolíbku a větvičky ať zasadí do země. Kolébka když bude dítě kolébati, jako by ho kolébala jeho matka, až klouček vyroste, z větviček si nařeže píšťaličky a při hře bude s matkou rozmlouvat.
• Lilie
• • Mladou dívku pochovají do lesa. Na jejím hrobě rozkvete bílá lilie, kterou si dá bohatý pán přesadit do své zahrady. Když zjistí, že dívka v noci žije, vezme si ji za ženu. Jednou musí odjet ke králi, a tak svěří svou ženu své matce do péče. Ta však na lilii pustí světlo a tím zahubí jak lilii, tak mladou ženu.
• Dceřina kletba
• • Dcera na oprátce vyčítá matce smrt svého dítěte, které zabila kvůli ní, neboť ji matka všechno dovolila a ona přišla do jiného stavu ještě před manželstvím. Před smrtí pak vyřkne nad matkou kletbu místo rozloučení.
• Věštkyně
• • Je o věštkyni, která předpovídá budoucnost českého národa. Je to balada čistě vlastenecká.

 

Zajímavosti

• Zfilmováno (režisér Brabec)